PL EN


2011 | 1 | 99-134
Article title

Polska okresu nowożytnego a czeska wiedza historyczna (do końca XVII wieku)

Title variants
Languages of publication
PL
Abstracts
Keywords
Year
Issue
1
Pages
99-134
Physical description
Contributors
author
  • Masarykova Univerzita
author
  • Masarykova Univerzita
References
  • B. Paprocký z Hlohol, Diadochos id est successio, Pra­ha 1602;
  • B. Paprocký z Hlohol Štambuch slezský, Brno 1601;
  • B. Paprocký z Hlohol , Zrcadlo slavného Margkrabství morav-ského, Olomouc 1593. Reprint Ostrava 1993
  • Adel in Schlesien, Band I. Herrschaft – Kultur – Selbstdarstellung, red. J. Harasimowicz, M. Weber, München 2010.
  • Babka M., Louis Raduit de Souches, Brno 2004 (niepublikowana pra­ca licencjacka).
  • Bartel O., Jan Łaski, Warsza­wa 1955.
  • Balcárek P., Brno versus Olomouc, Brno 1993.
  • Balcárek P., František Magnis a Morava na sklonku třicetileté války, „Studia Muzea Kro­měřížska” 1989, 89, s. 4–28.
  • Balcárek P., František Magnis, hra­bě ze Strážnice, aneb „terra felix” a třicetiletá válka, „Vlastivědný věstník moravský” 1999, 51, s. 33–39.
  • Balcárek P., Morava za třicetileté války, Praha 1992, s. 243–388.
  • Balcárek P., Škody způsobené na Moravě řáděním vojáků za třicetile­té války, „Časopis Matice moravské” 1994, 113, s. 83–94.
  • Balcárek P., Švédové na Moravě za třice­tileté války, „Časopis Moravského muzea”, Vědy společenské 1988, 73, s. 127–161, „Časo­pis Moravského muzea” 1990, 75, s. 141–172.
  • Bečková M., A propos des sources polonaises des ouvrages de Komenský, „Acta Co­meniana” 1972, 3, s. 347–355.
  • Bečková M., Češi a Poláci ve Velkopolsku v době pobělohorského exilu, [w:], Polaków i Czechów wizerunek wzajemny (X–XVII w.), red. W. Iwańczak, R. Gładkie­wicz, Wrocław–Warszawa 2004, s. 195–201.
  • Bečková M., Der „Apologeticus contra Panegyricum Carolo Gustavo”, „Acta Comeniana” 1970, 26, s. 201–204.
  • M. Bečková, Die Bedeutung von Komenskýs Wirken am Gymnasium von Le­szno in Polen für sein Werk, [w:] Jan Amos Comenius und die Entwicklung des Bildungswesens in Mitteleuropa seit dem 17. Jahrhundert. Beiträge der internationalen wissenschaftlichen Kon­ferenz an der Bremer Universität vom 11.–13. 11. 1991, Prag 1993, s. 23–35.
  • Bečková M., Die Beziehungen des J. A. Komenský zu Polen und zur polnischen Kultur, [w:] Johannes Amos Come­nius (1592–1670). Exponent of European Culture? Colloquium Amsterdam 14.–15. 5. 1992, Amsterdam 1994, s. 9–15.
  • Bečková M., Die Korrespondenz der Senioren der Brüderunität im Staatsarchiv von Poznań, „Acta Comeniana” 1997, 12, s. 37–46.
  • Bečková M., Die polnischen Arianer und Descartes (im Vergleich zur Beziehung zwischen Komenský und Descartes), „Studia Comeniana et Historica” 1971, l, č. 1, s. 1–15.
  • M. Bečková, Eras­mus Rotterdamský a Komenský v polském prostředí, „Studia Comeniana et Historica” 1988, 18, č. 35, s. 169–179.
  • Bečková M., Idea míru v Polsku v 16. a 17.století a Komenský, „Studia Comeniana et Historica” 1981, ll, s. 73.
  • Bečková M., Jan Amos Komenský a Polsko, Praha 1983.
  • Bečková M., Jed­nota bratrská v polském exilu, [w:] Unitas fratrum 1457–2007 (Jednota bratrská jako kultur­ní a duchovní fenomén), red. M. Wernisch, Studie a texty 15, 2009.
  • Bečková M., Jiří Izrael a Jan Blahoslav, [w:] Jan Blahoslav, předchůd­ce J. A. Komenského 1571–1971, Uherský Brod 1975, s. 64–72.
  • Bečková M, Jerzy Izrael, pierwszy biskup braci czeskich w Wielkopolsce, [w:] Polacy w Czechach – Czesi w Polsce X–XVIII wiek, red. H. Gmi­terek, W. Iwańczak, Lublin 2004, s. 103–111.
