Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 9

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Cooper-Norcross Inventory of Preferences (C-NIP): psychometric characteristics of the Czech version

100%
Řiháček T., Mikutová M.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2022
|
vol. 66
|
issue 2
145-156
EN
Objective. The Cooper-Norcross Inventory of Preferences (C-NIP) is a new and promising tool for measuring clients’ preferences regard-ing psychotherapy. However, the psychometric evaluation of this measure is scarce in general and completely missing for the Czech adapta-tion of the measure. This study aimed to test the Czech version of the C-NIP factor structure, test its measurement invariance, and establish cut points. Methods.N = 772 adults answered the C-NIP in an online survey. Confirmatory and explora-tory factor analyses were used to test the fac-tor structure and assess the C-NIP measurement invariance between men and women and across several levels of psychotherapy experience.Results. The original four-factor model was not supported. Instead, a five-factor model was sug-gested that fit the data adequately and was strict-ly invariant with respect to gender and levels of experience with psychotherapy. Conclusions. The Czech C-NIP can be con-sidered a valid and reliable measure of clients’ preferences regarding psychotherapy. The repli-cation of the new factor model is needed.
CS
Cíl. Cooper-Norcross Inventory of Preferences (C-NIP) představuje nejnovější a slibný nástroj určený k měření preferencí klientů ve vztahu k psychoterapii. Psychometrické zhodnocení to-hoto nástroje je však zatím sporé a u české verze zcela chybí. Cílem této studie bylo ověřit fakto-rovu strukturu české verze C-NIP, ověřit invari-anci měření a stanovit hraniční skóry. Metody.N = 772 dospělých respondentů vypl-nilo C-NIP v online průzkumu. K ověření fak-torové struktury a invariance měření mezi po-hlavími a napříč různými úrovněmi zkušenosti s psychoterapií byla použita konfirmační fakto-rový analýza. Výsledky. Původní faktorová struktura nebyla podpořena. Namísto toho byl navržen pětifak-torový model, který vykazoval adekvátní shodu s daty a byl striktně invariantní ve vztahu k po-hlaví i úrovni zkušenosti s psychoterapií. Závěr. Českou verzi C-NIP lze považovat za validní a reliabilní nástroj na měření preferencí klientů ve vztahu k psychoterapii. Je zapotřebí replikovat navrženou faktorovou strukturu.
2
Content available remote

Vnímané překážky vstupu do psychoterapie:

81%
Čevelíček M., Tarinová A., Řiháček T.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2021
|
vol. 65
|
issue 1
1-13
EN
Objectives. The study aimed to explore which barriers adult people perceive when deciding whether to enter psychotherapy and how these barriers influence their decision to start psycho-therapy.Sample and setting. The sample consisted of 392 adult respondents who considered entering individual psychotherapy during the last five years. They completed a questionnaire on per-ceived barriers to entering psychotherapy, the phase of decision-making, and the severity of psychological symptoms.Hypotheses. This was an exploratory study with the following questions: a) What is the per-ceived importance of specific barriers to enter-ing psychotherapy? b) What groups (principal components) of barriers to entering psychother-apy can be identified? c) What is the relationship between the perceived importance of barriers and the decision to enter psychotherapy?Statistical analysis. The number of barriers was reduced using PCA. The relationship of the decision-making phase to other variables was explored via multinomial regression analysis.Results. The most severe barrier to entering psychotherapy were price, reluctance to express emotions in front of others and the assumption that one’s problems were not as severe as the problems of people in psychotherapy. Respond-ents who decided not to enter psychotherapy were older, expressed more distrust of psycho-therapy, and perceived it as more stigmatizing than those who contacted a therapist. Respond-ents who decided to enter psychotherapy (but who had not contacted a therapist) had less se-vere symptoms and perceived psychotherapy as more stigmatizing than those who contacted a therapist. Study limitations. Limits of the study include a non-representative sample and the time window used for the retrospective rating of symptoms and barriers.
CS
Cíl. Cílem studie bylo prozkoumat, jaké překáž-ky dospělí lidé vnímají při rozhodování o vstu-pu do psychoterapie a jak tyto překážky souvisí s rozhodnutím psychoterapii zahájit.Soubor a metoda. Výzkumný soubor tvořilo 392 dospělých respondentů, kteří během posledních pěti let zvažovali zahájení individuální psycho-terapie. Respondenti vyplnili dotazník zaměře-ný na vnímané překážky vstupu do psychotera-pie, fázi rozhodování vstoupit do psychoterapie a intenzitu potíží. Hypotézy. Studie měla explorační charakter, za-měřila se na následující otázky: a) Jak vnímají lidé závažnost jednotlivých překážek vstupu do psychoterapie? b) Jaké skupiny (hlavní kom-ponenty) překážek pro vstup do psychoterapie můžeme identifikovat? c) Jak souvisí závažnost vnímaných překážek s rozhodnutím vstoupit do psychoterapie?Statistická analýza. Množství překážek autoři nejprve redukovali pomocí analýzy hlavních komponent. Souvislost fáze rozhodování o vstu-pu do psychoterapie s dalšími proměnnými byla ověřována pomocí multinomiální regresní ana-lýzy. Výsledky. Jako nejzávažnější překážka byla vní-mána cena psychoterapie, následovaly zábrany v odhalování emocí před ostatními a pocit, že vlastní potíže nejsou tak závažné jako potíže lidí navštěvujících psychoterapii. Respondenti, kteří zavrhli vstup do psychoterapie, byli starší, vyja-dřovali větší nedůvěru k psychoterapii a vnímali ji jako více stigmatizující než ti, kdo kontakto-vali terapeuta. Účastníci, kteří vstup do terapie zvažovali (ale terapeuta nekontaktovali), vyka-zovali nižší míru potíží a vnímali psychoterapii jako více stigmatizující než ti, kdo kontaktovali terapeuta.Omezení studie. Limity studie jsou nereprezen-tativnost výzkumného souboru a využití delšího časového rozmezí pro retrospektivní hodnocení úrovně potíží a významnosti překážek.
3
Content available remote

