Kresťanstvo medzi Veľkou Moravou a Uhorskom: otázka kontinuity a diskontinuity

• Authors: Steinhübel Ján

Title variants

EN

Christianity between Great Moravia and the Hungarian Kingdom. Questions of Continuity and Discontinuity

• Languages of publication: SK

Abstracts

EN

A Transylvanian Prince Gyula I made a visit to Constantinople in 953, where he was baptised. The Patriarch of Constantinople ordained a monk Hierotheus the Hungarian as a bishop, who later baptised the family of Gyula. He also initiated the process of christianising his principality. Gyula’s daughter Sarolt married the Hungarian Prince Géza. Sarolt was very vigorous and she had a strong infl uence upon her husband. It was her who convinced Géza to invite Christian missionaries to Hungary in 972. She also established the fi rst Hungarian bishopric in her residence of Veszprém. This bishopric was consecrated to the Archangel Michael, to whom also the church in the residence of her father in Alba Iulia (Gyulafehérvár) was dedicated, later rebuilt and honoured with the title of the episcopal cathedral. Michael was not the only patron saint to protect Veszprém. There was also a rotunda of Saint George, considered a very old one at the time. Sarolt wanted to consecrate some church to Saint Michael in Veszprém, because she used to pray to him in Alba Iulia. That was the reason the bishopric of Veszprém did not accept the older dedication to Saint George. The cult of Saint George was very common in Bavaria during the nineth century, yet we have no evidence of Saint George veneration on the territory of Bavarian border marks – and for the same reason there is no evidence of it among the dedications of Pribina’s and Kocel’s churches in Pannonia. The rotunda in Veszprém was defi nitely not erected in Carolingian times and its dedication was not of Bavarian origin. Therefore, we can assume that is of Great Moravian origin. Another member of the Arpád dynasty was given a name Severin (Hungarian: Szörény) at his baptism in 972, but an old-Hungarian chronicler wrote down his name in the distorted form ‘Zyrind‘. Severin was the Duke of Szomogy, just as his son and successor, i.e., Koppány. Karolda, Sarolt’s older sister is believed to have been his wife. The Hungarian Prince Géza had younger brother Michael. The name Michael, which he took at his baptism in 972, was very popular in Bulgaria already in 866, when Bulgarian Prince Boris took this name at his baptism. If Michael took a Christian name popular in Bulgaria, he could have fulfi lled a wish of his Christian wife of probably Bulgarian origin, further indicated by her sons’ names, i.e., Ladislav and Vazul, which are derivations from the names Vladislav and Vasilij. Michael’s Bulgarian wife, as well as Géza’s Sarolt and Zyrind’s Karold, were Christians from their childhood and they persuaded their pagan husbands to accept Christian baptism. Members of the Arpadian state, who received their baptisms in 972, could be infl uenced by the impact of Great Moravian and Carolingian Christianity, which partially outlasted in the old pre-Hungarian centres, for example in Nitra, Bratislava, Blatnohrad, Veszprém and Pécs.

Keywords

EN

Great Moravia; christianity; Kingdom of Hungary; Early middle ages

• Publisher: Wydawnictwo Adam Marszałek
• Journal: Historia Slavorum Occidentis
• Year: 2014
• Issue: 1(6)
• Pages: 42-61

