Results found: 2

Search results

Sort By:

Limit search:

František Kalivoda, László Moholy-Nagy and the Left Front in Prague and Brno

100%

Svobodová M.

Umění (Art)

2014

vol. LXII

issue 2

141-153

The article examines the relations between the architect, typographer and coordinator of the Brno arts scene František Kalivoda and the Hungarian avant-garde artist László Moholy-Nagy. This was related to Kalivoda’s interest in experimental film and his later activities in the film section of the Left Front. Following an unsuccessful attempt to publish Ekran, an international journal on film, Kalivoda decided to publish another journal, working with Moholy-Nagy and the Swiss architecture theorist Sigfried Giedion. They named it Telehor, with the subtitle “the international review new vision”. Between 2011 and 2013 Lars Müller Publishers in Switzerland issued a reprint of this avant-garde journal, which was originally produced in 1936 in Czechoslovakia in collaboration with the Zurich-based publisher Hans Girsberger. The reprint is especially valuable as both versions (one with a coloured cover like the original Telehor, and one with a black and white cover) have been published with knowledgeable commentaries by the art historians Klemens Gruber and Oliver Botar, who use historical events and comparisons with contemporary output in the west to set the magazine in an international context. In connection with the publishing of this reprint the article’s author seeks to answer questions about how the Czech avant-garde viewed László Moholy-Nagy, how far his contacts with Czechoslovakia extended, the background to the various opinions on his work and how they corresponded with the intellectual atmosphere of the 1930s, when collaboration between Moholy-Nagy and Kalivoda was at its most intensive. The article is supplemented with correspondence between Moholy-Nagy and Kalivoda from 1933–1946 that is archived as part of the history of architecture collection at Brno City Museum.

Článek se zabývá kontakty mezi brněnským architektem, typografem a organizátorem kulturního dění Františkem Kalivodou a maďarským avantgardním výtvarníkem László Moholy-Nagyem. Tyto kontakty souvisejí s Kalivodovým zájmem o experimentální film a pozdější aktivitou navazující na jeho činnost ve filmové sekci sdružení Levá fronta. Po neúspěšné snaze vydávat mezinárodní filmový časopis Ekran se Kalivoda společně se švýcarským teoretikem architektury Sigfriedem Giedionem a Moholy-Nagyem odhodlal k jiné aktivitě – výsledkem byla publikace Telehor s podtitulem „mezinárodní časopis pro vizuální kulturu“. Švýcarské nakladatelství Lars Müller Publishers vydalo v rozmezí let 2011 až 2013 reprint tohoto avantgardního časopisu, který vznikl ve spolupráci s curyšským nakladatelem Hansem Girsbergerem v roce 1936 na půdě první Československé republiky. Přínosné pro tento počin se stalo především to, že vyšly obě mutace: s barevnou obálkou, jako originál dobového Telehoru i černobílou obálkou se zasvěcenými komentáři historiků umění Klemense Grubera a Olivera A. I. Botara, kteří časopis začleněním do historických událostí, ale i komparací s dobovou západní produkcí uvádějí do celkového mezinárodního kontextu. V souvislosti s vydáním reprintu Telehoru se autorka článku mimo jiné snaží zodpovědět otázku, jaký vztah měla česká avantgarda k dílu László Moholy-Nagye, kam až sahaly jeho kontakty s Československem, odkud se vynořovaly různorodé názory na jeho dílo a jak korespondovaly s ideovým naladěním společnosti nejen třicátých let 20. století, kdy vzájemná spolupráce mezi Moholy-Nagyem a Kalivodou zrovna kulminovala. Článek je doplněn edicí korespondence Moholy-Nagye s Františkem Kalivodou z let 1933–1946, uloženou ve sbírce dějin architektury Muzea města Brna.

New stimuli for optophonetic works: reflections of science in the theoretical texts of the architect František Kalivoda

100%

Svobodová M., Lopaurová V.

