Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 3

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Odůvodnění normativních (s)právních aktů a jejich vztah k ochraně práv adresátů veřejné správy

100%
Bražina R.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2016
|
vol. 155
|
issue 11
999-1010
EN
The author deals with the important part of legal rule-making – issues related to the reasoning of draft of normative (administrative) act. In this context, the article points out the important role of public administration, which does not only prepare acts, but also accepts them. It follows that the explanatory memorandum in most cases creates public administration. The author analyzes the basic functions of explanatory memorandum of normative (administrative) acts. The author states that the explanatory memorandum should serve not only to make representative body familiar with the prepared law, but it can be legitimately used during the application of the legislation in question. The author also points out the deficiencies of current practice and inconsistencies in the treatment of explanatory memorandum, although the explanatory memorandum can be a source of valuable information. Although the explanatory memorandum can be source of valuable information, due to current practice very often becomes a dangling and its role is marginal. Critical analysis of the current practice author amends with considerations de lege lata and de lege ferenda.
CS
Autor se v článku zabývá významnou oblastí právní normotvorby, konkrétně otázkami spojenými s důvodovými zprávami k (s)právním předpisům. V této souvislosti je v článku poukazováno na významnou (dvoj)roli, kterou má v procesu přijímání právních předpisů veřejná správa, jež právní předpisy nejen připravuje, ale (v určitých případech) je i přijímá. Autor následně v článku analyzuje základní funkce, které odůvodnění normativních (s)právních aktů plní. Autor uvádí, že důvodová zpráva má sloužit nejen k seznámení se s právním předpisem při jeho přijímání zastupitelským orgánem, ale zároveň může být legitimně využívána i při aplikaci právního předpisu. Přestože důvodové zprávy mohou být zdrojem velmi cenných informací, přístup praxe k nim není důsledný a nezřídka jen velmi zběžně popisují novou právní úpravu, případně dojde v průběhu procesu přijímání předpisu k změně jeho textu a důvodová zpráva na tuto změnu nereaguje. V důsledku uvedených nedostatků současné praxe a nedůslednosti při zpracovávání důvodových zpráv se důvodové zprávy začasté stávají jen pouhým přívěskem právního předpisu a jejich role je zcela marginální. Autor však v článku zdůrazňuje význam důvodových zpráv a na kritický rozbor současného stavu navazuje úvahami de lege lata i de lege ferenda.
2
Content available remote

Varování Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost pohledem forem správních činností:

100%
Bražina R.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2020
|
vol. 159
|
issue 9
692-702
EN
The aim of the article is to analyze the nature of the warning that can be issued by the National Office for Cyber and Information Security in case of detection of a cyber threat. The article focuses on the warning from the point of view of what form of legal activity of public administration it is and what consequences has, respectively may have, its release for its “addressees”. Despite the fact that a warning is a so-called non-regulatory act, the issue of protection against it is crucial, as a warning as such can interfere with the rights and obligations of specific entities. Therefore, the article also deals with the question of whether there is a procedure, within which it would be possible to examine the existence of reasons for issuing warning.
CS
Základním cílem předkládaného článku je rozbor povahy varování, které může vydat Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost v případě zjištění kybernetické hrozby. Článek se přitom na varování zaměřuje z toho pohledu, o jakou formu správní činnosti se jedná a jaké důsledky má, respektive může mít, jeho vydání pro jeho „adresáty“. S ohledem na skutečnost, že varování můžeme označit za neregulativní úkon, je podrobena zkoumání i otázka, zda a nakolik existují možnosti, jak se jeho vydání bránit. Navzdory tomu, že varování představuje neregulativní úkon, má otázka ochrany proti němu zásadní význam, neboť varování jako takové může zasáhnout do práv a povinností konkrétních subjektů. Proto se článek zabývá i otázkou, jestli existuje procedura, v rámci které by bylo možné přezkoumat existenci důvodů pro vydání varování.
3
Content available remote

Odůvodnění správního rozhodnutí : revitalizace institutu s dlouhou tradicí

51%
Skulová S., Hejč D., Bražina R.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2016
|
vol. 155
|
issue 10
895-912
EN
Reasoning contained in administrative decisions has a long tradition in the Czech Republic. This is confirmed by the fact that already the doctrine and practice of the First republic, including case law of Supreme administrative court, implemented and developed the duty of the administrative bodies to reason their decisions. Although in the period between 1948–1989 reasoning often became a formal appendix of decision and real motivations remained hidden, currently there are imposed, on the reasoning of administrative acts (also measure of general nature), growing quality requirements. This has significant influence on the case law. The authors of this paper also examined the major functions that may, or are able to, fulfil the reasoning of an administrative act in relation to the protection of public individual rights and public interest. The authors also highlighted the possibility of reasoning to support efficient process of communication between administrative bodies and courts. In this context the authors focused on the so-called “Completeness of reasoning” concept. The authors pointed out the fact that the potential of proper reasoning is not completely exhausted especially in respect to prospective and desirable use of its mediation function. The authors then concluded that obligation of reasoning, its scope, weight, and also the importance for administrative bodies and courts evolved into the principle of proper reasoning.
CS
Odůvodnění správního rozhodnutí má v českém prostředí dlouhou tradici.O tom svědčí skutečnost, že již prvorepubliková doktrína, jakož i praxe, včetně judikaturní, tento jeden ze základních postulátů řádného působení správních orgánů vůči účastníkům řízení uplatňovala a rozvíjela. Jakkoliv se v období mezi léty 1948 až 1989 stal z odůvodnění mnohdy spíše formální apendix rozhodnutí, když skutečná jeho motivace zůstávala skryta a argumentace nepříliš rozvinuta, jsou v současnosti opět na odůvodnění správních aktů, a to nejen konkrétních, ale také již smíšených (opatření obecné povahy) kladeny prohlubující se kvalitativní požadavky.V tomto aspektu se projevuje značný vliv judikatury, a to soudů nejen českých. Autoři zkoumají také hlavní funkce, které může či je schopno odůvodnění správního aktu plnit ve vztahu jak k ochraně práv dotčených osob, tak veřejného zájmu a také k podpoře efektivního procesu, včetně roviny komunikace mezi správními orgány navzájem, a soudy. V této souvislosti autoři poukazují na některé aktuální otázky, jako je koncepční problém tzv. „úplnosti“ odůvodnění. Autoři upozorňují na skutečnost, že potenciál řádného odůvodnění není dosud zcela vyčerpán, mj. také s ohledem na perspektivní, jakož i žádoucí, využití jeho funkce mediační. Autoři pak své úvahy uzavírají se závěrem, že povinnost „odůvodňovací“, svým rozsahem působnosti, váhou a také významem pro rozvíjení argumentace jak správních orgánů, tak soudů v rámci přezkumu, považují za zásadu (princip) řádného odůvodnění.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.