Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 5

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Associations of self-esteem with different aspects of religiosity and spirituality:

100%
Gábová K., Maliňáková K., Tavel P.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2021
|
vol. 65
|
issue 1
73-85
EN
Objectives.Religiosity and spirituality (R/S) are associated with many dimensions of human life and could contribute to one’s self-esteem; how-ever, there is no certainty that this is also appli-cable to non-religious countries. Therefore, the aim of the study was to explore the association of different aspects of R/S with self-esteem in a secular environment.Participants and setting.An online sample of 464 Czech respondents aged 15 and over (mean age 30.7; SD=12.63; 27.2% men) participated in the survey. Self-esteem, religiosity, religious attendance, frequency of prayer, negative re-ligious coping, image of God and spirituality were measured. Results. Regular prayer, spirituality (per stan-dard deviation, SD), a low level of religious struggles (per SD) and a positive God image (per SD) were associated with higher self-esteem, with odds ratios ranging from 1.28 to 2.16 (p˂0.05 to p˂0.001). In contrast, compared to non-religious respondents, religious respon-dents had an approximately 60% lower chance of having a high level of self-esteem (p˂0.05). However, a combination of R and S showed that while religious/spiritual respondents did not dif-fer significantly from non-religious respondents, religious/non-spiritual respondents had approxi-mately 79% lower chance of having good self-esteem (p˂0.001).Study limitations.The main limitation of this study is that it did not reach a representative sample, which limits the generalizability of the findings to the whole population. This is also the first study using this kind of research approach, which, however, limits the interpretation of re-sults. Moreover, it is a cross-sectional study, so any conclusions on causality cannot be made, and the questionnary used only self-report mea-sures, which could be influenced by a social de-sirability bias.
CS
Cíle. Religiozita a spiritualita (R/S) jsou spojeny s mnoha oblastmi lidského života a mohou mít pozitivní vliv i na lidskou sebeúctu. Přesto není jisté, zda je větší intenzita náboženského a spirituálního prožívání spojena s vyšší sebe-úctou i v ateistických zemích. Cílem studie bylo zkoumat vztahy různých aspektů R/S v sekulárním prostředí. Soubor. Výzkumný vzorek tvořilo 464 českých respondentů starších 15 let (průměrný věk 30,7 let; SD = 12,63; 27,2 % muži). Prostřednictvím online dotazníku byla měřena sebeúcta, religiozita, náboženská účast, četnost modlitby, míra náboženských zápasů, obraz Boha a spiritualita. Výsledky. Pravidelná modlitba, spiritualita (SD), nižší míra náboženských zápasů (SD) a pozitiv-ní obraz Boha (SD) byly spojeny s vyšší sebe-úctou, s odds ratio v rozmezí od 1,28 do 2,16 (p ˂ 0,05 až p ˂ 0,001). Oproti těm nereligiózním měli religiózní respondenti přibližně o 60 % nižší šanci mít vyšší úroveň sebeúcty (p ˂ 0,05). Kombinace R a S ukázala, že zatímco religiózní, ale nespirituální respondenti se od těch nereligiózních v míře sebeúcty výrazně nelišili, religiózní, ale nespirituální respondenti měli přibližně o 79 % nižší pravděpodobnost dobré sebeúcty (p ˂ 0,001). Omezení studie. Tato studie nepracuje s reprezentativním vzorkem populace a výsledky se tudíž nedají zobecnit na celkovou populaci. Jedná se o první studii užívající tento přístup, což ztěžuje interpretaci výsledků. Navíc se jedná o průřezovou studii, nelze tedy dělat závěry ohledně kauzality a studie využívala pouze sebehodnotící dotazníky, které mohou být zkresleny tendencí odpovídat sociálně žádoucím způsobem.
2
Content available remote

Psychometrická analýza škály náboženských a duchovních zápasů (RSS) v českém prostředí

