Search results

1

Fundovaně, nově, inspirativně : o stylu a stylistice

100%

Macurová A.

Slovo a slovesnost: časopis pro otázky teorie a kultury jazyka (Slovo a slovesnost: A journal for the theory of language and language cultivation)

|

2017

|

vol. 78

|

issue 3

226-236

EN

This text reports on an up-to-date approach to style presented in a new handbook of Czech stylistics (Hoffmannová, Homoláč, Chvalovská, Jílková, Kaderka, Mareš & Mrázková 2016). It describes the handbook’s sound and inspiring take on language and the situations, styles, texts and genres of contemporary communication (uncommonly based on the notion of communicative sphere rather than on the traditional concept of functional style). It evaluates the new perspectives on the description, analysis and interpretation of style in seven selected communicative spheres: everyday communication (both spoken and written), administrative communication, expert communication, school communication, media communication (both spoken and written), advertising communication, and literary communication. The text acknowledges how the employment of the ‘communicative sphere’ notion, together with a predominant focus on orality, shifts the Czech view of style from the traditional functional stylistics approach to the “new” stylistics accenting dialogue, interaction, colloquiality and intertextuality.

2

Milostné listy Karla Havlíčka a Fany Weidenhoffrové

63%

Macurová A., Janáčková J.

Česká literatura (Czech Literature)

|

2016

|

vol. 64

|

issue 2

204-224

EN

These reflections on letters between Karel Havlíček and Fany Weidenhoffrová from between April 1845 and August 1846 are based on the view (formulated within semiotics, literary studies and linguistics) that the originator (or “I”) of every text is establishing his perception, “endurance” or conceptualization of reality — so every text is an index sign referring to the “I” (and its relationship to “you”). In support of this standpoint (and based on material for the forthcoming critical edition of Karel Havlíček’s complete correspondence, Czech Science Foundation GA ČR 406/12/0691), a survey is made of how over the period of correspondence the weld between Karel Havlíček’s two “I’s” is increasingly defined — the private “I” (constructed for the corresponding “you”) and the public “I” (constructed, more or less, for the Czech nation) and how as the public “I” gradually preponderates, the misunderstandings, misapprehensions and conflicts with the corresponding “you” increase until the planned wedding is called off.

CS

Východiskem úvah o dopisech Karla Havlíčka Fany Weidenhoffrové z období duben 1845 – srpen 1846 je názor (formulovaný sémiotikou, literární vědou i lingvistikou), že původce („já“) každého textu fixuje své vnímání, „zakoušení“, resp. konceptualizaci skutečnosti - a každý text tak je indexikálním znakem, jenž k „já“ (a jeho vztahu k „ty“) odkazuje. V opoře o toto východisko (a na materiálu připravované kritické edice úplné korespondence Karla Havlíčka, GA ČR 406/12/0691) je sledováno, jak se v narůstání času korespondence vyhraňuje svár dvou „já“ Karla Havlíčka – „já“ soukromého (budovaného pro korespondenční „ty“) a „já“ veřejného (budovaného, zhruba řečeno, pro český národ) a jak s postupně převažujícím „já“ veřejným sílí neporozumění, nedorozumění a konflikty s korespondenčním „ty“, které ústí v zrušení naplánované svatby.

3

Na rozhraní žánrů : Karel Havlíček mezi literární tvorbou, epistolografií a publicistikou

63%

Macurová A., Janáčková J.

Česká literatura (Czech Literature)

|

2018

|

vol. 66

|

issue 5

696-707

EN

The basis for these deliberations over the form and functions of three surviving letters by Karel Havlíček from the latter half of 1854 (12.7., 23.11., 23./24.12.) most probably addressed to Josef Podlipský, is material from the forthcoming edition of the complete correspondence of Karel Havlíček (GAČR 406/12/0691). Taking into account Karel Havlíček’s situation (and „writing situation“) in 1854 (i.e. he was interned in Brixen), an enquiry is made into the way the letter writer assumed various text roles (poet, epistolograph, journalist) for his addressee, the way various devices and procedures are used for these textual roles and the way the various epistolary functions are separated to complement the writer’s various text roles: the interactive function, the letter genre itself, dominates the letter dated 23.11. — which uses the various devices and procedures typical of Havlíček’s journalism, i.e. a sharp focus on the addressee to support the writer’s objective, particularly with regard to the usage of emphasis on others’ texts. The informative function is assigned as dominant in the letters dated 12.7. and 23. / 24.12.: in the form of briefly quoted or entirely unquoted „citations“,these provide information on Havlíček’s texts of other genres, being written or having already been written in Brixen. Hence in their own way two letters stand for something else, i.e. they represent the act of publication of what was then unpublishable — Havlíček’s artistic texts (12.7.: King Lávra, Eternal Life, The Grave), and a journalistic text with literary criticism (23. / 24.12: Sincere opinion on the Lada Nióla Almanach). Hence a total of three Brixen letters, making it clear that Havlíček wrote texts of various genres (poetry, letters, literary criticism), gave further meaning to his Brixen exile (even for Havlíček himself).

CS

Východiskem úvah o formě a funkcích tří dochovaných dopisů Karla Havlíčka z druhé poloviny roku 1854 (12.7., 23.11., 23./24.12.) určených s největší pravděpodobností Josefu Podlipskému je materiál připravené edice úplné korespondence Karla Havlíčka (GAČR 406/12/0691). S přihlédnutím k situaci (i k „situaci psaní“) Karla Havlíčka v r. 1854 (internace v Brixenu) je sledováno, do jak různých textových rolí (básník — epistolograf — publicista) pisatel dopisů (pro svého adresáta) vstupuje, jak různými prostředky a postupy jsou tyto textové role budovány a jak se, komplementárně k různým textovým rolím pisatele, vydělují různé funkce dopisu: Funkce interakční, žánru dopisu vlastní, dominuje v dopise z 23. 11. — v něm je, ve výrazném zaměření na adresáta a k podpoře pisatelova záměru, využito prostředků a postupů typických pro Havlíčkovu publicistiku, zvl. pokud jde o užití a zvýznamnění cizích textů. Funkce informační se jako dominantní přiřazuje dopisům z 12. 7. a 23. / 24. 12.: ty formou krátce uvozených nebo zcela neuvozených „citací“ podávají informace o Havlíčkových (v Brixenu psaných a napsaných) textech jiných žánrů. Tyto dva dopisy tak svým způsobem stojí za něco jiného, zastupují totiž akt zveřejnění dobově nezveřejnitelného — Havlíčkových textů uměleckých (12.7.: Král Lávra, Život věčný, Hrob) a textu publicistického, literární kritiky (23. / 24. 12: Upřímné mínění o almanachu Lada Nióla). Ve svém celku pak tři brixenské dopisy, ozřejmujíce Havlíčka jako tvůrce textů různých žánrů (poezie, dopisu, literární kritiky), dodávají (i pro něj samého) smysl brixenskému vyhnanství.

Refine search results

2 Česká literatura (Czech Literature)

1 Slovo a slovesnost: časopis pro otázky teorie a kultury jazyka (Slovo a slovesnost: A journal for the theory of language and language cultivation)

1 2018

1 2017

1 2016

3 Macurová A.

2 Janáčková J.

Fundovaně, nově, inspirativně : o stylu a stylistice

Milostné listy Karla Havlíčka a Fany Weidenhoffrové

Na rozhraní žánrů : Karel Havlíček mezi literární tvorbou, epistolografií a publicistikou