Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 3

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

''Američan - a musí emigrovat do Československa!'' : Škvoreckého jazzman Herbert Ward optikou zpráv FBI

100%
Vidomus P.
Soudobé dějiny (Contemporary History)
|
2017
|
vol. 24
|
issue 1-2
164-206
EN
a2_The article is, inter alia, a contribution to a recently started discussion about the English-speaking left-wing community in Czechoslovakia after the beginning of the Cold War, and also illustrates the work of the FBI during the era of McCarthyism in the United States.
CS
a2_V líčení jejich autora života v Praze poutá umělecké působení obou manželů, zejména Wardova revuální pásma přibližující pražskému publiku historii jazzu, a později v šedesátých letech jejich narůstající deziluze z pobytu v Československu, která je přivedla k návratu do USA. Stať je mimo jiné příspěvkem do nedávno započaté diskuse o anglicky mluvící levicové komunitě v Československu po začátku studené války a zároveň ilustruje práci FBI v době amerického mccarthismu.
2
Content available remote

Music with a revolutionary purpose: jazz journalist Emanuel Uggé

100%
Vidomus P.
Hudební věda (Musicology)
|
2022
|
vol. 59
|
issue 2-3
246-314
EN
Emanuel Uggé (1900–1970) ranked among the most influential Czech writers on jazz in the first half of the 20th century. This study charts his impact on the reception of jazz in the Czech context, and draws parallels with Western exponents of purist approaches to jazz, including the likes of Hugues Panassié, Rudi Blesh or Charles Edward Smith. The text also challenges the oversimplifying narrative about the strictly repressive character of the communist regime’s attitude towards jazz: himself a diehard Marxist, Uggé loved jazz and publicly defended it not just in the 1930s, but as a member of the Czechoslovak Communist party still after the communist coup of 1948. He was convinced that the new order, and the country’s nationalized recording industry, would finally make possible the definitive triumph over “commercial concoctions”, and “pure jazz” would emerge as an authentically revolutionary force in the service of the proletariat. Uggé’s influence on subsequent generations of jazz writers was essential, and his arguments continued to serve for a long time as a theoretical basis in dealing with music production organizers and censors.
CS
Emanuel Uggé (1900–1970) patřil k nejvlivnějším českým jazzovým publicistům první poloviny 20. století. Tato studie mapuje jeho vliv na recepci jazzu v českém prostředí a identifikuje paralely se západními jazzovými puristy typu Huguese Panassié, Rudiho Bleshe či Charlese Edwarda Smithe. Práce rovněž zpochybňuje příliš zjednodušující narativ o striktně represivní povaze komunistického režimu ve vztahu k jazzu: Uggé jako přesvědčený marxista jazz miloval a veřejně obhajoval nejen ve 30. letech, ale coby člen KSČ i po komunistickém převratu v roce 1948. Byl přesvědčen o tom, že nové uspořádání a znárodněný gramoprůmysl umožní konečně zvítězit nad „komerčními zplodinami“ a „ryzí jazz“ bude vskutku revoluční silou, ve službách proletariátu. Uggého vliv na další generace publicistů byl zásadní a jeho názory dlouhou dobu sloužily jako jistá argumentační báze při vyjednávání s pořadateli a cenzory.
3
Content available remote

Just don’t call it a magazine: Czech jazz fanzines of two totalities (1944-1958)

100%
Vidomus P.
Hudební věda (Musicology)
|
2024
|
vol. 61
|
issue 2
252-308
EN
The emerging research on music fanzines in Central and Eastern Europe focuses almost exclusively on the production of the late 1980s (such as punk, skinhead, rock, metal), but leaves aside historically older periods. This article maps for the first time the terrain of privately (i.e. illegally) published Czech jazz fanzines across two totalities: in the final phase of the Nazi occupation and in the first phase of the communist regime. The case studies of Okružní korespondence [Circular Correspondence], Boptime and Jazz Express are followed by an analysis of other so far little-known independent publications as well as the so-called semi-official jazz press. I also deal with the issue of the repression of their creators. In the conclusion, I suggest how the research of fanzines and sources of a private nature can contribute to a re-evaluation of the “official jazz history” and to a deeper insight into the lived experience of jazz musicians and their supporters.
CS
Rozvíjející se výzkum hudebních fanzinů ve střední a východní Evropě se téměř výhradně zaměřuje na produkci pozdních 80. let (jako punk, skinhead, rock, metal), ale ponechává stranou historicky starší období. Tato práce poprvé mapuje terén soukromě (tj. ilegálně) vydávaných českých jazzových fanzinů napříč dvěma totalitami: v závěrečné fázi nacistické okupace a v první fázi státního socialismu. Na případové studie Okružní korespondence, Boptimu a Jazz Expressu navazuje analýza jiných dosud málo známých nezávislých tiskovin a také tzv. semioficiálního jazzového tisku. Zabývám se rovněž otázkou represe jejich tvůrců. V závěru naznačuji, jak může výzkum fanzinů a pramenů soukromé povahy přispět k přehodnocení „oficiální jazzové historie“ a k hlubšímu vhledu do žité zkušenosti jazzových hudebníků i jejich příznivců.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.