CS
Recenzovaná práce patří mezi knihy, jejichž četba sice nezprostředkovává nezpochybnitelné, definitivní poznatky, ale které jsou cenné a důležité tím, že nás nutí — ať už souhlasně, nebo polemicky — znovu kontrolovat, promýšlet nebo si pro sebe rozvádět prezentované úvahy. Předem proto říkám, že ji považuji za dobrou a inspirativní. Autorův způsob psaní a uvažování vnímám jako velmi podobný psaní a uvažování svému. (Mezi posledními dvěma tvrzeními není žádný kauzální vztah, ať už v jakémkoli směru!) To mi poskytuje jisté výhody, jichž jsem si vědom a snažím se z nich v této recenzi těžit, ale i nevýhody, kterých si stejně explicitně být vědom nemohu. Zároveň také platí, že následující obecné, často kritické poznámky, které jsou výsledkem mé snahy o naznačené promýšlení, se nevztahují jen na psaní Faltýnkovo, ale i na psaní moje.