  • Bečková M., Komenský a polská literatura, „Pamiętnik Sło­wiański” 1971, 21, s. 159–176.
  • Bečková M. , Leszczyńskie impulsy działalności i twórczości Jana Amosa Komeńskiego, [w:] Polsko-czeskie sympozjum komeniologów – Leszno 27–28 maja 1978, Leszno 1979, s. 55–64.
  • Bečková M., Nalezený polský překlad Komenského spisu „O sirobě” z r. 1635, Zprávy Muzea J. A. Komenského v Uherském Brodě za 1. pololetí 1967, s. 15–26.
  • Bečková M., Nová literatura k filologickým a literárním problémům díla J. A. Komen­ského, „Slavia” 1970, 39, s. 628–649.
  • Bečková M., Pramen k osudům české pobělohorské emigrace v Polsku, „Sborník prací filosofické fakulty Brněnské university”, řada literárněvědná (D 37), 1985, roč. 34, s. 77–83.
  • Bečková M. Przyczynki do działalności J. A. Komeńskiego w Polsce w świetle nowych badań, „Rozprawy z Dziejów Oświaty” 1980, 22, s. 3–20.
  • Bečková M., Společenskopolitický reformátor Andrzej Frycz Modrzewski, „Studia Comeniana et Historica” 1974, 4, No. 23, s. 73–85.
  • Bečková M., Tematyka polska w Clamores Eliae Komenskiego, [w:] Kultura staropolska – kultura europejska. Prace ofiarowane Janu­szowi Tazbirowi w siedemdziesiątą rocznicę urodzin, Warszawa 1997], s. 105–111.
  • Bečková M., Tiskárna Jednoty bratrské v Lešně, „Slavia Occidentalis” 1964, 24, s. 60–81.
  • Bečková M., Vliv působení Jednoty bratrské v Polsku na formová­ní jejích společensko–politických názorů ve vztahu ke Komenskému, „Studia Comeniana et His­torica” 1977, 7, č. 16, s. 29–39.
  • Bečková M., Význam Slezska pro bratrskou pobě­lohorskou emigraci, [w:] Náboženský život a církevní poměry v zemích Koruny české ve 14–17. století, red. L. Bobková, J. Konvičná, Praha 2009.
  • Bečková M., Związki czesko-polskie w dobie reformacji w pracach historyków czeskich – Jaroslava Gol­la i Jaroslava Bidla, „Kwartalnik historii Nauki i Techniki” 1978, 23, s. 273–290.
  • Bi­dlo J., Dějiny Slovanstva. Kulturní obraz slovanského světa, Praha 1927.
  • Bidlo J., Dějiny Slovanstva, Praha 1927.
  • Bidlo J., Jednota bratrská v prvním vyhnanství, I–IV, Praha 1900–1932.
  • Bidlo J., Jednota bratrská v prvním vyhnanství; Andreae Modrevii De Republika emendanda, red. K. Kumaniecki, Warszawa 1953.
  • Bidlo J.,Jednota bratrská za mezivlá­dí po smrti Štěpána Bathoriho, „Časopis Matice moravské” 1930, 104, s. 1–15.
  • Bidlo J., Polsko a Rusko, [w:] Dějiny lidstva od pravěku k dnešku, red. J. Šusta, Sv. 5. V branách nového věku (1450–1650), s. 473–554.
  • Bidlo J., Udział Jednoty Brackiej w walce o proces i egzekucję konfederacji warszawskiej, „Odrodzenie i Refor­macja w Polsce” 1977, 22, 159–175.
  • Bidlo J., Vzájemný poměr české a polské větve Jednoty v době od r. 1587–1609, „Ča­sopis Matice moravské” 1917–1918, 41–42, s. 108–188.
  • Blekastad M., Comenius. Versuch eines Umrisses von Leben, Werk und Schicksaal des Jan Amos Komenský, Oslo–Pra­ha 1969, s. 544–549, 554–555.
  • Bretholz B., Der Verteidigungskampf der Stadt Brünn gegen die Schweden 1645, Brünn 1895;
  • Březan V., Životy posledních Rožmberků, I., red. J. Pánek, Praha 1985.
  • Broucek P., Biographie des Louis Raduits de Souches, [w:] Morava a Brno na sklonku tři­cetileté války, s. 65.
  • Bogacz T., Wzajemny wizerunek Czech i Polski w świetle źródeł geograficznych i kartograficznych do połowy XVII w., [w:] Polaków i Czechów wizerunek wzajemny (X–XVII w.), red. W. Iwańczak, R. Gładkie­wicz, Wrocław–Warszawa 2004, s. 203–225.
  • Bogucka M., Dzieje kultury polskiej do 1918 r., Wrocław 1987.
