Search results

1

Neidhart’s pranks and mural paintings in Medieval Bohemia

100%

Dienstbier J., Domin J.

Umění (Art)

|

2017

|

vol. 65

|

issue 5-6

438-459

EN

This paper focuses on the visual context of Neidhart’s Pranks in medieval Bohemia. It draws attention primarily to one of the wall paintings in the House at the Golden Lily on the Malé náměstí (Small Square) in Prague, portraying the popular subject of the Violet Prank (Vielchenschwank). The paper points out references in in texts of Jan Hus and Stanislaus of Znojmo that prove that the comical anecdote about Neidhart’s violet was well known in Prague at the beginning of the fifteenth century. In Hus’s critique of paintings with themes from ‘The Life of Neidhart’ the Prague reformer could have had this story in mind, or even its depiction in the House at the Golden Lily itself. The Prague painting is compared with portrayals of Neidhart’s stories in German-speaking countries. A close look is taken at the galleries of rulers with emblems of various countries that accompany the Vielchenschwank in the Prague paintings. These can be understood as a kind of topology into which the story is inserted, apparently understood in the broader sense as a parable of the frequently deceptive appearance of things that may be handsome on the surface. Attention is also devoted to the recently discovered fragments of wall paintings at Nový hrad in Jimlín that probably portray another of Neidhart’s pranks about a barrel (Faßschwank). The very end of the article deals with the dissemination of Neidhart’s anecdotes in the broader Bohemian context, pointing out the motif of a man dancing with a jug on his head that appears both in a poem by Bohuslav Hasištejnský of Lobkovice and in Neidhart’s portrayals abroad.

CS

Příspěvek se věnuje vizuálním souvislostem Neidhartových švanků ve středověkých Čechách. Především upozorňuje, že jedna z nástěnných maleb v domě U Zlaté lilie na Malém náměstí v Praze představuje vyobrazení oblíbeného švanku o fialce (Vielchenschwank). Poukazuje na zmínky u Jana Husa a Stanislava ze Znojma, které dokazují, že komický Neidhartův příběh s fialkou byl v Praze na počátku 15. století dobře znám. V Husově kritice obrazů s náměty z "Neidhartova života" tak mohl mít pražský reformátor na mysli právě tento příběh, nebo dokonce přímo vyobrazení v domě U Zlaté lilie. Pražské malby článek široce srovnává s vyobrazeními Neidhartových příběhů v německy mluvících zemích. Pozornost přitom věnuje i galerii panovníků se znaky nejrůznějších zemí, které Vielchenschwank na pražských malbách doprovázejí. Ty lze chápat jako jakousi topologii, do níž je příběh, pojímaný patrně v širším smyslu jako podobenství o často falešné podobě zdánlivě hezkých věcí, zasazen. Dále příspěvek upozorňuje na nedávno odhalené fragmenty nástěnných maleb na Novém hradě v Jimlíně, které pravděpodobně představují vyobrazení dalšího neidhartovského švanku o sudu (Faßschwank). Zcela na závěr se článek věnuje širším souvislostem šíření neidhartovských historek v Čechách a ukazuje na motiv muže tancujícího s konvičkou na hlavě. Ten se objevuje jak v jedné z básní Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic, tak i na zahraničních neidhartovských vyobrazeních.

2

The Image of the Fool in Late Medieval Bohemia

100%

Dienstbier J.

