The Eucharist and Atoms in Seventeenth - Century Art

• Authors: Lubomír Konečný

Title variants

CS

Eucharistie a atomy v umění 17. století

• Languages of publication: EN

Abstracts

EN

The representation of the Five Senses is generally considered to be one of the most widespread themes in profane iconography during the Baroque period. It is therefore not surprising that works where the Five Senses are used in the context of sacred iconography are extremely rare. They include an engraving by Cornelis Galle, which he made in 1638 after a drawing by the Antwerp painter Erasmus Quellinus, and which was subsequently used as the frontispiece for several books dealing with the Eucharist and the question of transubstantiation. The culmination of this series is The Triumph of Faith over the Senses – an allegory painted by the Spanish painter Juan Antonio Escalante in 1667. These visual polemics may on the one hand appear as a natural continuation of the disputes over transubstantiation between Catholics and Protestants. On the other hand, we may ask how and why the Five Senses became part of this longstanding controversy. It seems that the answer can be found in several recently discovered documents from the Vatican archives, which were used, in particular, by Pietro Redondi in his book Galileo eretico (1983). According to one of them, in his The Assayer / Il Saggiatore (1623) Galileo describes a theory that calls into question a central article of Catholic faith, the miracle of the Eucharist. This is the atomistic theory, which explains the structure of matter and its properties in such a way that transubstantiation cannot occur, because the qualities that can be perceived by the five senses (light, heat, colour, taste, and sound) are caused by small particles called atoms.

CS

Zobrazení Pěti smyslů bývá všeobecně a pokládáno za jedno z nejrozšířenějších témat profánní ikonografie doby baroka. Proto není nepřekvapivé, že díla, kde je Pět smyslů použito v kontextu ikonografie sakrální, jsou neobyčejně vzácná. K nim patří rytina Cornelise Galleho, kterou zhotovil v roce 1638 podle kresby antverpského malíře Erasma Quellina a která byla následně použita jako frontispis několika knih pojednávajících o eucharistii a problematice transsubstanciace. Vyvrcholení této řady představuje Triumf Víry nad Smysly – alegorie, již v roce 1667 namaloval španělský malíř Juan Antonio Escalante. Tyto vizuální polemiky se na jedné straně mohou jevit jako přirozené pokračování sporů o transsubstanciaci mezi katolíky a protestanty. Na straně druhé se můžeme ptát, jak a proč se součástí této letité polemiky stalo Pět smyslů. Zdá se, že odpověď nalezneme v několika nedávno objevených dokumentech z vatikánských archivů, které využil především Pietro Redondi v knize Galileo eretico (1983). Podle jednoho z nich Galileo ve svém Prubíři / Il Saggiatore (1623) popisuje teorii zpochybňující ústřední článek katolické víry, zázrak eucharistie. Děje se tak na základě atomistické teorie, která vysvětluje stavbu hmoty a její vlastnosti takovým způsobem, že k transsubstanciaci dojít nemůže, protože efekty, jež jsou uchopitelné pěti smysly (světlo, teplo, barva, chuť a zvuk), byly způsobeny částicemi neboli atomy.

Discipline

• ARTS_&_ARCHITECTURE: ARTS & ARCHITECTURE

• Publisher: Institute of Art History, Czech Academy of Sciences
• Journal: Umění (Art)
• Year: 2015
• Volume: LXIII
• Issue: 5
• Pages: 350-354
• Document type: ARTICLE

Contributors

author

Lubomír Konečný

• Umění, redakce, Ústav dějin umění AV ČR, v.v.i., Husova 4, 110 00 Praha 1, Czech Republic