Psychometric evaluation of the Clinical Outcome in Routine Evaluation - General Population: Czech version

81%
Klocek A., Řiháček T., Cígler H.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2021
|
vol. 65
|
issue 2
163-177
EN
Objectives. This study aimed to assess psychometric properties, such as reliability, construct validity, and cut-off scores, for the Czech version of the Clinical Outcome in Routine Evaluation – General Population (GP-CORE) questionnaire, a tool usable for repeated measurement of psychological distress within routine clinical settings. Participants and setting. Two general populations and one clinical sample were used with N values of 420, 394, and 345, respectively. Hypotheses. One of the competing theoretical factor solutions will demonstrate the best fit. Statistical analysis. To examine the factor structure of the GP-CORE, a confirmatory multidimensional item response theory analysis (graded response model) was employed. Results. The best fitting model was a bifactor solution representing one content domain of overall distress and two item wording domains (positively and negatively worded items). Clinical cut-off scores were determined to be 1.85 (men) and 1.90 (women). Study limitations. The GP-CORE can be used as an unidimensional measure of overall distress, but users have to be aware of the influence of positive vs. negative item wording on the responses.
CS
Cíle. Tato studie si kladla za cíl zhodnotit psychometrické vlastnosti české verze škály Clinical Outcome in Routine Evaluation - General Population (GP-CORE), konkrétně poskytnout informace o reliabilitě, konstruktové validitě a klinickém cut-off skóru. GP-CORE je nástroj využitelný pro opakované měření psychologického stresu. Vzorek a design. Byly využity tři vzorky respondentů, z nichž dva pocházely z obecné (N = 420 a 394) a jeden z klinické populace (N = 345). Hypotézy. Jedno z faktorových řešení bude mít superiorní fit oproti ostatním. Statistické analýzy. K ověření faktorové struktury GP-CORE bylo využito konfirmační multidimenzionální teorie odpovědi na položku (graded response model). Výsledky. Jako finální model byl zvolen bi-faktorový model reprezentující obecný obsahový faktor distresu a dva metodické faktory způsobené pozitivní a negativní formulací položek. Kromě toho, že vykazoval nejlepší fit, byl také dobře teoreticky interpretovatelný. Klinický cut-off skór pro průměrnou hodnotu napříč položkami byl ustanoven na 1,85 pro muže a 1,90 pro ženy. Limity. GP-CORE lze využít jako jednodimenzionální nástroj pro měření obecného psychologického stresu, ale uživatelé by si měli být vědomi také možného vlivu pozitivní či negativní formulace položek na odpovědi respondentů.
4
Content available remote

Česká adaptace dotazníku Multidimensional Health Locus of Control Scale: konfirmační faktorová analýza a invariance měření

