Hlávkův most : betonový produkt generační obměny

• Authors: Hnídková, Vendula

Title variants

EN

The Hlávka Bridge : a Product in Concrete Marking a Change of Generations

• Languages of publication: CS

Abstracts

CS

Pražský Hlávkův most je v mnoha ohledech revoluční stavba. Přestože současná, více než problematická situace ostrova Štvanice i dopravní magistrály degraduje jeho vizuální hodnoty, zůstává most nesporným nositelem mnoha zcela přelomových kulturních významů. Hlávkův most (1909-1912) byl navržen v mostním oddělení pražského stavebního úřadu, kde se na počátku 20. století úspěšně prosadil konstruktér František Mencl. Ten přizval ke spolupráci na architektonické podobě stavby architekta Pavla Janáka, který se v té době však ještě nemohl prokázat žádnou větší realizací. Dvojice (velmi) mladých tvůrců tak nahradila konzervativní starší generaci stavitelů, upřednostňující tradiční, dostatečně prověřené stavební principy. Odvážné zadání technické stavby dosud neprověřeným autorům však přineslo mimořádný výsledek z hlediska inovativní konstrukce, progresivního stylu a nakonec i nízké ceny. Za konstrukčním i materiálovým řešení stálo smělé rozhodnutí pro použití betonu na veškeré součásti mostu, tedy včetně většiny sochařských děl. Volba betonu nekonvenovala jen s aktuálními trendy v mostním stavitelství, ale zároveň přispěla k výraznému snížení pořizovacích nákladů stavby. V neposlední řadě se zde beton stal nositelem radikální stylové transformace v přelomovém období, kdy Pavel Janák postupně dospěl k rozhodnutí nahradit wagnerovskou modernu novým dynamičtějším výrazem, který jsme si zvykli označovat jako architektonický kubismus. Přesto ani explicitně kubistické prvky v podobě původních mostních budek a zároveň soklů pro Štursovy sousoší nejsou tak ryze kubistické, jak by se mohly na první pohled zdát.

EN

The Hlávka Bridge in Prague is in many respects a revolutionary construction. In spite of what is currently the more than problematic situation of the island of Štvanice and the major highway that degrades the value of the bridge visually, incontestably it introduced many aspects of completely ground-breaking cultural importance. The designs for the Hlávka Bridge (1909-1912) were prepared in the bridge department of the Prague Building Authority where the constructor František Mencl had successfully established himself at the beginning of the 20th century. Mencl invited the architect Pavel Janák to collaborate on the architectural shape of the bridge, even though Janák had not yet worked on a project of such a size. These two (very) young creators thus replaced an older conservative generation of builders who preferred traditional, well-tried construction principles. However, the bold assignment of the technological construction to the previously untested authors brought an extraordinary result from the point of view of innovative construction, progressive style, and even low costs. The daring decision to use concrete for all parts of the bridge, including most of the statuary, was a progressive solution in terms of both construction and material. The choice of concrete not only corresponded to current trends in bridge construction but at the same time contributed to a considerable reduction of the expenses of the construction. Last but not least, the use of concrete was accompanied by a radical transformation in style at the critical time when Pavel Janák was gradually reaching a decision to replace the Modernism of Otto Wagner with the new dynamic expression we are accustomed to call Cubist architecture. Even so, not even the explicitly Cubist elements in the form of the original bridge cabins that also serve as the plinths for Štursa’s statutes are as purely Cubist as might appear at first sight.

Keywords

CS

dějiny výtvarného umění; architektura; mosty

EN

art; bridges

Discipline

• ARTS_&_ARCHITECTURE: ARTS & ARCHITECTURE

• Publisher: Institute of Art History, Czech Academy of Sciences
• Journal: Umění (Art)
• Year: 2017
• Volume: 65
• Issue: 1
• Pages: 37-52
• Document type: ARTICLE

Contributors

author

Hnídková, Vendula

• Umění, redakce, Ústav dějin umění AV ČR, v.v.i., Husova 4, 110 00 Praha 1, Czech Republic