Pietro Nobile’s and Clemens Wenzel Lothar Metternich’s idea of the summer residence Königswart (1827–1840). Modern villa and an experiment: modern villa and an experiment

• Authors: Taťána Petrasová

Title variants

CS

Idea letní rezidence v pojetí Pietra Nobileho a Klementa Wenzela Lothara Metternicha. Moderní vila a experiment

• Languages of publication: EN

Abstracts

EN

This article will, on the basis of previously unpublished drawings, follow the efforts of the architect Pietro Nobile (1776–1854) to implement Neoclassical plans for the Königswart chateau and show the connection of the Königswart projects with earlier designs for the Rhineland residence Johannisberg. For the first time in the history of writing about this Neoclassical building, attention is drawn to a previously unknown experiment with cast-iron and zinc architectural elements used in the building of the Königswart residence. The theoretical starting point is Nobile’s idea of ‘great architecture’ (1820), which he formulated in connection with a design, today unknown, for a Triumphal Arch for Prague. But, until now the question of the principals used by Nobile when designing and teaching his pupils at the Vienna Academy of Fine Arts remained unanswered. Fortunately, however, an exemplar of bound prints entitled Systematische Studien über das Schöne und Charakteristische in der Civil- Architektur (ca. 1837), dedicated by Nobile to his patron Prince Metternich, has been discovered in the collections of the state chateau in Königswart. The album contains only illustrations, but unlike similar collections of Nobile’s prints in Italy and Switzerland, it is divided into seven chapters bearing titles written by the architect himself. The author of the article attempts to explain the meaning of Nobile’s textbook using another manuscript, which was published a year earlier as reflections on the concept of beauty in the publication Reminiscenza di una rapida corsa a Baina, comitato di Gran, in Ungheria nel Mese di giugno del anno MDCCCXXXVI. In this brochure Nobile expounds the aesthetic principles of the Italian theoretician Francesco Milizia (1725–1798). Milizia’s doctrine accepted the dichotomy that architecture was both an art and science, a concept that strongly influenced Nobile. All the facts argued in the article prove that around 1830 Neoclassical architecture gained strong new impulses, which made it possible to work with the classical theory of the Five Orders as a tool of technological innovations.

CS

Článek sleduje na základě dosud nepublikovaných kreseb úsilí architekta Pietra Nobileho (1776–1854) o prosazení neoklasicistních plánů zámku Kynžvartu a ukazuje spojení mezi kynžvartskými projekty a dřívějšími návrhy pro porýnskou rezidenci Johannisberg knížete Klementa W. L. Metternich-Winneburga (1773–1859). Poprvé v historii psaní o neoklasicismu v Čechách upozorňuje článek na neznámý experiment s litinovými a zinkovými architektonickými prvky použitými při stavbě kynžvartské rezidence. Teoretické východisko Nobileho práce představuje idea „velké architektury“ (1820), kterou formuloval v souvislosti s dnes neznámým návrhem pro triumfální oblouk v Praze. Dosud však zůstávala nezodpovězena otázka, podle jakých zásad Nobile tvořil a učil své žáky na vídeňské Akademii výtvarných umění. Naštěstí se podařilo ve sbírkách státního zámku Kynžvart nalézt exemplář svázaných tisků nazvaný Systematische Studien über das Schöne und Charakteristische in der Civil-Architektur (asi 1837), který Nobile věnoval svému ochránci knížeti Metternichovi. Album obsahuje pouze ilustrace, ale na rozdíl od podobných konvolutů Nobileho tisků v Itálii a ve Švýcarsku, jsou rozdělené do sedmi kapitol, jejichž nadpisy formuloval sám Nobile. Autorka interpretuje Nobileho učebnici s využitím jeho textu, o rok dříve publikovaného jako Reminiscenza di una rapida corsa a Baina comitato di Gran in Ungheria nel Mese di giugno del anno MDCCCXXXVI. V něm Nobile rozvíjel estetické principy italského teoretika Francesca Milizii (1725–1798). Miliziova doktrína přijala dichotomii architektury jako uměleckého i vědeckého díla, což silně Nobileho ovlivnilo. Všechna tato fakta zhodnocená v článku dokazují, že kolem roku 1830 získala neoklasicistní architektura nový silný impuls, který umožnil pracovat s klasickou teorií pěti sloupových řádů jako s nástrojem technologických inovací.

Keywords

EN

art; residence; modern villa

Discipline

• ARTS_&_ARCHITECTURE: ARTS & ARCHITECTURE

• Publisher: Institute of Art History, Czech Academy of Sciences
• Journal: Umění (Art)
• Year: 2019
• Volume: 67
• Issue: 5
• Pages: 417-439
• Document type: ARTICLE

Contributors

author

Taťána Petrasová

• Umění, redakce, Ústav dějin umění AV ČR, v.v.i., Husova 4, 110 00 Praha 1, Czech Republic

unknown

Barbara Day

• Umění, redakce, Ústav dějin umění AV ČR, v.v.i., Husova 4, 110 00 Praha 1, Czech Republic