  • Bůžek V., Dvojí obraz Polska v politické satiře z poloviny sedmdesátých let 16. století, [w:] Polaków i Czechów wizerunek wzajemny (X–XVII w.), red. W. Iwańczak, R. Gładkie­wicz, Wrocław–Warszawa 2004, s. 169–170.
  • Catalano A., Zápas o svědomí. Kardinál Arnošt Vojtěch z Harrachu (1598–1667) a protireformace v Čechách, Praha 2008.
  • Czechy i Polska na szlakach ich kulturalnego rozwoju, red. J. Wyrozumski, Kraków 1998.
  • Češi a Poláci v minulosti, I., red. J. Macůrek, Praha 1964,
  • Česká a polská hi­storická tradice a její vztah k současnosti. Pardubická konference (18.–20. dubna 2002), red. D. Hrodek, Praha 2003.
  • D’Elvert C., Die Schweden vor Brünn, Brünn 1845.
  • Dějiny města Brna, red. J. Dřímal, Brno 1969, s. 155–157.
  • Dějiny Polska, red. V. Melichar, Praha 1975.
  • Dąbrowski J., Maleczyńska E., Práce polských histo­riků o dějinách Československa a polsko–českých vztahů, „Československý časopis historický” 1961, 9, s. 240–247.
  • Dudík B., Schwed in Böhmen und Mähren 1640–1650, Wien 1879.
  • Dwie podróże Jakóba Sobieskiego, ojca króla Jana III, odbyte po krajach europejskich w la­tach 1607–1613 i 1638, red. E. Raczyński, Poznań 1833.
  • Dworzaczkowa J., Bracia Czescy w Wielkopolsce w XVI i XVII wieku, Warsza­wa 1997; Dworzaczkowa J., Panegyrikus Carolo Gustavo i jeho tło polityczne, „Odrodzenie i Reformacja w Pol­sce” 1982, 27, s. 93–105.
  • Dworzaczkowa J., Zniszczenie Leszna w roku 1656, „Rocznik Leszczyński” 1981, 5, s. 169;
  • Dyková S., Lisowczycy v letech 1619–1620, Brno 2002 (nieopublikowana praca li­cencjacka); Dyková S., Lisovčíci v letech 1619–1624 a jejich obraz prostřednictvím dobové kore­spondence a kronik, Brno 2004 (nieopublikowana praca magisterska).
  • Englund P., Nepokojná léta. Historie třicetileté války, Praha 2000.
  • Englund P., Nepřemožitelný. Historie první severní války, Praha 2003, s. 389–393.
  • Giertych J., U źródeł katastrofy dziejowej Polski. Jan Amos Komeński, Londyn 1964.
  • Gmiterek H., Adelsresidenzen in polnischen Re­isen Wilhelms von Rosenberg, „Opera historica” 1993, 3, s. 101–112.
  • Gmiterek H., Andrzej Dudycz a kandydatura Wilhelma z Rożemberka do tronu polskiego (1573–1575), „Hi­storica” 1999, 7, s. 11–21.
  • Gmiterek H., Bracia czescy a kalwini w Rzeczpospolitej. Połowa XVI – połowa XVII wieku. Studium porównawcze, Lublin 1987.
  • Gmiterek H.,Duchowni Jednoty braci czeskich w zborach kalwińskich Małopolski i Litwy w pierwszej połowie XVII wieku, „Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Fa­kulta Philosophica, Historica” 2003, 31, s. 157–164.
  • Gmiterek H., Irénismus českobratr­ské církve v Polsku v XVI.–XVII. století, „Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Fa­kulta Philosophica, Historica” 1996, 27, s. 13–21.
  • Gmiterek H.,Jan Łaski a problem unii kalwi­nistów malopolskich z braćmi czeskimi w XVI wieku, [w:] Jan Łaski 1499–1560, Warszawa 2001, s. 27–38.
  • Gmiterek H., Model wychowania i edukacji kandydatów na duchownych w polskím śro­dowisku Jednory braci czeskich, [w:] Nauczanie w dawnych wiekach. Edukacja w średniowie­czu i u progu ery nowożytnej. Polska na tle Evropy, red. W. Iwańczak, K. Bracha, Kielce 1997, s. 233–244.
  • Gmiterek H., Polskie badania nad dziejami polsko–czeskimi i polsko–sło­wackimi XVI–XVIII wieku, [w:] Centralna i schidna Evropa v XV–XVIII stolittiach: pitannia so­cialno–ekonomičnoj istorii, red. M. Krykun et al., L’viv 1998, s. 268–275.