Contributors

author

Steinhübel Ján

• Slovak Academy of Science

References

• Annales Altahenses maiores ad a. 973, recognovit E.L.B. Oefele, [w:] Monumenta Germaniae Historica. Scriptores rerum Germianicarum in usum scholarum, Hannoverae 1890.
• Annales Hildesheimenses, contulit G. Waitz. Scriptores rerum Germanicarum in usum scholarum ex Monumentis Germaniae historicis recusi, Hannoverae 1878.
• Annales Iuvavenses maximi ad a. 874. Annales sancti Rudberti Salisburgenses ad a. 874. Auctarium Gartense ad a. 874, [w:] Magnae Moraviae fontes historici IV. Leges, textus iuridici, suplementa, curaverunt D. Bartoňková, K. Kaderka, L. Havlík, J. Ludvíkovský, J. Vašica, E. Večerka, Brno 1971.
• Bruno Z Querfurtu, Život svatého Vojtěcha. Legenda Nascitur purpureus fl os XXIIIa, Praha 1996.
• Chronici Hungarici compositio saeculi XIV. 41, 64, [w:] Scriptores rerum Hungaricarum tempore ducum regumque stirpis Arpadianae gestarum I (SRH), edendo operi praefuit E. Szentpétery, Budapestini 1937.
• Codex diplomaticus et epistolaris Slovaciae 1, ed. R. Marsina, Bratislava 1971.
• Conversio Bagoariorum et Carantanorum. Das Wei3buch der Salzburger Kirche über die erfolgreiche Mission in Karantanien und Pannonien, ed. H. Wolfram, Wien–Köln–Gratz 1979.
• Cosmae Pragensis Chronica Boemorum, red. B. Bretholz, [w:] Monumenta Germaniae Historica Scrptores rerum germanicarum, nova series, t. 2, Berlin 1923.
• Diplomata Humgariae antiqussima I, ed. Gy. Györffy, Budapestini 1992.
• Eugippius, Das Leben des heiligen Severin. Einführung, übersetzung und Erläuterungen von R. Noll, Berlin 1963.
• Ioannes Skylitzes 5, Az Árpád-kori magyar történet bizanci forrásai, ed. Gy. Moravcsik, Budapest 1988.
• Iudicium archiepiscopi Mogutiensis, [in:] Magnae Moraviae fontes historici IV. Leges, textus iuridici, suplementa, curaverunt D. Bartoňková, K. Kaderka, L. Havlík, J. Ludvíkovský, J. Vašica, E. Večerka, Brno 1971.
• Konstantinos Porfyrogenetos, De administrando imperio 39. Az Árpád-kori magyar történet bizánci forrásai, ed. Gy. Moravcsik, s. 46. [w:] Magnae Moraviae fontes historici III. Diplomata, epistolae, textus historici varii, curaverunt D. Bartoňková, L. Havlík, J. Ludvíkovský, R. Večerka, Brno 1969.
• Magnae Moraviae fontes historici III. Diplomata, epistolae, textus historici varii, curaverunt D. Bartoňková, L. Havlík, J. Ludvíkovský, R. Večerka, Brno 1969.
• Monumenta ecclesie Strigoniensis I, ed. F. Knauz, Strigonii 1874.
• Simonis de Keza Gesta Hungarorum 53. [w:] Scriptores rerum Hungaricarum tempore ducum regumque stirpis Arpadianae gestarum I, edendo operi praefuit E. Szentpétery, Budapestini 1937.
• Thietmari Merseburgensis episcopi Chronicon VIII 4, curavit W. Trillmich, Berlin 1960.
• Baxa P., Glaser-Opitzová R., Katkinová J., Ferus V, Veľkomoravský kostol v Kopčanoch, Pamiatky a múzeá 2004, č. 4.
• Baxa P., Glaser-Opitzová R., Katkinová J., Ferus V., Nové poznatky o kaplnke sv. Margity Antiochijskej v Kopčanoch, Záhorie 14 (2005), č. 2, s. 2–10.
• Baxa P., Glaser-Opitzová R., Katkinová J., Ferus V., Veľkomoravské hroby pri Kostole sv. Margity v Kopčanoch, Pamiatky a múzeá 2005, č. 3.
