Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 5

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Analýza některých současných teorií celoživotního vývoje

100%
Millová K.
E-psychologie (E-psychology)
|
2009
|
vol. 3
|
issue 4
45-54
EN
The study brings the analysis of some contemporary life-span development theories. The focus is especially on the analysis of four areas. The study compares type of the theoretical approach (e.g. psychological vs. sociological vs. system), level of the development elaboration (e.g. microlevel vs. macrolevel), key characteristics of the development and developmental principles. In spite of many differences, there are some common characteristics (e.g. influence of the transitions, normative and nonnormative events). Besides that we can trace up also reciprocal influence of the theories. For example, the bioecological theory is influenced by the life-course theory and the life-span theory of control is widely influenced by the life-span developmental theory.
CS
Studie předkládá analýzu některých současných teorií celoživotního vývoje. Soustředí se zejména na analýzu čtyř oblastí. Srovnává typ teoretického přístupu (např. psychologický vs. sociologický vs. systémový), úrovně zpracování vývoje (např. mikroskopická vs. makroskopická), klíčové charakteristiky vývoje a principy vývoje, ze kterých teorie vychází. Navzdory mnohým odlišnostem se objevují některé společné charakteristiky, například vliv tranzic, normativní a nenormativní události. Kromě toho můžeme vysledovat i vzájemné ovlivňování teorií. Například bioekologická teorie je ovlivněna teorií životní dráhy a lifespanová teorie kontroly je výrazně ovlivněna lifespanovou teorií vývoje.
2
Content available remote

Stabilita a změna osobních hodnot u lidí s různými trajektoriemi životní dráhy: longitudinální studie

63%
Millová K., Blatný M.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2021
|
vol. 65
|
issue 6
520-536
EN
Background. Previous research on the stability of personal values in the context of life transitions has usually focused on the presence of a single transition. However, life transitions in everyday life occur simultaneously with other life transitions. The aim of this longitudinal study was therefore to identify different trajectories of life transitions in young adults and to compare the stability of their personal values. Method. In the first wave of research, participants were 18-33 years old; in the second wave, they were 29-43 years old (N = 632; 392 women). In both waves, they completed Schwartzʼs Portrait Value Questionnaires (PVQ); in the second wave, they completed the Life History Calendar focusing on the presence of entry into life transitions. Results. Latent class analysis revealed two trajectories: Experienced transitions (people who experienced all observed transitions) and Partially experienced transitions (people who experienced only entry into regular employment and part of them entered cohabitation). Differential stability of personal values occurred in both trajectories. The differences in the stability of values found between the individual trajectories were insignificant, except for personal values universalism and tradition. Although before entry into life transitions, personal values were not significant predictors of belonging to a particular trajectory, after their experiencing people with the Experienced transitions trajectory more often reached lower levels of values associated with openness to change.
CS
Dosavadní výzkum zabývající se stabilitou osobních hodnot v kontextu prožitých životních tranzic se obvykle soustředil na přítomnost jedi-né tranzice. Životní tranzice se však v běžném životě vyskytují zároveň s dalšími životními tranzicemi. Cílem této longitudinální studie byla proto identifikace různých trajektorií životních tranzic u mladých dospělých a srovnání stability jejich osobních hodnot. V první vlně výzkumu měli participanti 18–33 let; v druhé vlně měli 29–43 let (N = 632; 392 žen). V obou vlnách vyplnili Schwartzovy Dotazníky hodnotových portrétů (PVQ); v druhé vlně vyplnili Kalendář historie života zjišťující přítomnost životních tranzic. Analýza latentních tříd odhalila dvě trajektorie: Prožité tranzice (lidé, kteří prožili všechny sledované tranzice) a Částečně prožité tranzice (lidé, kteří prožili vstup do pravidelné-ho zaměstnání a část z nich kohabitaci). Dife-renciální stabilita osobních hodnot se objevila u obou trajektorií. Zjištěné rozdíly v stabilitě hodnot mezi jednotlivými trajektoriemi byly nevýznamné, vyjma osobních hodnot univerza-lismus a tradice. Ačkoli před prožitím životních tranzic nebyly osobní hodnoty významnými prediktory příslušnosti ke konkrétní trajektorii, po jejich prožití lidé s trajektorií Prožité tranzice dosahovali častěji nižší úrovně v hodnotách spo-jených s otevřeností změně.
3
Content available remote

