Das Schaffen von Gerold Tietz – literarisches Engagement eines vertriebenen sudetendeutschen

• Authors: Jan Kubica

Title variants

Literary work by Gerold Tietz – Literary Engagement of an expelled German

Abstracts

EN

Gerold Tietz was born in 1941 in Horka (north Bohemia) in a family of Sudeten Germans. Germans lived in this village together with Czechs, Roma people and Jews. The family also involved Czech relatives and many of German relatives spoke good Czech and kept relations with Czech cultural groups. After the war Gerold Tietz and his family were expelled to Swabia. He studied history, French and political science. From 1969 the graduated historian lived in Esslingen where he taught in the grammar school for thirty years. In the autobiographically oriented novels Böhmische Fuge (1997), Böhmisches Richtfest (2007) and in Böhmische Grätschen (2009) Tietz tried to depict official social-political events connected with famous political and cultural figures as well as the stories of ordinary days of “small people” who had to face the consequences of historic changes which influenced their lives. The paper analyses the conditions of Czech and German coexistence and confronts the authentic historic context. Nevertheless, negative features of these ethnic groups are not overlooked and the positive ones are presented as a positive contribution to the current European multiculturalism.

Keywords

EN

Sudeten Germans; the Second World War; Czech-German relations; expulsion; autobiography

• Publisher: Uniwersytet Łódzki. Wydawnictwo Uniwersytetu Łódzkiego
• Journal: Acta Universitatis Lodziensis. Folia Germanica
• Year: 2020
• Issue: 15
• Pages: 31-43

Dates

published

2020

Contributors

author

Jan Kubica

• Pädagogische Fakultät der Palacky Universität in Olomouc, Institut für Fremdsprachen, deutsche Sektion, Zizkovo nam. 5, 771 40, Olomouc, Tschechien

References

• Arburg A. von, Staněk T. (Hrsg.) (2010), Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945–1951. Duben – srpen/září 1945: „Divoký odsun“ a počátky osídlování, SUSA, Středokluky.
• Assman A. (2002), Drei Formen von Gedächtnis. In: P. Rautmann, N. Schalz (Hrsg.), Zukunft und Erinnerung. Perspektiven von Kunst und Musik an der Jahrtausendwende, Hauschild, Bremen, S. 14–26.
• Bachoríková K., Jahodová L. (2007), Anne Birk und Gerold Tietz in Olmütz. Interview. Neuerscheinungen. In: B. Gunsenheimer (Hrsg.), Germling. Germanisten für Germanisten, Sommersemester 2007, Olomouc, S. 22–27.
• Behrendt K. (2013), Hirsch, Sebald, and the Uses and Limits of Postmemory. In: The Memory Effects: The Remediation of Memory in Literature and Film, Wilfrid Laurier University Press, Waterloo, S. 51–67, https://scholars.wlu.ca/cgi/viewcontent.cgi?article=1008&context=phil_faculty (stand: 17.01.2019).
• Brandes D. (2002), Cesta k vyhnání 1938–1945. Plány a rozhodnutí o „transferu“ Němců z Československa a z Polska, Prostor, Praha.
• Hirsch M. (2008), The Generation of Postmemory, „Poetics Today”, Bd. 29, Nr. 1, S. 103–128, http://urokiistorii.ru/sites/all/files/hirsch_generation_of_postmemory.pdf (stand: 02.06.2018).
• Kubica J. (2016), Život ve třicátých a čtyřicátých letech dvacátého století v multikulturních regionech střední Evropy na základě autobiografických próz německy píšících autorů – Ota Filip, Horst Bienek a dalších, Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc.
• Maier A. (2009), Ein unermüdlicher Brückenbauer, http://www.geroldtietz.de/nachrufe.php (stand: 19.07.2017).
• Padevět J. (2016), Krvavé léto 1945. Poválečné násilí v českých zemích, Academia, Praha.
• Peroutková M. (2008), Vyhnání. Jeho obraz v české a německé literatuře, Libri, Praha.
• Radvanovský Z. (1999), Deutsche Antifaschisten in Nordwestböhmen. In: B. Bolzano Stiftung (Hrsg.), Unbekannte Schicksale. Internationales Seminar in Liberec (Reichenberg), Oktober 1997, Praha, S. 32–42.
• Tietz G. (2005), Böhmische Fuge, Info-Verlag, Karlsruhe.
• Tietz G. (2007), Böhmisches Richtfest, Stutz, Passau.
• Tietz G. (2009), Böhmische Grätschen, Stutz Verlag, Passau.
• Tuckerová V. (2010), Traumata Herty Müllerové, „Lidové noviny” 26.06, S. 27.

Identifiers

DOI

10.18778/1427-9665.15.03

Biblioteka Nauki

2036133