100%
Janů A., Maliňáková K., Fürstová J., Tavel P.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2018
|
vol. 62
|
issue Supplement_1
2-18
EN
Objectives. Spirituality is often positively associated with physical and mental health. However, recent research suggests also possible negative associations connected with socalled religious struggles. Therefore, the need of having valid instrument for measuring spiritual struggles is also increasing. The aim of this study was to psychometrically evaluate Religious and Spiritual Struggles Scale (RSS) in secular conditions of the Czech Republic. Sample and settings. A nationally representative sample of 1000 Czech respondents aged fifteen years and over (n=1000; 46.04±17.28 years; 48.6% men) participated in the survey. Religious and spiritual struggles and basic socioeconomic information were measured. Results. The non-parametric comparison of different sociodemographic groups showed a higher prevalence of religious and spiritual struggles among older people, people living alone and the unemployed. In order to assess the number of factors, Kaiser criterion, scree plot, Paralel analysis (PA) and Minimum average partial test (MAP) were used. All of these methods resulted into a three-factors solution. The original scale consists of six subscales, in Czech conditions, however, they tended to pair up. Therefore, besides presenting the full version, we also decided to reduce the scale and for common research we suggest the possibility of using only three subscales (Divine, Meaning and Interpersonal). The confirmatory factor analyses supports this model with χ² (74)=176.8; p<0.001, SRMR=0.035, CFI=0.998, TLI=0.998, RMSEA=0.037 (90% CI=0.030-0.044). Both versions of the scale have a high internal consistency: for the full version α=0.96 and ωt = 0.96, for the three-scale version α=0.92 and ωt =0.94. Study limitations. The main limitation of this study is a high proportion of respondents who reported that they have no experience of religious and spiritual struggle. This is probably connected with a low overal religiosity in the country.
CS
a1_Posuzování psychopatologických symptomů je důležitou součástí výzkumné a klinické praxe. Studie zkoumá psychometrické vlastnosti české verze dotazníku Brief Symptom Inventory (BSI-53, Stručný inventář příznaků) a vytváří základ pro tvorbu norem pro českou neklinickou populaci. Dotazník BSI-53 je kratší multidimenzionální verzí dotazníku Symptom Checklist (SCL 90-R), sloužícího ke zjištění přítomnosti psychopatologických symptomů. Zkoumaný nástroj obsahuje devět subškál a tři celkové indexy: GSI (Obecný ukazatel závažnosti), PSDI (Index závažnosti přítomných symptomů) a PST (Celkový počet přítomných symptomů). Metody. Na reprezentativním výběru české populace (N = 1800, věk průměr 46,4, SD 17,4, 48,7 % mužů) byly provedeny statistické analýzy sesbíraných údajů BSI-53. Ke zjištění konvergentní validity byl použitý dotazník posuzující fyzické a psychické zdraví SF-8. Výsledky. Jednotlivé subškály BSI-53 mezi sebou středně silně až silně korelují, Spearmanovy korelační koeficienty nabývají hodnot 0,45-0,75. Konfirmační faktorová analýza pro standardní devítifaktorový model ukázala, že náboje všech položek na jednotlivé faktory jsou středně vysoké až vysoké (s hodnotami 0,55-0,87). Tento model vykazuje dostatečnou shodu s našimi daty: χ²(1091) = 4328,2, p <0,001, CFI = 0,994, TLI = 0,994, SRMR = 0,045, RMSEA = 0,041 (90% CI = 0,039-0,042). Vnitřní konzistence všech devíti BSI subškál a také celé škály dané obecným ukazatelem závažnosti (GSI) je vysoká. Hodnota Cronbachova α = 0,97 (95% CI 0,97-0,98), McDonaldova koeficientu ωh = 0,84 a ωt = 0,97. Konvergentní validita, posuzovaná korelacemi se subškálou psychické zdraví dotazníku SF-8, se jeví být středně vysoká až vysoká.
3
Content available remote

Psychometrická analýza škály funkčního posouzení terapie chronických nemocí - spirituální osobní pohoda (FACIT-Sp) v českém prostředí

88%
Šarníková G., Maliňáková K., Fürstová J., Dubovská E., Tavel P.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2018
|
vol. 62
|
issue Supplement_1
114-128
EN
a2_Study limitations. Limitation of the study is the method of data collection by standardized face to face interview and thus possible effect of social desirability.
CS
Konfirmační faktorová analýza (CFA) podporuje dvou- i třífaktorové řešení, lepší shodu s daty však vykazuje třífaktorový model s χ² (24) = 147,1; p < 0,001; SRMR = 0,054; CFI = 0,998; TLI = 0,997; RMSEA = 0,072 (90% CI = 0,061-0,083). Originální i zkrácená verze škály vykazují přijatelnou vnitřní konzistenci: pro dvanáctipoložkovou verzi je hodnota Cronbachova alfa = = 0,7 a McDonaldův koeficient omega (ω) = 0,87, pro devítipoložkovou verzi je α = 0,78 a ωt = 0,89. Omezení. Limitací studie je metoda sběru dat standardizovaným řízeným rozhovorem tváří v tvář, a tedy možné ovlivnění sociální žádoucností.
XX
Cíle. Spiritualita je spojena s mnoha oblastmi lidského života včetně psychického, fyzického i sociálního zdraví. Proto také narůstá potřeba používání vhodných validních nástrojů pro měření spirituality, které by umožnily porovnání jednotlivých studií. Cílem této studie byla psychometrická analýza české verze Škály funkčního posouzení terapie chronických nemocí - Spirituální osobní pohoda (FACIT - Sp). Metoda. Výzkum byl proveden terénním šetřením metodou rozhovoru na vzorku 1000 respondentů z České republiky. Soubor je reprezentativním vzorkem obyvatel ČR z hlediska věku nad 15 let (s průměrným věkem 46,0; SD 17,28), pohlaví (48,6 % mužů) a regionální příslušnosti. Součástí dotazníku byly otázky na spiritualitu, religiozitu a základní sociodemografické údaje. Výsledky. Výsledky ukázaly rozdíly v spiritualitě mezi různými sociodemografickými skupinami. Ženy a respondenti ve věkové skupině nad 60 let dosahují statisticky významně vyšších hodnot v subškále Víra. Hodnoty skóru v subškále Smysl/Vnitřní klid klesají s přibývajícím věkem a jsou také nižší ve skupině respondentů žijících o samotě a respondentů s nižším dokončeným vzděláním. S použitím EFA byl ověřen počet faktorů pomocí Kaiserova kritéria, sutinového grafu, paralelní analýzy (PA) a testu Minimum average partial (MAP). Tři položky škály byly vyřazeny, protože snižovaly reliabilitu škály. EFA umožňuje extrakci dvou nebo tří faktorů, přičemž obě řešení jsou přípustná. V třífaktorovém řešení se faktor Smysl/Vnitřní klid rozdělil na dva faktory. cze
4
Content available remote