  • Gmiterek H., Prelát jako pro­středník mezi dvěma národy. (Postavení olomouckého biskupa Stanislava Pavlovského v če­sko–polských vztazích na sklonku 16. století.), [w:] Ad vitam et honorem. Profesoru Jaroslavu Mezníkovi přátelé a žáci k pětasedmdesátým narozeninám, red. T. Borovský, L. Jan, M. Wiho­da, Brno 2003, s. 351–361.
  • Gmiterek H., Wilhelm z Rožmberka w Lubielskiem w latach 1572–1573, „Rocznik Lubelski” 1989–1990, 31–32, s. 103–110.
  • Gostomski A., Gospodarswo, red. s. Inglot, Wrocław 1951.
  • Hejl F., Politika Vatikánu, Habsburků a polského magnáctva v letech ukrajinského národně osvobozeneckého boje (1648–1657), [w:] Věčná družba, Praha 1955, s. 115–151.
  • Holešovská kronika, red. V. Fialová, Holešov 1940, s. 36–42, 75–87.
  • Gra­cová B., Stereotypní vnímání Čechů a Poláků u studující mládeže, [w:] Česká a polská hi­storická tradice a její vztah k současnosti. Pardubická konference (18.–20. dubna 2002), red. D. Hrodek, Praha 2003., s. 9–24.
  • Hrabětová I., Erbovní pověsti v českých spisech Bartoloměje Paprockého z Hlohol, Brno 1992.
  • Hrubeš J., Polišenský J., Turecká otázka, uherská povstání a veřejné mínění předbělohorských Čech, „Historický časopis” 1959, 7, s. 74–103.
  • Hrubý F,. Pekař J., Kniha o Kosti, I–II, wyd. 2, Praha 1935.
  • Hrubý F., Ladislav Velen ze Žerotína, Praha 1930.
  • Hrubý F., Z hospodářských převratů českých v století XV. a XVI., „Český časopis historický” 1924, 30, s. 205–236, 433–469.
  • Jan Zajíc z Házmburka. Sarmacie aneb Zpověď českého aristokrata, red. J. Pánek, Praha 2007.
  • Jireček J., Bartoloměj Paprocký z Hlohol a Pa­procké Vůle a spisovatelská činnost jeho, „Časopis Českého musea” 1866, 40, s. 13–16.
  • Kármán G., Comenius and Sweden 1655–1656. New soursis from the Riksarki­vet (Stockholm), „Acta Comeniana” 2004, 18, s. 179–212.
  • Kahuda–Sterneck T., Bartoloměj Paprocký a královské město Brno, „Brno v mi­nulosti a dnes. Sborník příspěvků k dějinám a výstavbě Brna” 15, Brno 2000, s. 133–152.
  • Kalista Z., Čechové, kteří tvořili dějiny světa, wyd. 2, Praha 1999.
  • Kendíková J., Bratrská výpomoc aneb působení polských a českých kněží v Čechách v 16. a 17. století, [w:] Česká a polská hi­storická tradice a její vztah k současnosti. Pardubická konference (18.–20. dubna 2002), red. D. Hrodek, Praha 2003. s. 77–87.
  • Kniha o bolesti a smutku, red. J. Polišenský, Praha 1948.
  • Knoz T., Die mährische Emigration nach 1620, [w:] Staatsmacht und Seelenheil. Gegenre­formation und Geheimprotestantismus in der Habsburgermonarchie, red. R. Leeb, s. C. Pils, T. Winkelbauer, Wien–München 2007, s. 247–262.
  • Knoz T., Moravská emigrace po roku 1620, „Časopis Matice moravské” 2008, 127, s. 397–424.
  • Knoz T., Natus Moravus, lingue Bohemus. Národ, stát, jazyk a kultura na Moravě raného novověku, [w:] Morava a české národní vědomí od středověku po dnešek. Sborník příspěvků z konference Češi nebo Moravané? K vývoji národního vědomí na Moravě, konané dne 28. 2. 2001 v Brně, red. J. Malíř, R. Vlček, Brno 2001, s. 53–72.
  • Knoz T., Obraz króla Władysława IV na zamku w Strażnicy. Możliwości i ograniczenia współpracy i przyjaźni morawsko–polskiej w okresie wojny trzydziestoletniej, [w:] Wspólnoty małe i duże w dziejach Czech i polski, 2008, s. 431–452.
  • Knoz T., Chocholáč B., Století válek, [w:] Strážnice. Kapitoly z dějin města, red. J. Pajer, Strážnice 2002, s. 191–210.
  • Kociánová B., Panství Třeboň a třiceti­letá válka, Brno 2002 (nieopublikowana praca licencjacka).
  • Kociánová B., Panství Třeboň v obdo­bí polské zástavy (1638–1645), Brno 2003 (nieopublikowana praca magisterska).