Psychometrické charakteristiky českých verzí vybraných dotazníků generativity : vnitřní konzistence a faktorová struktura

51%
Millová K., Blatný M., Poláčková Šolcová I., Jelínek M.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2018
|
vol. 62
|
issue 2
119-142
EN
Objectives. The study deals with the basic psychometric characteristics of the Czech versions of generativity methods: Loyola Generativity Scale (LGS), Generativity Behavior Checklist (GBC), Current Generative Concerns (Gen-Current),Generative Concerns on the Life Review (Gen-Life) and Past Parental Generative Concerns (Gen-Parental). Subjects and settings. The methods were submitted for self-assessment in six samples of respondents aged 18-93 years; a total of 1,259 respondents participated in the research. Statistical analysis. Cronbach alpha and Mc-Donald omega coefficients were used for reliability estimation; item structure in Gen-Current, Gen-Life, and Gen-Parental was verified by confirmatory factor analysis. Intercorrelation of Gen-Current, Gen-Life, and Gen-Parental subscales and their correlation with LGS was assessed using Pearson’s correlation coefficient. Results. The scales have adequate reliability: LGS from 0.77 to 0.84; GBC from 0.78 to 0.93; Gen-Current from 0.90 to 0.91; Gen-Life 0.90 and Gen-Parental 0.86. Mean of factor loading of LGS items loading relevant factors was 0.56, in Gen-Current 0.64; in Gen-Life 0.63, and in Gen-Parental 0.60. Intercorrelation among LGS subscales was from 0.50 to 0.72; Gen-Current subscales from 0.38 to 0.90, among Gen-Life subscales from 0.54 to 0.74, and among Gen- Parental subscales 0.80. Correlation with LGS was strongest in Gen-Current (significant for all subscales), in Gen-Life it was insignificant in Ecological generativity. Gen-Parental did not significantly correlate with LGS in any subscale. Limitation. The methods used are limited mainly in cultural portability of some items.
CS
Cíle. Studie se zabývá základními psychometrickými charakteristikami českých verzí metod generativity: Loyola Generativity Scale (LGS),Generativity Behavior Checklist (GBC), Škály aktuálního generativního zájmu (Gen-Current), Škály celoživotního generativního zájmu (Gen-Life) a Škály rodičovského generativního zájmu (Gen-Parental). Soubor a procedura. Metody byly předloženy k sebeposouzení v šesti souborech respondentů ve věku 18-93 let; celkem se výzkumu účastnilo 1259 respondentů. Statistická analýza. Pro odhad reliability byl použit Cronbachův koeficient alfa a McDonaldův koeficient omega; struktura položek LGS, Gen-Current, Gen-Life a Gen-Parental byla ověřována pomocí konfirmační faktorové analýzy. Interkorelace subškál Škál generativního zájmu i jejich korelace s LGS byla zjišťována pomocí Pearsonova koeficientu korelace. Výsledky. Škály mají přiměřenou reliabilitu: LGS od 0,77 do 0,84; GBC od 0,78 do 0,93; Gen-Current od 0,90 do 0,91; Gen-Life 0,90 a Gen-Parental 0,86. Průměr faktorových nábojů položek sytících odpovídající faktory byl u LGS 0,56, u položek Gen-Current 0,64, u položek Gen-Life 0,63 a u položek Gen-Parental 0,60. Interkorelace subškál LGS byla v rozmezí od 0,50 do 0,72, u subškál Gen-Current od 0,38 do 0,90, u subškál Gen-Life od 0,54 do 0,74 a u subškál Gen-Parental 0,80. Korelace s LGS byla nejsilnější u Gen-Current (významná u všech subškál), u Gen-Life byla nevýznamná u Ekologické generativity. Škála Gen-Parental významně nekorelovala s LGS ani v jedné subškále. Omezení studie. Použité metody jsou omezeny zejména problematickou kulturní přenositelností některých položek.
4
Content available remote