• Bednár P., Nitriansky hrad v 9. storočí, [w:] Bojná. Hospodárske a politické centrum Nitrianskeho kniežatstva, edd. K. Pieta, A. Ruttkay, M. Ruttkay, Nitra 2007.
• Bogyay Th., Die Salzburger Mission in Pannonien aus der Sicht der Archäologie und der Namenkunde. Salzburg und die Slawenmission. Zum 1100, [w:] Todestag des hl. Methodius. Beiträge des internationales Symposions von 20. bis 22. September 1985 in Salzburg, hrsg. H. Dopsch, Salzburg 1986.
• Bogyay Th., Die Kirchenorte der Conversio Bagoariorum et Carantanorum, Methoden und Möglichkeiten ihrer Lokalisierung, Südost-Forschungen 19 (1960).
• Bogyay Th., Kontinuitätsprobleme im karolingischen Unterpannonien. Methodios Wirken in Mosapurc im Lichte der Quellen und Funde. Das östliche Mitteleuropa in Geschichte und Gegenwart, Wiesbaden 1966.
• Bóna I., A népvándorláskor és a korai középkor története Magyarországon, [in:] MT I/2, Budapest 1987.
• Brunner K., Österreichische Geschichte 907–1156. Herzogtümer und Marken. Von Ungarnsturm bis ins 12. Jahrhundert, Wien 1994, s. 90–95.
• Bujnák P., Obrátenie Maďarov na vieru kresťanskú, [w:] Ríša Veľkomoravská. Sborník vedeckých prác, zostavil J. Stanislav, Praha–Bratislava 1933, s. 377–409.
• Cibulka J., Velkomoravský kostel v Modré u Velehradu a začátky křesťanství na Moravě, Praha 1958.
• Dostál B., Břeclav-Pohansko IV. Velkomoravský velmožský dvorec, Brno 1975.
• Entz G., A gyulafehérvári székesegyház, Budapest 1958.
• Fehér G., A bolgár egyház kíserletei és hazánkban, Századok 61 (1927), 1. szám, s. 7–11.
• Fiala A., Výtvarný prejav staroslovanskej baziliky na Bratislavskom hrade, [w:] Byzantská kultúra a Slovernsko. Zborník štúdií, zostavovateľ V. Turčan, Zborník Slovenského národného múzea. Archeológia. Supplementum 2 (2007), s. 103–113.
• Fülep F., Neuere Ausgrabungen in der Cella Trichora von Pécs, Acta Archaeologica Academiae Scientiarum Hungaricae 11 (1959).
• Fülep F., Sopianae. Die Stadt Pécs zur Römerzeit, Budapest 1975.
• Galuška L., Bylo povědomí o Svatoplukově Moravě, Veligradu a Metodějově arcibiskupství na Moravě 10.–12. Století skutečně věcí neznámou?, [w:] Od knížat ke králům. Sborník u příležitosti 60. Narozenin Josefa Žemličky, uspořádali E. Doležalová, R. Šimůnek ve spolupráci s D. Dvoráčkovou, A. Pořízkou, Praha 2007.
• Galuška L., Poláček L., Církevní architektúra v centrální oblasti velkomoravského státu, [w:] České země v raném středověku, ed. P. Sommer, Praha 2006, s. 117–139.
• Galuška L., Předběžné hodnocení výzkumu profánní kamenné architektury ve Starém Městě „Na dědině”, [w:] Staroměstská výročí, sestavil L. Galuška, Brno 1990, s. 121–136.
• Galuška L., Slované. Doteky předků, Brno 2004.
• Galuška L., Uherské Hradiště – Sady. Křesťanské centrum Říše Velkomoravské, Brno 1996.
• Gervers-Molnár V., A középkori Magyarország rotundái, Budapest 1972.
• Gutheil J., Az Árpád-kori Veszprém, Veszprém 1977.
• Györffy Gy., Az Árpád-kori Magyarország történeti földrajza II, Budapest 1987.
• Györffy Gy., István király és műve, Budapest 1977.
