Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 6

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

František Xaver Němečeks Vorlesungen über Ästhetik an der Prager Universität. Charakteristik in Grundzügen

100%
Hlobil T., Ostmeyer J., Vomáčka I.
Hudební věda (Musicology)
|
2021
|
vol. 58
|
issue 4
454-470
EN
A study dealing with notes from the aesthetics lectures given at Prague University’s Faculty of Arts in the academic year 1811/1812, taken by Peter Eduard Bolzano (1793–1818), the prematurely deceased brother of Bernard Bolzano. The study identifies as the lecturer František Xaver Němeček, a finding which singles the notes out as source material for an insight into the most comprehensive available version of the latter’s theory of aesthetics. The contents of the individual lectures are then summed up and complemented by a list of aestheticians, artists and art works referred to in the notes. All of this is then set in a broader context of the given historical period, with a view to prospective detailed research into Němeček’s contribution to aesthetics. The study demonstrates that Němeček’s approach to aesthetics was still by and large cosmopolitan and universalistic rather than nationally oriented.
CS
Studie pojednává o zápisu z přednášek z estetiky držených na filozofické fakultě pražské univerzity ve studijním roce 1811/1812, který pořídil Peter Eduard Bolzano (1793–1818), předčasně zesnulý bratr Bernarda Bolzana. Studie identifikuje jako přednášejícího Františka Xavera Němečka, čímž ze zápisu učiní pramen skýtající nejucelenější verzi jeho estetické teorie. Následně shrne obsah přednášek včetně přehledu zachycených estetiků, umělců a uměleckých děl, aby je nakonec vsadila do dobového kontextu se záměrem vytvořit vhodné východisko pro pozdější detailní zkoumání Němečkovy estetiky po jednotlivých pojmech. Studie ukazuje, že Němečkova estetika byla ještě kosmopolitně univerzalistická, nikoli nacionální.
2
Content available remote

Überlegungen über das Genie von František Xaver Němeček. Inhalt, Quellen und Inspiration

100%
Hlobil T., Bartilla S.
Hudební věda (Musicology)
|
2022
|
vol. 59
|
issue 1
70-92
EN
A text bringing for the first time a comprehensive survey of Němeček’s reflections on genius contained in all of his known published writings as well as in his lectures on aesthetics surviving in the handwritten student’s notes taken down by Peter Eduard Bolzano. A summary of Němeček’s views is followed by a review of their sources and inspirations. The study points to the relevance of anthropology textbooks and treatises for the time’s approaches to the thematization of genius.
CS
Studie představuje poprvé souhrnně Němečkovy úvahy o géniovi obsažené ve všech známých publikovaných pracích a rovněž v přednáškách z estetiky dochovaných v rukopisném studentském zápisu Petera Eduarda Bolzana. Shrnutí Němečkových stanovisek následně ústí v zamyšlení nad jejich zdroji a inspiracemi. Studie poukazuje na důležitost antropologických učebnic a pojednání pro dobové tematizování génia.
3
Content available remote

Idealistické pojetí vědy a studia v nástupní přednášce Josepha Georga Meinerta : Příklad skryté recepce Schillerova filosofického idealismu v Čechách

100%
Hlobil T.
Filosofický časopis (Philosophical Journal)
|
2015
|
vol. 63
|
issue 6
907-917
EN
The study investigates the conception of science and study in the inaugural lecture of the Prague professor of aesthetics, Joseph Georg Meinert, delivered in 1806. It shows that its hidden source of ideas was the inaugural lecture of Friedrich Schiller delivered in Jena in 1789. Meinert, as a civil servant, was not able to give a direct presentation of Schiller’s ideas because they were in conflict with the national curriculum of philosophical studies. Meinert therefore chose legerdemain in putting forward Schiller’s ideas in a form that was acceptable to the Viennese court. The study describes the steps that he took to this end.
4
Content available remote

Bernard Bolzano on colours, shapes, and non-figurative painting

100%
Hlobil T., Stephens P.
Umění (Art)
|
2023
|
vol. 71
|
issue 4
347-355
EN
In the analyses that have appeared so far of Bernard Bolzano’s posthumously published treatise On the Classification of the Fine Arts [Über die Eintheilung der schönen Künste], a salient opinion is that the Prague philosopher was an original writer who anticipated twentieth-century modernist non-figurative painting. A progressive updating of Bolzano’s reflections, relating them to twentieth-century non-figurative painting, significantly contributed to establishing the place of his long-forgotten aesthetic treatises in the history of European aesthetics. At the same time, however it tended to obscure the original contents of his writings. Working from these “updating” attempts, it is not possible to gain a sufficiently clear picture of what Bolzano really thought about colour and shape on the one hand, and about drawing, painting, and the painter’s art on the other. The study which follows presents these views of Bolzano on the basis of his two published aesthetic treatises, On the Classification of the Fine Arts and On the Concept of the Beautiful [Über den Begriff des Schönen, 1843], with the aim of showing that Bolzano never did elaborate a theory of non-figurative painting, and indeed that in his reflections on drawing, painting, and the painter’s art, he did not discuss at all monochrome, the autonomy of colours and shapes, or their connection with the sublime.
CS
Z dosavadních výkladů posmrtně publikovaného pojednání Bernarda Bolzana O dělení krásných umění (1849) vynikají postřehy představující pražského filozofa jako originálního autora předjímajícího modernistické nefigurativní malířství dvacátého století. Progresivní aktualizace Bolzanových úvah směrem k nefigurativnímu malířství dvacátého století významně napomohly proniknutí jeho dlouhou dobu opomíjených estetických pojednání do dějin evropské estetiky. Zároveň ale zastřely jeho samotný výkon. Jaké byly skutečné Bolzanovy názory na barvu a tvar na straně jedné a na kresbu, malbu a malířství na straně druhé, se z nich nelze dostatečně dozvědět. Následující studie představuje tyto názory na základě obou publikovaných estetických pojednání, O dělení krásných umění a O pojmu krásna (1843), s cílem ukázat, že Bolzano nedospěl k teorii nefigurativního malířství, ba že v úvahách o kresbě, malbě a malířství o monochromii, autonomii barev a tvarů či jejich sepětí se vznešenem vůbec nepojednal.
5
Content available remote