Psychometrická analýza škály každodenní spirituální zkušenosti (DSES) v českém prostředí

76%
Maliňáková K., Trnka R., Šarníková G., Smékal V., Fürstová J., Tavel P.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2018
|
vol. 62
|
issue Supplement_1
100-113
EN
Objectives. There is a growing body of literature that focuses on the associations between spirituality and different areas of human life. Therefore, the need for having valid instruments for measuring spirituality is also increasing. The aim of this study was to psychometrically evaluate the Daily Spiritual Experience Scale (DSES) in Czech conditions. Sample and settings. A nationally representative sample of 1800 Czech respondents aged fifteen years and over (n=1800; 46.4±17.4 years; 48.7% men) participated in the survey. Spirituality (DSES) and religiosity, together with basic socio-demographic information, were measured. Results. The non-parametric comparison of different sociodemographic groups showed higher spirituality among women and among widows/ widowers. There was also a trend of increasing spiritual experience in older groups. Spearman’s correlation among the items of the scale showed a high inter-item correlation (0.92) between items 4 and 5; therefore, we decided to exclude item 5. The 15-item version of the scale has high internal consistency with Cronbach’s alpha = = 0.96 and McDonald’s ωt = 0.98. The Exploratory Factor Analysis performed on a matrix of polychoric correlations resulted in a two-factor model. The Confirmatory factor analyses supports this model with χ² (89) = 648.1; p<0.001; SRMR = 0.037; TLI = 0.999; CFI = 0.999; RMSEA = 0.059 (90% CI = 0.055-0.063). Study limitations. The main limitation of this study is the high proportion of religiously unaffiliated respondents and the correspondingly low number of religious respondents, which is a natural consequence of gathering representative samples in a secular environment.
CS
Cíle. Souvislosti spirituality s nejrůznějšími oblastmi lidského života se v současné době věnuje vzrůstající množství studií. S tím souvisí také potřeba validních nástrojů pro její měření. Cílem této studie je psychometrická analýza Škály každodenní spirituální zkušenosti (DSES) v českých podmínkách. Metoda. Výzkumný soubor je tvořený 1800 respondenty a je reprezentativním vzorkem populace České republiky ve věku nad 15 let (48,7 % mužů, prům. věk 46,41, SD = 17,40). Součástí dotazníku byly otázky na spiritualitu, religiozitu a základní sociodemografické údaje. Výsledky. Výsledky popisné statistiky a neparametrických porovnání mezi skupinami ukázaly vyšší spiritualitu u žen a u respondentů, kteří ztratili partnera. Pozorovatelný je také trend nárůstu spirituálního prožívání u starších věkových skupin. Následné analýzy jednotlivých položek škály ukázaly na vysokou korelovanost otázek 4 a 5, proto byla položka 5 z dalších analýz vyloučena. Patnáctipoložková verze škály vykazuje vysokou reliabilitu, s hodnotou Cronbachova alfa = 0,960 a McDonaldovova koeficientu omega (ωt) = 0,98. Explorační faktorová analýza (EFA) s využitím šikmé (Oblimin) rotace na matici polychorických korelací vyústila ve dvoufaktorové řešení, které bylo podpořeno i analýzou konfirmační, s χ² (89) = 648,1; p < 0,001; SRMR = 0,037; TLI = = 0,999; CFI = 0,999; RMSEA = 0,059 (90% CI = 0,055-0,063). Provedené analýzy ukazují, že patnáctipoložková DSES je vhodným nástrojem pro hodnocení religiózního i nereligiózního prožívání. Omezení. Limitací této studie je nízký podíl religiózních respondentů, který je v českém prostředí logickým výstupem reprezentativních sběrů.
5
Content available remote

