Results found: 1

Search results

Sort By:

Limit search:

Pozapomenutý monument: příběh nerealizovaného pomníku generála Laudona v Praze

100%

Heisslerová R., Loub K.

Umění (Art)

2023

vol. 71

issue 4

374-386

We know the lamentations over the decline of art at the end of the eighteenth century from both contemporary and more recent literature, but also from period correspondence. The complaints focus on painting in particular, but sculpture reportedly suffered equally as much. The period in question, however, may not have been as unfavourable as is presented to us. This is shown in this study, which focuses on a remarkable, albeit unrealised, monument to General Ernst Gideon Laudon (1717–1790), commissioned after his famous victory over the Ottoman Empire in 1789 at Belgrade. The association that initiated the creation of the monument consisted of a number of protagonists of the contemporary cultural milieu, such as Count František Antonín Novohradský of Kolowraty (1739–1802), Count Josef Emanuel Canal de Malabaila (1745–1826), Professor František Antonín Steinský (1752–1816), and Karel Rafael Ungar (1734–1807), the librarian at the Clementinum Jesuit College, to name but a few. Several Prague artists were also invited to discuss the monument, among them painters Jan Quirin Jahn (1739–1802) and Ludvík Kohl (1746–1821); copper-engraver Jan Tomáš Kleinhardt (1742–1794); sculptors Petr Prachner (1744–1807) and František Xaver Lederer (1758–1811); and stonemason Johann Ludwig Kranner (1764–1828). The original idea of an equestrian monument made of white marble eventually changed and the final decision was to cast the sculpture in metal. The implementation was entrusted to Austrian sculptor Johann Baptist von Hagenauer (1732–1810) and the monument was to be placed in the Horse Market (now Wenceslas Square). Newly found archival sources allow us to reconstruct the development of the whole event, to trace the communication between the commissioner and the contractor and the gradual change of the project, and to add a number of interesting facts about the period in question.

Nářky nad úpadkem umění konce 18. století známe z dobové i novější literatury, ale také ze soudobé korespondence. Týkají se zejména malířství, ale sochařství na tom nemělo být o moc lépe. Uvedené období ovšem nemuselo být tak nepříznivé, jak je nám předkládáno, což ukazuje tato studie věnující se pozoruhodné, byť nerealizované monumentální zakázce — pomníku generálu Ernstu Gideonu Laudonovi (1717–1790) po jeho slavném vítězství nad Osmanskou říší v roce 1789 u Bělehradu. Společnost iniciující vznik pomníku se skládala z řady předních osobností soudobé kulturní sféry — jako byl například hrabě František Antonín Novohradský z Kolovrat (1739–1802), hrabě Josef Emanuel Canal de Malabaila (1745–1826), profesor František Antonín Steinský (1752–1816) či klementinský knihovník Karel Rafael Ungar (1734–1807). K jednáním o pomníku byli také přizváni pražští umělci — malíři Jan Quirin Jahn (1739–1802) a Ludvík Kohl (1746–1821), mědirytec Jan Tomáš Kleinhardt (1742–1794), sochaři Petr Prachner (1744–1807) a František Xaver Lederer (1758–1811) a kameník Johann Ludwig Kranner (1764–1828). Původní představa o jezdeckém pomníku z bílého mramoru se postupně mírně proměňovala, až se došlo k soše odlité z kovu. Prací na díle určeném pro Koňský trh (dn. Václavské náměstí) se měl ujmout rakouský sochař Johann Baptista von Hagenauer (1732–1810). Nově nalezené archivní prameny dovolují rekonstruovat proces vzniku celé akce, sledovat komunikaci mezi zadavatelem a objednavatelem, postupnou proměnu programu i doplnit řadu zajímavostí k dobovým reáliím.

Refine search results

1 Umění (Art)

1 Heisslerová R.

1 Loub K.

1 2023

Search results

Pozapomenutý monument: příběh nerealizovaného pomníku generála Laudona v Praze