Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 10

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Psychometrická analýza škály náboženských a duchovních zápasů (RSS) v českém prostředí

100%
Janů A., Maliňáková K., Fürstová J., Tavel P.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2018
|
vol. 62
|
issue Supplement_1
2-18
EN
Objectives. Spirituality is often positively associated with physical and mental health. However, recent research suggests also possible negative associations connected with socalled religious struggles. Therefore, the need of having valid instrument for measuring spiritual struggles is also increasing. The aim of this study was to psychometrically evaluate Religious and Spiritual Struggles Scale (RSS) in secular conditions of the Czech Republic. Sample and settings. A nationally representative sample of 1000 Czech respondents aged fifteen years and over (n=1000; 46.04±17.28 years; 48.6% men) participated in the survey. Religious and spiritual struggles and basic socioeconomic information were measured. Results. The non-parametric comparison of different sociodemographic groups showed a higher prevalence of religious and spiritual struggles among older people, people living alone and the unemployed. In order to assess the number of factors, Kaiser criterion, scree plot, Paralel analysis (PA) and Minimum average partial test (MAP) were used. All of these methods resulted into a three-factors solution. The original scale consists of six subscales, in Czech conditions, however, they tended to pair up. Therefore, besides presenting the full version, we also decided to reduce the scale and for common research we suggest the possibility of using only three subscales (Divine, Meaning and Interpersonal). The confirmatory factor analyses supports this model with χ² (74)=176.8; p<0.001, SRMR=0.035, CFI=0.998, TLI=0.998, RMSEA=0.037 (90% CI=0.030-0.044). Both versions of the scale have a high internal consistency: for the full version α=0.96 and ωt = 0.96, for the three-scale version α=0.92 and ωt =0.94. Study limitations. The main limitation of this study is a high proportion of respondents who reported that they have no experience of religious and spiritual struggle. This is probably connected with a low overal religiosity in the country.
CS
a1_Posuzování psychopatologických symptomů je důležitou součástí výzkumné a klinické praxe. Studie zkoumá psychometrické vlastnosti české verze dotazníku Brief Symptom Inventory (BSI-53, Stručný inventář příznaků) a vytváří základ pro tvorbu norem pro českou neklinickou populaci. Dotazník BSI-53 je kratší multidimenzionální verzí dotazníku Symptom Checklist (SCL 90-R), sloužícího ke zjištění přítomnosti psychopatologických symptomů. Zkoumaný nástroj obsahuje devět subškál a tři celkové indexy: GSI (Obecný ukazatel závažnosti), PSDI (Index závažnosti přítomných symptomů) a PST (Celkový počet přítomných symptomů). Metody. Na reprezentativním výběru české populace (N = 1800, věk průměr 46,4, SD 17,4, 48,7 % mužů) byly provedeny statistické analýzy sesbíraných údajů BSI-53. Ke zjištění konvergentní validity byl použitý dotazník posuzující fyzické a psychické zdraví SF-8. Výsledky. Jednotlivé subškály BSI-53 mezi sebou středně silně až silně korelují, Spearmanovy korelační koeficienty nabývají hodnot 0,45-0,75. Konfirmační faktorová analýza pro standardní devítifaktorový model ukázala, že náboje všech položek na jednotlivé faktory jsou středně vysoké až vysoké (s hodnotami 0,55-0,87). Tento model vykazuje dostatečnou shodu s našimi daty: χ²(1091) = 4328,2, p <0,001, CFI = 0,994, TLI = 0,994, SRMR = 0,045, RMSEA = 0,041 (90% CI = 0,039-0,042). Vnitřní konzistence všech devíti BSI subškál a také celé škály dané obecným ukazatelem závažnosti (GSI) je vysoká. Hodnota Cronbachova α = 0,97 (95% CI 0,97-0,98), McDonaldova koeficientu ωh = 0,84 a ωt = 0,97. Konvergentní validita, posuzovaná korelacemi se subškálou psychické zdraví dotazníku SF-8, se jeví být středně vysoká až vysoká.
2
Content available remote

