Wokół wyboru (nominacji) pierwszych biskupów praskich

• Authors: Matla Marzena

Title variants

EN

On the election (nomination) of the fi rst bishops of Prague

• Languages of publication: PL

Abstracts

EN

Despite the fact that the Prague bishopric was subordinated to the metropolis of Mainz and that newly elected candidates were invested with offi ce by the German ruler, most Czech researchers believe that the designation of a candidate for this position was an elementary right of the Bohemian duke. However, some authors suggest that that the German king/emperor could have had a decisive infl uence in the earliest period. This discrepancy is due to the dearth and contradictory purport of the earliest sources. The reanalysis of written sources pertaining to the fi rst bishops of Prague has demonstrated that the Chronica written by Cosmas, the dean of the Prague, is unreliable as regards the tenth and the early eleventh centuries. The analysis has also shown that although an independence of a Bohemian duke in the selection of candidates for the position of the bishop of Prague is more conceivable starting from Adalbert, the fi rst bishop Dietmar was likely the nominee of Otto II, as indicated by the political context of the years 975–976 and the course of the Bohemian-German conflict.

Keywords

EN

ecclesiastical organisation; bishops; the Přemyslids; tenth-eleventh-century Bohemia

• Publisher: Wydawnictwo Adam Marszałek
• Journal: Historia Slavorum Occidentis
• Year: 2016
• Issue: 1(10)
• Pages: 40-63

