Just another Renascence? Max Dvořák’s formulation of an early Renaissance

• Authors: Sabrina Raphaela Buebl

Title variants

CS

Jen další znovuzrození? Dvořákova definice rané renesance

• Languages of publication: EN

Abstracts

EN

Max Dvořák is well known for his conception of Mannerism and its relation to Expressionism, while little thought has been given to his vision on the development of early Renaissance between the 14th and 15th centuries. Without giving too much weight to the conventional division into “an early and a late Dvořák”, several stages of intellectual maturity and different historiographical frameworks will be considered to address a specific notion as far-reaching and yet still equivocal as the birth of the Renaissance. This article focuses on Max Dvořák’s thoughts on the transition from the late Middle Ages to the Renaissance. His conclusions are presented based on an analysis of three different writings concerning the emergence, development, and significance of the Renaissance. Some of the material selected for this article is unpublished, permitting to present hitherto unknown works by the art historian. The first text, a manuscript of a lecture cycle Über die Hauptepochen in der Entwicklung der modernen Kunst (On the Main Epochs in the Evolution of Modern Art, 1898), reflects on the medieval preconditions that initiated the Renaissance. The second text, a lecture on Giotto (1910), marks the differentiation that Dvořák made between the history of modern painting, of which he saw Giotto as the first representative, and the phenomenon of the Renaissance, which was subordinate to this process. Finally, as the third source, the first two chapters of the renown Geschichte der italienischen Kunst im Zeitalter der Renaissance (History of Italian Art in the Age of the Renaissance, 1918–19), published posthumously in 1927, will be used to trace the trajectories of Dvořák’s Renaissance principle.

CS

Dvořákovo pojetí manýrismu a jeho vztahu k expresionismu jsou dobře známé, ovšem jen málo pozornosti bylo věnováno jeho pohledu na vývoj rané renesance mezi 14. a 15. stoletím. Bez přikládání přílišného důrazu na konvenční dělení mezi „raným a pozdním Dvořákem”, se studie zabývá několika etapami Dvořákovy intelektuální zralosti a různými historiografickými rámci, abychom se vypořádali se specifickým pojmem, tak zásadním, a přesto stále nejednoznačným, jako je zrod renesance. Článek se zaměřuje na úvahy Maxe Dvořáka o přechodu od pozdního středověku k renesanci. Prezentace jeho závěrů se opírá o analýzu tří různých textů týkajících se vzniku, vývoje a významu renesance. Část pramenů zvolených za východisko pro tento článek nebyla publikována, nabízí se zde tedy možnost představit dosud neznámé Dvořákovy práce. První text, rukopis přednáškového cyklu Über die Hauptepochen in der Entwicklung der modernen Kunst (O hlavních epochách ve vývoji moderního umění, 1898), se zamýšlí nad předpoklady vzniku renesance ve středověku. Ve druhém textu, přednášce o Giottovi (1910), Dvořák rozlišuje mezi dějinami moderního malířství, za jehož prvního představitele pokládal Giotta, a fenoménem renesance, která byla tomuto procesu podřízena. Jako třetí pramen budou využity první dvě kapitoly proslulého spisu Geschichte der italienischen Kunst im Zeitalter der Renaissance (Dějiny italského umění v období renesance, 1918–1919), který vyšel posmrtně v roce 1927. V nich budou sledovány trajektorie Dvořákova principu renesance.

Keywords

EN

Max Dvořák; Renaissance; art

Discipline

• ARTS_&_ARCHITECTURE: ARTS & ARCHITECTURE

• Publisher: Institute of Art History, Czech Academy of Sciences
• Journal: Umění (Art)
• Year: 2024
• Volume: 72
• Issue: 4
• Pages: 334-344
• Document type: ARTICLE

Contributors

author

Sabrina Raphaela Buebl

• Umění, redakce, Ústav dějin umění AV ČR, v.v.i., Husova 4, 110 00 Praha 1, Czech Republic