La Bibbia ceca del 1506. Sonda nella cultura del libro in Boemia a cavallo tra XV e XVI secolo

• Authors: Tiziana D'Amico

Title variants

EN

Bohemian Bible dated 1506. Czech book culture between the 15th and 16th centuries

PL

Biblia czeska z 1506 roku. Spojrzenie na czeską kulturę księgi na przełomie XV i XVI wieku

Abstracts

EN

In 1506, the printer Liechtenstein published the “Biblij Cžeská w Benátkach tisšten” (Bohemian Bible printed in Venice). The Venetian Bible (as it is commonly called) was written in Czech and was commissioned by three Prague residents. This article aims to show the Czech Bible of 1506 as an interesting “object” that somehow connects two very distant cultural realities of the early sixteenth century: Venice, the most important center of European printing, especially humanist printing, and Prague, the center of Utrakism. This study will focus on three aspects: the situation of Bohemian printing art in the early sixteenth century, which has received the most attention; the reasons why the Bible is a “printed artifact”; and finally, the choice of Venice as the place of publication. The paper concludes with a brief reflection on the legacy of the Venetian Bible – a hybrid of two book cultures.

PL

W 1506 roku drukarz Liechtenstein wydał w Wenecji „Biblij Cžeská w Benátkach tisšten” (Biblia czeska drukowana w Wenecji). Biblia wenecka (jak powszechnie się ją nazywa) była napisana w języku czeskim i została zamówiona przez trzech mieszkańców Pragi. Praca ma na celu zbadanie czeskiej Biblii z 1506 roku jako ciekawego „przedmiotu”, który w pewien sposób łączy dwie bardzo odległe rzeczywistości kulturowe z początku XVI wieku: Wenecję, najważniejsze centrum europejskiego drukarstwa, szczególnie humanistycznego, i Pragę – centrum utrakwizmu. Niniejsze badanie skoncentruje się na trzech aspektach: sytuacji czeskiej sztuki drukarskiej na początku XVI wieku, której poświęcono najwięcej miejsca; powodach, dla których Biblia jest „artefaktem drukowanym”; wreszcie wyborowi Wenecji jako miejsca publikacji. Praca kończy się krótką refleksją nad dziedzictwem Biblii weneckiej – hybrydy dwóch kultur książkowych.

IT

Nel 1506 esce a Venezia, presso lo stampatore Liechtenstein, la Biblij Cžeská w Benátkach tisšten (Bibbia ceca stampata a Venezia). La Bibbia di Venezia (come è comunemente indicata) è in ceco ed è commissionata da tre cittadini praghesi. Il lavoro intende indagare  la Bibbia ceca del 1506 come un “oggetto” curioso che, in qualche modo, unisce a inizio del XVI secolo due realtà culturali molto distanti tra loro: quella di Venezia, centro nevralgico della stampa europea e in particolare di quella umanista, e quella di Praga, centro dell’utraquismo. Tale indagine si soffermerà su tre aspetti: la situazione della stampa ceca a inizio Cinquecento, cui verrà dedicato maggiore spazio; i motivi alla base della Bibbia come testo da stampare; infine, le criticità della scelta di Venezia. Conclude il lavoro una breve riflessione sul lascito della Bibbia di Venezia, un ibrido di due culture del libro, nella storia della stampa ceca. 

Keywords

IT

Cultura ceca del libro; Bibbia di Venezia; Bibbia ceca; cultura del libro

EN

Czech book culture; Venetian Bible; Czech Bible; book culture

PL

czeska kultura książki; Biblia wenecka; Biblia czeska; kultura książki

• Publisher: Uniwersytet Śląski
• Journal: Fabrica Litterarum Polono-Italica
• Year: 2022
• Issue: 4
• Pages: 1-17