  • Kociánová B., Okolnosti zástavy panství Třeboň polské královské rodině v letech 1637–1645 „…neb Jeho Mi­lost císařská k velikým potřebám velice peněz potřebuje”, Archivum Treboniense 2006, s. 40– –60.
  • Komárek F., „V Brně jsem dnes obědval u jakéhosi Kolowrata…” Příjezdy polských králů a královen do barokního Brna, [w:] Utajený sborník Mileně Flodrové k 75. narozeninám, red. J. Čermáková et al., Brno 2010, s. 152–176, zde s. 169–170.
  • Krafl P., Badania nad dziejami Polski, Śląska i stosunkami czesko–polskimi do końca XVII wieku w Re­publice czeskiej w latach 1990–2000, „Rocznik Biblioteki Naukowej PAU i PAN” 2007, 52, s. 449–476.
  • Krejčí K., Bartoloměj Paprocki z Hlohol a Paprocké Vúle. Život – dílo – forma a jazyk,
  • Pra­ha 1946.
  • Krejčí K., Bartoloměj Paprocký z Hlohol a Paprocké Vůle, [w:] B. Pa­procký, Zrcadlo Čech a Moravy, red. J. Polišenský, Praha 1941, s. 239–253.
  • Krejčí A., Dějiny polské literatury, Praha 1953.
  • Laskowski O., Wyprawa wiedeńska, „Przegląd Historzyczno-Wojskowy” 1933, 5.
  • Leszczyński J., Franciszek Magni w slużbie Wla­dyslawa IV, „Sobótka” 1968, 23, s. 25–38.
  • Lexikon české literatury. Osobnosti, díla, instituce, III/2, red. J. Opelík, Praha 2000, s. 785– 787.
  • Macura V., Štoll P., Švec L., Dějiny pobaltských zemí, Praha 1996.
  • Macůrek J., Bohemika v nejnovější polské historické literatuře (1949–1951), „Časopis Matice mo­ravské” 1951, 70, s. 467–484.
  • Macůrek J., Bohemika v polské hi­storické literatuře v letech 1939–1948, „Časopis Matice moravské” 1948, 68, s. 352–399.
  • Macůrek J., Čechové a Poláci v druhé polovině XVI. století; Češi a Poláci v mi­nulosti, I., s. 144–150.
  • Macůrek J., Čechové a Poláci v 2. pol. XVI. století (1573–1589). Tři kapitoly z dějin čes­ko-polské politické vzájemnosti), Praha 1948.
  • Macůrek J., České povstání r. 1618–1620 a Polsko, Brno 1937.
  • Macůrek J., Dějiny polského národa, Pra­ha 1948.
  • Macůrek J., Dějiny východních Slovanů, I–III, Praha 1947.
  • Macůrek J., Dějepisectví evropského východu, Praha 1946.
  • Macůrek J., Dozvuky polského bezkráloví z roku 1587. Příspěvek k osvětlení snah rodu Habsburského o zís­kání koruny polské v letech 1588–1594, Praha 1929.
  • Macůrek J., Humanizm na ziemach czeskich i polskich w okresie do Bialej Góry, „Sobótka” 1968, 23, s. 198–219.
  • Macůrek J., Ohlas a význam opětovného sjednocení Ukrajiny s Ruskem z roku 1654 v dějinách slovanských a evropských, [w:] Věčná družba, Praha 1955, s. 75–114.
  • Macůrek J., O polsko-czeską wzajemność w dobie czeskiego powstania w latach 1618–1620, „Sobótka” 1947, 2, s. 152–199.
  • Macůrek J., Prace historyków polskich nad dziejami Czechosłowa­cji i stosunków polsko–czeskich, „Śląski Kwartalnik Historyczny Sobótka” 1961, 16, s. 1–42.
  • Macůrek J., Úvahy o mé vědecké činnosti a vědeckých pracích, Prameny dějin moravských, sv. 7, Brno 1998.
  • Macůrek J., Zápas Polska a Habsburků o pří­stup k Černému moři na sklonku 16. století, Praha 1931.
  • Macura V., Štoll P., Švec L., Dějiny pobaltských zemí, Praha 1996.
  • Matějek F., Feudální velkostatek a poddaný na Moravě s přihlédnutím k přilehlému území Slezska a Polska. Studie o proměnách na feudálním velkostatku v druhé polovině 15. a první polovině 16. století, Praha 1959.
  • Matějek F., Gostomski a soudobé hospodářské instrukce v českých zemích. (studie z dějin naše­ho a polského velkostatku v 2. polovině 16. století.), „Slovanské historické studie” 1955, 1, s. 7–79.
  • Mączak A., Folwark pańszczyźniany i wieś w Prusach Królewskich w XVI/XVII w., „Przegląd Historyczny” 1956, 2, s. 373–378.