Psychometrická analýza škály funkčního posouzení terapie chronických nemocí - spirituální osobní pohoda (FACIT-Sp) v českém prostředí

88%
Šarníková G., Maliňáková K., Fürstová J., Dubovská E., Tavel P.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2018
|
vol. 62
|
issue Supplement_1
114-128
EN
a2_Study limitations. Limitation of the study is the method of data collection by standardized face to face interview and thus possible effect of social desirability.
CS
Konfirmační faktorová analýza (CFA) podporuje dvou- i třífaktorové řešení, lepší shodu s daty však vykazuje třífaktorový model s χ² (24) = 147,1; p < 0,001; SRMR = 0,054; CFI = 0,998; TLI = 0,997; RMSEA = 0,072 (90% CI = 0,061-0,083). Originální i zkrácená verze škály vykazují přijatelnou vnitřní konzistenci: pro dvanáctipoložkovou verzi je hodnota Cronbachova alfa = = 0,7 a McDonaldův koeficient omega (ω) = 0,87, pro devítipoložkovou verzi je α = 0,78 a ωt = 0,89. Omezení. Limitací studie je metoda sběru dat standardizovaným řízeným rozhovorem tváří v tvář, a tedy možné ovlivnění sociální žádoucností.
XX
Cíle. Spiritualita je spojena s mnoha oblastmi lidského života včetně psychického, fyzického i sociálního zdraví. Proto také narůstá potřeba používání vhodných validních nástrojů pro měření spirituality, které by umožnily porovnání jednotlivých studií. Cílem této studie byla psychometrická analýza české verze Škály funkčního posouzení terapie chronických nemocí - Spirituální osobní pohoda (FACIT - Sp). Metoda. Výzkum byl proveden terénním šetřením metodou rozhovoru na vzorku 1000 respondentů z České republiky. Soubor je reprezentativním vzorkem obyvatel ČR z hlediska věku nad 15 let (s průměrným věkem 46,0; SD 17,28), pohlaví (48,6 % mužů) a regionální příslušnosti. Součástí dotazníku byly otázky na spiritualitu, religiozitu a základní sociodemografické údaje. Výsledky. Výsledky ukázaly rozdíly v spiritualitě mezi různými sociodemografickými skupinami. Ženy a respondenti ve věkové skupině nad 60 let dosahují statisticky významně vyšších hodnot v subškále Víra. Hodnoty skóru v subškále Smysl/Vnitřní klid klesají s přibývajícím věkem a jsou také nižší ve skupině respondentů žijících o samotě a respondentů s nižším dokončeným vzděláním. S použitím EFA byl ověřen počet faktorů pomocí Kaiserova kritéria, sutinového grafu, paralelní analýzy (PA) a testu Minimum average partial (MAP). Tři položky škály byly vyřazeny, protože snižovaly reliabilitu škály. EFA umožňuje extrakci dvou nebo tří faktorů, přičemž obě řešení jsou přípustná. V třífaktorovém řešení se faktor Smysl/Vnitřní klid rozdělil na dva faktory. cze
3
Content available remote

Validácia slovenskej skrátenej škály prežívania v blízkych vzťahoch (ECR-R-SK-14)

88%
Švecová J., Kaščáková N., Fürstová J., Hašto J., Tavel P.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2021
|
vol. 65
|
issue 2
146-162
EN
Aims. The attachment formed in early childhood affects an individual’s mental and physical health. The aim of the study was to assess the psychometric properties of the Slovak version of the ECR-R questionnaire designed to detect attachment in adulthood, to create a shorter version, and to examine the sociodemographic differences in anxiety and avoidance among Slovak respondents. Sample, settings, and methods. In a cross-sectional study with a representative sample of the adult Slovak population (N=1018, age 46.24, SD 16.56, 48.7% men), data were collected using the Slovak translation of the ECR-R questionnaire. The Slovak version of the Relationship Questionnaire (RQ) was used to assess the convergence validity. Results. The data of the psychometric analysis of the shortened version of the Close Relationship Questionnaire, the ECR-R-SK-14, indicate its better suitability for measuring relationship in adulthood compared to the ECR-R-16 version. Convergent validity was confirmed. Sociodemographic differences in individual groups of the Slovak population, which were expanded to include subjectively perceived loneliness in the last year of life, were described. Summary. The ECR-R questionnaire and its shorter version, the ECR-R-SK-14, are suitable tools for measuring relationships in adulthood, whether scientific or clinical. Limitations. The complete version of the ECR-R questionnaire can be difficult for some respondents to understand due to a large number of reversely formulated questions.
4
Content available remote

