Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 3

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Alois Rašín a ti druzí : Právníci při vzniku československého státu

100%
Vojáček L.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2018
|
vol. 157
|
issue 10
812-825
EN
The article refers to the formation of the Czechoslovak state by presenting the activities of three lawyers variously connected with the preparation of the first Czechoslovak constitutional laws. The participation of the judge Ferdinand Pantůček was rather indirect, but the more important. His “pre-revolutional” draft of the Political Act, supplemented by several draft laws containing more detailed provisions, significantly affected the content of the First Czechoslovak Law (No. 11/1918 Coll.) And, together with the above-mentioned draft laws, it also influenced the following law-making activity of the National Committee - resulting in, among others, the Provisional Constitution. As a rapporteur of the National Committee he also submitted several draft laws and regulations (Nos. 1 to 7/1918 Coll.). Alois Rašín is primarily associated with the initial version of the Act No. 11/1918 Coll. but as a member of the presidium of the National Committee he also played a significant role in its decision making. In his position, he submitted several draft laws to the plenum of the National Committee and informed them of the enacted regulations. Alfred Meissner is known to be the author of the text of the Provisional Constitution, less is he known as the one who successfully fought for the enactment of the constitution by the Czechoslovak National Committee.
CS
Článek připomíná vznik československého státu prostřednictvím aktivit tří právníků, různým způsobem spojených s přípravou prvních československých ústavních zákonů. Účast soudce Ferdinanda Pantůčka byla sice spíše nepřímá, ale o to významnější. Jeho „předpřevratový“ návrh politického zákona, doplněný návrhy zákonů podrobněji rozvádějících jeho rámcová ustanovení, významně ovlivnil obsah prvního československého zákona (č. 11/1918 Sb. z. a n.) a spolu se zmíněnými návrhy navazujících zákonů též další právotvornou činnost Národního výboru československého včetně prozatímní ústavy. Některé návrhy zákonů a nařízení (č. 1 až 7/1918 Sb. z. a n.) jako zpravodaj v Národním výboru také předkládal. Alois Rašín je spojován především s původní podobou zmíněného zákona č. 11/1918 Sb. z. a n., ale jako člen předsednictva Národního výboru se také významně podílel na jeho operativním rozhodování. Z titulu své funkce plénu Národního výboru předložil návrhy několika zákonů a informoval je o schválených nařízeních. Alfred Meissner je znám jako tvůrce textu prozatímní ústavy, méně už jako ten, kdo prosadil, že ústavu přijal už Národní výbor československý.
2
Content available remote

Panovnice na rozhraní epoch a cesta k modernímu státu a právnímu řádu : (Před třemi sty lety se narodila Marie Terezie)

100%
Vojáček L.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2017
|
vol. 156
|
issue 5
369-395
EN
The article commemorates the three hundredth anniversary of the birth of Maria Theresa, which falls on the 13th of May 2017. The author introduces Maria Theresa as a symbol of the times when Habsburg monarchy cautiously, yet determinedly took the path that lead to the modern state (to its more effective functioning with the use of professional staff and legal norms applicable to everyone), and to more just a society. In other words, to what we today call western society – with all its strengths and weaknesses.Maria Theresa started the revolutionary transformation of society, including the new perspective on the functioning of the state and of the role of law, with the help of her responsible attitude to her duties as a head of state and her ability to reflect the needs of society. The author deals with the motivations, content and consequences of the most important Theresian reforms. He mentions the reforms of state apparatus (new organisation and professionalization of advisory and administrative bodies, as well as judiciary), codification of the Czech-Austrian criminal and exchange law, as well as the efforts to codify civil law and to adopt financial, military, commercial, villeinage, church and school reforms.He appreciates that, although these reforms were less radical than those later introduced by Joseph II., they were often more permanent. The author also pays attention to how the Theresian reforms were assessed by her contemporaries as well as (legal) history textbooks of the end of 19th and the beginning of 20th century, of the times of the First Czechoslovak Republic and of the post- February Czechoslovakia and Czechoslovakia in the times of normalisation.
CS
Článek je připomenutím třístého výročí narození Marie Terezie, které připadá na 13. května tohoto roku. Autor panovnici představuje jako symbol doby, v níž habsburská monarchie opatrně, ale zároveň rázně nakročila na cestu vedoucí k modernímu státu, k jeho efektivnějšímu řízení prostřednictvím profesionálního aparátu a pro všechny platných právních předpisů a k sociálně spravedlivější společnosti, tedy k tomu, co dnes – se všemi klady i zápory – považujeme za západní civilizaci. Přicházející revoluční přeměnu společnosti, včetně nového pohledu na fungování státu a na roli práva, Marie Terezie odstartovala svým odpovědným přístupem k panovnickým povinnostem a schopností reflektovat potřeby společnosti. Autor přibližuje motivace, obsah a důsledky nejdůležitějších tereziánských reforem. Zmiňuje reformy státního aparátu (novou organizaci a profesionalizaci poradních orgánů, správních orgánů i soudnictví), kodifikaci jednotného česko-rakouského trestního a směnečného práva i pokus o kodifikaci práva občanského, finanční, vojenské, národohospodářské, poddanské, církevní i školské reformy. Oceňuje přitom, že reformy z tereziánského období nebyly tak razantní jako pozdější opatření Josefa II., často však byly daleko trvalejší. Stručně si také všímá, jak tereziánské reformy hodnotili současníci a učebnice dějepisu a právních dějin z konce 19. a začátku 20. století, z doby první Československé republiky a z poúnorového i normalizačního Československa.
3
Content available remote

Karel Jaromír Erben - 150 let od úmrtí spoluzakladatele Právníka:

63%
Vojáček L., Horák O.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2020
|
vol. 159
|
issue 11
817-832
EN
The name of Karel Jaromír Erben is closely associated in the public mind with poems and fairy tales. Some people may recognize him for the connection of his artistic work to ethnographic research. Others may have registered his political engagement in the revolutionary year of 1848. Or, they may recall him as an archivist or a translator – and, in this connection, as an author of Czech professional terminology. Only lawyers and historians probably know that it was largely legal terminology (because Erben studied law), and that he also engaged in other activities in the field of law, even though they were not essential in his rich life. One hundred and fifty years since Erbenʼs death is a good opportunity to remember his work in the field of law (in the context of his unkind fate and rich professional activities). Namely his effort to make older Czech legal documents available to public, his participation in the translation of key contemporary legislation into Czech, his work on Czech legal terminology and, last but not least, his editorial work for Právník magazine.
CS
Jméno Karla Jaromíra Erbena se u nás každému spojí s tím, že byl básníkem a pohádkářem. Někdo si uvědomí návaznost jeho umělecké tvorby na etnografická bádání. Jiní možná zaregistrovali jeho politické angažmá v revolučním roce 1848. Dalším se zase třeba vybaví jeho archivářská profese nebo překladatelská práce a s ní nerozlučně svázaná tvorba české odborné terminologie. Zpravidla jen právníci a historici budou vědět, že šlo z velké části o terminologii právnickou, protože Erben vystudoval právo, a že na poli práva vyvíjel i další aktivity, i když v jeho bohatém životě nebyly tím zásadním. Sto padesát let, které uplynuly od Erbenovy smrti, je vhodnou příležitostí připomenout si v kontextu jeho nelehkého osudu a bohatých profesních aktivit právě jeho právnické působení: zpřístupňování starších českých právních památek, podíl na překladu klíčových dobových právních předpisů do češtiny, tvorbu české právnické terminologie a v neposlední řadě redaktorství v Právníku.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.