Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 6

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Nesnadná cesta knihovědy k dějinám knižní kultury

100%
Voit P.
Česká literatura (Czech Literature)
|
2012
|
vol. 60
|
issue 4
586-602
EN
This text was presented on 9th May 2012 at the Librarian and Information Science Department, Faculty of Arts, Comenius University in Bratislava. The lecture was arranged by this Department, the Book Culture History Section at the Slovak National Library in Martin and the Slovak Academy of Sciences History Institute in Bratislava. The lecture demonstrates that the bases of Czech bibliological research are very closely interconnected with national retrospective bibliography and that this continuity carries on to this day due to personnel restraints. Hence even nowadays no difference is felt between historical bibliography and bibliology. However, historical bibliography is lacking a modern national plan for historical books fonds and ways to process them and make them digitally available. New bibliological research needs to be conceived separately and emancipated from routine bibliographical procedures. Bibliology should not be understood as static and positivistically oriented, but as an interdisciplinary field with links to literary history, art studies, musicology and so forth The sociocultural functions of the book should also be foregrounded, as should research into reading and the readership community from the standpoint of historical development. The pedagogical process should also be motivated by these considerations, which will help it begin to attain a higher standard with regard to bibliology and the history of book culture.
2
Content available remote

České tištěné Bible 1488-1715 v kontextu domácí knižní kultury

100%
Voit P.
Česká literatura (Czech Literature)
|
2013
|
vol. 61
|
issue 4
477-501
EN
b2_4) The 1506 Venetian Bible and two Severin Bibles (1529 and 1537) had greated influence on the future development of book culture than the "Melantrichs", which as publication copies are only minor innovations, particularly based on the second Severin of 1537. 5) The typographical aspect of the Brethren editions is not original, but draws on Swiss influence. A strongly inspirational and vital role is played by the Kralice edition at the exegetic, translational and linguistic level, but not with regard to its typographic and graphic decorative contribution. In their time these levels did not influence Czech book culture and were only reflected and used for enlightenment purposes much later. 6) The question whether incunabula and pre-1620 bible editions influenced book culture in this country cannot be answered with a clear negative, but it can be answered with a considerable degree of scepticism. In comparison with ordinary book production, however, their geenrally superior graphic standard clearly facilitated the habit of quiet daily reading to a considerable extent.
CS
a2_4) Pro budoucí vývoj knižní kultury měla Bible benátská 1506 a dvě Severinovy bible 1529 a 1537 větší váhu než takzvané melantrišky, které jsou jen drobně inovovanými edičními kopiemi zejména druhého Severinova vydání 1537. 5) Typografická stránka bratrských edicí není původní, ale těží ze švýcarského vlivu. Životná a silně inspirační role kralických vydání spočívá v rovině exegetické, překladatelské a jazykové, nikoli však v přínosu písmařském a graficko dekoračním. Tyto roviny ve své době českou knižní kulturu neovlivnily a byly reflektovány a osvětově využity až mnohem později. 6) Na otázku, zda prvotiskové a předbělohorské edice biblí ovlivnily tuzemskou knižní kulturu, nelze odpovědět přímo negativně, ale spíše s notnou dávkou skepse. Ve srovnání s běžnou knižní produkcí však jejich povětšinou nadstandardní grafická úroveň k návyku tiché každodenní četby přispěla jistě významně.
3
Content available remote

Nálezová zpráva o fragmentech tří pozdněantických próz tištěných česky počátkem 16. století : Gesta Romanorum, Asenech, Kronika o Apolloniovi

100%
Voit P.
Česká literatura (Czech Literature)
|
2012
|
vol. 60
|
issue 1
55-75
EN
The essay considers three recently discovered works of medieval fiction with subject matter largely from antiquity (Gesta Romanorum, Asenech [Joseph and Aseneth], Kronika o Apolloniovi [Apollonius of Tyre], published in the early sixteenth century. They are, however, preserved only in fragments. The printer was Mikuláš Bakalář of Pilsen, who specialized in medieval literature that aimed to amuse.
4
Content available remote

Česká knižní kultura doby Václava Hájka z Libočan : na okraj jednoho badatelského vakua

100%
Voit P.
Česká literatura (Czech Literature)
|
2014
|
vol. 62
|
issue 2
163-183
EN
This paper attempts to examine the literary terrain marked out between the end of the 15th century and the year 1553, i.e. the period in which the first true Czech author, Václav Hájek of Libočany, author of the Czech Chronicle (1541), translator and adaptor of several Old Czech works, lived and worked. However, for this it was necessary both to confront some of the basically Marxist views held by mid-20th researchers and to try to incorporate the well-known facts into a higher entity called book culture. One of the period-based dangers of Marxist paleo-Czech studies was the evaluation of literary works on their own or without any interest in the specific nature of the communication process or the artistic and workmanlike aspects of publication, distribution and reading technique. One of the parameters of book culture is the readers' reception of texts, which enables a readership community to be formed and cultivated. Book printing in Bohemia and Moravia played a much smaller role in this process than we have previously presumed, as the foremost church institutions, Prague University representatives and thus the printers themselves did not understand the social impact of book printing and at most thought of it as another form of business. The literary scene was so lacking in writers, translators and potential readers, who were mostly just from the increasingly emancipated middle classes, that books of such typographic standards were not produced in enough numbers to support the habit of quiet reading and thus enable intensive reading to slowly turn into extensive reading. Domestic book printing was greatly affected by the import of books from Germany and the strong scriptographic output of the intelligentsia there.
CS
a3_Většina složek knižní kultury zůstala (pochopitelně s výjimkami) dlouho konzervativně středověká a díky přežívajícím národním genům se orientovala více reformačně než renesančně. Ještě na počátku 16. století tedy celá knižní kultura odrážela myšlenkovou uzavřenost jagellonských Čech a niterný náboženský svět utrakvistů a Jednoty bratrské. Světský akcent počal každodenní diskuse o eucharistii převyšovat až od 30. a 40. let, tedy v době, kterou rozhýbaly jak kulturotvorné záměry Ferdinanda I. Habsburského, tak protihabsburská opozice uvnitř stavovské společnosti. Ukazuje se tak, že pro knižní kulturu, jejíž nosnou páteř tvoří právě literární scéna, pasivní přejímání uměnovědných kategorií 19. století není nadále vhodné. Budoucí diskuse by měly ukázat, nakolik je vhodnější převzetí dynastické periodizace, jejíž vnitřní mezníky (1520, 1547) řídkou množinu renesančních a humanistických jevů knižní kultury pojmou bez problémů.
5
Content available remote

