Rola posłowia w przekładzie Herztier Herty Müller na język czeski

• Authors: Altmann Jakob

Title variants

EN

The Role of afterword in the czech Translation of Herta müller’s Herztier

• Languages of publication: PL CS EN

Abstracts

CS

Předmětem tohoto článku je podstata paratextů v překladu, a to na příkladu doslovu k českému překladu románu Herty müllerové Srdce bestie (originální titul: Herztier) sepsaného známou spisovatelkou a překladatelkou Radkou denemarkovou. na začátku se tato stať zabývá nejdůležitějšími vlastnostmi paratextů, přičemž je zdůrazněno, že samotný překlad lze rovněž pokládat za specifický druh paratextu, nemluvě o překladatelově doslovu, který z hlediska překladu je dalším paratextem. v další části byly probrány různé funkce, splněny analizovaným doslovem: slouží mimo jiné jako komentář k překladatelovým volbám a tedy i jako náhled do obrazu světa přítomného v jazyku originálu. zvláštní pozornost byla věnována překladatelce, která částečně díky svým výjimečným literárním předpokladům, viditelným nejen v předmětném doslovu, by mohla být označena jako ‘druhý autor’. jedna z nejpodstatnějších podnětů k napsaní doslovu byl specifický jazyk používaný autorkou Hertou müllerovou, která popisuje obyčejné věci neobyčejným způsobem pomocí slov vyskytujících se v úplně neočekáváných významech a kontextech.

EN

This article deals with the relevance of paratexts in translation based on the example of the afterword in the czech translation of Herta müller’s novel Herztier [The Land of Green Plums], titled Srdce bestie and written by Radka denemarková, a writer and translator famous not only in her homeland. Firstly, the elucidation analyses the essentials of paratext as such, pointing out that translation is a specific type of paratext itself, not to mention the translator’s afterword which, in turn, constitutes — from the point of view of translation — another paratext. Furthermore, the attention of the reader is directed to the different functions of the afterword, especially as a commentary on the translator’s choices and, consequently, as an insight into the worldview inscribed into the original language. Thereby, a particular interest is paid to the translator who, in view of her literary predispositions that are clearly visible not only in the afterword, could be described as the “second author”. Finally, one of the most important issues is the very specific language used by the writer Herta müller as she describes trivial things in an extraordinary way, using words in completely unexpected meanings and contexts.

Keywords

PL

parateksty; posłowie; tłumaczenie; Herta Müller; Radka Denemarková

CS

paratexty, doslov, překlad, Herta müller, Radka denemarková

EN

paratexts; afterword; translation; Herta Müller; Radka Denemarková

• Publisher: Wydawnictwo Uniwersytetu Śląskiego
• Journal: Przekłady Literatur Słowiańskich
• Year: 2017
• Volume: 8
• Issue: 1
• Pages: 123-137

Dates

published

2017.12.31

Contributors

author

Altmann Jakob

• Uniwersytet Śląski w Katowicach

References

• Albin C., 2007: Sprachliche Kreativität und Aphasie: Eine Benennstudie zur Ad-hoc-Komposita-Bildung. Leipzig, Tagesklinik für kognitive Neurologie.
• Balcerzan E., 1998: Literatura z literatury — strategie tłumaczy. Katowice, Wydawnictwo Śląsk.
• Gawlak M., 2015: O przekładzie tytułu (na przykładzie prozy słoweńskiej). „Przekłady Literatur Słowiańskich”, t. 6, cz. 1, s. 56—69.
• Genette G., 1997: Paratexts: Thresholds of interpretation. J.E. Lewin, tłum. Cambridge, Cambridge University Press.
• Havránek B., Jedlička A., 2002: Stručná mluvnice česká. Praha, Nakladatelství Fortuna.
• Hejwowski K., 2006: Kognitywno-komunikacyjna teoria przekładu. Warszawa, Wydawnictwo Naukowe PWN.
• Laihonen P., 2007: Die Banater Schwaben und Ideologien über die Mehrsprachigkeit. München, Ungarisches Institut München, Ungarn-Jahrbuch.
• Langacker R., 2008: Cognitive Grammar: A Basic Introduction. Oxford, New York, Oxford University Press.
• Legeżyńska A., 1997: Tłumacz jako drugi autor — dziś. W: A. Nowicka-Jeżowa, D. Knysz-Tomaszewska, red.: Przekład literacki. Teoria, historia, współczesność. Warszawa, Wydawnictwo Naukowe PWN, s. 40—50.
• Okulska I., 2015: Tłumacz wobec Innego: tropy i sygnatury. Rozprawa doktorska. Poznań, Instytut Filologii Polskiej, Uniwersytet im. Adama Mickiewicza.
• Pellatt V., 2013: Text, Extratext, Metatext and Paratext in Translation. Newcastle upon Tyne, Cambridge Scholars Publishing.
• Rovira Esteva S., Orero P., Gil Bardají A., 2012: Translation Peripheries: Paratextual Elements in Translation. Bern, Peter Lang.
• Skibińska E., 2011: Konwicki z okładki. O wydawniczych paratekstach francuskich przekładów powieści Tadeusza Konwickiego. „Między Oryginałem a Przekładem”, t. 17, s. 179—192.
• Skibińska E., 2011: Parateksty przekładu. Kraków, Księgarnia Akademicka.
• Tokarz B., 2010: Spotkania. Czasoprzestrzeń przekładu artystycznego. Katowice, Wydawnictwo Uniwersytetu Śląskiego.
• Wagner C., 2002: Sprache und Identität: Literaturwissenschaftliche und fachdidaktische Aspekte der Prosa von Herta Müller. Oldenburg, Igel Verlag Wissenschaft.

Identifiers

ISSN

1899-9417