81%
Kostolanská E., Řiháček T., Stehlíková J., Cígler H.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2020
|
vol. 64
|
issue 5
521-534
EN
Aim. Measuring patients’ health-related beliefs is of high importance in health care. The aim of the study was to test the factor structure of the Czech version of the Multidimensional Health Locus of Control Scale (MHLCS) Form B and its measurement invariance. Method. N = 549 adults answered the MHLCS in an online survey. A confirmatory factor analysis was conducted to test three competing models based on previous studies and to assess measurement invariance of the MHLCS across gender, age, and time (six months). Results. None of the hypothesized models fit the data; therefore, a modified three-factor model was proposed that demonstrated an acceptable fit and was strictly invariant with respect to gender, age, and time. A small age effect was found on the Powerful Others and Chance factors. Conclusion. The Czech MHLCS can be considered a valid and reliable measure, except for the Chance factor, which had low reliability.
CS
Cíl. Měření přesvědčení, která se vztahují ke zdraví, má u pacientů ve zdravotnictví velký význam. Cílem studie bylo ověřit faktorovou strukturu české verze dotazníku Multidimensional Health Locus of Control Scale (MHLCS, verze B) a její invarianci. Metoda. N = 549 dospělých respondentů vyplnilo MHLCS v online průzkumu. Pomocí konfirmační faktorové analýzy byly ověřovány tři modely založené na předchozích studiích a dále byla ověřována invariance měření v závislosti na pohlaví, věku a času (šest měsíců). Výsledky. Žádný z navržených modelů nevykazoval dostatečnou shodu s daty. Proto byl navržen modifikovaný třífaktorový model, který vykázal přijatelnou shodu s daty a byl striktně invariantní ve vztahu k pohlaví, věku i času. U faktorů Vlivní druzí a Náhoda byl nalezen slabý efekt věku. Závěr. Českou verzi MHLCS lze považovat za validní a reliabilní nástroj, s výjimkou faktoru Náhoda, který vykazoval nízkou reliabilitu.
5
Content available remote

Hong psychological reactance scale: factorial structure and measurement invariance of the Czech version

81%
Stehlíková J., Řiháček T., Kostolanská E., Cígler H.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2020
|
vol. 64
|
issue 6
656-667
EN
Objective. Psychological reactance is a construct of high practical utility in health care and other areas. However, no clear consensus has been achieved regarding its structure. This study aimed to test the factor structure of the Czech version of the Hong Psychological Reactance Scale (HPRS) and to test its measurement invariance. Methods. N = 544 adults answered the HPRS in an online survey. Confirmatory factor analysis was used to test five competing models based on previous studies and to assess the measurement invariance of the HPRS across gender and age. Results. None of the hypothesized models fit the data. Authors proposed a new bifactor model that fit the data adequately and was strictly invariant with respect to gender, but not across two age groups. Conclusions. The Czech HPRS can be considered a reliable measure of the general reactance across both genders but caution must be exercised when comparing reactance across different age groups. Replication of the new model is needed.
CS
Cíl. Psychologická reaktance je velmi užitečným konstruktem ve zdravotnictví a dalších oblastech. Zatím však nepanuje jednoznačná shoda ohledně jeho struktury. Cílem této studie bylo ověřit faktorovou strukturu české verze Hongovy škály psychologické reaktance (HPRS) a její invarianci. Metody. N = 544 dospělých respondentů vyplnilo HPRS v online průzkumu. Pomocí konfirmační faktorové analýzy bylo ověřováno pět modelů založených na předchozích studiích, a dále invariance měření ve vztahu k pohlaví a věku. Výsledky. Žádný z navrhovaných modelů nevykazoval dostatečnou shodu s daty. Proto byl navržen nový bifaktorový model, který vykazoval dostatečnou shodu s daty a striktní invarianci vzhledem k pohlaví, ne však k věku. Závěry. Českou verzi HPRS lze považovat za spolehlivé měřítko obecné reaktance u obou pohlaví, ale při porovnávání míry reaktance mezi různými věkovými skupinami je zapotřebí opatrnosti. Je nutná replikace nového modelu.
6
Content available remote