Osobnostné aspekty zvládania záťaže

51%
Millová K., Blatný M., Kohoutek T.
E-psychologie (E-psychology)
|
2008
|
vol. 2
|
issue 1
1-8
EN
Goal of the research was analysis of the relation between personality styles and coping strategies. We examined coping strategies on three hierarchical levels which refers to R.S. Lazarus’s model of coping with stress and personality styles, which derived from J. Kuhl´s PSI theory. We analyzed data of 139 university students (55 males and 84 females). We found out, that the most frequent coping strategy was social support and problem focused engagement strategies, highest appearance showed optimistic, loyal and willing personality style. Main purpose of this research was investigation of the relation among personality styles and coping strategies. Personality styles characterized by positive emotivity (participating on production of certain behavior) correlated with engagement (active) coping strategies. Personality styles characterized by negative emotions (dampening volition and behavior) correlated above all to disengagement (insulative, avoiding) coping strategies.
SK
Cieľom výskumu bola analýza vzťahu medzi osobnostnými štýlmi a zvládaním záťaže. Skúmali sme copingové stratégie na troch hierarchicky usporiadaných úrovniach, ktoré vychádzajú z modelu zvládania R. S. Lazarusa a osobnostné štýly, ktoré vychádzajú z teórie PSI J. Kuhla. Analyzovali sme údaje 139 vysokoškolských študentov (55 mužov a 84 žien). Zistili sme, že najčastejšie využívanou copingovou stratégiou bola sociálna opora a príklonové stratégie zamerané na problém, najvyšší výskyt dosahovali optimistický, lojálny a ochotný osobnostný štýl. Hlavným cieľom výskumu bolo skúmanie vzťahu osobnostných štýlov a copingových stratégií. Osobnostné štýly, pre ktoré je charakteristická vysoká kladná emotívnosť (podieľa sa na tvorbe daného správania), korelujú s príklonovými (aktívnymi) copingovými stratégiami. Osobnostné štýly, pre ktoré sú charakteristické negatívne emócie (tlmia voľné procesy a správanie), korelujú predovšetkým s odklonovými (izolačnými, vyhýbajúcimi sa) stratégiami zvládania záťažových situácií.
5
Content available remote

Sebehodnocení a rysy osobnosti u výchovných pracovníků dětských táborů

51%
Necpalová K., Česák P., Millová K., Stránská Z.
E-psychologie (E-psychology)
|
2023
|
vol. 17
|
issue 1
1-12
EN
People with a higher level of self-esteem show a low level of neuroticism and a high level of friendliness, conscientiousness, extraversion, and openness to experience, which could be ideal preconditions for the position of an educator at a children's camp. This work aims to find out whether there is a difference in self-esteem and personality traits between educators and the general population. 1,153 respondents (18–40 years) participated in this research, where 563 were educators and 590 were respondents from the general population. Data were obtained using an online questionnaire, which consisted of demographic questions, RSES and BFI-44. Data were analyzed by basic descriptive statistics and T-test for independent selections. Educators show a higher value of self-esteem and of all other factors except for neuroticism, where lower values were recorded. Former participants in children's camps became educators more often. The results can be applied in the selection of suitable leaders for the positions of educators.
CS
Lidé s vyšší mírou sebehodnocení vykazují nízkou míru neuroticismu a vysokou míru přívětivosti, svědomitosti, extraverze a otevřenosti vůči zkušenosti, což by mohly být ideální předpoklady pro pozici výchovného pracovníka na dětském táboře. Cílem práce bylo zjistit, zda existuje rozdíl v sebehodnocení a rysech osobnosti u výchovných pracovníků a běžnou populací. Výzkumu se dobrovolně účastnilo 1153 respondentů (18 – 40 let), z toho 563 výchovných pracovníků a 590 respondentů z běžné populace. Data byla získávána pomocí online dotazníku, který se skládal z demografických otázek, RSES a BFI – 44. K analýze výsledků jsme využili deskriptivní statistiku a T–test pro nezávislé výběry. Výchovní pracovníci vykazují vyšší hodnotu sebehodnocení, a všech faktorů kromě neuroticismu, zde byly hodnoty nižší. Vedoucími se častěji stávají bývalí účastníci dětských táborů. Výsledky lze uplatnit při výběru vhodných vedoucích na pozice výchovných pracovníků.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.