Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

PL EN


Journal

2020 | 68 | 4 | 365-377

Article title

1920s and 1930s Prague architecture with special focus on the German cultural circle: Adolf Foehr, Fritz Lehmann, Rudolf Hildebrand

Authors

Content

Title variants

CS
Pražská architektonická scéna dvacátých a třicátých let z pozice architektů německého kulturního okruhu. Adolf Foehr, Fritz Lehmann, Rudolf Hildebrand

Languages of publication

EN

Abstracts

EN
The interwar Prague architecture scene was a very heterogeneous milieu where Czech, German, and Jewish architects met but also missed each other. The study focuses on Prague’s German-speaking group, which formed a unique and complicated structure. Prague’s German-speaking architects included Czech Germans (Deutschböhmen), Jews from Czechoslovakia as well as the rest of the former monarchy, Germans, and Austrians. Given this high level of diversity within this broadly conceived group, the author presents a division of German-speaking architects according to their orientation towards a specific cultural environment, i.e. into a German-oriented group and a circle on the borderline between the Czech and German cultural milieu. The first group, on which the article focuses, exhibits more common characteristic traits, creating certain mini-centres within Prague’s cultural scene. On the basis of three exemplary cases of architects from this German cultural milieu, the article introduces important moments defining Prague’s German architecture scene. In the case of Adolf Foehr, this has to do primarily with the activity of Prague’s German housing associations. In some parts of Prague, German apartment buildings had a major impact on the character of the quarter. Also important in addition to a certain stylistic specificity are personal connections among architects and construction builders, as well as between architects and Prague authorities. One of the methodological backbones of the entire research consisted in reconstructing this imaginary network of ties and relations. Fritz Lehmann’s example illustrates the complicated situation at Prague’s German Technical University and the backdrop of rivalry within the German-speaking milieu. Architect Lehmann is also author of the reconstruction of the German House (Deutsches Haus) and a few published articles that untangle the complicated welter of Czech-German connections and potential nationalist antagonisms. Rudolf Hildebrand, the article’s last exemplary architect, corroborates its proposed observations in his uniquely preserved personal memoirs.
CS
Meziválečná pražská architektonická scéna byla velmi heterogenním prostředím, kde se nejen setkávali, ale také míjeli především čeští, němečtí a židovští architekti. Studie se zaměřuje na německojazyčné prostředí, které v Praze vytvářelo dosti výjimečnou a komplikovanou strukturu. Mezi německy mluvící architekty patřili čeští Němci, Židé z Československa i území bývalé monarchie, Němci a Rakušané. Vzhledem k velké různorodosti takto široce pojaté skupiny předkládá autorka studie rozdělení německojazyčných architektů do dvou okruhů na základě jejich kulturní orientace - na německý kulturní okruh a na okruh na pomezí českého a německého prostředí. První jmenovaný okruh, na který se příspěvek zaměřuje, vykazuje více společných charakteristik a vytváří určitá malá centra v rámci pražské architektonické a kulturní scény. Na základě tří vybraných příkladů architektů tohoto německého kulturního okruhu jsou postupně představeny jednotlivé významné momenty, které pražskou německou architektonickou scénu definovaly. U architekta Adolfa Foehra jde především o činnost pražských německých stavebních družstev. Německá bytová výstavba se v některých částech Prahy výrazně propsala do charakteru čtvrti. Kromě jisté stylové specifičnosti jsou však důležité osobní vazby mezi architekty a stavebníky, ale také mezi architekty a pražskými úřady. Jedna z metodologických páteří celého výzkumu spočívá právě v rekonstrukci této pomyslné sítě vztahů a vazeb. Na příkladu Fritze Lehmanna je přiblížena komplikovaná situace na Pražské německé technice a pozadí rivalitních vztahů v rámci německojazyčného prostředí. Architekt Lehmann je také autorem přestavby Německého domu a několika publikovaných článků, které rozkrývají složité pozadí česko-německých vazeb a případných nacionálních antagonismů. Poslední vybraný architekt Rudolf Hildebrand nastíněné teze stvrzuje ve svých vzácně dochovaných životních pamětech.

Journal

Year

Volume

68

Issue

4

Pages

365-377

Physical description

Document type

ARTICLE

Contributors

  • Umění, redakce, Ústav dějin umění AV ČR, v.v.i., Husova 4, 110 00 Praha 1, Czech Republic
unknown
  • Umění, redakce, Ústav dějin umění AV ČR, v.v.i., Husova 4, 110 00 Praha 1, Czech Republic

References

Document Type

Publication order reference

Identifiers

YADDA identifier

bwmeta1.element.e4201884-dba7-48cf-9f77-c03329674192
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.