Narrative sensitivity in medical students: a mixed-method exploration

81%
Skorunka D., Keřkovská T., Řiháček T.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2022
|
vol. 66
|
issue 5
449-462
EN
Objective.The paper introduced the concept of narrative sensitivity. The study aimed to identify the facets of narrative sensitivity (NS) in medi-cal students and assess the changes in NS during undergraduate medical education.Methods. A mixed method study was designed to explore NS. Data was collected from a group of students in their second year (N=50) and then in their fifth year (N=42) of their undergraduate education. The data was analysed using thematic analysis in accordance with consensual qualita-tive research. A coding system was developed to identify and refine the facets of NS. The theme frequencies were counted for each year sepa-rately and Fisher’s exact test was conducted to assess the statistical significance of NS change between both years.Results. Nine themes related to NS were identi-fied in the data. The frequency of themes indi-cated a trend towards a decline in NS between the second and fifth years of undergraduate edu-cation. However, the exploratory nature of this study and the small sample size did not allow any definitive conclusions regarding changes over time.Conclusions. The findings raised doubts about the outcome of undergraduate education based on a narrow biomedical perspective. The study supported the arguments for giving emphasis on training of communication skills including nar-rative sensitivity during medical education.
CS
Cíl.Narativní koncept obohatil kromě psycholo-gie a psychoterapie také medicínu. V zahraničí došlo ke vzniku vzdělávacích programů v nara-tivní medicíně zaměřených na rozvoj narativních dovedností u studentů medicíny a začínajících lékařů. V této souvislosti text představuje pojem narativní citlivosti. Cílem explorativní studie bylo identifikování fazet narativní citlivosti u studentů medicíny a posouzení změn v narativní citlivosti u těchto studentů v průběhu pregraduálního studia. Soubor a metody.V rámci smíšené explorativ-ní studie byla od dospělých účastníků výzkumu získána data v podobě písemných výpově-dí v reakci na podnětovou fotografii nejprve ve druhém ročníku pregraduálního studia medi-cíny (N = 50) a posléze v pátém ročníku (N = 42). Data byla analyzovaná metodou tematické analýzy s prvky konsensuálního kvalitativního výzkumu. Byl vytvořen kódovací systém s cí-lem identifikování fazet narativní citlivosti. Čet-nost témat byla kvantifikována v každém roční-ku zvlášť a k posouzení statistické významnosti změny v narativní citlivosti u studentů během tří let studia byl použit Fisherův test. Výsledky.Během textové analýzy bylo identi-fikováno devět témat relevantních ke koncep-tu narativní citlivosti. Četnost témat naznačila pokles narativní citlivosti u studentů medicíny mezi druhým a pátým ročníkem pregraduální-ho studia. Nicméně explorativní design studie a malý soubor neumožnily učinit definitivní závěr týkající se posouzení změny narativní citlivosti v čase.Závěr. Navzdory limitům studie výsledky vyvo-lávají pochybnosti o výsledcích pregraduálního studia medicíny založeném na biomedicínském modelu. Studie podporuje argumenty pro vět-ší důraz na rozvoj komunikačních dovedností včetně narativní citlivosti u budoucích lékařů během studia medicíny.
7
Content available remote

A pilot study of HEXACO dimensions and therapeutic change as potential predictors of negative effects of psychotherapy