Umění (Art)

2020

vol. 68

issue 4

378-388

In 2019, MIT Press published the book Dimensionism: Modern Art in the Age of Einstein, comprising texts by a collective of authors, to accompany the eponymous exhibition organised by the Mead Art Museum and the Massachusetts Institute of Technology. The exhibition was an attempt to explore the ways in which modern art has been influenced by scientific advances. The main concept was based on the analysis and reflections contained in The Dimensionist Manifesto published in Paris in 1936 by the Hungarian poet Károly Tamkó Sirató (1905–1980), who, for a while, successfully brought together some surrealist authors and artists with members of the recently dissolved Abstraction- Création group. Sirató and his colleagues believed that corresponding advances in perception should take place on the basis of reflections about Einstein’s theory and Minkowski’s formulation of space-time. Although the term ‘dimensionism’ never appears directly in František Kalivoda’s texts, it is still possible to consider this architect and journalist from Brno as one of the very few individuals in inter-war Czechoslovakia who had close links to Sirató’s manifesto, just on the basis of Kalivoda’s intensive contact with László Moholy-Nagy. The collection of Kalivoda’s extensive correspondence even includes a letter sent by Sirató himself, so there can be no doubt but that Sirató was familiar with Kalivoda’s concept. Although in the second half of the 1930s Kalivoda was extremely busy as the secretary of the Eastern Section of the International Congress of Modern Architecture (CIAM-Ost), in 1937 he published a noteworthy article in Výtvarná výchova (Art Education) magazine entitled ‘New Stimuli for Optophonetic Works’. In the title he used the term ‘optophonetics’, which was introduced in the artistic environment by the Austrian experimenter and ‘Dadasoph’ Raoul Hausmann. In 1937, Hausmann moved from Switzerland to Prague, and began to correspond regularly with Kalivoda. This article takes a look at their mutual contacts, and also examines the extent to which Hausmann’s ideas influenced the young František Kalivoda.

V roce 2019 vydalo nakladatelství MIT Press publikaci kolektivu autorů doprovázející stejnojmennou výstavu uspořádanou Mead Art Museum a Massachusetts Institute of Technology s názvem Dimensionism — Modern Art in the age of Einstein. Výstava se zabývala otázkou, jakým způsobem bylo moderní umění ovlivňováno pokroky ve vědě. Stěžejní koncept vycházel z analýzy a reflexe Manifestu Dimensionismu publikovaného v Paříži roku 1936 maďarským básníkem Karolym Tamkó Sirató (1905–1980), kterému se na chvíli podařilo propojit některé surrealistické literáty a výtvarníky s členy nedávno rozpuštěné skupiny Abstraction-Création. Sirató a jeho spolupracovníci věřili, že odpovídající pokrok ve vnímání by měl probíhat v důsledku reflexe Einsteinových teorií a Minkowského formulace časoprostoru. Ačkoliv se termín „dimensionismus“ v textech Františka Kalivody přímo neobjevuje, mohli bychom brněnského architekta a publicistu pokládat za jednu z mála osobností meziválečného Československa, která měla k tomuto manifestu blízko, už vzhledem k intenzivním kontaktům s László Moholy-Nagyem. V rozsáhlé Kalivodově korespondenci se dokonce vyskytuje dopis přímo od Karola Sirató, takže není pochyb o tom, že jeho koncepci znal. Přestože byl Kalivoda v druhé polovině třicátých let extrémně vytížený funkcí sekretáře východní sekce Mezinárodních kongresů architektury (CIAM-Ost), publikoval v časopise Výtvarná výchova pozoruhodný text „Nové podněty pro optofonetickou tvorbu“ (1937). V názvu textu použil termín „optofonetika“, který do uměleckého prostředí avantgardy vnesl rakouský experimentátor a „dadasof “ Raoul Hausmann. Ten se v roce 1937 přesunul ze Švýcarska do Prahy a zahájil s Kalivodou pravidelnou korespondenci. Text věnuje pozornost jejich vzájemným kontaktům a zabývá se otázkou, jak velký vliv měly Hausmannovy myšlenky na mladého Františka Kalivodu.

Refine search results

2 Umění (Art)

1 2020

1 2014

2 Svobodová M.

1 Lopaurová V.

Search results

František Kalivoda, László Moholy-Nagy and the Left Front in Prague and Brno

New stimuli for optophonetic works: reflections of science in the theoretical texts of the architect František Kalivoda