• Györffy Gy., König Stephan der Heilige, Budapest 1988.
• Gyula L., Die Anfänge der ungarischen Münzprägung, Annales Universitatis Scientiarum Budapestiniensis de Rolando Eötvös nominatae, Sectio historica IV, Budapest 1962, s. 39–43.
• Gyürky K.H., Die St. Georgs – Kapelle in der Burg von Veszprém. Bericht über die Ausgrabungen im Jahre 1957 und ihre wissenschaftliche Ergebnisse, Acta Archaeologica Academiae Scientiarum Hungariae 15 (1963), s. 341–408.
• Hanuliak M., Skalka nad Váhom a jej význam v dejinách osídlenia trenčianského mikroregiónu, Slovenská archeológia 46 (1998), č. 2, s. 309–331.
• Havlík L.E., Moesie a listy pasovského biskupa Pilgrima, „Jižní Morava” 8 (1972), s. 8–11.
• Hodál J., Pôvod, sídla a hodnosť predkov rodu Hunt-Pázmány, Historický sborník Časopis historického odboru MS, IV, 2. (1946).
• Homza M., Mulieres suadentes. Presviedčajúce ženy. Štúdie z dejín ženskej panovníckej svätosti v strednej a vo východnej Európe v 10.–13. storočí, Bratislava 2002.
• Homza M., The Role of Saint Ludmila, Doubravka, Saint Olga and Adelaide in the Conversions of their Countries (The Problem of Mulieres Suadentes, Persuading Women). [w:] Early Christianity in Central and East Europe, ed. P. Urbańczyk, Warszawa 1997, s. 187–202.
• Homza M.Uhorsko-poľská kronika. Nedocenený prameň k dejinám strednej Európy, Bratislava 2009.
• Hrubý V., Kostel sv. Michala ve Starém Městě, Časopis Moravského musea 52 (1967), s. 47–74.
• Hrubý V., Osídlení ostrova sv. Jiří v době hradištní, „borník prací fi losofi cké fakulty brněnské university 5 (1957), s. 75–87.
• Hrubý V., Staré Město. Velkomoravský Velehrad, Praha 1965.
• Jan L., Počátky moravského křesťanství a církevní správa do doby husitské, [w:] XXVII. Mikulovské sympozium 2002, Brno 2003, s. 7–20.
• Jan L.,, Stará Morava mezi Východem a Západem, [w:] Svatý Prokop, Čechy a střední Evropa, ed. P. Sommer, Praha 2006, s. 257–259.
• Klíma B., Archeologický výzkum MU na velkomoravském výšinném hradišti sv. Hypolita ve Znojmě, [w:] Velká Morava mezi východem a západem. Sborník příspěvků z mezinárodní konference Uherské Hradiště, Staré Město 28. 9.–1. 10. 1999, ed. L. Galuška, P. Kouřil, Z. Měřínský, Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 17 (2001).
• Kniezsa I., A magyar nyelv szláv jövevényszavai I/1–2, Budapest 1955.
• Kouřil P., Staří Maďaři a Morava z pohledu archeologie, [w:] Dějiny ve věku nejistot. Sborník k příležitosti 70. narozenin Dušana Třeštíka, uspořádali J. Klápště, E. Plešková, J. Žemlička, Praha 2003, s. 112–120.
• Kožiak R., Misionári z „Grécka” a kresťanstvo na Veľkej Morave pred príchodom Konštantína a Metoda, Zborník Fakulty humanitných vied UMB, Sekcia spoločenskovedná IV, Banská Bystrica 2000, s. 120–127.
• Králík O., Kosmova kronika a předchozí tradice, Praha 1976.
• Kurze Geschichte Siebenbürgens, hrsg. B. Köpeczi, Budapest 1990.
• Labuda G., Studia nad początkami państwa polskiego II, Poznań 1988.
• Leciejewicz L., Great Moravia and Venice in the 9th century, [w:] Central Europe in 8th – 10th Centuries, ed. D. Čaplovič, J. Doruľa, s. 115–120.
