Results found: 2

Search results

Sort By:

Limit search:

" Naše učitelka nás naučila vytvářet skupinky rovnoměrně"

100%

Vorlíček R.

Český lid: etnologický časopis (Český lid: Ethnological journal)

2018

vol. 105

issue 1

45-65

The purpose of this article is to analyze interethnic relationships in inclusive elementary schools in Czech Republic. Special attention is paid to the social distance dynamics in the inclusive classroom. The article sheds light on aspects of social inclusion in educational settings. The text illustrates that in the politics of belonging and inclusion there is a connection between the social position of Roma pupils and the teacher’s attitude. The article is based on qualitative, inductive, and ethnographic fieldwork. The central method of the fieldwork was observation.

Stresory ve škole z pohledu učitelů a jejich souvislosti s individuálními charakteristikami a vyhořením

51%

Vorlíček R., Kollerová L., Janošová P., Jungwirthová R.

Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)

2022

vol. 66

issue 1

1-16

Objectives. Teaching is a stressful job, but it is not clear what stressors teachers perceive at school and how these perceptions are associated with teacher characteristics and burnout.Sample and setting. The data were collected from 594 teachers of 6th to 9th grades from 118 schools. In an online survey, participants an-swered an open-ended question about what they perceive as the most important problems at school, and they filled a burnout scale.Questions and hypotheses. The study described types of stressors that teachers perceive. Then, it verified whether stressors and their number reported by teachers associate with gender, so-cio-economic status (SES), teaching experience, and burnout.Analyses. A mixed design was used. Stressors were identified using thematic analysis and re-lationships were verified using statistical tests.Results. The stressors found were as follows: problematic relationships with student,s parents (31%), student inappropriate behaviors (29%), non-functioning policies (27%), student lack of motivation (23%), underappreciation of educa-tion (22%), administrative overload (22%), im-proper parenting (17%), poorly handled inclu-sion (13%), and unfavorable collegial climate (8%). On average, teachers mentioned two stressors. Women more often reported student inappropriate behaviors. SES proved no signifi-cant effects. More experienced teachers less of-ten mentioned student inappropriate behaviors and unfavorable collegial climate and reported a lower number of stressors. Teachers with higher level of burnout more often complained about problematic relationships with parents and re-ported a higher number of stressors.Limitations. Although the generalizability of the results may be limited to 6th to 9th grade teachers in the Czech Republic, the study brings novel insights into the demands of teaching.

Cíle. Učitelství je považováno za stresující po-volání, ale dosud nebylo zkoumáno, jak stresory ve školách vnímají samotní učitelé a zda souvisí s jejich individuálními charakteristikami a vy-hořením.Soubor a metody. Výzkumu se zúčastnilo 594 učitelů 6.–9. ročníků ze 118 škol. Účastníci v online dotazníku odpověděli na otevřenou otázku, co považují za nejdůležitější problémy, se kterými se ve škole potýkají, a vyplnili škálu měřící vyhoření.Otázky a hypotézy. Výzkum zachytil, jaké typy stresorů ve škole učitelé vnímají. Poté ověřoval, zda jednotlivé stresory a jejich počet souvisí s pohlavím, socioekonomickým statusem, dél-kou praxe a vyhořením učitele.Analýzy. Použitý byl smíšený výzkumný design. Stresory byly identifikovány tematickou analý-zou a souvislosti mezi proměnnými byly ověřo-vány pomocí statistických testů.Výsledky. Učitelé považují za stresory ve škole tyto oblasti: problematické vztahy s rodiči žáků (31 %), nevhodné chování žáků (29 %), ne-funkční koncepce (27 %), nemotivovanost žáků (23 %), nedoceněnost školství (22 %), zahlcení administrativou (22 %), špatnou rodičovskou výchovu (17 %), nezvládnutou inkluzi (13 %) a nekolegiální klima (8 %). Ve svých odpově-dích zmiňovali průměrně dvě oblasti. Ženy si častěji než muži stěžovaly na nevhodné chování žáků. Socioekonomický status s vnímáním stre-sorů nesouvisel. Učitelé s delší praxí si méně často stěžovali na nevhodné chování žáků a ne-kolegiální klima a uváděli menší počet stresorů. Učitelé s vyšší mírou vyhoření uváděli častěji problematické vztahy s rodiči a vyšší počet stre-sorů.Limity. Přestože může být zobecnitelnost vý-sledků studie omezena na populaci učitelů 6.– 9. ročníků v ČR, výzkum přináší nové vhledy do nároků učitelské profese.

Refine search results

1 Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)

1 Český lid: etnologický časopis (Český lid: Ethnological journal)

1 2022

1 2018

2 Vorlíček R.

1 Janošová P.

1 Jungwirthová R.

1 Kollerová L.

Search results

" Naše učitelka nás naučila vytvářet skupinky rovnoměrně"

Stresory ve škole z pohledu učitelů a jejich souvislosti s individuálními charakteristikami a vyhořením