"Mosty do minulosti": specifika architektury českých Němců a její inspirační zdroje na příkladu severních Čech

• Authors: Jaroslav Zeman

Title variants

EN

"Bridges to the past": the specific properties of Bohemian German architecture and its sources of inspiration in the case of Northern Bohemia

• Languages of publication: CS

Abstracts

CS

Severočeská průmyslová oblast, osídlená především německým obyvatelstvem, prošla od poloviny 19. století nebývalým urbanistickým a demografickým růstem. Charakteristickým znakem je překotný urbanistický rozvoj, který šel ruku v ruce se stavebním kvasem. Tím vznikla působivá skrumáž koexistujících průmyslových areálů, honosných vil, pompézních veřejných budov, velkorysých zahradních čtvrtí a maloměstské zástavby, vytvářející zdejšího svérázného genia loci. Pohraniční oblasti byly již odedávna rušnou křižovatku kultur, dějin a ideologií, v níž se mísili a ovlivňovali Češi, Němci a Židé. Odráží tak složité etnické vztahy na území dnešní České republiky. Bohatý, hustě osídlený region se souvislým pásem průmyslově rozvinutých aglomerací tvořil hospodářskou páteř Čech, Moravy a Slezska. Průmysl se stal nedílnou součástí identity zdejších měst, jejichž podobu kromě místních architektů, formovaly zahraniční ateliéry a tvůrci zvučných jmen, působící v přilehlých německých oblastech. Vznikla tak víceméně samostatná severočeská architektonická scéna s dílčími centry zejména v Ústí nad Labem a Liberci, pro kterou je příznačná jistá roztříštěnost daná mísením různorodých, často protichůdných směrů. Text se zaměřuje na architekturu českých Němců, která tvořila přirozený protipól architektuře české majority. Cílem je detailnější rozbor architektonické produkce severních Čech, přitom důraz je kladen rovněž na stylová východiska a teoretické pozadí včetně pojmu „styl“, který neztratil na aktuálnosti ani v meziválečném období, jež tvoří těžiště této studie. Pozornost je věnována rovněž vztahu objednavatelů a architektů a jejich finančních a osobních vazeb k zahraničním oblastem, které hrály poměrně významnou roli. Příspěvek se pokouší přispět k revizi stále převládajícího názoru na stavební produkci v pohraničních oblastech jako na periferní a nepříliš invenční.

EN

In the mid-nineteenth century the north Bohemian industrial region, settled by a mainly German-speaking population, experienced exceptional urban and demographic growth. Its characteristic feature was rapid urban development which went hand in hand with an urge to build. In this way an impressive conglomeration of coexisting industrial areas emerged: stately villas, grandiose public buildings, delightful garden quarters and small town housing that created a distinctive genius loci for the place. The border region had long been a busy crossroads of culture, history and ideology, where Czechs, Germans and Jews mixed together and influenced each other. It thus reflected the complex ethnic relationships on the territory of what is today the Czech Republic. This wealthy, heavily populated region with a continuous belt of industrially developed agglomerations formed the economic backbone of Bohemia, Moravia and Silesia. Industry became an inseparable part of the identity of these towns, shaped not only by local architects but also by foreign studios and creators whose names were wellknown, operating in the adjacent German regions. A more or less independent north Bohemian architectural scene emerged with Ústí nad Labem and Liberec especially as its partial centres, a certain fragmentation given by the mixing of varied, often conflicting, tendencies being typical. This paper focuses on the architecture of the Bohemian Germans which created a natural counterpart to the architecture of the Czech majority. Its aim is to analyse in more detail the architectural product of northern Bohemia while laying emphasis on the stylistic starting points and theoretical background, including the concept of ‘style’ which did not lose its topicality even during the period between the wars which forms the focus of this study. Attention is similarly focused on the relationship between the clients and the architects and the financial and personal ties with another country which played a relatively significant role. The paper is a contribution to the revision of the still prevailing opinion that the buildings in the border areas are peripheral and not very inventive.

Keywords

CS

architektura; umění

EN

architecture; art

Discipline

• ARTS_&_ARCHITECTURE: ARTS & ARCHITECTURE

• Publisher: Institute of Art History, Czech Academy of Sciences
• Journal: Umění (Art)
• Year: 2021
• Volume: 69
• Issue: 1
• Pages: 2-22
• Document type: ARTICLE

Contributors

author

Jaroslav Zeman

• Umění, redakce, Ústav dějin umění AV ČR, v.v.i., Husova 4, 110 00 Praha 1, Czech Republic