Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 3

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Right to environment, balancing of competing interests and proportionality

100%
Müllerová H.
The Lawyer Quarterly
|
2018
|
vol. 8
|
issue 2
129-141
EN
Addressing collisions between environmental protection and competing economic and social interests often constitutes the very core of environmental cases. At the constitutional level, a balancing approach based on the doctrine of proportionality is frequently employed to resolve contradictions between conflicting values. In this article, I demonstrate how the proportionality doctrine in its traditional meaning can be applied to balancing interests in environmental cases. Then I bring to the forefront two innovative ways of engaging proportionality in the environmental protection; one employing proportionality as an interpretative instrument with the power to help determining the scope and content of the right to environment; and the other adjusting proportionality to the form of eco-proportionality, offering a restructured framework to rule the human-nature relationship.
2
Content available remote

Klimatická změna a snahy o rozšiřování lidských práv v čase a prostoru

100%
Müllerová H.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2021
|
vol. 160
|
issue 7
549-564
EN
The article focuses on the applicability of human rights instruments in the protection against negative impacts of climate change. It follows from the findings that have been confirmed by international human rights bodies on human rights commitments of states in the field of environmental protection. The author identifies the main difficulties that arise for the application of human rights instruments from the specific characteristics of climate change, especially from a global spread of anthropogenic greenhouse gas emissions by a great number of state and non-state actors and their cumulative effects with emissions from natural sources, and from an unequal geographical distribution and diversity of its impacts. The text then concentrates in more detail on two selected issues of interlinking human rights and climate change: on the time lapse between the causes and consequences of climate change that leads to the need to take into account the interests of future generations within the concept of human rights, and on the extraterritorial character of impacts of greenhouse gas emissions that leads to considering that we need to surmount the current limitation of human rights obligations within the state territory resp. the state jurisdiction. In both issues, the current state of affairs in the theoretical elaboration and judicial interpretation are examined, especially with an eye for future solutions.
CS
Článek se věnuje tématu aplikovatelnosti nástrojů lidských práv k ochraně před negativními dopady klimatické změny. Východiskem zkoumání jsou poznatky, jež byly ohledně lidskoprávních závazků států dovozeny mezinárodními soudy pro oblast ochrany životního prostředí. Autorka identifikuje hlavní obtíže, které pro uplatnění lidskoprávních nástrojů na dopady klimatické změny vyplývají z jejího specifického charakteru, zejména z globální povahy příčin klimatické změny dané kumulací antropogenních emisí skleníkových plynů, pocházejících od obrovského množství aktérů státní i nestátní povahy, a přirozených zdrojů těchto emisí, a z nerovnoměrného geografického rozložení a různorodosti jejích následků. Poté se text blíže zaměřuje na dva vybrané problematické body propojování lidských práv a klimatické změny: na problém časového odstupu mezi příčinami a následky klimatické změny, který vede k úvahám o potřebě zohlednit v konceptu lidských práv zájmy budoucích generací, a na problém přeshraniční povahy dopadů vypouštění emisí skleníkových plynů; ten podněcuje k úvahám o překonání dosavadního omezení lidskoprávních závazků na území státu, respektive výkonu jeho jurisdikce. U obou problémů je zkoumán dosavadní stav jejich teoretického rozpracování a soudní interpretace, zejména s důrazem na hledání budoucích řešení.
3
Content available remote

Práva přírody na rozhraní mezi aktivismem a seriózní debatou

100%
Müllerová H.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2024
|
vol. 163
|
issue 1
3-14
EN
The concept of the rights of nature has become a widely debated legal approach in the last decade, and its advocates see it as a promising new instrument for addressing the global biodiversity crisis, exacerbated by climate change. In several countries (Spain being the first European representative), the rights of nature have been recognised by legislation or judicial decisions, but above all, the rise of the topic in the literature of environmental law is noticeable. The article introduces to the Czech readers the essence of the concept of rights of nature, describes the current intense international debate on the potential of this legal instrument and identifies the main difficulties of its prospective introduction, especially in the context of European legal orders. It then considers the relationship of the rights of nature to the human right to a favourable environment, and in particular to traditional environmental law or nature conservation law. It shows that rights of nature, like environmental law, are dependent on human actors for their application, and their enforcement may suffer from similar shortcomings to those that have long been criticised in traditional environmental law instruments. From this perspective, the whole debate can also be used as a stimulus for improving environmental law in Europe at the level of EU legislation and its implementation by Member States.
CS
Koncept práv přírody se v posledním desetiletí stal hojně diskutovaným právním přístupem, jehož obhájci ho chápou jako nový slibný nástroj pro řešení globální krize biodiverzity, zesílené ještě klimatickou změnou. V některých státech (prvním evropským zástupcem je Španělsko) byla práva přírody uznána legislativou nebo soudními rozhodnutími, především je ale patrný vzestup tohoto tématu v literatuře práva životního prostředí. Článek přibližuje českým čtenářům podstatu konceptu práv přírody, popisuje nynější intenzivní mezinárodní debatu o potenciálu tohoto právního nástroje a identifikuje hlavní obtíže jeho případného zavedení, zejména v kontextu právních řádů Evropy. Dále uvažuje o vztahu práv přírody vůči lidskému právu na příznivé životní prostředí, a zejména pak vůči tradičnímu právu životního prostředí, respektive právu ochrany přírody. Ukazuje, že práva přírody jsou, stejně jako právo životního prostředí, při své aplikaci závislá na lidských aktérech a jejich prosazování může trpět podobnými nedostatky, jaké jsou dlouhodobě kritizovány u klasických nástrojů práva životního prostředí. Z tohoto pohledu lze celou debatu využít i jako podnět pro zdokonalení práva životního prostředí v Evropě na úrovni unijních předpisů i jejich implementace členskými státy.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.