• Lukačka J., Formovanie vyššej šľachty na západnom Slovensku, Bratislava 2002.
• Lukačka J., K problému kontinuity kresťanstva na území Slovenska v 10. storočí, Studia historica tyrnaviensia 3 (2003).
• Lukačka J., Úloha šľachty slovanského pôvodu pri stabilizácii uhorského včasnofeudálneho štátu, [w:] Typologie raněfeudálních slovanských států, Praha 1987.
• Macháček J., Raně středověké Pohansko u Břeclavi: munitio, palatium, nebo emporium moravských panovníků?, Archeologické rozhledy 57 (2005), s. 100–138.
• Magyarország régészeti topográfi ája 2, főszerkesztő L. Gerevich, Veszprém megye régészeti topográfi ája, szerkesztő I. Éri, A veszprémi járás; írta I. Éri, M. Kelemen, P. Németh, I. Torma, Budapest 1969.
• Magyarország története. Előzmények és magyar történet 1242-ig I/1, Budapest 1987.
• Měřínský Z., Mikulčice – das Gräberfeld bei der IX. Kirche. Verlauf der Forschung und Fundsachlage, [w:] Die frühmittelalterliche Elite, hrsg. P. Kouřil, 115–136.
• Mező A., Patrocíniumok a középkori Magyarországon, Budapest 2003.
• Mihályi E., Szent István monostorai, [w:] Szent István emlékkönyv, szerkesztete J. Serédi, Budapest 1938, s. 215-218.
• Moravcsik Gy., Byzantinoturcica. Sprachreste der Türkvölker in den byzantinischen Quellen 2, Budapest 1943.
• Múcska V., O prvých uhorských biskupstvách, Historický časopis 51 (2003), č. 1.
• Müller R., Die Umgebung des Zala Flusses im 8.–10. Jahrhundert, [w:] Central Europe in 8th–10th Centuries. International Scientifi c Conference, Bratislava October 2–4, 1995, ed. D. Čaplovič, J. Doruľa, Bratislava 1997, s. 76–79.
• Müller R., Neue Ausgrabungen in der nähe von Zalavár, [w:] Interaktionen der mitteleuropäischen Slawen und anderen Ethnika im 6.–10. Jahrhundert. Symposium Nové Vozokany 3.–7. Oktober 1983, Nitra 1984, s. 185–188.
• Müller R., Über die Herkunft und Ethnikum der Keszthely-Kultur, [w]: Ethnische und kulturelle Verhältnisse, hrsg von D. Bialeková, Zábojník, s. 75–82.
• Novotný V., České dějiny I/1. Od nejstarších dob do smrti knížete Oldřicha, Praha 1912,
• Panajotov P., Srednovekovna bǎlgarska istorija, Sofija 1992.
• Plachá V., Hlavicová J., Devín v 9. storočí, [w:] Svätopluk 894–1994, edd. R. Marsina, A. Ruttkay, Nitra 1997, s. 167–174.
• Plachá V., Hlavicová J., Keller I., Slovanský Devín, Bratislava 1990.
• Plachá V., Hlavicová J., Osídlenie Devína v 10. až 13. storočí, [w:] Bratislava, Spisy mestského múzea v Bratislave 11 (1999), s. 13–18.
• Poulík J., Mikulčice. Sídlo a pevnost knížat velkomoravských, Praha 1975.
• Pór A., Az Esztergom-várbeli Szent István első vértanuról nevezett prépostság története, [w:] A Szent-István-tarsulat tudományos és irodalmi osztalyának felolvasó üléseiből, Budapest1909.
• Ratkoš P., Christianizácia Veľkej Moravy pred misiou Cyrila a Metoda, Historický časopis 19 (1971), č. 1.
• Ruttkay A., Archeologický výskum cirkevných architektúr a christianizácia, [w:] Slovensko vo včasnom stredoveku, edd. A. Ruttkay, M. Ruttkay, P. Šalkovský, Nitra 2002,, s. 169–171.
