Umělecká slovesná fikce jako médium: polemická úvaha nad možnostmi a mezemi interpretace

• Authors: Alexej Mikulášek

Title variants

EN

Artistic verbal fiction as a medium: polemical reflection on the possibilities and limits of interpretation

Abstracts

EN

Following study is shaped as analytic notes, which describes a various types of „essences” of fiction and search to better un der stand how we can study some literary work as „medium” or „agency”, e.g. newspaper messages with functions in for ma tion, persuasive and entertaining: it is concerned about textes with any imitative function. One and the same fic ti tious event which was depicted with the help of discursus, persuasive declamation, e.g. report on clashes between protesters and policemen during unrest, can be created in two ways. However, one and the same literary work can be un derstood in two in ter pre ta tions as well, without cutting a semantic pos si bi li ties of literary text. We bring two different views of Jan Neruda´s poem Dědova mísa (Grandfa ther´s Bowl) and we are convinced that nowadays it offers two horizonts of per cep tion, con tro ver sial ideas. At the close of this paper we ask questions about so called image stereotypes, misunderstanding and our stereotyped „thresholds of interpre ta tion” (not only of „fiction”).

CS

Studie má formu analytických poznámek a v první části popisuje různé „esenciality” literární tvorby. Zamýšlí se nad jejich interpretací v souvislosti s mediálním, tedy komunikačně informativním, přesvědčovacím a zábavným „rozměrem” literární tvorby, zvláště literárních textů s mimetickou funkcí. Jednu a tutéž fiktivní událost, popsanou diskurzivním jazykem a napodobující možnou situaci, např. mediálně atraktivní zprávu o údajně hromadných protestech, lze „tvořit” minimálně dvěma způsoby. I jedno a totéž literární dílo je možné vnímat ne jedním, ale několika protikladnými způsoby, aniž by to znamenalo zásadní ochuzení textu. Autor přináší dva výklady známé básně Jana Nerudy Dědova mísa, o níž je přesvědčen, že nabízí dvě různé perspektivy pro interpretaci. Na závěr klade otázky týkající se tzv. stereotypů a stereotypů našeho vnímání nejen literárních děl.

Keywords

EN

fiction; Media; creation of fiction; interpretation; ambiguity; stereotype; pseudo-stereotype

CS

umělecká literatura; média; geneze textu; interpretace; ambiguita; pseudo-stereotyp; stereoptyp

• Publisher: Uniwersytet im. Adama Mickiewicza w Poznaniu
• Journal: Bohemistyka
• Year: 2021
• Issue: 2

Dates

published

2021

Contributors

author

Alexej Mikulášek

• Univerzita Konstantina Filozofa v Nitře

References

• Bredehoft Thomas A., 2014, The Visible Text: Textual Production and Reproduction from »Beowulf« to »Maus«, Oxford: Oxford University Press.
• Čmejrková Světla, Hoffmannová Jana (eds.), 2003, Jazyk, média, politika, Praha: Academia.
• Eco Umberto, 2010, Lector in fabula: role čtenáře aneb interpretační kooperace v narativních textech, Praha: Academia.
• Empson William, 1963 [1930], Seven types of ambiguity, London: Chatto and Windus.
• Genette Gerard, 1997, Paratexts: Thresholds of Interpretation. Cambridge: Cambridge University Press.
• Hutcheonová Linda, 2012, Teória adáptácie, Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně.
• Ingarden Roman, 1989, Umělecké dílo literární, Praha: Odeon.
• Koupil Ondřej, 2020, Květen. Rekompozice Máchova »Máje«, Praha: Akropolis.
• McLuhan Marshall, 1964, Understanding Media: The Extensions of Man, New York: McGraw Hill.
• Mandelbrot Benoit B., 2003, Fraktály: tvar, náhoda a dimenze, Praha: Mladá fronta.
• Markiewicz Henryk, 1979, Aspekty literatúry, Bratislava: Slovenský spisovateľ.
• Mathauser Zdeněk, 1989, Metodologické meditace aneb Tajemství symbolu, Brno: Blok.
• Mičienka Marek, Jirák Jan, 2007, Základy mediální výchovy. Praha: Portál.
• Miko František, 1988, Umenie lyriky, Bratislava: Slovenský spisovateľ.
• Mikuláš Roman a kol., 2016, Podoby literárnej vedy. Teórie – Metódy – Smery, Bratislava: Veda.
• Mikulášek Alexej, 2016, Realitou k tvorbě aneb Interpretační akordy a kontrapunkty, Křenovice: Kmen.
• Mikulášek Alexej, 2018a, Několik poznámek k metodologii hodnocení a interpretaci literárních jevů (se zřetelem k »hledisku hodnocení«), [in:] Ján Gallik, Milan Jozek (eds.), Kultúra a súčasnosť 17. Nitra: UKF, s. 107–118.
• Mikulášek Alexej, 2018b, Vnímané stereotypy, nebo stereotypy vnímání?, Medias res 3, č. 2, s. 1–728.
• Neruda Jan, 1868, Knihy veršů, Praha: Ed. Grégr.
• Pellatt Valerie (ed.), 2013, Text, Extratext, Metatext and Paratext in Translation, Newcastel upon Tyle: Cambridge Scholars Publishing. Online: https://www.scribd.com/document/330639033/Text-Extratext-Metatext-andParaext-in-Translation-Valerie-Pellatt.
• Thompson John B., 2004, Média a modernita : Sociální teorie médií. Praha: Univerzita Karlova.
• Zelenka Miloš, Tkáč-Zabáková Lenka, 2018 (ed.), Imagológia ako výskum obrazov kultúry: k reflexii etnických stereotypov krajín V4. Nitra: UKF.
• Zítková Jitka, Didaktická interpretace na základní škole IV. Možnosti uplatnění komparačních postupů při interpretaci textů. Online: https://docplayer.cz/29443940-Dedova-misa-jan-neruda-v-kamnech-praska-dedek-kazdou-chvili-zvadle-ruce-sobe-zahriva-kolo-vrci-syn-si-s-praci-pili-nadobu-si-z-dreva-vyryva.html [přístup 10. 6. 2020].
• Žantovská Irena, 2012, Divadlo jako komunikační médium. Praha: Akademie múzických umění v Praze.
• Žilka Tibor, 2015, Od intertextuality k intermedialite, Nitra: Universita Konstantina Filosofa.
• Загидуллина Марина, 2015, Паратекстуальность как литературная универсалия. [in:] Универсалии русской литературы 6, [in:] А. А. Фаустов (ред.), Универсалии русской литературы 6, Воронеж: Научная книга, с. 8–17.
• Леонова Марианна, 2015, Фрактальная перспектива и нарративные стратегии ее создания на примере прозы постмодернизма и символизма, [in:] А. А. Фаустов (ред.), Универсалии русской литературы 6, Воронеж: Научная книга, с. 18–30.

Identifiers

DOI

10.14746/bo.2021.2.1

Biblioteka Nauki

1627425