"Vyhublé postuláty rozumové víry.": k Habermasově kritice Kantovy filosofie náboženství

• Authors: Jakub Sirovátka

Title variants

EN

“The slimmed down postulates of a reasonable faith.” On Habermas’s critique of Kant’s philosophy of religion

• Languages of publication: CS

Abstracts

CS

Ve svém pozdním opus magnum Auch eine Geschichte der Philosophie se Jürgen Habermas snaží rekonstruovat to, co „postmetafyzická“ doba ztratila, když opustila metafyziku. Při tom definuje zásadní rozdvojení metafyzického myšlení v 18. století, které je ztělesněno jmény Davida Huma a Immanuela Kanta. V tomto příspěvku se autor zaměřuje zejména na Habermasovu kritiku Kantovy filosofie náboženství. V prvním kroku představuje kritické pojetí Kantovy praktické filosofie ve spojení s filosofií náboženství, která podle Habermase selhává ve své snaze zachránit náboženské obsahy v rámci sekulární filosofie. Zásadní slabinou, kterou Habermas identifikuje v Kantově systematice, jsou požadavky vyplývající z absolutní platnosti mravního zákona. Ve druhém kroku se pak autor zde předkládané studie kriticky zabývá touto Habermasovou interpretací a pokouší se poukázat na slabiny jeho výkladu. Na rozdíl od Habermase je totiž přesvědčen, že filosofie náboženství je konstitutivní a plausibilní součástí Kantovy filosofie.

EN

In his late magnum opus, Auch eine Geschichte der Philosophie, Jürgen Habermas seeks to reconstruct what the “post-metaphysical” age lost when it abandoned metaphysics. Habermas sees a fundamental bifurcation of metaphysical thought in the eighteenth century, namely in the parting of the ways represented by David Hume and Immanuel Kant. In my paper, I will particularly focus on Habermas’s critique of Kant’s philosophy of religion. As a first step, I will present his critical conception of Kant’s practical philosophy in conjunction with his philosophy of religion, which, according to Habermas, fails in its attempt to rescue religious contents within a secular philosophy. The crucial weakness that Habermas identifies in Kant’s systematics is the demands that arise from the absolute validity of the moral law. I will then, in a second step, critically discuss this interpretation of Habermas, attempting to point out the weaknesses of his interpretation. In contrast to Habermas’s attempt, however, I am convinced that the philosophy of religion is a constitutive and plausible part of Kant’s philosophy.

Keywords

CS

Immanuel Kant; Jürgen Habermas; náboženství; metafyzika; filosofie náboženství; postmetafyzické myšlení

EN

Immanuel Kant; Jürgen Habermas; religion; metaphysics; philosophy of religion; postmetaphysical thinking

Discipline

• PHILOSOPHY: PHILOSOPHY

• Publisher: Institute of Philosophy, Czech Academy of Sciences
• Journal: Filosofický časopis (Philosophical Journal)
• Year: 2024
• Volume: 72
• Issue: 4
• Pages: 617-630
• Document type: ARTICLE

Contributors

author

Jakub Sirovátka

• Filosofický časopis, redakce, Filosofický ústav AV ČR, v.v.i., Jilská 1, 110 00 Praha 1, Czech Republic