Mikuláš Konáč z Hodíškova - inspirace k úvahám o humanismu

100%
Voit P.
Česká literatura (Czech Literature)
|
2015
|
vol. 63
|
issue 1
3-39
EN
2_Unity of the Brethren and Lutheranism. We suggest the rather contentious term national humanism, a survival from a previous era, should be replaced by a new term, the proto-revival of burgher society.
CS
a2_Ze starších dob přežívající, avšak poněkud konfliktní termín „národní humanismus“ navrhujeme nahradit nově zavedeným výrazem „proto-obrození“ měšťanské části společnosti.
6
Content available remote

Humanismus v novém konceptu literatury českých zemí (1. polovina 16. století)

100%
Voit P.
Česká literatura (Czech Literature)
|
2017
|
vol. 65
|
issue 2
181-212
EN
Our ideas regarding the origins of humanism in the Czech lands are based on Kristeller's now classic “narrow” view of this school as a philological and philosophical trend. At the turn of the 16th century an active role in the literary scene was taken (with only some exceptions) by Utraquist priests, who with the aid of translations inter alia were endeavouring to reform the declining post-Hussite society. Emphasis was placed on religious education and the cultivation of morality in accordance with the early Christian church. This trend, which we have described with the new term proto-Revival, has for the most part nothing to do with scholarly humanism either at the level of translation or in occasional original works - but this does not detract from its exceptional importance. Religious rigorism and linguistic patriotism were not unique to conservative Utraquism, but can also be found in non-conformist religious communities. These small churches, motivated by confessional priorities, also rejected non-religious education and the tuition of foreign languages (Greek and Hebrew), while their leaders' activities were incompatible with humanist interests. Only the religiously syncretic centre in Náměšť aimed to keep pace with the rest of Europe. It was here for the first time, if only very briefly between 1533 and 1535, that the potential for undiluted humanism emerged, thanks to Erasmus's critically reformed method of translating, as well as to the domestic scholarly interest in the Czech language. At the level of Biblical translation the Unity of Brethren did not emerge from their Czech isolation until relatively late in comparison with the German reformation in the early 1560s. During the post-Hussite period, the substantial minority of Catholics came closest to the antique tradition and humanist thinking thanks to their studies at universities abroad, while the needs and readership skills of the...
CS
Východiskem našich úvah o počátcích humanismu v českých zemích je Kristellerovo dnes už klasicky "úzké" pojetí tohoto proudu jakožto filologicko-filozofické metody. Na přelomu 15. a 16. století převzali aktivní roli v literárním provozu až na několik výjimek utrakvističtí kněží, kteří mimo jiné pomocí překladů usilovali reformovat upadající pohusitskou společnost. Důraz byl kladen na náboženskou výchovu a kultivaci morálky v intencích prvokřesťanské církve. Tato tendence, kterou jsme označili novým termínem protoobrození, nemá většinou ani v rovině překladu ani v ojedinělých původních pracích s vědeckým humanismem nic společného - přesto však ze své mimořádné důležitosti nic neztrácí. Náboženský rigorismus a jazykový patriotismus nebyl vlastní pouze konzervativním utrakvistům, ale i nonkonformním náboženským společenstvím. Tyto malé církve, vedené konfesijními prioritami, se rovněž uzavřely před nenáboženským vzděláváním a výukou cizích jazyků (řečtiny, hebrejštiny) a rovněž aktivity jejich vůdců se s humanistickými zájmy neslučovaly. Krok s Evropou hodlalo držet pouze nábožensky synkretické centrum v Náměšti. Právě zde poprvé, ale žel nakrátko 1533-1535 se vyjevil potenciál nezředěného humanismu, a to díky Erasmově kriticky reformační metodě překladu a díky domácímu vědeckému zájmu o češtinu. Pak se na úrovni biblického překladu z české izolace vymanila ještě jednota bratrská, ovšem ve srovnání s německou reformací opožděně až počátkem 60. let 16. století. V pohusitském období se nejblíže k antické tradici a humanistickému myšlení díky studiím na zahraničních univerzitách přiblížila početní menšina katolíků. S potřebami a čtenářskými schopnostmi převážně utrakvistické společnosti se však míjela, a tak je...
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.