• Ruttkay A., Ducové. Veľkomoravský veľmožský dvorec a včasnostredoveké pohrebisko, [w:] III. medzinárodný kongres slovanskej archeológie, Bratislava 7.–14. september 1975, Nitra 1975.
• Ruttkay A., Dvorce v 9. až 13. storočí, [w:] Slovensko vo včasnom stredoveku, edd. A. Ruttkay, M. Ruttkay, P. Šalkovský, Nitra 2002, s. 137–143.
• Ruttkay A., FrühmittelalterlicheGeselschaftliche Eliten im Gebiet der Slowakei und ihre Sitze, [w:] Die frühmittelalterliche Elite, hrsg. P. Kouřil, s. 230–246.
• Ruttkay A., Mittelalterlicher Friedhof in Ducové, Flur Kostolec, Bez. Trnava: Beitrag zum Studium der Beziehungen zwischen den sog. Reihengräberfeldern und Kirchenfriedhöfen vor dem 13. Jh., [w:] Etnische und kulturelle Verhältnisse an der mittleren Donau vom 6. bis 11. Jahrhundert, hrsg von D. Bialeková, J. Zábojník, Bratislava 1996, s. 391–408.
• Ruttkay A., Problematika historického vývoja na území Slovenska v 10.–13. storočí z hľadiska archeologického bádania, [w:] Velká Morava a počátky československé státnosti, Praha–Bratislava 1985.
• Ruttkay A., Správa o výskume v Nitrianskej Blatnici v roku 1980, AVANS v roku 1980, Nitra 1981, s. 256–260.
• Ruttkay A., Výsledky výskumu v Ducovom na Kostolci v rokoch 1968–1972 a 1975, AVANS v roku 1975, Nitra 1976, s. 190 196.
• Ruttkay A., Významné archeologické lokality z včasného stredoveku v oblasti Považského Inovca, [w:] Bojná, edd. K. Pieta, A. Ruttkay, M. Ruttkay, s. 191–201.
• Sláma J., Svatojiřské kostely na raně středověkých hradištích v Čechách, Archeologické rozhledy 29 (1977), č. 2, s. 269–280.
• Slivka M., Doterajšie poznatky z dejín a kultúry kresťanstva na Slovensku (4.–15. stor.), Studia archaeologica slovaca mediaevalia 3–4 (2000–2001).
• Slivka M., Najstarší kláštor na Slovensku, Historická revue 2 (1991), č. 7.
• SÓS Á.Cs., Die slawische Bevölkerung Westungarns im 9. Jahrhundert, Münchner Beiträge zur Vor- und Frühgeschichte 22 (1973).
• Štefan I., Múcska V., About the First Hungarian Bishoprics, [w:] East Central Europe at the Turn of the 1st and 2nd Millenia, ed. V. Múcska, Acta historica Posoniensia 2 (2002), s. 125–126.
• Štefanovičová T. a kolektív, Dóm sv. Martina v Bratislave. Archeologický výskum 2002–2003, Bratislava 2004.
• Štefanovičová T. a kolektív, Najstaršie dejiny Bratislavy, Bratislava 1993.
• Štefanovičová T., Architektúra Veľkej Moravy v európskom kontexte, [w:] Velká Morava mezi Východem a Západem, Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 17 (2001), s. 398–402.
• Štefanovičová T., Bratislavský hrad v 9.–12. storočí, Bratislava 1975.
• Štefanovičová T., K niektorým otázkam stavebnej techniky a proveniencie veľkomoravskej architektúry, Zborník Filozofi ckej fakulty Univerzity Komenského. Historica 26 (1975), s. 25–38.
• Štefanovičová T., K vývoju šperku adriatickej a stredodunajskej oblasti v prvej polovici 9. storočia, [w:] Zborník na počesť Dariny Bialekovej, ed. G. Fusek, Nitra 2004, s. 389–395.
• Štefanovičová T., Príspevok k počiatkom včasnostredovekej sakrálnej architektúry na Slovensku, [w:] Staroměstská výročí, sestavil L. Galuška, s. 47–49.
• Steinhübel J., Die Grossmährischen Bistümer zur Zeit Mojmirs II., Bohemia 37 (1996), H. 1, s. 18–19.