Contributors

author

Matla Marzena

• Uniwersytet im. Adama Mickiewicza w Poznaniu

References

• Annales Altahenses maiores, ed. G. H. Pertz, MGH SRG, Hannoverae 1868.
• Annales Hildeshemenses, ed. G. Waitz, MGH SRG, Hannoverae 1878.
• Annales Ottenburiani, ed. G. H. Pertz, MGH SS, Bd. V, Hannoverae 1844.
• Annales Weissenburgenses, ed. O. Holder-Egger, [w:] Lamperti monachi Herdfeldensis opera, MGH SRG, Hannoverae 1894.
• Auctarium Mellicense, ed. W. Wattenbach, MGH SS, Bd. IX, Hannoverae 1851
• Beneš Minoryta, Benedicti Monoritae dicti Chronica et eius continuado, ed. L. Dušek, [w:] Franciszkanie w Polsce, red. J. Kłoczowski, t. 1, cz. 2-3, Kraków 1993
• Cathalogi episcoporum Argentinensium, MGH SS, Bd. XIII
• Cosmae Pragensis Chronica Boemorum, ed. B. Bertholz, MGH SS n. s., t. 2, Berlin 1923
• Gerhardi vita S. Oudalrici episcopi Augustani, ed. G. Waitz, [w:] MGH SSS, t. 4, Hannoverae 1841.
• Kanapariusz J., Świętego Wojciecha żywot pierwszy, tekst łac. i komen. J. Karwasińska, tłum. K. Abgarowicz, Gdańsk 2009.
• Kosmasa kronika Czechów, tłum. I oprac. M. Wojciechowska, Warszawa 1968.
• Kronika Thietmara, tłum. M. Z. Jedlicki, Poznań 1953.
• Lamperti Hersfeldensis Annales, ed. O. Holder-Egger, [w:] Lamperti monachi Herdfeldensis opera, MGH SRG, Hannoverae 1894.
• Letopisy české, ed. J. Emler, [w:] Fontes rerum Bohemicarum, t. 2, cz. 2, Praha 1875
• Letopisy pražské, ed. J. Emler, [w:] Fontes rerum Bohemicarum, t. 2, cz. 2, Praha 1875
• MGH Diplomatum regum et imperatorum Germaniae, t. 2: Ottonis II. et III. Diplomata, Hannoverae 1893
• regest Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, ed. G. Fridrich, t. 1, Pragae 1904-1907, nr 34
• Rocznik krótki, ed. Z. Kozłowska-Budkowa, [w:] Najdawniejsze roczniki krakowskie i kalendarz, MPH s. n., t. V, Warszawa 1978
• Rocznik małopolski, ed. A. Bielowski, [w:] MPH III, Warszawa 1961
• Rocznik Traski, ed. A. Bielowski, [w:] MPH III, Warszawa 1961
• S. Adalberti Pragensis episcopi et martyris Vita altera auctore Brunone Querfurtensi (redactio longior), ed. J. Karwasińska, MPH s. n., t. 4, cz. 2, Warszawa 1969.
• Vita quinque fratrum eremitarum [seu] Vita uel passio Benedicti et Iohannis sociorumque suorum auctore Brunone Querfurtensi/Żywot Pięciu Braci Pustelników [albo] Żywot i męczeństwo Benedykta, Jana i ich towarzyszy napisany przez Brunona z Kwerfurtu, ed. J. Karwasińska, MPH s. 2, t. 4, cz. 3, Warszawa 1973.
• Żywot II. Pasja świętego Wojciecha biskupa i męczennika, tłum. B. Kürbis, [w:] W kręgu żywotów świętego Wojciecha, red. O. J. A. Spież OP, Kraków 1997.
• Alvermann D., Königsherrschaft und Reichsintegration. Eine Untersuchung zur politischen Struktur von „regna“ und „imperium“ zur Zeit Kaiser Ottos II. (967) 973-983, Berlin 1998.
• Bláhová M., Staročeska kronika tak řečného Dalimila v kontextu středověké historiografie latnského kulturního okruhu a její pramenná hodnota, t. 3: Historický komentář. Rejstřík, Praha 1995.
• Boroń P., Słowiańskie wiece plemienne, Katowice 1999.
• Bulín H., Povstání polabských Slovanů na sklonku 10. století, Slovanské historycké studie 2 (1957).
• Charvát P., Nevyzpytatelné cesty Páně: příchod křesťanství k polabským Slovanům, [w:] Co můj kostel dnes má, nemůže kníže odníti. věnováno Petru Sommerovi k životnímu jubileu, Praha 2011.
• D. Kalhous, Svědectví z první ruky? Nad „pramennou hodnotou“ nejstarších vojtěšských legend, Historia Slavorum Occidentis 2012, nr 1 (2)
• Dalewski Z., Modele władzy dynastycznej w Europie Środkowo-Wschodniej we wczesnym średniowieczu, Warszawa 2014.
• Derwich M., Římská církev a slovanský jazyk (do konce 9. století). Ze studií o christianizaci raně středověké Evropy, [w:] Co můj kostel dnes má, nemůže kníže odníti. věnováno Petru Sommerovi k životnímu jubileu, Praha 2011.
• Dvorník F., Zrod střední a východní Europz. Mezí Bzyancí a Římem, přel. P. Slunéčko, Praha 1999
• Erkens F. R., Fürstliche Opposition in otttonisch-salischer Zeit. Überlegungen zum Problem der Krise des frühmittelalterlichen deutschen Reiches, Archiv für Kulturgeschichte 64 (1982).
• Fiala Z., Die Organisation der Kirche im Přemzslidenstaat des 10.-13. Jahrhundrets, [w:] Siedlung und Verfassung Böhmens in der Frühzeit, hg. v. F. Graus, H. Ludat, Wiesbaden 1967.