  • Mezi Baltem a Uhrami – Ko­menský, Jednota bratrská, svět středoevropského protestantismu. Sborník k poctě Marty Bečkové, red. L. Řezníková, V. Urbánek, Praha 2008.
  • Mikulec J., „Jste hloupí Češi”. Polský hanopis na český národ z roku 1700, „Dějiny a současnost” 1999, 21, č. 2, s. 28–31.
  • Mikulka J., Nad česko-polskými styky v období feudalismu, „Slovanský přehled” 1966, 52, č. 4, s. 226–234.
  • Morava a Brno na sklonku třicetileté války, red. J. Skutil, Praha – Brno 1995.
  • Němčík P., Švédové před Brnem, Brno 1995.
  • Rataj T., České země ve stínu půlměsíce. Obraz Turka v raně novověké literatuře z českých zemí, Praha 2002.
  • Řezník M., Dějiny Polska v datech, Praha 2010.
  • Řezník M., Mezinárodní postavení polsko–litevského státu Vladislava IV., „Historický ob­zor” 1995, 6, č. 3, s. 351–355.
  • Řezník M., Raně novověké polské ději­ny v českém dějepisectví 90. let, „Slovanské historické studie” 2001, 27, s. 51–60.
  • Řezník M., Pol­sko, Praha 2002.
  • Řezník M., Polsko a polsko-české vztahy v nových učebnicích. Dějiny středověku a raného novověku, dějiny novověku a dějiny moderní doby, [w:] Školní výu­ka dějepisu a překonávání stereotypních obrazů sousedních národů, 1, Ostrava 1999, s. 71–83.
  • Říčan R., Dějiny Jednoty bratrské, Praha 1957.
  • Pánek J., Dva polští historici raného novověku – Jan Seredyka a Marceli Kosman, „Folia Histo­rica Bohemica” 2005, 21, s. 267–292.
  • Pánek J., Brothers, Patriots and Debauchess. Forming Impressions by Czechs by their Polish Neighbour on the Treshold of the Modern Age, „Historica. Historical Sciences in the Czech Republic” 2003, 10, s. 93–116;
  • Pánek J., Češi a Poláci v tisíciletých dějinách. Proměny modelu sousedství a soužití, Czesi i Polacy w tysiącletniej historii. Przemiany modelu sąsiedztwa i współżycia, Český Těšín/Cze­ski Cieszyn 2002.
  • Pánek J., Český obraz Poláků v předbělohorské době, [w:] Polaków i Czechów wizerunek wzajemny (X–XVII w.), red. W. Iwańczak, R. Gładkiewicz, Wrocław–Warszawa 2004, s. 155–167.
  • Pánek J., Czesi i Polacy w tysiącletniej historii (Przemiany modelu sąsiedztwa i współży­cia), „Zwroť” 2001, 52, č. 7, s. 3–9.
  • Pánek J., Osobowość Wilhelma z Rożemberka, polityka czeskiego doby Renesansu i kandydata do korony polskiej, [w:] Kultura staropolska – kultura europejska. Prace ofiarowane Januszowi Tazbirowi w siedemdzie­siątą rocznicę urodzin, red. W. Kriegseisen et al., Warszawa 1997, s. 287–295.
  • Pánek J., Podíl předbělohorského českého státu na obraně střední Evropy proti osmanské expanzi, „Československý časopis historický” 1988, 36, s. 856–882, „Československý časopis historický” 1989, 37, s. 71–84.
  • Pavlíčková R., „Polská” cesta roku 1670. Město Olomouc a biskup Karel z Liechtensteinu-Castelcorna jako hostiteké císařského dvora, „Acta universitatis Palacki­anae Olomucensis, Facultas Philosophica, Historica” 2000, 29, s. 97–105.
  • Pánek J., Polonia cosmographica. Polska i Polacy w ko­smografii pierwotnej i w jej adaptacji czeskiej, [w:] Piśmiennictwo Czech i Polski w średniowie­czu i we wczesnej epoce nowożytnej, red. A. Barciak, W. Iwańczak, Katowice 2006, s. 116 –131.
  • Pánek J., Poslední Rožmberkové. Velmoži české renesance, Praha 1989.
  • Pánek J., Stavovská opozi­ce a její zápas s Habsburky 1547–1577, Praha 1982.
  • Pánek J., Vilém z Rožmberka: politik smíru, Pra­ha 1998.
