Subjektivita, svoboda a obnova. Přítomnost Patočkova myšlení v Polsku

• Authors: Witold Płotka

Title variants

EN

Subjectivity, freedom and renewal : on the presence of Jan Patočka’s thought in Poland

DE

Subjektivität, Freiheit und Erneuerung. Die Präsenz von Patočkas Denken in Polen

• Languages of publication: CS

Abstracts

CS

Článek usiluje o systematický pohled na recepci Patočkova myšlení v polské filosofii a fenomenologii. Autor dovozuje, že Patočkova filosofie našla v Polsku ohlas na třech úrovních: 1) jako teorie subjektivity a koncepce asubjektivní fenomenologie; 2) jako praktická filosofie a jako tematizace problému svobody a odpovědnosti; 3) ve společensko-politické dimenzi zahrnující jednak politický výklad myšlenky péče o duši, jednak teoretickou reflexi mezí takového výkladu. První polskou reakcí na Patočkovo myšlení byla recenze Tadeuzse Krońského na Patočkův Přirozený svět jako filosofický problém, publikovaná r. 1939. Jak autor ukazuje, Krońského výklad zdůrazňující subjektivitu byl později redefinován ve světle asubjektivní fenomenologie; fenomenologie, tradičně pojímaná jako teorie, byla nakonec pochopena jako forma problematizujícího tázání (např. u Tischnera a Michalského).

EN

The article attempts to systematize the reception of Jan Patočka’s thought in Polish philosophy and phenomenology. The author argues that Patočka’s philosophy resonated in Poland on three different levels: 1) the theory of subjectivity, and the concept of a-subjective phenomenology; 2) practical philosophy, and the problem of freedom and responsibility; 3) a socio-political dimension that involves both the actual political meaning of the idea of care for the soul and a theoretical reflection on the limits of such a political involvement. The very first reaction in Poland on Patočka’s thought is Tadeusz Kroński’s critical review, published in 1939, of Přirozený svět jako filosofický problém (The Natural World as a Philosophical Problem). As the author shows, Kroński’s subjective reading is later redefined in the light of a-subjective phenomenology, and finally develops the popular exposition of phenomenology as a theory into a form of questioning (e.g., Tischner, Michalski).

DE

Der Artikel bemüht sich um eine systematische Erfassung der Rezeption von Patočkas Denken in der polnischen Philosophie und Phänomenologie. Der Autor erläutert, dass Patočkas Philosophie in Polen auf dreierlei Ebene Anklang fand: 1) als Theorie der Subjektivität und Konzeption der asubjektiven Phänomenologie; 2) als praktische Philosophie und als Thematisierung des Problems von Freiheit und Verantwortung; 3) in der gesellschaftlich-politischen Dimension, die zum Einen eine politische Auslegung des Gedankens der Sorge für die Seele umfasst, zum Anderen eine theoretische Reflexion der Grenzen einer solchen Auslegung. Die erste polnische Reaktion auf Patočkas Denken war die Rezension von Tadeuzs Kroński zu Patočkas 1939 veröffentlichtem Werk Přirozený svět jako filosofický problém (Die natürliche Welt als philosophisches Problem). Wie der Autor zeigt, wurde Krońskis Interpretation, in der die Subjektivität betont wird, später im Lichte der asubjektiven Phänomenlogoie neu definiert; die traditionell als Theorie aufgefasste Phänomenologie wurde letztlich (z. B. bei Tischner und Michalski) als eine Form der problematisierenden Fragestellung begriffen.

Keywords

CS

subjektivita; asubjektivní fenomenologie; svoboda; péče o duši; solidarita; Jan Patočka

EN

subjectivity; a-subjective phenomenology; freedom; care of the soul; solidarity; Jan Patočka

Discipline

• PHILOSOPHY: PHILOSOPHY

• Publisher: Institute of Philosophy, Czech Academy of Sciences
• Journal: Filosofický časopis (Philosophical Journal)
• Year: 2020
• Volume: 68
• Issue: 2
• Pages: 201-221
• Document type: ARTICLE

Contributors

author

Witold  Płotka

• Filosofický časopis, redakce, Filosofický ústav AV ČR, v.v.i., Jilská 1, 110 00 Praha 1, Czech Republic