Dotazník prožívání blízkých vztahů (ECR-R) a sociodemografické rozdiely vo vzťahovej úzkostnosti a výhybavosti

76%
Hašto J., Kaščáková N., Fürstová J., Poláčková Šolcová I., Vacková K. A., Heveriová M., Tavel P.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2018
|
vol. 62
|
issue Supplement_1
56-79
EN
Objectives. Attachment experience and behaviours adopted during childhood and their manifestation in adulthood are related to mental and physical health. The Experiences in Close Relationships-Revised (ECR-R) questionnaire was used to detect attachment style. The aim of the study was to explore the psychometric properties of the reworked Czech translation of the ECR-R (Prožívání blízkých vztahů) with reformulated problematic items and to compare it with the shortened version, the ECR-R-16. The other aim was to assess the sociodemographic differences in attachment anxiety and avoidance in different population groups. Sample and settings. A cross-sectional study on a representative sample of the adult population of the Czech Republic (N=1800, age 46.4, SD 17.4, 48.7% of men) collected data on the ECRR questionnaire. Results. The results of exploratory factor analysis showed that the short version ECR-R-16 is more appropriate and has a clear two-factor solution with great reliability at the scale of attachment anxiety (α=.91) and attachment avoidance (α=.91). Confirmatory analysis showed a better fit with the data after excluding the two items with the lowest h2 communalities (ECR-R-14). The convergent validity of the ECR-R-16 with the Relationships questionnaire was confirmed. The demographic differences in various groups are described. Summary. The ECR-R and the ECR-R-16 questionnaires are appropriate for the research of the attachment in adults and for the clinical purposes. Limitations. When comparing with other studies, it is necessary to take into account that the “face to face” method was used. Even in adolescents (age 15 to 19, N=97) the adult ECR-R variant was used.
SK
Problém. Štýl vzťahového prežívania a správania osvojeného v detstve a prejavujúceho sa v dospelosti vykazuje súvislosti s psychickým a fyzickým zdravím. Pre detegovanie vzťahového štýlu bol zvolený dotazník Experiences in Close Relationships-Revised (ECR-R). Cieľom štúdie bolo posúdiť psychometrické vlastnosti prepracovanej plnej verzie dotazníka Prožívání blízkých vztahů (ECR-R) s upraveným znením otázok a porovnať jeho vlastnosti so skrátenou verziou ECR-R-16. Ďalším cieľom bolo posúdiť sociodemografické rozdiely vo vzťahovej úzkostnosti a vyhýbavosti v rôznych skupinách obyvateľstva. Metódy. V rámci výskumnej štúdie boli v reprezentatívnej vzorke obyvateľstva ČR (N = 1800, vek 46,4, SD 17,4, 48,7 % mužov) zozbierané údaje dotazníka ECR-R. Výsledky. Výsledky exploračnej faktorovej analýzy ukázali oproti plnej verzii väčšiu vhodnosť skrátenej verzie ECR-R-16, ktorá má jasné dvojfaktorové riešenie a výbornú reliabilitu škály úzkostnosti (α = 0,91 ) aj škály vyhýbavosti (α = 0,91). Konfirmačná faktorová analýza ukázala lepšiu zhodu s dátami po vylúčení dvoch položiek s najnižšími h2 komunalitami (výsledkom je verzia ECR-R-14), avšak pre zachovanie vzťahových tém odporúčame používať verziu ECR-R-16 s preformulovaným znením jednej z otázok. Bola potvrdená konvergentná validita ECR-R-16 so Vztahovým dotazníkom (Relationships questionnaire - RQ). Sú popísané zistené demografické rozdiely v rôznych skupinách obyvateľstva. Zhrnutie. Dotazníky ECR-R a ECR-R-16 sa javia ako vhodné pre výskum problematiky vzťahovej väzby v dospelosti a pre klinickú prax. Limity. Pri porovnávaní s inými štúdiami je potrebné vziať do úvahy, že bola použitá metodika rozhovoru "face to face" a aj u mladistvých (vek od 15 do 19 rokov, N = 97) bol použitý variant ECR-R pre dospelých.
5
Content available remote

