Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 4

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Bůh, nebo vývoj? : několik poznámek k historismu v úvahách evangelických myslitelů na počátku 20. století

100%
Horský J.
Dějiny - Teorie - Kritika (History - Theory - Criticism)
|
2010
|
vol. 7
|
issue 1
57-75
EN
This study is based on a comparative analysis of certain features in the thinking of two Protestant liberal theologians, the Czech divinity scholar, historian of religion and subsequent proponent of comparative religious studies František Žilka and the classic German writer on the sociology of religion Ernst Troeltsch. Here the author focuses primarily on their conception of historical development in relation to religious values. While Troeltsch recognizes the possible infl uence of social and economic conditions on religion, Žilka on the other hand understands religion to be a factor in the creation of social structures. In contrast to Troeltsch, however, Žilka is more prone to recognize the infl uence of nationalities on the various forms of (Christian) religion. Both concur in seeing elements within Protestantism which contribute to the democratic development of society. Both authors also agree that the validity of religious values themselves cannot be decided by historical or sociological methods. Both wish to tone down the methods used in 19th century historism by acknowledging the autonomy of theological methods.
CS
Tato studie je založena na srovnávací analýze jistých prvků myšlení dvou protestantských liberálních teologů, českého bohoslovce, historika náboženství a následně zastánce komparativní religionistiky Františka Žilky a klasika německého studia sociologie náboženství Ernsta Troeltsche. Autor se primárně soustředí na jejich pojetí historického vývoje ve vztahu k náboženským hodnotám. Zatímco Troeltsch vyzdvihuje možné vlivy společenských a ekonomických podmínek na náboženství, Žilka na druhé straně chápe náboženství jako faktor vytvářející sociální struktury. Oproti Troeltschovi je Žilka více hotov přiznat vliv národů (či národností) na různé podoby (křesťanského) náboženství. Oba se shodují na prvcích uvnitř protestantismu, které napomohly demokratickému vývoji společnosti. Oba autoři také uznávají, že platnost náboženských hodnot nemůže být posuzována historickými či sociologickými metodami. Oba si přáli zmírnit metody užívané v historismu devatenáctého století přiznáním autonomie metod teologických.
2
Content available remote

"I proto, že sem nekopal roli srdce svého": příspěvek k problematice sebetematizace u českých tajných nekatolíků v 18. století

100%
Horský J.
Dějiny - Teorie - Kritika (History - Theory - Criticism)
|
2006
|
vol. 3
|
issue 1
49-71
EN
This article carries on from the analysis ofthe “religious culture” ofWiirtemberg Lutheran pietism offered by Ulrike Gleixner, and is based on the theoretical concepts of culture used in Anthropological History and New Cultural History. Gleixner’s study shows the central importance in religious culture that “rebirth in the Holy Spirit” had for the thematisation ofthe selfamong 18th-century pietists. The question is whether we might find similar cultural categories serving as instruments ofthematisation ofthe selfin the “religious culture” of 18th-century Czech non-Catholics, who were partially influenced by Lutheran pietism. The article is focused on the analysis of a number of selected sources (especially the letters ofthe Czech serfMatěj Němeček of 1732, in which he gives reasons for his departure into Protestant exile), and it considers how the categories of“rebirth”, the “heart” and “conscience” are treated. While Němeček does not speak directly of“rebirth”, in the way that he describes himselfwe can find equivalents to rebirth that in a certain sense show a sectarian character (he regards a secular promise as sinful, the religious transformation ofthe selfneeds to be affirmed by emigration to a non-Catholic country, and this is understood as a work ofsalvation).
3
Content available remote

Co je to "národní rámec"? : několik poznámek, otázek a úvah na okraj článku Miloše Řezníka

100%
Horský J.
Dějiny - Teorie - Kritika (History - Theory - Criticism)
|
2008
|
vol. 5
|
issue 2
274-292
EN
This is a contribution to the discussion on Miloš Řezník’s article, ‘Národní kategorie a současná historiografie’ (National categories and contemporary historiography), published in Dějiny - teorie - kritika 3/2006, p. 7-34. I operate nominalistically with the category of nation. In contrast to the study of history in the ‘national historical framework’ I propose the historical analysis and microhistorical correction to the macro-analytical approaches of ‘national history’ (both in principal in agreement with Řezník). The main part of my discussion is, however, concerned with Řezník’s argument that one cannot leave the ‘national historical framework’ without also taking up a position on national identity. My emphasis here is on Weber’s idea of ‘value neutrality’. I also point out the need to distinguish between diff erent layers: (1) (potential) national life, (2) national consciousness, (3) consciousness and a refl ected identifi cation of oneself as a member of a certain nation, and (4) the situation in which national motifs enter into the intentionality of social behaviour. These levels should not be confused when conducting research.
CS
Tento text je diskusním příspěvkem ke studii Miloše Řezníka Národní kategorie a současná historiografie (DTK 3/2006, s. 7-34). S kategorií „národa“ pracuji nominalisticky. Proti studiu dějin v národně dějinném rámci navrhuji historickou analýzu problémů a mikrohistorickou korekci makroanalytických přístupů k „národním dějinám“ (oboje v zásadě ve shodě s Řezníkem). Polemicky se vyjadřuji především k Řezníkově tezi, že nelze opouštět „národní dějinný rámec“, aniž bychom tím zároveň nezaujímali stanovisko k národní identitě. Oproti tomuto přístupu zde akcentuji tezi o „hodnotové neutralitě“ Maxe Webera. Dále upozorňuji na potřebu odlišovat vrstvy: 1. (potencionálně) národního života, 2. národního vědomí, 3. vědomí a reflektované identifikace sebe sama jako příslušníka určitého národa a 4. situace, kdy národní motivy vstupují do intencionality sociálního jednání. V rámci bádání by neměly být tyto roviny zaměňovány.
4
Content available remote

"Předsudky o standardech vědeckosti historiografie." : stručná poznámka na okraj "sporu" o třetí vydání Kutnarových a Markových Přehledných dějin českého a slovenského dějepisectví

100%
Horský J.
Dějiny - Teorie - Kritika (History - Theory - Criticism)
|
2010
|
vol. 7
|
issue 2
280-285
EN
This paper responds in a discussive manner to a critical review by Miloš Havelka of the third edition of František Kutnar‘s and Jaroslav Marek‘s book Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví, published in Dějiny - teorie - kritika 6/2009, pp. 380-387.
CS
Studie polemicky odpovídá na recenzi třetího vydání Přehledných dějin českého a slovenského dějepisectví Františka Kutnara a Jaroslava Marka z pera Miloše Havelky, uveřejněnou v časopise Dějiny - teorie - kritika 6/2009, na stranách 380-387.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.