Umění (Art)

|

2016

|

vol. LXIV

|

issue 5

354-370

EN

This paper deals with the depiction of the fool in visual art in late medieval Bohemia. Following a brief summary of the literature on the iconography of the jester or fool and the meaning of the figure in medieval culture, the paper focuses on individual and, until now, largely neglected iconographic variants occurring in the Bohemian Lands. Their meaning can be revealed by a comparison with analogies abroad. This is the case with the figure of a vainglorious man depicted in a wall painting of the Last Judgment in the Church of St. James in Srbeč. One of the attributes of this man is a large spoon that has a double meaning in German, pointing out his stupidity. Another example is a relief in the Lapidarium of the National Museum that was found in Brandýs nad Labem. It does not, as was supposed in earlier literature, show a hunter with his dog; instead, it portrays a half-naked fool-exhibitionist. A similar explanation relates to the jester with exposed genitalia that appears on a stove tile found in Brno. The figure of the fool played an essential role in the depiction of some distinctive iconographic themes, such as the portrayal of the Morris dance. This theme is evoked in three weathered statues known as the ‘dancers’ on the parapet of the Church of St. Barbara in Kutná Hora. Such sculptural decoration on an important Utraquist church makes sense with regard to the moral meaning of the Morris dance, which demonstrates the foolishness of physical love. As well as individual iconographic types of folly, the paper also focuses on the portrayal of fools in the context of other scenes. The presence of a ‘commentary’ fool can often change the meaning of an image or draw attention to inconsistencies in the depiction of the main motif. On the altar of St James in Most, the fool thus draws attention to a miracle; in the group of corbels from Hrádek in Kutná Hora, he probably refers to the neighbouring ill-matched couple. A complex use of the motif is demonstrated in the intricately composed hunting scene in the Green Chamber in Žirovnice, where the two fools portrayed on the margin of the scene confirm the allegorical subtext.

CS

Příspěvek se věnuje podobě šaška ve výtvarném umění pozdně středověkých Čech. Po stručném shrnutí literatury týkající se ikonografie šaška, respektive blázna a smyslu figury ve středověké kultuře se zaměřuji na jednotlivé, dosud vesměs opomíjené, ikonografické varianty objevující se v českých zemích. Jejich smysl umožňují odhalit komparace se zahraničními obdobami. Tak je tomu v případě marnivce vyobrazeného na nástěnné malbě Posledního soudu v kostele sv. Jakuba v Srbči. Jedním z atributů tohoto muže je velká lžíce. Ta podle německé slovní hříčky odkazuje na jeho hloupost. Dalším příkladem je reliéf v lapidáriu Národního muzea, nalezený v Brandýse nad Labem. Nejde o lovce se psem, jak soudila starší literatura, ale spíše o jedno z vyobrazení napůl nahého šaška exhibicionisty. Stejným způsobem lze vysvětlit i odhalené genitálie šaška na kamnovém kachli nalezeném v Brně. Figura blázna hrála zásadní roli i v podobě některých svébytných ikonografických témat, jako například ve vyobrazení morisky. S tancem spojuji tři zvětralé sochy tzv. tanečníků na atice kostela sv. Barbory v Kutné Hoře. Taková sochařská výzdoba utrakvistického chrámu dává smysl vzhledem k morálnímu smyslu tance – moriska měla demonstrovat bláznivost tělesné lásky. Kromě jednotlivých ikonografických typů bláznovství věnuji pozornost i vyobrazení bláznů v kontextu dalších scén. Přítomnost šaška v roli tzv. komentářového blázna zde často otáčí smysl obrazu nebo upozorňuje na nesrovnalosti v podání hlavního motivu. Na oltáři Sv. Jakuba v Mostě proto přítomnost šaška upozorňuje na zázrak, ve skupině konzol z Hrádku v Kutné Hoře zase patrně odkazuje na sousední nerovný pár. Komplexní použití motivu demonstruje složitě komponované vyobrazení lovu v Zelené světnici na Žirovnici, kde dva vyobrazení šašci potvrzují alegorický podtón scény.

3

Obrázky z pekla : Souvisloti několika vyobrazení Posledního soudu z počátku 14. století

63%

Dienstbier J., Faktor O.