Psychometrické charakteristiky české verze stručného inventáře příznaků (BSI-53)

76%
Kabát J., Kaščáková N., Fürstová J., Bartůšková L., Glogar P., Poláčková Šolcová I., Tavel P.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2018
|
vol. 62
|
issue Supplement_1
19-39
EN
a2_Conclusion. The BSI-53 questionnaire is a short, reliable instrument for the assessment of psychological distress. The degree of utility of the instrument in clinical work and the evaluation of its potential to identify specific clinical syndromes and sensitivity to detect changes should be documented by further studies.
6
Content available remote

Psychometrická analýza škály každodenní spirituální zkušenosti (DSES) v českém prostředí

76%
Maliňáková K., Trnka R., Šarníková G., Smékal V., Fürstová J., Tavel P.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2018
|
vol. 62
|
issue Supplement_1
100-113
EN
Objectives. There is a growing body of literature that focuses on the associations between spirituality and different areas of human life. Therefore, the need for having valid instruments for measuring spirituality is also increasing. The aim of this study was to psychometrically evaluate the Daily Spiritual Experience Scale (DSES) in Czech conditions. Sample and settings. A nationally representative sample of 1800 Czech respondents aged fifteen years and over (n=1800; 46.4±17.4 years; 48.7% men) participated in the survey. Spirituality (DSES) and religiosity, together with basic socio-demographic information, were measured. Results. The non-parametric comparison of different sociodemographic groups showed higher spirituality among women and among widows/ widowers. There was also a trend of increasing spiritual experience in older groups. Spearman’s correlation among the items of the scale showed a high inter-item correlation (0.92) between items 4 and 5; therefore, we decided to exclude item 5. The 15-item version of the scale has high internal consistency with Cronbach’s alpha = = 0.96 and McDonald’s ωt = 0.98. The Exploratory Factor Analysis performed on a matrix of polychoric correlations resulted in a two-factor model. The Confirmatory factor analyses supports this model with χ² (89) = 648.1; p<0.001; SRMR = 0.037; TLI = 0.999; CFI = 0.999; RMSEA = 0.059 (90% CI = 0.055-0.063). Study limitations. The main limitation of this study is the high proportion of religiously unaffiliated respondents and the correspondingly low number of religious respondents, which is a natural consequence of gathering representative samples in a secular environment.
CS
Cíle. Souvislosti spirituality s nejrůznějšími oblastmi lidského života se v současné době věnuje vzrůstající množství studií. S tím souvisí také potřeba validních nástrojů pro její měření. Cílem této studie je psychometrická analýza Škály každodenní spirituální zkušenosti (DSES) v českých podmínkách. Metoda. Výzkumný soubor je tvořený 1800 respondenty a je reprezentativním vzorkem populace České republiky ve věku nad 15 let (48,7 % mužů, prům. věk 46,41, SD = 17,40). Součástí dotazníku byly otázky na spiritualitu, religiozitu a základní sociodemografické údaje. Výsledky. Výsledky popisné statistiky a neparametrických porovnání mezi skupinami ukázaly vyšší spiritualitu u žen a u respondentů, kteří ztratili partnera. Pozorovatelný je také trend nárůstu spirituálního prožívání u starších věkových skupin. Následné analýzy jednotlivých položek škály ukázaly na vysokou korelovanost otázek 4 a 5, proto byla položka 5 z dalších analýz vyloučena. Patnáctipoložková verze škály vykazuje vysokou reliabilitu, s hodnotou Cronbachova alfa = 0,960 a McDonaldovova koeficientu omega (ωt) = 0,98. Explorační faktorová analýza (EFA) s využitím šikmé (Oblimin) rotace na matici polychorických korelací vyústila ve dvoufaktorové řešení, které bylo podpořeno i analýzou konfirmační, s χ² (89) = 648,1; p < 0,001; SRMR = 0,037; TLI = = 0,999; CFI = 0,999; RMSEA = 0,059 (90% CI = 0,055-0,063). Provedené analýzy ukazují, že patnáctipoložková DSES je vhodným nástrojem pro hodnocení religiózního i nereligiózního prožívání. Omezení. Limitací této studie je nízký podíl religiózních respondentů, který je v českém prostředí logickým výstupem reprezentativních sběrů.
7
Content available remote

