Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 5

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Přímluva za teorii legitimních cílů

100%
Madej M.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2018
|
vol. 157
|
issue 6
518-528
EN
When we talk about the limitation of rights, we traditionally proceed from identification of fundamental rights to identification of reasons permissible for their limitation (public order, national security, public morality etc.). That implies conceptual priority of fundamental rights and lower focus on the definition of legitimate aims as set out by the Charter of Fundamental Rights and Freedoms in the so-called limitation clauses. It is precisely identification of legitimate aims that is the singular purpose of the second step of the test of constitutional conformity in the case-law of the Czech Constitutional Court. While the Court’s decisions are abundant in definitions of contents, scopes, natures and functions of fundamental rights, legitimate aims fell short of receiving such attention. Does it mean that for the Constitutional Court this category does not raise any questions?
CS
Základní práva je možné omezit jen z legitimních důvodů. Některá základní práva v Listině jsou navíc spojená s omezujícími klauzulemi, tj. taxativními výčty přípustných důvodů - tzv. legitimních cílů. Pozornost u nás věnovaná teorii základních práv je v kontrastu k indiferenci, s jakou soudy a odborná literatura zásadně přistupují k legitimním cílům. Znamená to, že teoretické zpracování legitimních cílů není možné nebo potřebné? Smyslem příspěvku je ukázat, že legitimní cíle tak často užívané i Ústavním soudem nejen že můžeme, ale také bychom měli teoreticky zpracovat. První argument je analytický a poukazuje na tzv. esenci legitimního cíle, s jejíž pomocí lze konceptuálně uchopit, co měli a mají všechny konkrétní veřejné zájmy aprobované Ústavním soudem společné. Tak třeba tam, kde se argumentovalo ochranou veřejné bezpečnosti, nalézáme společný prvek ohrožení - esenci legitimního cíle ochrany veřejné bezpečnosti. Každý legitimní cíl může být tímto způsobem zpracován. Druhý argument je normativní a tvrdí, že jednou "vydestilovaná" esence legitimního cíle má figurovat ve všech budoucích případech, jinak nelze takto chápaný legitimní cíl použít. V opačném případě by legitimní cíl nesloužil své funkci, kterou je vylučovat nelegitimní, byť třeba proporcionální, důvody omezení. Na esencích založená teorie legitimních cílů by umožňovala objektivně identifikovat nepřípustné důvody omezení a přispět tak k ochraně základních práv.
2
Content available remote

Melčák nebo Melčáci? Ústavní soudy rušící ústavní zákony

100%
Madej M.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2016
|
vol. 155
|
issue 5
413-426
EN
Czech Constitutional Court’s judgment known as Melčák provoked a debate not only about the hierarchy in the Czech constitutional order, but also about the powers of the Constitutional Court. In order to deduce these powers there needs to be a possibility of constitutional revision, as well as the separation of original and derived constitution-maker, existence of a body overseeing the revisions, existence of constitutional and supra-constitutional principles and special requirements for constitutional revision. If we wish to assess thoroughly the question of exceeding these powers, we need to analyse the situation in comparable countries.Until now, the Constitutional Courts of Austria, Lithuania and Romania have repealed constitutional acts. While the Romanian Constitution explicitly presumes this type of constitutional review, Austrian and Lithuanian courts had to ‘find’ their powers and thus their judgments are capable of comparing with Melčák. In the end, the author reaches the conclusion that judgment Melčák is not unique and there are more courts to be found, which have the potential to repeal constitutional act and which have yet not had the rightl opportunity to do so.
CS
Nález českého Ústavního soudu ve věci Melčák vyvolal debatu nejen o stupňovitosti ústavního pořádku České republiky, ale také o pravomocech Ústavního soudu z ní vyplývajících. K dovození těchto pravomocí je nezbytná možnost ústavních novelizací, oddělení původního a odvozeného ústavodárce, existence orgánu dohlížejícího nad ústavními novelizacemi, existence ústavních a nadústavních principů a zvláštní požadavky na změnu ústavy. Pro pečlivé zhodnocení otázky překročení těchto pravomocí je vhodné analyzovat situaci ve srovnatelných zemích. Ústavní zákon dosud zrušily ústavní soudy Rakouska, Litvy a Rumunska. Zatímco rumunská Ústava tento typ ústavního přezkumu explicitně předpokládá, rakouský a litevský ústavní soud musely svou pravomoc dovodit a jejich nálezy je možné srovnat s nálezem Melčák. V závěru autor dochází k zjištění, že nález Melčák není ojedinělý a že navíc existují další soudy, které mají potenciál k abrogaci ústavního zákona a které na svou příležitost teprve čekají.
3
Content available remote

The charter of fundamental rights of the EU in the Czech judicial decision : falling short of expectations?

100%
Madej M.
The Lawyer Quarterly
|
2019
|
vol. 9
|
issue 3
228-247
EN
Following the Lisbon Treaty, the Charter of Fundamental Rights of the European Union (“the Charter”) became a part of the primary law of the EU. Although one may expect intensified protection of fundamental rights on the European continent, many scholars suggested otherwise, pointing to considerable limitations posed on the Charter’s application. This is especially the case of the so-called third generation rights, which have been left under the exclusive disposition of the Member States. The essay begins with drawing attention to the Charter’s inherent limitations as interpreted by the CJEU. The author then focuses on the general use of the Charter in the case law of Czech courts, and proceeds to the assessment of its (in)application in particular cases concerning social and economic rights in order to examine the potential shift in the intensity of their protection. It is concluded that the evidence does not suggest any change in the analysed area after the Charter’s incorporation into the primary law.
4
Content available remote

Formální jednota práva

100%
Madej M.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2019
|
vol. 158
|
issue 12
1136-1148
EN
This article considers the formal unity of the system of law. In a formally unified legal system, there is in principle no doubt about which rules fall within the system and how to determine their content. The author tries to show how the formal unity relates to judge’s duty to law (Art. 95 of the Czech Constitution) and to the concept of the source of law. Special attention is paid to the rule of recognition and its ability to ensure formal unity of law in the situation of regulatory “outsourcing” to other social sub-systems.
CS
Tato stať pojednává o formální jednotě systému práva. Ve formálně jednotném právním systému platí, že zásadně neexistují pochyby o tom, která pravidla do systému patří a jak určit jejich obsah. Autor se postupně pokusí ukázat, jak s formální jednotou souvisí vázanost soudce zákonem (čl. 95 Ústavy) a pojem pramene práva. Zvláštní pozornost bude věnována pravidlu uznání a jeho způsobilosti zajistit formální jednotu práva za situace „outsourcování“ regulace jiným společenským subsystémům.
5
Content available remote

Axioms, axiomatization and law

63%
Madej M., Horák F.
The Lawyer Quarterly
|
2018
|
vol. 8
|
issue 3
254-270
EN
This paper examines the possibility and the desirability of axiomatization in law. In the first part, the paper examines the notion of axiom and the ways how it was or could be introduced into law. It is here where the authors openly invite the reader to lose the conventional approach and think about alternative ways to build basic legal concepts. In the second part, the paper continues by presenting several theories which endeavored (or appeared to endeavor) to show that law can (and should be) axiomatized and which even attempted to axiomatize it. After establishing whether these theories were successful at all, the authors add some of their own ideas on the topic of axiomatization.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.