Umění (Art)

|

2015

|

vol. LXIII

|

issue 6

434-457

EN

This article focuses on the wider context of four wall-paintings depicting the Last Judgement that originated in the first half of the 14th century. They are located in the Church of St Nicholas in Boletice, the Church of Ss Nicholas and Leonard in Dolní Slověnice, the Church of the Birth of Our Lady in Pičín, and on the painted walls in the cellar of what was once the house of a bell-ringer near the parish church in Broumov. The authors find that there are similar features to the concept of hell used in all four locations, and that concept differs from the customary Western concept in which a central role is played by the social stratification of sinners. In these paintings there is instead an effort to offer concrete depictions of the sinners’ offences rather than just references to the conventional way of depicting the seven deadly sins. The authors examine what role is played by the incorporation of these motifs into the context of the Last Judgement and in cycles in which the Last Judgement figures as one of a number of paintings. There are other examples around Europe of this unusual inclusion of tradesmen in the iconography of hell (e.g. Chaldon in Surrey in the UK, Bergen on the island of Rügen in Germany, the western portal of Bern Münster). The tendency to create concrete depictions of sins can be found in the stage plays and satire of that period, but it also coincides with the development of mediaeval spirituality (in the 13th century the church began to focus more on the everyday sins of laypeople and on confession). In mediaeval wall-paintings this effort to show concrete depictions of sins existed alongside attempts to capture sins as types within the emerging concept of the seven deadly sins. In connection with these iconographic systems numerous works of art and literature originating right across from the 13th century up and well into the early-modern age include depictions of the figure of an alewife, and as a type this figure has its roots in the real social situation of women running taverns, and in the misogynistic views of that period. Evidence of the remarkable vitality of this image is its continued presence even later in the vernacular mystery plays of the Czech baroque period.

CS

Příspěvek se věnuje širším souvislostem čtyř nástěnných maleb s tématem Posledního soudu z první poloviny 14. století: v kostelech sv. Mikuláše v Boleticích, sv. Mikuláše a Linharta v Dolních Slověnicích, Narození Panny Marie v Pičíně a malované prostory v suterénu bývalého domu zvoníka u děkanského kostela v Broumově. Ukazujeme, že pojetí pekla, které se vymyká běžnému západnímu typu, v němž hlavní roli hraje sociální stratifikace hříšníků, má ve všech lokalitách podobné rysy. Ve vyobrazení hříšníků lze přitom vysledovat snahu podat přestupky v konkrétní podobě, a nikoli pouze jako odkaz na jeden z ustálených typů oblíbeného tématu sedmi smrtelných hříchů. Zkoumáme, jakou roli hraje zapojení těchto motivů do kontextu Posledního soudu i širších cyklů, jichž je v daných případech vyobrazení Posledního soudu jen jednou z částí. Pro sledovanou ikonografii řemeslníků v pekle nacházíme více obdob v zahraničí (například Chaldon v anglickém hrabství Surrey, Bergen na Rujáně, portál münsteru v Bernu). Tendence zobrazovat hříchy konkrétně se paralelně objevuje v soudobých divadelních hrách a satirách, souvisí však i s vývojem středověké spirituality (větší důraz církve na každodenní hříchy laiků a zpověď od 13. století). Na středověkých nástěnných malbách se přitom konkretizace hříchů objevují paralelně se snahou zachytit hřích jako typ v rámci vyvíjejícího se konceptu sedmi smrtelných hříchů. V souvislosti s těmito ikonografickými schématy si všímáme vyobrazení postavy šenkýřky, které se objevuje v celé Evropě v řadě výtvarných i literárních památek od 13. století až hluboko do novověku. Typ šenkýřky má kořeny jak v reálné sociální situaci provozovatelek krčem, tak v soudobých misogynních představách. Obraz zjevně vynikal pozoruhodnou životaschopností – naposledy jej u nás lze doložit ještě v sousedských hrách českého baroka.

Refine search results

3 Umění (Art)

3 Dienstbier J.

1 Domin J.

1 Faktor O.

1 2017

1 2016

1 2015

Neidhart’s pranks and mural paintings in Medieval Bohemia

The Image of the Fool in Late Medieval Bohemia

Obrázky z pekla : Souvisloti několika vyobrazení Posledního soudu z počátku 14. století