Dotazník životních stresorů (LSC-R) : výskyt stresorov u dospelých obyvateľov ČR a súvis so zdravím

76%
Kaščáková N., Fürstová J., Poláčková Šolcová I., Heveriová M., Heveri M., Hašto J., Tavel P.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2018
|
vol. 62
|
issue Supplement_1
80-99
EN
Objective. The occurrence of traumatic events in childhood and during later life increases the incidence of many mental and somatic diseases. The lifetime impact of cumulative stressful events throughout life is very substantial. The aim of this study was to check selected psychometric parameters of the Czech version of the LSC-R, to assess the occurrence of life stressors in a representative sample of adult population in the CR and to determine associations between the occurrence of stressors, health, pain and problematic use of alcohol and nicotine. Sample and settings. A cross-sectional study on a representative sample of the adult Czech population (N=1800, age 46.4, SD 17.4, 48.7% of men) collected data on the LSC-R. For convergent validity the Childhood Trauma Questionnaire, the Short-Form Health Survey (SF-8) and the CAGE-questionnaires were used. Results. In 80% of respondents at least one stressor and in 15% five or more stressors were found. The sociodemographic differences are discussed. People with problematic use of alcohol and nicotine experienced significantly more overall stressors, stressors that began before the age of 16 years old and more interpersonal violence in comparison with non-drinkers and nonsmokers. Confirmatory analysis showed satisfactory fit parameters for the created five-factor model, and convergent validity was demonstrated. Significant associations between scores on the LSC-R, physical and mental health, pain and the problematic use of alcohol and nicotine are discussed. Summary. The Life Stressor Checklist-Revised appears to be a clinically useful instrument for the detection of lifetime stressors and for research purposes in the context of planning prevention and therapeutic possibilities. Limitations. The LSC-R was the part of a larger battery and was placed in the last third.
SK
a2_Zhrnutie. Dotazník životních stresorů sa javí ako klinicky využiteľný nástroj na detekciu celoživotného výskytu stresorov a na výskumné účely v kontexte plánovania prevencie a terapeutických možností. Limity. Dotazník bol súčasťou väčšej batérie a bol zaradený v poslednej tretine dotazníkovej batérie.
8
Content available remote

Psychometrická analýza českej verzie dotazníka trauma z dětství (CTQ) so sociodemografickými rozdielmi v traumatizácii dospelých obyvateľov Českej republiky

