"Je-li umělecká forma vtělením duchovního vztahu ke světu..." : Max Dvořák a umění Pietra Bruegela staršího

• Authors: Tomáš Murár

Title variants

EN

‘Whether artistic form is the embodiment of the spiritual relationship to the world…’ : Max Dvořák and the Art of Pieter Bruegel the Elder

• Languages of publication: CS

Abstracts

CS

Studie se zabývá interpretací pozdního uměleckohistorického uvažování Maxe Dvořáka (1874–1921) na příkladu Dvořákova textu o umění Pietra Bruegela staršího (1525–1569) z roku 1921. Dvořák po roce 1914 rozvíjel nový způsob výzkumu umění a jeho dějin, navazoval na teoretické uvažování o uměleckohistorickém vývoji svých učitelů na vídeňské univerzitě Franze Wickhoffa (1853–1909), a především Aloise Riegla (1858–1905). V historiografické literatuře je Dvořákova pozdní metoda výzkumu dějin umění reprezentována zejména jeho přednáškou o umění El Greca (1541–1614) či jeho nedokončeným projektem o výkladu malířství Tintoretta (1518–1594). Dvořákova pozdní uměleckohistorická metoda je v tomto kontextu spojována především s předválečným expresionismem a s jeho zájmem o vnitřní významy uměleckého tvoření, jak se jimi i Dvořák zabýval v textu o kresbách Oskara Kokoschky (1886–1980). Jak ukazuje předkládaná studie, další rozměr Dvořákova pozdního uvažování o dějinách umění lze vedle jeho textu o El Grecovi, Tintorettovi a Kokoschkovi sledovat na jeho interpretaci umění Pietra Bruegela staršího, jež může Dvořákovo uvažování přibližovat filosofii Georga Simmela (1858–1918) ze stejné doby či fenomenologii Edmunda Husserla (1859–1938). Na příkladu Dvořákovy interpretace Bruegelova malířství lze proto otevírat další otázky o jeho dějinách umění jako projevu „ducha“, s indikací a zároveň s překonáváním „lidského“ v uměleckém tvoření.

EN

This study deals with the interpretation of the late art-historical thoughts of Max Dvořák (1874–1921) on the basis of his text from 1921 on the art of Pieter Bruegel the Elder (1525–1569). After 1914 Dvořák developed a new method of research into art and its history, linking up with the theoretical considerations on art-historical development of his teachers at the University of Vienna, Franz Wickhoff (1853–1909) and especially Alois Riegl (1858–1905). In historiographical literature Dvořák’s late method of art-historical research is represented in particular by Dvořák’s lecture on the art of El Greco (1541–1614) or his unfinished project on the interpretation of the painting of Tintoretto (1518–1594). Dvořák’s late art-historical method is linked in this context mainly with pre-war expressionism and with his interest in the internal meaning of artistic creativity, as also handled by Dvořák in his text on the drawings of Oskar Kokoschka (1886–1980). As this study shows, a further dimension of Dvořák’s later thoughts on art history can, alongside his texts on El Greco, Tintoretto and Kokoschka, be traced in his interpretation of the art of Pieter Bruegel the Elder, which can place Dvořák’s thinking closer to the philosophy of Georg Simmel (1858–1918) from the same period or in the direction of the phenomenology of Edmund Husserl (1859-1938). Using the example of Dvořák’s interpretation of Bruegel’s painting, it is therefore possible to open up further questions about his history of art as an expression of the ‘spirit’, with the indication and also the overcoming of the ‘human’ aspect of artistic creation.

Keywords

EN

art; Max Dvořák; Pieter Bruegel the Elder

Discipline

• ARTS_&_ARCHITECTURE: ARTS & ARCHITECTURE

• Publisher: Institute of Art History, Czech Academy of Sciences
• Journal: Umění (Art)
• Year: 2018
• Volume: 66
• Issue: 6
• Pages: 458-465
• Document type: ARTICLE

Contributors

author

Tomáš  Murár

• Umění, redakce, Ústav dějin umění AV ČR, v.v.i., Husova 4, 110 00 Praha 1, Czech Republic