Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 2

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Max Brod - Felix Weltsch: Anschauung und Begriff : Grundzüge eines Systems der Begriffsbildung

100%
Vrtílka P.
Filosofický časopis (Philosophical Journal)
|
2019
|
vol. 67
|
issue 1
121-133
EN
This review study is concerned with the recently published second edition of the philosophical work Anschauung und Begriff. Grundzüge eines Systems der Begriffsbildung, the authors of which are members of the “narrow” Prague Circle: Max Brod and Felix Weltsch. They themselves characterise their work as a “monograph about vague ideas”. A salient feature of their theory is the attempt to determine afresh the relation between intuition and concept, reflecting the ideas of the time in philosophy and experimental psychology. The authors are of the opinion that in the sphere of the vague and uncertain, there appear certain observable connecting links: these are intuitive concepts which lack any role in the formation of a scientific concept as it is understood in the neo-Kantian tradition. Study of this work contributes to our understanding of the historical reception of Brentanism in the context of the intellectual milieu of Prague at the time, which was characterised by an overt interplay between Prague German philosophy and literature.
DE
Die vorliegende Rezensionsstudie ist der aktuellen zweiten Ausgabe des philosophischen Werks Anschauung und Begriff. Grundzüge eines Systems der Begriffsbildung gewidmet, dessen Autoren, Max Brod und Felix Weltsch, Mitglieder des engeren Prager Kreises waren. Diese bezeichneten ihr Werk selbst als „Monographie über verschwommene Vorstellungen“. Ein wichtiger Grundzug ihrer Theorie ist die Bemühung um eine neue Bestimmung der Beziehung von Anschauung und Begriff, in der zeitgenössische Denkströmungen der Philosophie und der experimentellen Psychologie reflektiert werden. Die Autoren vermuten, dass in der Sphäre des Vagen und Unbestimmten gewisse beobachtbare Zwischenglieder entstehen, d. h. Meinungsbegriffe, die nicht im Zusammenhang mit der Bildung des wissenschaftlichen Begriffs stehen, so wie er im Neukantismus aufgefasst wird. Interessant ist ein Studium dieses Werks hinsichtlich der Rezeptionsgeschichte des Brentanismus im Kontext des damaligen intellektuellen Umfelds Prags, in den nachweislichen Beziehungen zwischen der deutschen Philosophie und Literatur in Prag bestanden.
2
Content available remote

Čtyři empirické principy Ehrenfrieda Walthera von Tschirnhause

100%
Vrtílka P.
Filosofický časopis (Philosophical Journal)
|
2022
|
vol. 70
|
issue 1
139-156
EN
This historically oriented study is dedicated to the German naturalist, mathematician and philosopher Ehrenfried Walther von Tschirnhaus (1651–1708) and aims to introduce his main philosophical-logical work, Medicina mentis. After a biographical overview, from which important connections emerge, the article sets out and comments upon his four empirical principles, which provide an overview of the philosophical theory of knowledge. The key theme of his main work is the art of invention (ars inveniendi) and the concept of science as applied algebra, which was an obvious influence on Tschirnhaus’s epistemology and logic. The thinking of this philosopher engages with the work of Descartes, Spinoza, Geulincx and Gassendi, with which – like Leibniz – he tries to harmonize. Although Tschirnhaus’s approach is in many regards dependent on other thinkers, he stands out for his appreciation of the controlled imagination in science and experimentation. The four empirical principles, then, emphasize inner experience and an a posteriori approach.
CS
Tato historicky zaměřená studie je věnována německému přírodovědci, matematikovi a filosofovi Ehrenfriedu Waltheru von Tschirnhausovi (1651–1708) s cílem představit jeho hlavní filosoficko-logické dílo Medicina mentis. Po biografickém přehledu, z něhož vyplývají důležité souvislosti, jsou vyloženy a komentovány jeho čtyři empirické principy, které poskytují průřez filosofovou teorií poznání. Klíčovým tématem tohoto spisu je umění objevovat (ars inveniendi) a pojetí vědy jako aplikované algebry, které přirozeně ovlivnilo Tschirnhausovu epistemologii i logiku. Myšlení tohoto filosofa zpracovává podněty z díla Descarta, Spinozy, Geulincxe a Gassendiho, které se – podobně jako Leibniz – snaží harmonizovat. Přestože je Tschirnhausova koncepce v mnohém závislá na jiných myslitelích, vyniká oceněním kontrolované obrazotvornosti v oblasti vědy a experimentu. Čtyři empirické principy pak kladou důraz na vnitřní zkušenost a přístup a posteriori.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.