• Steinhübel J., Die Kirchenorganisation in Neutra um die Jahrtausendwende, Bohemia 40 (1999), H. 1.
• Steinhübel J., Moravania, Chorváti a Bulhari, [w:] Bratia, ktorí menili svet. Eds. B. Pánis, M. Ruttkay, V. Turčan, Bratislava – Nitra.
• Steinhübel J., Nitrianske kniežatstvo. Počiatky stredovekého Slovenska, Bratislava 2004.
• Steinhübel J., Štyri veľkomoravské biskupstvá, „Slovanské štúdie” 1 (1994).
• Steinhübel J., Veľká Morava a bavorské pohraničie v rokoch 871–901, Byzantinoslovaca 1 (2006), s. 155–158.
• Swoboda W., Dynastie bułgarskie, [w:] Słownik starożytności słowiańskich, t. 1, s. 424- 426.
• Szőke B.M., Christliche Denkmäler in Pannonien aus der Karolingerzeit, [w:] Christentum in Pannonien im ersten Jahrtausend, szerkesztő R. Müller, Zalai Múzeum 11 (2002), s. 250–266.
• Török S., Mi volt a neve a három kabar törzsnek?, Századok 116 (1982), 5. Szám.
• Tóth E., Szent Adorján és Zalavár, Századok 133 (1999), 1. szám, s. 3–40.
• Tóth H., Zu den historischen Problemen der Stadt Savaria und ihrer Umgebung zwischen dem 4. bis 9. Jahrhundert, Folia Archaeologica 27 (1976).
• Trawkowski S., Początki Kościoła w Polsce za panowania Mieszka I, [q:] Polska Mieszka I, Poznań 1993, s. 51–72.
• Třeštík D., Sv. Vojtěch a formování střední Evropy, [w:] Svatý Vojtěch, Čechové a Evropa, ed. D. Třeštík, J. Žemlička, Praha 1998, s. 85–88.
• Třeštík D., Vznik Velké Moravy. Moravané, Čechové a střední Evropa v letech 791–871, Praha 2001.
• Uzsoki A., A veszprémi püspökség szent Mihály patrocinium, [w:] Egyházak a változó világban, szerkesztette I. Bárdos, M. Beke, A nemzetközi egyháztörténeti konferencia előadásai, Esztergom 1991.
• Váczy P., Karolingische Kunst in Pannonien. Der Cundpald – Kelch. Évolution générale et dévelopements régionaux en dévelopements régionaux en l´ histoire de l´ art, [w:] Artes du XXII Congrés international de l´art, Tome II, Budapest 1972.
• Vajay Sz., Großfürst Geysa von Ungarn. Familie und Verwandschaft, Südostforschungen 21 (1962).
• Vavřínek V., Církevní misie v dějinách Velké Moravy, Praha 1963.
• Vavřínek V., Study of the Church Architecture from the Period of the Great Moravian Empire, Byzantinoslavica 25 (1964), s. 288–301.
• Vavruš J., Hradisko a hrad v Trenčíne, jeho význam a postavenie v dejinnom vývoji, [w:] Slovensko a európsky juhovýchod. Medzikultúrne vzťahy a kontexty. Zborník životnému jubileu Tatiany Štefanovičovej, edd. A. Avenarius, Z. Ševčíková, Bratislava 1999, s. 385–395.
• Wihoda M., Kníže a jeho věrní. Kosmas o světě předáků a urozených, [in:] Šlechta, moc a reprezentace ve středověku, k vydání připravili M. Nodl, M. Wihoda, Colloquia mediaevalia Pragensia 9 (2007), s. 17–29.
• Wolfram H., Österreichische Geschichte 378–907. Grenzen und Räume. Geschichte Österreichs vor seiner Entstehung, Wien 1995.
• Wolfram H., Salzburg, Bayern, Österreich. Die Conversio Bagoariorum et Carantanorum und die Quellen ihrer Zeit, Mitteilungen des Instituts für österreichische Geschichtsforschung, Ergänzungsband 31 (1995).
• Zolnay L., A középkori Esztergom, Budapest 1983.