  • Pánek J., Zahraniční cesty posledních Rožmberků a jejich kontakty s evropským dvorským prostředím, „Opera Historica” 3, Editio Universitatis Bohemiae Meridionalis, s. 9–32;
  • Pánek J., Zpravodajství z Polska na Moravu a do Čech na prahu novověku, [w:] Historik na Moravě, Profesoru Jiřímu Malířovi, předsedovi Matice moravské a vedoucímu Historického ústavu FF MU věnují jeho kolegové, přátelé a žáci k šedesátinám, K vydání připravili H. Ambro­žová, T. Dvořák, B. Chocholáč, L. Jan, P. Pumpr, Brno 2009, s. 295–310.
  • Petrů E., Autor dvou literatur, Bartoloměj Paprocký z Hlohol a Paprocké Vůle, B. Paprocký z Hlohol a Pa­procké Vůle, O válce turecké a jiné příběhy, red. E. Petrů, Praha 1982, s. 7–10.
  • Petrů E., Hlobil I., Humanismus a raná renesance na Moravě, Pra­ha 1992, především s. 54–59.
  • Podzwonne dla granic. Polsko–czeskie linie podziałów i miejsca kontaktów w języku, literaturze i kulturze, red. J. Lipowski, D. Żygadło-Czopnik, Wrocław 2009.
  • Polen und Österreich im 16. Jahrhundert, red. W. Leitsch, S. Trawkowski, Wien 1997. Rusland, Polen und Österreich in der Frühen Neuzeit. Festschrift für Walter Leitsch zum 75. Geburtstag, red. Ch. Augustynowicz, Wien 2003.
  • Political Culture in Central Europe (10th­ –20th Century), red. H. Manikowska, J. Pánek, M. Holý, Prague 2005.
  • Preise­Hammer H. (- Franz Tvarůžek), Marsch der polnischen Hilfsarmee unter König Johann III. So­bieski durch Slesien und Mähren im Jahre 1683, „Zeitschrift für die Geschichte Mährens und Schlesiens” 1901, 5, s. 374–392.
  • Šámalová J., Kozáci a české země v raném novověku, [w:] Česká a polská hi­storická tradice a její vztah k současnosti. Pardubická konference (18.–20. dubna 2002), red. D. Hrodek, Praha 2003. s. 88–105.
  • Schram W., Aufenthalt der Polenkönigin Eleonora in Brünn, [w:] Ein Buch für die Brünner, Brünn 1901, s. 71–74.
  • Schram W., Johann III. Sobieski in Brünn, „Notizenblatt der histo­riích-statistischen Sektion” 1887, 5, s. 39.
  • Schram W., Johann III. Sobieski, König von Polen, in unserer Stadt, [w:] Ein Buch für die Brünner, Brünn 1901, s. 74–76.
  • Sivek A., Poznaňská bohemica, Slovesná věda, Praha 1952.
  • Slovník polských spi­sovatelů, red. L. Štěpán, Praha 2000.
  • Šmerda M., Postavení poddaných ve střední Evropě v období pozdního feudalismu se zřete­lem k jejich právním vztahům k půdě, zvláště ve Slezsku, „Slovanské historické studie” 1961, 4, s. 263–322.
  • Šmerda M, Stav polonistických studií v ČR od r. 1960 v historiografii středověku a ra­ného novověku (13.–polovina 18. století), [w:] Česká polonistika a polská bohemistika. Poloni­stické studie v České republice a bohemistické studie v Polské republice v posledních třiceti letech, red. M. Myška, R. Gładkiewicz, Praha 1995, s. 23–39.
  • Šmerda M., Wyprawa wie­deńska Jana Sobieskiego a kraje czeskie, Śląski kwartalnik historyczny „Sobótka” 1980, 35, s. 242–251.
  • Skutil J., Emigrantské obce českých bratří v Polsku za J. A. Komenského a jeho nástupců, „Časopis moravského muzea”, Vědy společenské 75, 1991, s. 165–183.
  • Skutil J., Pozůstalosti bratrských seniorů ze 17. a 18. století v poznaňsko-lešeňském archivu českých bratří, „Studia Comeniana et Historica” 1992, 22, č. 48, s. 161–175.
  • Slezsko, perla v české koruně. Tři období rozkvětu vzájemných uměleckých vztahů, red. A. Niedzielenko, V. Vlnas, Praha 2006.
  • Sobotková M., Dva nara­tivní texty polské provenience o švédské okupaci Olomouce v letech 1642–1650, „Česká litera­tura” 2001, 49, s. 595–610.
  • Sobotková M., Studie z české a polské literatury (Pět století v historii česko-pol­ských literárních souvislostí), Olomouc 2002.
  • Štěpán V., Cesty polské královny Eleonory přes Moravu v letech 1670 a 1675, „Olomoucký archivní sbor­ník” 2, 2004, s. 120–155.
  • Štěpán V., Polská legace biskupa Stanislava Pavlovského, „Ostra­va. Příspěvky k dějinám a výstavbě města” 2003, 21, s. 45–63.