81%
Chvála Ľ., Řiháček T., Vybíral Z.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2022
|
vol. 66
|
issue 5
532-542
EN
Objectives. The aim of this study was to explore possible relationships between the HEXACO personality traits (i.e., Extraversion, Emotionality, Honesty-Humility, Agreeableness, Conscientiousness, Openness to experience) and negative effects of psychotherapy. Sample and settings. A total of 148 respondents answered an online survey. Descriptive and multivariate regression analyses were performed. Hypotheses. Clients’ personality traits were expected to predict negative effects of psychotherapy. Results. Extraversion was the strongest negative predictor of negative effects, serving as a protective factor against worsening of symptoms, hopelessness, and stigma. Furthermore, Emotionality was related to lower perceived quality of psychotherapy, Conscientiousness was related to hopelessness, and Openness to experience served as a protector against dependency. Limitations. The findings are based on a onetime retrospective measurement and a convenience sample. The results must be interpreted with caution because the assumptions of linear regression were not fulfilled.
CS
Cíle.Cílem této studie bylo prozkoumat možné vztahy mezi osobnostními rysy HEXACO (tj. Extraverze, Emocionalita, Poctivost-Pokora, Přívětivost, Svědomitost, Otevřenost vůči zku-šenosti) a negativními účinky psychoterapie.Výzkumný soubor a metody.V online průzkumu odpovídalo celkem 148 respondentů. Ve výzku-mu byly provedeny deskriptivní a vícerozměrné regresní analýzy. Hypotézy. Od osobnostních rysů klientů autoři očekávali, že predikují negativní účinky psy-choterapie. Výsledky. Extraverze byla nejsilnějším nega-tivním prediktorem negativních účinků psy-choterapie, sloužila jako ochranný faktor před zhoršením symptomů, beznadějí a stigmatizací. Faktor Emocionalita souvisel s nižší vnímanou kvalitou psychoterapie, Svědomitost souvisela s beznadějí a Otevřenost vůči zkušenosti slouži-la jako ochrana před závislostí na psychoterapii. Limity.Nálezy jsou založeny na jednorázovém retrospektivním měření a na limitujícím vzorku. Výsledky je nutné interpretovat opatrně, protože předpoklady lineární regrese nebyly zcela spl-něny.Závěr.Tato pilotní studie poskytla nové důkazy o roli faktorů na straně klienta při vysvětlování negativních účinků v psychoterapii. V datech vysvětlovaly osobnostní rysy HEXACO od 9 % do 23 % rozptylu u negativních účinků psycho-terapie. I když to znamená, že tyto osobnostní rysy hrají důležitou roli při vzniku negativních jevů, procenta vysvětlené variance (spolu se zkreslenými rezidui na provedených regres-ních analýzách) jasně ukázala, že existují další podstatné faktory, které je třeba pro vysvětlení těchto účinků objevit. Budoucí studie se mohou pokusit zahrnout kontextové, předterapeutické a terapeutické faktory, terapeutické procesy a důvody ukončení (Curran et al., 2019) spolu s osobnostními rysy klientů, aby určily jejich relativní vlivy na negativní účinky psychoterapie.
8
Content available remote

Česká adaptace dotazníku CORE-OM : vybrané psychometrické charakteristiky

61%
Juhová D., Řiháček T., Cígler H., Dubovská E., Saic M., Černý M., Dufek J., Evans C.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2018
|
vol. 62
|
issue 1
59-74
EN
Objectives. The aim of the study was to adapt the CORE-OM measure to the Czech context and evaluate its psychometric properties. Sample and setting. CORE-OM, RSES, and SCL-90 were administered to 375 patients from four psychotherapy clinics (a clinical sample). Further, the first two measures were administered to 233 respondents from the general population (a non-clinical sample). Statistical analysis. The questionnaire structure was explored through an exploratory factor analysis, concurrent validity assessed using correlation with SCL-90 and RSES, and internal consistency using Cronbach’s alpha. The difference between the clinical and the non-clinical samples was determined by the Mann-Whitney test and sensitivity to change was assessed by the Wilcoxon signed-rank test. Results. The factor analysis revealed a two factor structure. However, the factor solution for the clinical and the non-clinical samples differed. In the clinical sample, the internal consistency of the Total Score was α = 0,933, the Total Score correlated rs = 0,80 with GSI SCL- 90 and rs = -0,51 with RSES. The measure successfully differentiated between the clinical and the non-clinical samples. Using the Total Score, the clinical cutoff score had a value of c = 1,349 and the Reliable Change Index had a value of RCI = 0,445. The sensitivity to psychotherapy change was adequate (r ~ -0,35 to -0,50 for individual clinics). Study limitation. The data was obtained through casual sampling and did not include outpatients or respondents with a psychotic disorder. Evaluation of sensitivity to change was based solely on self-report measures.
CS
Cíle. Cílem této studie bylo adaptovat zahraniční dotazník CORE-OM do českého prostředí a ověřit jeho psychometrické vlastnosti. Soubor a metoda. Testovou baterii zahrnující CORE-OM, RSES a SCL-90 vyplnilo 375 pacientů ze čtyř klinických pracovišť (klinický vzorek). První dva nástroje vyplnilo také 233 respondentů z běžné populace (neklinický vzorek). Analýza. Struktura dotazníku byla zjišťována pomocí explorační faktorové analýzy, souběžná validita prostřednictvím korelace s nástroji SCL-90 a RSES a vnitřní konzistence pomocí Cronbachova koeficientu alfa. Rozdíl mezi klinickým a neklinickým výběrem byl testován Mann-Whitneyovým testem a citlivost ke změně pomocí Wilcoxonova znaménkového testu. Výsledky. Faktorová struktura dotazníku byla tvořena dvěma faktory, faktorová řešení pro klinický a neklinický výběr se však lišila. Pro klinický výběr dosahovala vnitřní konzistence celkového skóru hodnoty α = 0,933, korelace celkového skóru s GSI SCL-90 nabývala hodnoty rs = 0,80 a s RSES rs = -0,51. Dotazník dobře rozlišoval mezi klinickým a neklinickým výběrem. U celkového skóru dosahoval hraniční skór hodnoty c = 1,349 a index spolehlivé změny RCI = 0,445. Citlivost k terapeutické změně byla adekvátní (r ~ -0,35 až -0,50 pro různá klinická pracoviště). Limity studie. Data byla získána příležitostným výběrem a nezahrnovala klienty ambulantních pracovišť ani respondenty s psychotickým onemocněním. Testování citlivosti ke změně bylo založeno pouze na sebeposuzovacích metodách.
9
Content available remote

