Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 2

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Opravné prostředky v novém civilním procesu de leeg ferenda

100%
Zukal M.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2018
|
vol. 157
|
issue 3
251-260
EN
The article focuses on potential legislation concerning a system of remedies in the recodification of civil procedure, which is currently being prepared. Firstly, necessity of recodification itself is emphasized as a consequence of recent recodification of private substantive law. Then the article focuses on system of remedies and remedial proceedings in general: their role, impact on procedural economy, basic principles (especially principle of two instances). The Constitutional court’s case law is critically assessed, since it forces the Supreme court into a position of regular third instance, which does not respect the role of the Supreme court and makes economic rationalisation of civil procedure impossible. The core of the article is a collection of proposals, which are to be dealt with while preparing the wording of new Civil Procedure Act. The author does not claim that all briefly introduced proposals should be accepted without reservation and made part of the new applicable legislation (some of them even could not be accepted at the same time), it is however necessary to consider them (among others) and think each one of them profoundly. The result of such consideration should be a procedure that would be modern, fast and able to secure effective (i. e. also fast) protection of private rights.
CS
Článek se věnuje potenciální úpravě systému opravných prostředků v rámci připravované rekodifikace civilního práva procesního. Úvodem je zdůrazněna nutnost provedení rekodifikace samotné jakožto důsledek proběhnuvší rekodifikace soukromého práva hmotného. Následně je pozornost věnována systému opravných prostředků a opravným řízení obecně: jejich funkci, vlivu na procesní ekonomii, základním zásadám (zejména zásadě dvojinstančnosti). Kriticky je hodnocena judikatura Ústavního soudu stavící dovolací soud do pozice regulérní třetí instance, čímž nerespektuje roli, jakou by měl Nejvyšší soud mít a neumožňuje dostatečné prosazení zásady procesní ekonomie. Jádrem článku pak je soubor tezí, návrhů, s nimiž je třeba se vypořádat při tvorbě nové právní úpravy opravných prostředků v rámci rekodifikace. Autor netvrdí, že všechny stručně nastíněné teze je třeba bez výhrad akceptovat a zapracovat je do nové úpravy (některé z nich by dokonce nebylo možné přijmout současně), je však třeba se s těmito (a případnými dalšími) návrhy vypořádat a při tvorbě nové právní úpravy každý z nich odpovědně zvážit. Výsledkem úvah by měl být proces moderní, rychlý a takový, který zajistí účinnou (tj. mimo jiné včasnou) ochranu soukromých subjektivních práv.
2
Content available remote

Problémy spojené s aplikací mezinárodního práva na vnitrostátní úrovni

100%
Zukal M.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2021
|
vol. 160
|
issue 5
334-349
EN
The article describes the role of the Ministry of Foreign Affairs of the Czech Republic in ensuring correct application of the international law by administrative bodies and courts of the Czech Republic. The duty for all administrative bodies and courts to apply the international law results from article 1 paragraph 2 of the Constitution of the Czech Republic. However, it may sometimes happen, due to lack of knowledge of the international law, that these bodies or courts either omit to apply the international law, or they apply it incorrectly, which may result in breach of international obligation by the Czech Republic. It is then duty of the Ministry of Foreign Affairs to remedy the situation. The Ministry is in different position depending on whether the breach of international obligation results from the conduct of an administrative body or of a court. In case of administrative bodies, the Ministry acts in its superordinate capacity (resulting from the principle of subordination within public administration) and it can use its power to co-ordinate the conduct of administrative bodies (either directly, or – more often – through other competent ministries). The position of the Ministry is more complex in cases, where the breach of obligation results from activity of courts, since these are independent of executive branch and, therefore, the Ministry cannot co-ordinate their conduct as in case of administrative bodies. The Ministry is left with limited measures that can be taken: 1) refusal to carry out the service of process through diplomatic channels, 2) sending an amicus curiae brief explaining applicable international law and 3) sending motion to the court inviting it to act ex officio, where possible.
CS
Článek popisuje roli Ministerstva zahraničních věcí při zajišťování řádné aplikace mezinárodního práva orgány veřejné správy a soudy. Povinnost aplikovat mezinárodní právo plyne všem správním orgánům i soudům z čl. 1 odst. 2 Ústavy. Čas od času se nicméně stává, kvůli nedostatečné znalosti mezinárodního práva, že správní orgány a soudy buďto mezinárodní právo aplikovat opomenou, nebo jej aplikují nesprávně, což může vyústit v porušení mezinárodněprávních závazků České republiky. Je pak úkolem Ministerstva zahraničních věcí pokusit se situaci napravit. Ministerstvo je v různém postavení v závislosti na tom, zda porušení mezinárodněprávního závazku je důsledkem činnosti správního orgánu, nebo důsledkem činnosti soudu. V případě správních orgánů ministerstvo jedná z pozice nadřízenosti (což plyne z výstavby soustavy orgánů veřejné správy na principu subordinace) a může využít svou pravomoc koordinovat činnost orgánů veřejné správy (buďto přímo, nebo – častěji – prostřednictvím jiných příslušných ministerstev). Pozice ministerstva je komplikovanější v případě, kdy je porušení mezinárodněprávního závazku výsledkem činnosti soudu, a to s ohledem na nezávislost soudů, pročež ministerstvo nemůže jejich činnost koordinovat jako v případě správních orgánů. Ministerstvu pak zbývají omezené možnosti k pokusu o nápravu: 1) odmítnutí zprostředkovat doručení diplomatickou cestou, 2) zaslání amicus curiae brief s vysvětlením aplikovatelného mezinárodního práva a 3) podnět k jednání soudu ex officio tam, kde je to možné.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.