Bernard Bolzano on the picture, the image and the visual depiction

100%
Hlobil T., Stephens P.
Umění (Art)
|
2024
|
vol. 72
|
issue 2
98-109
EN
Even before he wrote his two aesthetic treatises On the Concept of the Beautiful (1843) and On the Classification of the Fine Arts (1849), Bolzano had already concerned himself with the questions of what is a picture (Bild), what is an artistic image as a kind of picture, what is the relationship between the picture and the depicted object (das Abgebildete), and what is representation (Darstellung). His earlier reflections on these questions can be found in his manuscript Philosophical Diaries, in his correspondence with Franz Exner, a professor of philosophy at Prague University, and in his main philosophical work Theory of Science (1837). The variety of motives which led to these considerations caused Bolzano to attribute differing, sometimes almost contradictory, characteristics to the picture. The present study describes Bolzano’s views on these questions and aims to demonstrate that, although Bolzano dealt with the fundamental issues relating to the nature of the picture repeatedly, in different contexts and in a stimulating fashion, he did not do so in the form of an integral theory. The study outlines the reasons for his approach and its causes.
CS
Bolzano se zabýval otázkami, co je obraz (Bild), co je výtvarný obraz, jaký je vztah mezi obrazem a zobrazeným předmětem (das Abgebildete) a co je zobrazení (Darstellung), ještě předtím, než napsal dvě estetická pojednání O pojmu krásna (1843) a O dělení krásných umění (1849). Jeho dřívější úvahy o těchto otázkách lze nalézt v rukopisných Filosofických denících, v korespondenci s profesorem filosofie na pražské univerzitě Franzem Exnerem a v jeho hlavním filosofickém díle Vědosloví (1837). Různorodost motivů, které vedly k těmto úvahám, způsobila, že Bolzano přisuzoval obrazu různé, někdy až protichůdné charakteristiky. Předkládaná studie popisuje Bolzanovy názory na tyto otázky s cílem ukázat, že ačkoli se Bolzano zabýval základními otázkami týkajícími se povahy obrazu opakovaně, v různých souvislostech a podnětným způsobem, nečinil tak v podobě ucelené teorie. Studie nastiňuje důvody a příčiny jeho přístupu.
6
Content available remote

Nejstarší komentáře Bolzanova pojednání "O pojmu krásna": mezi rakouskou univerzitní politikou a autorskými zájmy

100%
Hlobil T.
Filosofický časopis (Philosophical Journal)
|
2024
|
vol. 72
|
issue 1
23-34
EN
The study presents the earliest commentaries on Bolzano’s treatise On the Concept of the Beautiful. Commentaries that emerged before 1908 consist of internal reviews by Franz Exner and Josef Jungmann, a review by Franz Ficker and two texts by Robert Zimmermann. All interpretations were instrumental, focusing primarily not on Bolzano’s theory but on Austrian university policy, court plans for philosophical studies, requirements for the practical utility of aesthetics and the personal interests of the authors. A key aspect of Bolzano’s theory, the concept of rule, was only commented on by Zimmermann in Geschichte der Aesthetik als philosophischer Wissenschaft. He endeavoured, with its help, to establish the Herbartian aesthetic theory in the history of aesthetics as its scientific peak.
CS
Studie představuje nejstarší komentáře k Bolzanovu pojednání O pojmu krásna. Komentáře vzniklé před rokem 1908 tvoří lektorské posudky Franze Exnera a Josefa Jungmanna, recenze Franze Fickera a dva texty Roberta Zimmermanna. Všechny výklady byly instrumentální, nesoustředily se primárně na Bolzanovu teorii, nýbrž na rakouskou univerzitní politiku, dvorské plány filosofických studií, požadavky na praktickou užitečnost estetiky a osobní zájmy autorů. Vybraný detail Bolzanovy teorie, pojem pravidla, komentoval jen Zimmermann v Geschichte der Aesthetik als philosophischer Wissenschaft. Snažil se s jeho pomocí etablovat herbartovskou estetickou teorii v dějinách estetiky jako její vědecký vrchol.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.