Results found: 2

Search results

Sort By:

Limit search:

Beethoven’s oeuvre as an argument: Fidelio staged by the municipal theatre at the end of the 19th century and its reception in the context of the Beethoven tradition in Pressburg

100%

Laslavíková J., Dorna M.

Hudební věda (Musicology)

2020

vol. 57

issue 2

130-153

It was one of its first European complete performances within the liturgy. All the more surprising is the fact that the Beethoven’s opera Fidelio was first staged in Pressburg only in 1873 and it was subsequently presented, compared to Beethoven’s other works, only sporadically. A look at the programs of the Municipal Theatre in Pressburg between 1886 and 1899 reveals that the theatre directors included Beethoven’s Fidelio into the repertoire always at a time when negotiations were held about the renewal of the lease agreement. This was because they were aware of the fact that, in Pressburg, Beethoven’s works symbolized the sanctity, or even sacrosanctity, of art music. Staging Fidelio was an “argument” against the centralizing requirements formed by the Hungarian Government. Fidelio embodied the symbol of classical cultural values on which the inhabitants of Pressburg built their own cultural identity and whose loss would have meant a loss of their cultural memory.

Nesporně nejvýznamnějším a nejdéle působícím hudebním spolkem ve městě byl Církevní hudební spolek při Dómu sv. Martina, který rozvíjel beethovenovskou hudební tradici a v roce 1835 nastudoval premiéru díla Missa solemnis D dur, op. 123. Šlo o jedno z prvních evropských kompletních uvedení v rámci liturgie. O to překvapivěji působí zjištění, že opera Fidelio byla poprvé uvedena v Prešpurku až v roce 1873 a její další nastudování se ve srovnání s ostatní Beethovenovou tvorbou konala jen sporadicky. Z přehledu programu Městského divadla v letech 1886–1899 vyplývá, že Beethovenova Fidelia do něj zařazovali jmenovaní ředitelé pokaždé, když se jednalo o obnovení smlouvy. Věděli totiž, že Beethovenova tvorba symbolizovala v Prešpurku posvátnou, ba přímo nedotknutelnou pozici hudebního umění. Uvádění Fidelia se tak stávalo „argumentem“ vůči centralizačním požadavkům ze strany uherské vlády. Fidelio ztělesňoval symbol klasických kulturních hodnot, na kterých Prešpurčané budovali svoji kulturní identitu, a jejichž ztráta by pro ně znamenala ztrátu kulturní paměti.

The most important sources from the era of pietism related to the history of musical life in the Evangelical Lutheran Church of Levoča/Leutschau:

100%

Petőczová J., Dorna M.

Hudební věda (Musicology)

2020

vol. 57

issue 4

511-561

For centuries, the free royal city of Levoča was the cultural center of the historical region of Spiš. In the early modern period, musical life in its Lutheran church communities developed along the lines established by urban German cantorates. Polyphonic Renaissance and Baroque music predominated in the parish church until 1674, when re-Catholicization ruptured this tradition. The debate around Pietism became the central problem internal to Lutheranism from the beginning of the eighteenth century. Research into the musical life of Levoča in the Pietist era can be divided into three periods unevenly represented by musical sources surviving in the Levoča Lutheran Musical Collection: 1) the beginnings of Pietism (1674–1707): the manuscript Pestrý zborník and the Levoča Lute Tablature Collection B; 2) intense propagation of Pietism (1707–1741): J. A. Freylinghausen’s printed hymnal Geistreiches Gesangbuch (Halle 1733), owned by the Levoča Lumnitzer family; and 3) the decline of Pietism (1741–1783): J. A. Freylinghausen’s printed hymnal Geistreiches Gesang- Buch (Halle 1771) and the manuscript collections of pieces for keyboard owned by Eva Sofia Günther (1773) and Anna Günther (1783). Freylinghausen’s collections are some of the few pieces of evidence for a long tradition of singing Pietist melodies from Halle in Spiš, and they bear witness to a certain autochthony in the development of music there in the eighteenth century. At the century’s end, the new intellectual currents of Rationalism and the Enlightenment began to take root, as witnessed by the repertoire of Eva Sofia and Anna Günther’s collections (music for concerts and entertainment), but even in these sources we can find sacred hymns to be sung during home devotions (Liebster Jesu, du wirst kommen, Meinen Jesum laß ich nicht, etc.). The trend of singing German spiritual songs at the turn of the nineteenth century is documented by the manuscript score of the Choralbuch by the organist Valentín Martin Reiss. Finally, we find the era of Pietist influence on musical life mentioned in archival documents quoted in a 1938 speech by the Lutheran pastor in Levoča Georg Wagner.

Svobodné královské město Levoča bylo po staletí stabilním kulturním centrem historické stolice Spiš. V raném novověku se tu rozvíjel hudební život v evangelických církevních sborech podle vzorů německých městských kantorátů. Ve farním kostele se prováděla vícehlasá renesanční a barokní hudba na vysoké úrovni, a to až do roku 1674, kdy tuto tradici přerušila rekatolizace. Od počátku 18. století se stal hlavním vnitřním církevním problémem luteránství spor o pietismus. Výzkum hudebního života Levoče v období pietismu můžeme rozdělit na tři etapy, nerovnoměrně zastoupené hudebními prameny, které se zachovaly v Levočskej evanjelickej zbierke hudobnín: 1) počátky pietismu 1674–1707: rukopisný Pestrý zborník a Levočský lutnový tabulatúrny zborník B; 2) intenzivnější pronikání pietismu 1707–1741: tištěný zpěvník J. A. Freylinghausena Geistreiches Gesang-Buch, Halle 1733, který vlastnila levočská rodina – Lumnitzerů: 3) doznívání pietismu 1741–1783: tištěný zpěvník J. A. Freylinghausena Geistreiches GesangBuch, Halle 1771; rukopisné sborníky skladeb pro klávesové nástroje Evy Sofie Güntherové, 1773 a Anny Güntherové, 1783. Zpěvníky Freylinghausena jsou jedním z mála důkazů dlouhé tradice zpívání hallských pietistických melodií na Spiši a podávají svědectví o určité autochtonnosti vývoje hudby v 18. století. Koncem století se tu začaly prosazovat nové myšlenkové proudy racionalismu a osvícenství, o čemž svědčí repertoár sborníků Evy Sofie a Anny Güntherových (hudba zábavná, koncertní); i v těchto sbornících najdeme duchovní písně zpívané při domácích pobožnostech (Liebster Jesu, du wirst kommen, Meinen Jesum laß ich nicht, etc.). Trend zpívání německých duchovních písní na přelomu 18. a 19. století dokumentuje rukopisná partitura Choralbuch varhaníka Valentina Martina Reisse. Období pietistických vlivů na hudební život najdeme naposledy zmíněné v archivních dokumentech v přednášce levočského evangelického faráře v Levoči Georga Wagnera z roku 1938.

Refine search results

2 Hudební věda (Musicology)

2 Dorna M.

1 Laslavíková J.

1 Petőczová J.

2 2020

Search results

Beethoven’s oeuvre as an argument: Fidelio staged by the municipal theatre at the end of the 19th century and its reception in the context of the Beethoven tradition in Pressburg

The most important sources from the era of pietism related to the history of musical life in the Evangelical Lutheran Church of Levoča/Leutschau: