The paper deals with the relationship between the Prague School and the “empirical functionalists”, or “Greenbergians”, i.e. linguists such as Talmy Givón, William Croft, Bernard Comrie, Martin Haspelmath or Joan Bybee. Common concepts are pointed out, primarily those elaborated by Josef Vachek (synchronic dynamism, interaction of language levels, interplay of external and internal factors in the shaping of language). Further, aspects are mentioned in which these current trends can enrich each other: e.g., a broad empirical basis, the methodology of explicative comparison of languages, grammaticalization and iconicity offered by empirical functionalism; on the other hand, the methodology of detailed holistic description of individual languages, questions of language cultivation, topics leading beyond linguistics, etc, provided by the Prague School. Finally, work to make classical Praguean texts accessible is urgently needed.
In the present paper, the author deals with several processes of grammaticalization in Slavonic and Baltic languages. First he describes the expression of predicative possession and obligation and of future in Northern Slavonic and Baltic languages. Further, he deals with the expression of passive in Baltic languages, with examples of the grammaticalization pathway from ‘say’ to evidential in Slavonic languages, and with the origin of some complementizer markers in West Slavonic languages. Finally, he briefly discusses two Slavonic and Baltic examples for pathways leading to ‘comrade’ and ‘other’. In addition, he also discusses contactological aspects of the processes in question.
CS
Před více než 45 lety psala Eva Havlová o potřebě slovníku sémantických změn. Něco jako část takového slovníku vyšlo v roce 2002 v podoběSvětového lexikonu gramatikalizaceod Bernda Heineho a Taniy Kutevové. Ačkoli jejich Lexikon má nemálo otazníků, jistě ho lze využít jako základu pro další práci a různě jej doplňovat. V tomto příspěvku přinášíme některá doplnění z oblasti slovanských a baltských jazyků.Dobře dokumentovaný případ pro gramatikalizační kanál DRŽET > MÍT představuje např. českémíta litevskéturétitéhož významu; obě tato slovesa pak ilustrují také další gramatikalizační vývoj v linii MÍT > POVINNOST. Pro dva gramatikalizační kanály vedoucí k futuru uvádíme dva příklady ze slovanských jazyků: VZÍT > FUTURUM v ukrajinském futuru typupysáty-mu(zde navíc uvažujeme o možnosti vlivu mad'arštiny) a ZMĚNA STAVU > FUTURUM V severoslovanském futuru typu českéhobudu pracovat(zde navíc řešíme otázku vlivu němčiny na vznik této konstrukce). Dále v areálových souvislostech pojednáváme o lotyšských pasivních konstrukcích typutikt/tapt/kļūt+ infinitiv jako příkladech gramatikalizačního kanálu DOSTAT SE > ZMĚNA STAVU > PASIVUM. Jako o příkladu gramatikalizačních kanálů ŘÍCT > EVIDENCIÁL A ŘÍCT > QUOTATIV pak pojednáváme o českémprýa stručněji i o jiných slovanských partikulích. Jako další příklad gramatikalizace vedoucí od relativa/demonstrativa ke spojce uvádějící vedlejší obsahovou větu uvádíme severoslovanské spojky typu českéhože(a stručně přitom poukazujeme na možnost vlivu němčiny). Konečně pro gramatikalizační kanál vedoucí od číslovky 1 k zájmenu či adjektivu ‘jiný’ krátce zmiňujeme další příklad v praslovanském*in'ba jako příklad částečné gramatikalizace substantiva ‘přítel’ v komitativ uvádíme litevskédrauge‘společně’.
In the present text, the author points out the importance of analytical comparison of Celtic and Slavonic languages and cultures. As examples he presents several fragments of this comparison: on the intellectualization of forms of the dual number in Breton and Czech, on the evaluation of the article in Celtic and Slavonic languages and on possible parallels in the external history and the periodization of Celtic and Slavonic languages
CS
Autor, vycházeje z konceptu analytického srovnávání v duchu Viléma Mathesia jako protikladu k srovnávání genetickému a vedoucího k charakteristice jazykových a kulturních jevů na obecném pozadí, přináší několik příkladů a námětů na takové srovnávání z oblasti keltských a slovanských jazyků. Nejdříve srovnává různé intelektualizace původně duálových forem v bretonštině a v češtině. Pak píše o paralelách v hodnocení určitého členu (artikuloidu) ve slovanských jazycích a neurčitého členu v keltských jazycích. Nato uvádí různá témata pro analyticko-srovnávací výzkum v oblasti historie keltských a slovanských jazyků, jako je role velikosti a historického kontextu v dějinách jazyka, argumentace jazykových obrození a postavení jazyka v národních hnutích nebo role novodobého centralizovaného státu v jazykové politice. A nakonec pojednává o inspiracích, které poskytují periodizace dějin keltských jazyků pro periodizaci dějin češtiny.
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.