76%
Kaščáková N., Fürstová J., Poláčková Šolcová I., Bieščad M., Hašto J., Tavel P.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2018
|
vol. 62
|
issue 3
212-230
EN
Objective. The aim of the study was to verify psychometric properties of the Czech version of Childhood Trauma Questionnaire (CTQ) in a representative sample of the Czech Republic and to assess sociodemographic differences in various types of trauma across different groups of the Czech population. Methods. A cross-sectional study (N=1000, mean age 46.0, 48.6 % men) collected data using the CTQ. Medians and quartiles were used to assess the data, non-parametric tests were used to test the differences between groups. The dimensional structure was tested by confirmatory and exploratory factor analyses. Results. All subscales of the CTQ correlated moderately. The exploratory and confirmatory factor analyses showed the suitability of the original 5-factor solution. The internal consistency of the CTQ subscales was very good (α ranged from .817 to .922), except physical neglect with questionable consistency (α= .642). According to the empirically derived cut off score, emotional abuse (EA) was found in 20.2 %, physical abuse (PA) in 18 %, sexual abuse (SA) in 9.7%, emotional neglect (EN) in 15.6 % and physical neglect (PN) in 37.2% of the Czech population, with 24.5 % of respondents with one type of trauma experience and 23.8% with multiplex traumatisation. People living alone had a significantly higher occurrence of EA, EN and PN. People with primary school education had a significantly higher occurrence of EN and PN compared to those with higher education. Disability was significantly associated with the occurrence of EA. The incidence of SA was significantly associated with living alone and achieved primary education. Limitations. Data collection method (a standardised face to face interview) could affect the social desirability of answers as well as sensitivity to emotionally demanding items.
SK
Cieľom štúdie bolo overiť psychometrické vlastnosti českého prekladu CTQ (Childhood Trauma Questionnaire) na reprezentatívnej vzorke dospelých obyvateľov Českej republiky (ČR) a posúdiť sociodemografické rozdiely v jednotlivých podtypoch traumatizácie v rôznych skupinách obyvateľstva. Metódy. V rámci výskumnej štúdie na reprezentatívnej vzorke obyvateľstva ČR (N=1000, priemerný vek 46,0; 48,6 % mužov) boli zozbierané údaje nástroja CTQ. Na popis dát boli použité mediány a kvartily, na testovanie rozdielov v skupinách boli použité neparametrické testy. Dimenzionálna štruktúra dotazníku bola testovaná exploračnou a konfirmačnou faktorovou analýzou. Výsledky. Nástroj CTQ je možné považovať za validný sebaposudzovací nástroj pre dospelých na retrospektívne zisťovanie traumatizácie v detstve v českom kultúrnom kontexte. Exploračná a konfirmačná faktorová analýza ukázali vhodnosť pôvodného 5-faktorového riešenia. Na potvrdenie konvergentnej validity boli použité škály úzkostnosti a vyhýbavosti z dotazníka ECR-R (Experiences in Close Relationships - Revised) a škála neuroticizmu z BFI-44 (Big Five Inventory). Vnútorná konzistencia subškál CTQ bola výborná (s Cronbachovým α v rozmedzí 0,82 až 0,92), okrem škály fyzického zanedbávania (α = 0,64). V reprezentatívnej vzorke obyvateľstva ČR bolo podľa empiricky odvodených prahových hodnôt zistené u 20,2 % respondentov emocionálne týranie (EA), u 18 % fyzické týranie (PA), u 9,7% sexuálne zneužívanie (SA), u 15,6 % emocionálne zanedbávanie (EN) a u 37,2 % fyzické zanedbávanie (PN). U 24,5 % obyvateľstva bol prítomný aspoň jeden typ traumatizácie a u 23,8 % traumatizácia viacerými typmi traumy. U ľudí žijúcich osamelo bol signifikantne vyšší výskyt EA, EN a PN. Obyvatelia s dosiahnutým základným vzdelaním mali signifikantne vyšší výskyt EN a PN v porovnaní s ľuďmi s vyšším typom vzdelania. Výskyt SA bol významne asociovaný s životom osamote a dosiahnutým základným vzdelaním. Invalidita bola signifikantne spojená s výskytom EA. Jednotlivé subškály CTQ medzi sebou stredne korelovali. Limity. Limitom štúdie je spôsob zberu údajov. Štandardizované interview mohlo ovplyvniť odpovedanie na citlivé položky sociálne želateľným smerom.
9
Content available remote