Dates

published

2022

Contributors

author

Tiziana D'Amico

• Uniwersytet Ca’ Foscari

• https://orcid.org/0000000259502043

References

• Ács Pál-Louthan Howard (2015): Bibles and Books. Bohemia and Hungary. In: A Companion to the Reformation in Central Europe. A cura di H. Louthan, G. Murdock, Brill, Leida, pp. 390‒411.
• Boldan Kamil (2020): Knižní kultura doby jagellonské (do roku 1500). In: Knižní kultura českého středověku. A cura di M. Dragoun, J. Marek, K. Boldan, M. Studnickova, Scriptorum, Praha, pp. 156–222.
• Boldan Kamil, Nečskudla Bořek, Voit Petr (2014): The Reception of Antiquity in Bohemian Book Culture from the Beginning of Printing until 1547. Brepols, Turnhout.
• Bohatcová Mirjam (1971): Vydavatelský rámec českých předbělohorských biblí. “Strahovská knihovna: Sborník Památníku národního písemnictví”, no. 5–6, pp. 255–277, Praha.
• Bohatcová Mirjam (1990): Česká kniha v proměnách staletí. Panorama, Praha.
• Bohatcova Mirjam (1998): The book and the reformation in Bohemia and Moravia. In: The Reformation and the Book. Ed. J.-F. Gilmont. Transl. K. Maag, Aldershot, Oxfordshire.
• Branca Vittore (1998): La sapienza civile. Studi sull’Umanesimo a Venezia. Olschki, Firenze.
• Červenka Jan (2018): Utrakvismus jako překážka pro humanismus? Pokus o nový náhled na komplikovaný vztah. “Bohemiae occidentalis historica: odborný časopis pro české dějiny s důrazem na západní Čechy a s přesahy do příhraničních regionů, zvláště do Bavorska”, An. 4, no. 2., pp. 5–27.
• Couceiro Eduardo Fernández (2014): O národním humanismu, jeho domnělém zakladateli a takzvaném manifestu. “Česká literatura”, Vol. 62, no. 2, pp. 252–268.
• D’Amico Tiziana (2021): La forma della parola. La Bibbia ceca come case study sull’importanza del carattere tipografico. In: Glagolitsa. Studi slavistici di storia del libro in Italia. A cura di A. Scarsella, Biblion Edizioni, Milano, pp. 73–96.
• Kyas Vládimír (1997): Česká Bible v dějinách národního písemnictví, Naklad. Vyšehrad, Praha.
• Křesálková Jitka (1984): La Bibbia in Boemia (le traduzioni e la loro importanza per la cultura). “Bergomum: bollettino della civica biblioteca”, An. 78 (1984), no. 1‒2, p. 199–211.
• Hlaváček Ivan (1999): Cenni sulle stampe italiane nelle biblioteche ceche della fine del Medioevo e dell’inizio del Cinquecento. In: Italia e Boemia nella cornice del rinascimento europeo. A cura di S. Graciotti, Olschki, Firenze.
• Magno Alessandro (2020): L’inventore di libri. Aldo Manuzio, Venezia e il suo tempo. Editori Laterza, Roma.
• Neškudla Bořek (2019): Obtíže přechodu od rukopisu k tištěné knize na příkladu díla Řehoře Hrubého z Jelení. “Knihy a dějiny”, Vol. 26, no. 1‒2, pp. 131–147.
• Pelán Jiří (1995): La fortuna di Francesco Petrarca in Boemia. “Listy filologické /Folia philologica”. Vol. 118, no. 3/4, pp. 246–259.
• Pečirková Jaroslava (1998): Czech translation of the Bible. In: The Interpretation of the Bible. The International Symposium in Slovenia. Ed. J. Krasovec, Sheffield Academia Press, Sheffield, pp. 1167–1200.
• Pešek Jiří (2004): Pražská utrakvistická univerzita a náboženské pomeria 16. Století. “Acta Universitatis Carolinae: Historia Universitatis Carolinae Pragensis: Příspěvky k dějinám Univerzity Karlovy”, Praha, pp. 31–40.
• Sichálek Jakub (2016): European Background: Czech Translations. in: The Wycliffite Bible: Origin, History and Interpretation. E. Solopova, Leida, 2016.
• Skýbová Anna (1999): Le ordinazioni dei sacerdoti utraquisti a Venezia nella prima metà del XVI secolo. In: Italia e Boemia nella cornice del rinascimento europeo. A cura di S. Graciotti, Olschki, Firenze.
• Voit Petr (2007): Limity knihtisku v Čechách a na Moravě 15. a 16. století. Bibliotheca Strahoviensis, no. 8‒9, pp. 113‒140.
• Voit Petr (2008): Encyklopedie knihy ‒ knihtisk a příbuzné obory v 15. až 19. století. Nakl. Livri, Praha.
• Voit Petr (2009): Počátky renesanční typografie v Čechách a na Moravě. “Listy filologické / Folia philologica”, Vol. 132, no. 1‒2, pp. 125–135.
• Voit Petr (2010): Role Norimberku při utváření české a moravské knižní kultury první poloviny 16. století. “Documenta Pragensia”, Vol. 29, pp. 389–457.
• Voit Petr (2011): Tiskové písmo Čech a Moravy první poloviny 16. století. “Bibliotheca Strahoviensis”, no. 10, pp. 105–202.
• Voit Petr (2012a): Mikuláš Bakalář jinak. “Kniha. Zborník o problémoch a dějinách kniznej kultúry”. Vol. 29, pp. 68–06.
• Voit Petr (2012b): Výzdoba pražských hebrejských tisků první poloviny 16. století jako součást české knižní grafiky. In: Hebrejský knihtisk v Čechách a na Moravě. A cura di O. Sixtová, Academia, Praha, pp. 123–151.
• Voit Petr (2013a): Český knihtisk mezi pozdní gotikou a renesancí. Sv. 1 (severinsko-kosořská dynastie 1488–1557). Koaniasch Latin Press, Praha.
• Voit Petr (2013b): České tištěné Bible 1488–1715 v kontextu domácí knižní kultury. “Česká literatura”, no. 61, pp. 477–501.
• Voit Petr (2014): Česká knižní kultura doby Václava Hájka z Libočan: na okraj jednoho badatelského vakua. “Česká literatura”, no. 62, 2, pp. 163–183.
• Voit Petr (2017a): Český knihtisk mezi pozdní gotikou a renesancí. II, Tiskaři pro víru i tiskaři pro obrození národa 1498-1547. Akademie Věd České Republiky, Praha.
• Voit Petr (2017b): Humanismus v novém konceptu literatury českých zemí (1. polovina 16. století). “Česká literatura”, no. 65, pp. 181–212.
• Voit Petr (2020): Confessionality and Mentality between the End of the 15th and the Second Half of the 16th Century from the Perspective of Czech Book Culture, “Knihy a dějiny”, no. 27, pp. 8–84.
• Sitografia
• Čechy (15. Století), Encyklopedieknihy.cz. Encyklopedie knihy v českém středověku a raném novověku. Online: https://www.encyklopedieknihy.cz/index.php/%C4%8Cechy_(15._stolet%C3%AD) [accesso: 10.09.2021].
• Morava, Encyklopedieknihy.cz. Encyklopedie knihy v českém středověku a raném novověku. Online: https://www.encyklopedieknihy.cz/index.php?title=Morava [accesso: 10.09.2021].
• Olomouc. Enclykopedie.cz. Encyklopedie knihy v českém středověku a raném novověku. Online: https://www.encyklopedieknihy.cz/index.php?title=Olomouc [accesso: 10.09.2021].

Identifiers

DOI

10.31261/FLPI.2022.04.07

Biblioteka Nauki

16729627