Czech version of the outcome rating scale: selected psychometric properties

51%
Seryjová Juhová D., Řiháček T., Cígler H., Dubovská E., Saic M., Černý M., Dufek J., Miller S. D.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2021
|
vol. 65
|
issue 4
353-368
EN
Objectives. The Outcome Rating Scale (ORS) is an ultra-brief self-report scale designed to measure change during psychotherapy. The goal of this study was to test (a) the factor structure of the ORS, (b) the measurement invariance between a clinical and a non-clinical sample, between pre-therapy and post-therapy assessment (within the clinical sample), and between online and paper-and-pencil forms of administration (within the non-clinical sample), (c) concurrent validity with other outcome measures, and (d) sensitivity to therapeutic change. Sample and settings. N = 256 patients, N = 210 non-clinical respondents, and N = 89 students participated in the study. Patients responded to the ORS before and after psychotherapy. Statistical analysis. The factor structure and measurement invariance were tested using confirmatory factor analysis. Concurrent validity and test-retest reliability were assessed using correlational analysis. Sensitivity to change was assessed using the Reliable Change Index and pre-post effect size. Results. The unidimensional structure was supported. The best-fitting model was a partially tau-equivalent model with the first and the fourth items’ loadings fixed to the same value. While only metric invariance was demonstrated between the clinical and non-clinical samples, the ORS demonstrated scalar invariance between pre- and post-therapy assessment and strict invariance between the paper-and-pencil and online forms of administration. Internal consistency, as well as concurrent validity, were satisfactory. The sensitivity to the therapeutic change was adequate. Furthermore, internal consistency and sensitivity to change were increased if the score was computed as a weighted sum of items. Study limitation. The samples were not representative.
CS
Cíle. Outcome Rating Scale (ORS) je velmi krátká sebehodnotící škála určená k měření změn během psychoterapie. Cílem této studie bylo ověřit (a) faktorovou strukturu ORS, (b) in-varianci měření mezi klinickým a neklinickým vzorkem, mezi hodnocením před léčbou a po léčbě (v rámci klinického vzorku) a mezi online a papírovou formou škály (v rámci neklinického vzorku), (c) souběžnou validitu s dalšími nástro-ji na měření výsledku psychoterapie a (d) citli-vost na terapeutickou změnu.Vzorek. Studie se zúčastnilo N = 256 pacientů, N = 210 neklinických respondentů a N = 89 stu-dentů. Pacienti vyplnili ORS před psychoterapií a po ní. Statistická analýza. Faktorová struktura a inva-riance měření byly ověřovány pomocí konfir-mační faktorové analýzy. Souběžná validita a stabilita v čase byly posuzovány pomocí kore-lační analýzy. Citlivost na změnu byla hodnoce-na pomocí indexu spolehlivé změny a velikosti účinku.Výsledky. Byla potvrzena jednodimenzionální struktura škály. Nejvhodnějším modelem byl částečně tau-ekvivalentní model s náboji první a čtvrté položky fixovanými na stejnou hod-notu. Zatímco mezi klinickým a neklinickým vzorkem byla potvrzena pouze metrická inva-riance, mezi hodnocením před a po léčbě škála vykazovala skalární invarianci a mezi online a papírovou formou přísnou invarianci. Vnitřní konzistence i souběžná validita byly uspokoji-vé. Citlivost na změnu psychoterapie byla ade-kvátní. Vnitřní konzistence a citlivost na změnu se zvýšila, pokud byl celkový skór počítán jako vážená suma položek.omezení studie. Vzorky nebyly reprezentativní.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.