Psychometric analysis of the Guilt and Shame Experience Scale (GSES)

76%
Maliňáková K., Černá A., Fürstová J., Čermák I., Trnka R., Tavel P.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2019
|
vol. 63
|
issue 2
177-192
EN
Objectives. Recent research has begun to pay attention to the experiences of guilt and shame in different realms of human life. However, there is an urgent need to develop valid instruments for measuring these emotional experiences. The main aims of this study are to introduce a newly developed tool, the Guilt and Shame Experience Scale (GSES), and to psychometrically evaluate its properties. Sample and settings. An online sample of Czech respondents aged 15 and over (N=1101; 34.4 ± 13.0 years; 26.9% men) participated in the survey. Experiences of guilt and shame (GSES), together with basic socio-economic information, were measured. Results. The non-parametric comparison of different socio-demographic groups showed a higher disposition for experiencing guilt among women and religious respondents and a lower disposition for experiencing both vindication and shame among middle-aged respondents. For the purpose of factor analysis, the data set was divided into two groups. One group (N=551) was used for Exploratory Factor Analysis (EFA) and the second (N=550) for Confirmatory Factor Analysis (CFA). On the basis of the EFA performed on a matrix of polychoric correlations and the subsequent CFA, two items were excluded. The eight-item version of the scale has good internal consistency, with Cronbach’s alpha 0.86 and McDonald’s ωt 0.88. At the same time, the polychoric correlations between the items of the scale showed a low to moderate inter-item correlation, with values between 0.20 and 0.60. A two-factor model has the best fit with the data. The two-factor solution also corresponds to the theoretical assumptions and to the two expected subscales of the questionnaire: shame and guilt. Each subset contains four items. Study limitations. The main limitation of this study is that it did not reach a representative sample, allowing a more detailed exploration among socio-demographic groups, and therefore, it was not possible to determine the norms for the population.
CS
Cíle. Do centra zájmu řady výzkumných studií se v současné době dostávají pocity zahanbení a viny a jejich spojitost s různými oblastmi lidského života. Aktuální potřebou je vývoj validních nástrojů pro měření těchto emocionálních zkušeností. Cílem této studie bylo představení nového nástroje, Škály prožitků viny a zahanbení (Guilt and Shame Experience Scale, GSES), a psychometrická analýza jeho vlastností. Metoda. Výzkumný soubor byl tvořen 1101 respondenty získanými jako internetový vzorek metodou sněhové koule (26,9 % mužů; prům. věk 34,4; SD = 13,0). Součástí dotazníku byla otázka na religiozitu a základní sociodemografické údaje. Výsledky. Výsledky neparametrických porovnání mezi různými sociodemografickými skupinami ukázaly vyšší míru dispozičního prožívání pocitů viny u žen a věřících respondentů a nižší dispoziční prožívání zahanbení i viny u respondentů středního věku. Pro účely faktorové analýzy byla data rozdělena na dvě poloviny. Jedna z nich (n = 551) byla použita pro explorační faktorovou analýzu (EFA) a druhá (n = 550) pro konfirmační faktorovou analýzu (CFA). Na základě výsledků EFA, provedené na matici polychorických korelací, a následné CFA byla původně desetipoložková škála zkrácena na 8 položek. Výsledná škála vykazuje dobrou reliabilitu, s hodnotou Cronbachova alfa 0,86 a McDonaldovova koeficientu omega 0,88 při nízké až střední korelovanosti jednotlivých otázek škály (hodnoty 0,20–0,60). Po analýze dat metodou EFA s využitím šikmé (Oblimin) rotace na matici polychorických korelací a metodou CFA se jako nejvhodnější jeví dvoufaktorové řešení s následujícími hodnotami CFA: χ² (19) = 44,8; p < 0,001; SRMR = 0,042; TLI = 0,993; CFI = 0,995; RMSEA = 0,050 (90% CI = 0,031–0,069). Dvoufaktorové řešení také odpovídá teoretickým předpokladům a očekávaným 2 subškálám dotazníku: zahanbení a vině. Každá subškála obsahuje 4 položky. Omezení. Limitací této studie je, že se nejedná o reprezentativní vzorek a nebylo tedy možné např. zpracování norem pro českou populaci. V dalším výzkumu bude tedy vhodné provedené analýzy zopakovat i na vzorku reprezentativním. (Článek je v anglickém jazyce).
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.