Japonská inspirace čínské cesty k Nové hudbě

• Authors: Lenka Chaloupková

Title variants

EN

A Japanese inspiration for the Chinese progress towards New Music

• Languages of publication: CS

Abstracts

CS

V devatenáctém století Čína i Japonsko přejímaly prvky západní kultury. Po dlouhém období, kdy Japonsko získávalo informace o západním světě především díky čínskému zprostředkování, se na konci devatenáctého století situace obrátila. V procesu modernizace čínské hudby hrál japonský model ústřední roli, a to nejen v počátcích Nové hudby (hudba spojující čínskou a evropskou hudební tradici), ale i v průběhu první poloviny dvacátého století. Nový čínský hudební vzdělávací systém, vycházející právě z japonského systému, byl jedním z hlavních způsobů, jak se Čína na konci dynastie Čching (1644–1912) seznámila se západní hudbou. Japonsko se dále podílelo na vzniku moderní čínské hudby i překlady japonských pojednání o západní hudební teorii a zprostředkováním pobytů čínských studentů na japonských školách. Japonští skladatelé rovněž přispěli k seznámení Číny s moderními evropskými hudebními směry, zejména s impresionismem. Hlavním tématem tohoto článku je přejímání prvků japonské modernizace a příčiny zvýšené obliby jednotlivých modernizačních přístupů v Číně. Zvláštní pozornost je věnována institucionálním proměnám hudební výchovy, žánru školních písní a prvním teoretickým pojednáním o hudbě od čínských autorů podle japonských vzorů v různých historických obdobích. Zeng Zhimin představuje tzv. „zlatou éru“ čínsko-japonských vztahů po roce 1900 a Hnutí nové kultury reprezentuje hudební teoretik Feng Zikai. Skladatel Jiang Wenye je představitelem hudebního vývoje během japonské okupace Číny. Přes zjevnou podobnost modernizačních procesů obou zemí se teoretické přístupy k přijímání západní hudby a skladby japonských a čínských autorů liší, zejména na základě odlišného postoje k domácí hudební tradici.

EN

In the nineteenth century, both China and Japan came to adopt certain elements of Western culture. After a long period of Japan’s obtaining information about the Western world mainly through Chinese mediation, the situation changed at the end of the nineteenth century. In the process of modernization of Chinese music, the Japanese model played a central role, not only during the early stages of New Music (music combining Chinese and European traditions), but also still during the first half of the twentieth century. By the end of the Qing dynasty (1644–1912), the new Chinese system of music education, based on the Japanese system, came to be one of the principal channels for China’s acquaintance with Western music. Beyond that, Japanese contribution to the emergence of modern Chinese music was likewise made possible by translations of Japanese treatises on Western music theory, and by opening residences for Chinese students at Japanese schools. Also instrumental in acquainting China with modern European musical movements, including notably Impressionism, were Japanese composers. The main subject of this article is the nature of the reception of the elements of Japanese modernization, and the reasons behind the increased popularity of the individual modernization approaches in China. Particular attention is paid to institutional changes in music education, the genre of school songs, and the earliest theoretical writings on music by Chinese authors based on Japanese models in different historical periods. While Zeng Zhimin embodies the so-called “Golden Era” of Sino-Japanese relations after 1900, the New Culture Movement is represented by music theorist Feng Zikai. The composer Jiang Wenye is a leading exponent of the music scene during the Japanese occupation of China. Despite the obvious similarity of modernization processes in the two countries, the theoretical approaches to the reception of Western music, as well as actual works produced by Japanese and Chinese composers differ, due notably to different attitudes towards their domestic musical traditions.

Keywords

CS

hudební modernizace; čínsko-japonské kulturní vztahy; Zeng Zhimin; Feng Zikai; Jiang Wenye

EN

modernization in music; Sino-Japanese cultural relations; Zeng Zhimin; Feng Zikai; Jiang Wenye

Discipline

• ETHNOLOGY: ETHNOLOGY

• Publisher: Institute of Ethnology, Czech Academy of Sciences
• Journal: Hudební věda (Musicology)
• Year: 2021
• Volume: 58
• Issue: 4
• Pages: 511-530
• Document type: ARTICLE

Contributors

author

Lenka Chaloupková

• Hudební věda, redakce, Etnologický ústav AV ČR, v.v.i., Puškinovo nám. 9, 160 00 Praha 6, Czech Republic

unknown

Ivan Vomáčka

• Hudební věda, redakce, Etnologický ústav AV ČR, v.v.i., Puškinovo nám. 9, 160 00 Praha 6, Czech Republic