Occupational Mental Stress Assessment of Elementary School Teachers and Firefighters – Rescuers

• Authors: Olga Šušoliaková , Jindra Šmejkalová , Markéta Papršteinová , Milan Reboš

Abstracts

EN

The presented study aims to compare occupational stress of 50 teachers and 56 firefighters. Both these groups are laden with high exposure to work-related stress. For assessing the occupational load the Meister questionnaire was used. We found that teachers percieved their occupational stress worse than firefighters and reached the 2nd degree of load. They complained mostly about the factor of overload and factors of the stress reactions – fatigue, mental overload and unacceptability to perform pedagogical work in the same intensity for a long time. Firefighters achieved better results (1st degree of load), even better than the population norm. An explanation may be found in the fact that firefighters represent a selected population of emotionally, psychically and physically resistant individuals.

Keywords

EN

occupational mental stress; questionnaire inquiry; teachers; firefighters

• Publisher: Wydawnictwo Adam Marszałek
• Journal: The New Educational Review
• Year: 2013
• Volume: 31
• Pages: 94-104

Dates

published

2013

Contributors

author

Olga Šušoliaková

• Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové

author

Jindra Šmejkalová

• Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové

author

Markéta Papršteinová

• Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové

author

Milan Reboš

• Obvodný úrad v Čadci

References

• Czabala, C., Charzynska, K., Mroziak, B. (2012). Psychosocial interventions in Workplace mental health promotion: an overview. Health Promotion International, 26(S1), 70–84.
• Hladký, A., Matoušek, O. (1990). Standardní metodika pro hodnocení úrovně pracovních podmínek z hlediska neuropsychické zátěže. AHEM, příloha č. 2, 54 s.
• Hodačová L., Šmejkalová J., Skalská H., Bendová M., Borská L., Fialová D. (2007).
• Hodnocení pracovní psychické zátěže u zaměstnanců různých profesí: Československá Psychologie, LI (4), 335–346.
• Hřebíčková, M., Urbánek, T. (2001) NEO pětifaktorový inventář podle NEO-FiveFactor Inventory, P. T. Costy a R. R. McCraea). Praha: Testcentrum. Hřebíčková, M., Urbánek, T. (2006). Typologie osob: aplikace shlukové analýzy v NEO osobnostním inventáři. Československá psychologie, 50, 405–418.
• Kebza, V. (2005). Psychosociální determinanty zdraví. Praha: Academia, 2005.
• Kebza, V., Šolcová, I. (2008). Hlavní koncepce psychologie odolnosti.Československá psychologie, 52, 1–19.
• Kožená, L., Matoušek, O. (2001). Důsledky psychického pracovního stresu pro výkonnost a zdravotní stav. České pracovní lékařství, 3, 129–134.
• Křivohlavý, J. (2001). Vztah charakteristik práce (zaměstnání) a stresu. Psychologie zdraví, Nakladatelství Portál, Praha, 174–179.
• Papršteinová M., Šmejkalová J., Čermáková E., Hodačová L. (2011a). Pracovní psychická zátěž a spokojenost učitelů různých stupňů škol. Škola a zdraví 21 – Studie k výchově ke zdraví. Ed. Evžen Řehulka, Brno, 225–236.
• Papršteinová M., Šmejkalová J., Hodačová L., Čermáková E. (2011b). Zdravotní stav a životní styl učitelů různých stupňů škol. Pedagogika, LXI: 164–174.
• Paulík, K. (1998). Co obtěžuje učitele různých typů škol. Učitelé a zdraví 1, 35–40.
• Paulík, K. (2008). Vybrané osobnostní proměnné a odolnost vůči pracovní zátěži. In: Mlčák, Z., Paulík, K., Záškodná, H. (Ed.): Osobnost v kontextu prosociálního chování a zátěžové odolnosti. Acta Facultatis Philosophicae Universitatis Ostraviensis 241. Ostrava: OU FF, 81–109.
• Paulík, K. (2010). Psychologie lidské odolnosti, Grada Publishing, a.s.
• Řehulka, E., Řehulková, O. (1998). Zvládání zátěžových situací a některé jejich důsledky u učitelek. Učitelé a zdraví 1, Nakl. P. Křepela, Brno, 105–111.
• Řehulka, E., Řehulková, O. (2001). Učitelky a učitelé.Učitelé a zdraví 3, Brno, 143–152.
• Saforek, P., Pavlica, K. (2008). Generové role jako mediátory zátěže. In: Mlčák, Z., Pavlík, K., Záškodná, H. (Ed.): Osobnost v kontextu prosociálního chování a zátěžové odolnosti. Acta Facultatis Philosophicae Universitatis Ostraviensis 241. Ostrava: OU FF, 139–151.
• Seibt, R., Matz, A., Hegewald, J., Spitzer, S. (2012). Working conditions of female part-time and full-time teachers in relation to health status. Int. Arch. Occup. Environ. Health, 85: 675–687.
• Šváb, S. (2006). Psychologie práce pro nováčky, hasiče-záchranáře, ale nejen pro ně. Vydalo Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství v Ostravě.
• Žaloudíková I. (2001). Příspěvek k neuropsychické zátěži učitelů. Sborník Učitelé a zdraví 3, Brno, 63–73.
• Židková, Z. (2002). Využití dotazníků k hodnocení psychické zátěže při práci.České pracovní lékařství 3, 128–132.
• Židková, Z., Martinková, J. (2003). Psychická zátěž učitelů základních škol. České pracovní lékařství, 4, 122–126.

Identifiers

DOI

10.15804/tner.13.31.1.08

Biblioteka Nauki

26469782