• Fiala Z., Dva kritické příspěvky ke starým dějinám českým, Sbornik historycký 9 (1962)
• Fiala Z., Přemyslovské Čechy. český stát a společnost v letech 995-1310, Praha 1975.
• Fiala Z., Vztah českého státu k německé říši do počátku 13. století (Podle kritiky pramenů), Sbornik historický 6 (1959).
• Glocker W., Die Verwandten der Ottonen und ihre Bedeutung in der Politik. Studien zur Genealogie des sächsischen Kaiserhauses, Köln-Wien 1989.
• Graus F., Böhmen
• Hausberger K., Mission und frühes Christentum. Die kirchliche Beziehung zwischen Regensburg und Böhmen bis zur Errichtung des Bistums Prag, [w:] Bayern und Böhmen. Kontakt, Konflikt, Kultur, hrsg. Von R. Luft, L. Eiber, München 2007.
• Hilsch P., Der Bischof von Prag und das Reich in sächsicher Zeit, Deutsches Archiv für Erforschung des Mittelalters 28 (1972)
• Hlaváček I., Česká církev, její organizace a správa ve vztahu ke státu do husitství (Několik úvah), [w:] Církevní správa a její písemnosti na přelomu středověku a novověku, (Acta Universitatis Carolinae-Philosophica et Historica 2/1999), Praha 2003.
• Hoffmann H., Böhmen und das Deutsche Reich im hohen Mittelalter, Jahrbuch für die Geschichte Mittel-und Ostdeutschlands 18 (1969).
• Kadlec J., Přehled českých církevních dějim, t. 1, Rzym 1987
• Kalhous D., Anatomz of Duchy. The Political and Ecclesiastical Structures of early Přemzslid Bohemia, Leiden-Boston 2012
• Kalhous D., Boleslav III. Kníže na konci časů?, [w:] Ad vitam et honorem. profesoru Jaroslavu Mezníkovi přátelé a žáci k pětasedmdesátým narozeninám, red. T. Borovský, L. Jan, M. Wihoda, Brno 2003.
• Kalhous D., Jaromír-Gebhard, pražský biskup a říšský kancleř (1038-1090) (Několik poznámek k jeho životu), Mediaevalia Historica Bohemica 9 (2003)
• Kalhous D., Záhadné počátky pražského biskupství, [w:] Evropa a Čechy na konci středověku. Sborník příspěvků věnovaných Františku Šmahelovi, red. E. Doležalová, R. Novotný, Praha 2004.
• Karwasińska J., Moguncja czy Werona miejscem inwestytury?, Studia Źródłoznawcze 11 (1966) [przedruk: tejże, Święty Wojciech. Wybór pism, Warszawa 1996]
• Krzemieńska B., Krize českého státu na přelomu tisíciletí, Československý časopis historický 18 (1970).
• Krzemińska B., Břetislav I. Čechy a střední Evropa v prvé polovině XI. století, Praha 1999.
• Labuda G., Czeskie chrześcijaństwo na Śląsku i w Małopolsce w X i XI wieku, [w:] Chrystianizacja Polski południowej. Materiały sesji naukowej odbytej 29 czerwca 1993 roku, red. J. Małecki, Kraków 1994. (przedruk [w:] tegoż, Studia nad początkami państwa polskiego, t. 3, Wodzisław Śląski 2012)
• Labuda G., Święty Wojciech. Biskup-męczennik, patron Polski, Czech i Węgier, Wrocław 2000
• Lübke Ch., Mocenské faktorz na východě otonské řiše v době Boleslava II., [w:] Přemyslovský stát kolem roku 1000. Na paměť knížete Boleslava II. (+ 7. února 999), red. L. Polanský, J. Sláma, D. Třeštík, Praha 2000.
• Lübke Ch., Regesten zur Geschichte der Slaven an Elbe und Oder (vom Jahr 900 an), Bd. 2, Berlin 1985.
• Ludat H., Piastowie i Ekkehardynowie, Przegląd Historyczny 91 (2000), z. 2.
• Mainyer Urkundenbuch, Bd. I: Die Urkunden bis zum Tode Erzbischof Adalbertus I. (1137), bearb. M. Stimming, Darmstadt 1932, nr 219
• Maleczyński K., Die Politik Ottos III. Gegenüber Polen und Böhemen im Lichte der Meißener Bistumsurkunde vom Jahre 995, Lětopis. Jahresschrift des Instituts für sorbische Volksforschung, Reiche B, 10/2 (1963).
• Matla M., Czemu biskup Dietmar obawiał się piekła? Kilka uwag o możliwościach działania pierwszych biskupów praskich, [w:] Stilo et animo. Prace historyczne ofiarowane profesorowi Tomaszowi Jasińskiemu w 65 rocznicę urodzin, red. M. Dorna, M. Matla, M. Sosnowski, E. Syska przy współ. W. Barana-Kozłowskiego, Poznań 2016.
• Matla-Kozłowska M., Czy państwo Przemyślidów u schyłku X w. „zasługiwało” na arcybiskupstwo? Na marginesie dyskusji o planach ufundowania arcybiskupstwa św. Wojciecha w Pradze, [w:] Cognitioni Gestorum. Studia z dziejów średniowiecza dedykowane profesorowi Jerzemu Strzelczykowi, red. D. A. Sikorski, A. M. Wyrwa, Poznań-Warszawa 2006.
• Matla-Kozłowska M., Pierwsi Przemyślidzi i ich państwo. Ekspansja terytorialna i jej polityczne uwarunkowania, Poznań 2008.
