Results found: 2

Search results

Sort By:

Limit search:

Magna contumelia v Benátkách a "novgorodská revoluce" roku 1136: dvě epizody politického boje a jejich reflexe v pramenech

100%

Lukin P. V., Komendová J.

Český časopis historický (The Czech Historical Review)

2021

vol. 119

issue 2

328-352

The goal of the article is a comparative analysis of rhetorical strategies used by Venetian and Novgorodian chroniclers from the 13th – 15th centuries in accounts of the two conflicts, respectively: power struggle in Venice (1026– 1032) and the „Novgorodian Revolution“ (1136). The author concludes that, while earlier historical accounts from Novgorod and Venice were very much similar, in the later period, due to the differences in the political evolution between the two republics, Novgorod and Venice adopted different rhetorical strategies of history-writing. In what they diverged was mainly a representation of the „political people“, i.e. townspeople enjoying full political rights.

"Feudalismus" a bojaři středověké Rusi

63%

Stefanovič P. S., Komendová J.

Dějiny - Teorie - Kritika (History - Theory - Criticism)

2008

vol. 5

issue 2

257-273

The article considers with the question of ‘Russian feudalism,’ that is, the applicability of the concept of feudalism to medieval Russian society. A detailed historiographic overview is provided to show how, from the late eighteenth century to the present, various scholars compared Russian and European historical approaches to feudalism. The author shares Aron Gurevich’s scepticism about the heuristic value of applying the ‘feudal model’ to describe medieval European society and he shows the limited applicability of the model to old Russian nobility, the boyars. In medieval Russia, the nobility’s unity, supreme status, and access to institutionalized power were ensured by rather diff erent factors not directly related to feudal institutions. These factors include the unique ethos of the relationships between the nobility and the sovereign as well as their joint ceremonial meals/feasts and military ventures. It is the comparative study of such ‘nodes of an interpersonal network’ (as Gurevich put it) that will help us to better understand the shared and particular features of the various patterns of social development in diff erent regions of medieval Europe.

Článek se zabývá otázkou ruského feudalismu, to jest použitelností konceptu feudalismu na ruskou středověkou společnost. Detailní historický přehled ukazuje, že od konce osmnáctého století do dneška mnozí badatelé porovnávali ruské a evropské historické přístupy k feudalismu. Autor sdílí skepsi Arona Gureviče ohledně heuristické hodnoty aplikace „feudálního modelu“ na popis středověké evropské společnosti a ukazuje omezenou použitelnost modelu na starou ruskou šlechtu, bojary. Ve středověké Rusi byla soudržnost šlechty, její vysoký status a přístup k institucionalizované moci zajištěna poněkud jinými faktory, které se přímo netýkaly feudálních institucí. Tyto faktory zahrnovaly výjimečný étos vztahu mezi šlechtou a panovníkem, stejně jako společné slavnostní hostiny/svátky a válečné výboje. Komparativní studie takových „uzlů mezilidských vztahů“ (jak říká Gurevič) nám pomůže lépe porozumět sdíleným a odlišným rysům rozmanitých vzorců sociálního vývoje v různých regionech středověké Evropy.

Refine search results

1 Dějiny - Teorie - Kritika (History - Theory - Criticism)

1 Český časopis historický (The Czech Historical Review)

1 2021

1 2008

2 Komendová J.

1 Lukin P. V.

1 Stefanovič P. S.

Search results

Magna contumelia v Benátkách a "novgorodská revoluce" roku 1136: dvě epizody politického boje a jejich reflexe v pramenech

"Feudalismus" a bojaři středověké Rusi