  • Štěříková E., Zelów. Česká exulantská obec v Polsku, wyd. 2, Praha 2010.
  • Svoboda L., Císař Ferdinand III., Bohdan Chmelnickyj a podunajská knížectví. Neznámá kapitola v dějinách habsbursko-ukrajinských vztahů v pade­sátých letech 17. století, „Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity” 2006, C 53.
  • Svoboda L., Diplomatické vztahy mezi Habsbursky a Ruskem v letech 1654–1656, Brno 2006 (nieopublikowana praca doktorska).
  • Svoboda L., Vztahy Bohdana Chmelnického a Moskvy v letech 1648–1649, „Sborník prací Filozofické fakulty br­něnské univerzity” 2002, C 48, s. 119–143.
  • Szeruga J., Geneza i charakter Biblii Gdańskiej, „Głos Ewangelicki” 1932.
  • Śliziński J., Jan III Sobieski w literaturze narodów Europy, Warszawa 1979.
  • Śliziński J., Śladami braci czeskich w Wiel­kopolsce, Warmii i na Mazurach, „Pamietnik literacki” 1954.
  • Śliziński J., Über den Aufenthalt der Böhmischen Brüder in Lissa, „Zeitschrift für Slavistik” 1957, 2.
  • Tomaszewski J., Sporne problemy czeskiej a polskiej historiografii, „Slovanský přehled” 2002, 88, č. 2, s. 233–243.
  • Tichý J., Jednota bratrská v Polsku v posledním desetiletí před Bílou horou a polská společnost 1609–1619, [w:] Česko-polský sborník vědeckých prací, I., red. M. Kudělka, Praha 1955.
  • Topolski J., Polska w czasach nowożytnych. Od środkowoeuropiejskiej potęgi do utraty niepoleglości (1501–1795), Poznań 1994.
  • Tyrnowski M., Kieniewicz J., Holzer J., Historia Polski, wyd. 2, Paris 1987.
  • Uhlíř D., Návštěvy polských panovníků v Brně, „Forum Brunense” 1992, s. 65– –71.
  • Urbánek V., Marta Bečková – komeniolož­ka a badatelka o dějinách česko–polských kulturních styků, [w:] Mezi Baltem a Uhrami – Ko­menský, Jednota bratrská, svět středoevropského protestantismu. Sborník k poctě Marty Bečkové, red. L. Řezníková, V. Urbánek, Praha 2008, s. 15– –32.
  • Válka J., Dějiny Mo­ravy, II., Morava reformace, renesance a baroka, Brno 1995, s. 121–122. J. Procházka, 1683. Vienna obsessa, Brno 2009.
  • Válka J., Česká společnost v 15.–18. století, I., Předbělohorská doba, Praha 1972, II.
  • Bělohorská doba, Kultura manýrismu, Praha 1983.
  • Válka J., „Státní a zemské” v čes­kých dějinách, „Časopis Matice moravské” 1990, 109, s. 320–336.
  • Völker K., Kirchengeschichte Polens, Berlin–Leipzig 1930.
  • Vykoukal J., Polské dějiny, česko-polské vztahy 1697–1795 v české historiografii, [w:] Če­ská polonistika a polská bohemistika na přelomu století. Czeska polonistyka o polska bohemistyka na przełomie stuleci, red. M. Borák, R. Gładkiewicz, Praga 2009, s. 95–102.
  • Wójcik Z., Jan III Sobieski 1629–1696, Warszawa 1983.
  • Wimmer J., Obchody 300. roczni­cy odsieczy wiedeńskiej. Próba podsummowania ich przebiegu oraz dorobku, „Studia i materia­ly do historii wojskowości” 1989, 32.
  • Wimmer J., Odsiecz wiedeńska 1683 roku, Warszawa 2008.
  • Wrocław w Czechach, Czesi we Wrocławiu. Li­teratura – Język – Kultura, red. Z. Tarajło–Lipowska, J. Malicki, Wrocław 2003.
  • Winkelbauer T., Ständefreiheit und Fürstenmacht. Länder und Untertanen des Hauses Habsburg im konfessionellen Zeitalter, I, Wien 2003, s. 161–169.
  • Wspólnoty małe i duże w społeczeństwach Czech i Polski w średniowieczu i w czasach wczesno nowożytnych, red. W. Iwańczak, J. Smołucha, Kraków 2010.
  • Wyczański A., Polska – Rzeczpospolita szla­checka 1464–1764, Warszawa 1965.
  • Zöllner E., Geschichte Österreich, München 1990.
Document Type
Publication order reference
Identifiers
YADDA identifier
bwmeta1.element.desklight-c2ed2d2b-022e-4430-bce5-0401c4423259
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.