• Matla-Kozłowska M., Qui a quo – wzajemne wpływy polskiego i czeskiego rocznikarstwa we wczesnym średniowieczu (X-XI w.), [w:] Causa creandi – o pragmatyce źródeł historycznych, red. S. Rosik, P. Wiszewski, Acta Universitatis Wratislaviensis No 2783, Historia CLXXI, Wrocław 2005.
• Michałowski R., Święty Wojciech - biskup reformator w Europie X wieku, [w:] Granica wschodnia cywilizacji zachodniej w średniowieczu, red. Z. Dalewski, Warszawa 2014.
• N. Profantová, [w:] M. Bláhová, N. Profantová, J. Frolík, Velké dějiny zemí Koruny české, t. 1, Praha-Litomyšl 1999
• Neagle A., Kirchengeschichte Böhmens, Bd. 1, cz. 2, Wien-Leipzig 1918
• Novotný V., České dějiny, t. 1, cz. 1: Od nejstarších dob do smrti knížete Oldřicha, Praha 1912
• Novotný V., Studien yur Quellenkunde Böhmens, Mitteilungen des Instituts für Österreichische Geschichtsforschung 24 (1903).
• Nový R., Dvojí redakce Kosmovy kroniky Čechů, [w:] Problémy dějin historiografie, t. 1, Acta Universitatis Carolinae: Philosophica et historica 2, Studia historica 21 (1981).
• Pauk M. R., Capella regia i struktury Kościoła monarszego w Europie Środkowej X-XII wieku. Ottońsko-salickie wzorce ustrojowe we wschodnich rubieżach łacińskiego chrześcijaństwa, [w:] Granica wschodnia cywilizacji zachodniej w średniowieczu, red. Z. Dalewski, Warszawa 2014
• Pauk M. R., Wółkiewicz E., Ministri enim altaris ministri curie facti sunt. Ottońsko-salicki system Kościoła Rzeszy i jego oddziaływanie w Europie Środkowej XI-XII wieku, [w:] Kościół w monarchiach Przemyślidów i Piastów, red. J. Dobosz, Poznań 2009
• Pleszczyński A., Bolesław Chrobry w Czechach. Realizacja idei Sklawinii czy zwykła ekspansja, [w:] Polacy w Czechach, Czesi w Polsce, X-XVIII wiek, Lublin 2004.
• Pleszczyński A., Przestrzeń i polityka. Studium rezydencji władcy wcześniejszego średniowiecza. Przykład czeskiego Wyszehradu, Lublin 2000.
• Polc J. V., Církevní správa v Čechách do polovinz 14. století, [w:] tegoż, Česká církev v dějinách, Praha 1999
• Přemyslovská dynastie. Soupis členů původního českého panovnického rodu, [w:] Přemyslovci. Budování státu.
• Russocki S., Protoparlamentaryzm Czech do początku XV wieku, Warszawa 1973.
• Sláma J., Český kníže Boleslav II., [w:] Přemyslovský stát kolem roku 1000. Na paměť knížete Boleslava II. (+ 7. února 999), red. L. Polanský, J. Sláma, D. Třeštík, Praha 2000.
• Sláma J., Slavníkovci – významna či okrajová záležitost českých dějin 10. století?, Archeologické rozhledy 47 (1995).
• Sobiesiak J. A., Bolesław II Przemyślida (+ 999). Dynastia i jego państwo, Kraków 2006.
• Sobiesiak J. A., Postać Bolesława II Przemyślidy (+999) w narracji Kosmasa. Książę pobożny?, Historia Slavorum Occidentis 2012, nr 1 (2).
• Sobiesiak J. A., Sojusz czesko-bawarski w drugiej połowie X wieku i jego konsekwencje polityczne, Res Historica 24 (2007).
• Sommer P., Církev a český stát od 10. do 13. století, [w:] Przemyślidzi i Piastowie – twórcy i gospodarze średniowiecznych monarchii. Materiały z konferencji naukowej Gniezno 5-7 maja 2004, red. J. Dobosz, Poznań 2006.
• Strzelczyk J., Apostołowie Europy, Warszawa 1997.
• Třeštík D., Anfänge der böhmischen Geschichtsschreibung. Die ältesten Prager Annalen, Studia Źródłoznawcze 23 (1978)
• Třeštík D., Kosmova kronika. Studie k počátkům českého dějepisectví a politického myšlení, Praha 1968.
• Třeštík D., Kyaložení pražského biskupství v letach 968-976: pražská a řeyenská tradice, [w:] Vlast a rodný kraj v díle historika. Sborník prací žáků a přátel věnovaný profesoru Josefu Petráňovi, red. J. Pánek, Praha 2004
• Třeštík D., O Kosmovi a jeho kronice, [w:] Kosmova Kronika česka, tłum. K. Hradina, M. Bláhová, Praha-Litomyšl 2005.
• Třeštík D., Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (590-935), Praha 1997.
• Uhlirz K., Otto II. 973-983, Leipzig 1902.
• Voigt H. G., Adalbert von Prag. Ein Beitrag zur Geschichte der Kirche und des Mönchtums im zehnten Jahrhundret, Berlin 1898.
• Zagiba F., Das Geistesleben der Slaven im frühen Mittelalter. Die Anfange des slavischen Schrifttums auf dem Gebeite des östlichen Mitteleuropa vom 8. bis 10. Jahrhundret, (Annales Instituti Slavici 7), Wien-Köln-Gray 1971.
• Žemlička J., Čechy v době knížecí (1034-1198), Praha 1997.