Psychometric analysis of the Guilt and Shame Experience Scale (GSES)

76%
Maliňáková K., Černá A., Fürstová J., Čermák I., Trnka R., Tavel P.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2019
|
vol. 63
|
issue 2
177-192
EN
Objectives. Recent research has begun to pay attention to the experiences of guilt and shame in different realms of human life. However, there is an urgent need to develop valid instruments for measuring these emotional experiences. The main aims of this study are to introduce a newly developed tool, the Guilt and Shame Experience Scale (GSES), and to psychometrically evaluate its properties. Sample and settings. An online sample of Czech respondents aged 15 and over (N=1101; 34.4 ± 13.0 years; 26.9% men) participated in the survey. Experiences of guilt and shame (GSES), together with basic socio-economic information, were measured. Results. The non-parametric comparison of different socio-demographic groups showed a higher disposition for experiencing guilt among women and religious respondents and a lower disposition for experiencing both vindication and shame among middle-aged respondents. For the purpose of factor analysis, the data set was divided into two groups. One group (N=551) was used for Exploratory Factor Analysis (EFA) and the second (N=550) for Confirmatory Factor Analysis (CFA). On the basis of the EFA performed on a matrix of polychoric correlations and the subsequent CFA, two items were excluded. The eight-item version of the scale has good internal consistency, with Cronbach’s alpha 0.86 and McDonald’s ωt 0.88. At the same time, the polychoric correlations between the items of the scale showed a low to moderate inter-item correlation, with values between 0.20 and 0.60. A two-factor model has the best fit with the data. The two-factor solution also corresponds to the theoretical assumptions and to the two expected subscales of the questionnaire: shame and guilt. Each subset contains four items. Study limitations. The main limitation of this study is that it did not reach a representative sample, allowing a more detailed exploration among socio-demographic groups, and therefore, it was not possible to determine the norms for the population.
CS
Cíle. Do centra zájmu řady výzkumných studií se v současné době dostávají pocity zahanbení a viny a jejich spojitost s různými oblastmi lidského života. Aktuální potřebou je vývoj validních nástrojů pro měření těchto emocionálních zkušeností. Cílem této studie bylo představení nového nástroje, Škály prožitků viny a zahanbení (Guilt and Shame Experience Scale, GSES), a psychometrická analýza jeho vlastností. Metoda. Výzkumný soubor byl tvořen 1101 respondenty získanými jako internetový vzorek metodou sněhové koule (26,9 % mužů; prům. věk 34,4; SD = 13,0). Součástí dotazníku byla otázka na religiozitu a základní sociodemografické údaje. Výsledky. Výsledky neparametrických porovnání mezi různými sociodemografickými skupinami ukázaly vyšší míru dispozičního prožívání pocitů viny u žen a věřících respondentů a nižší dispoziční prožívání zahanbení i viny u respondentů středního věku. Pro účely faktorové analýzy byla data rozdělena na dvě poloviny. Jedna z nich (n = 551) byla použita pro explorační faktorovou analýzu (EFA) a druhá (n = 550) pro konfirmační faktorovou analýzu (CFA). Na základě výsledků EFA, provedené na matici polychorických korelací, a následné CFA byla původně desetipoložková škála zkrácena na 8 položek. Výsledná škála vykazuje dobrou reliabilitu, s hodnotou Cronbachova alfa 0,86 a McDonaldovova koeficientu omega 0,88 při nízké až střední korelovanosti jednotlivých otázek škály (hodnoty 0,20–0,60). Po analýze dat metodou EFA s využitím šikmé (Oblimin) rotace na matici polychorických korelací a metodou CFA se jako nejvhodnější jeví dvoufaktorové řešení s následujícími hodnotami CFA: χ² (19) = 44,8; p < 0,001; SRMR = 0,042; TLI = 0,993; CFI = 0,995; RMSEA = 0,050 (90% CI = 0,031–0,069). Dvoufaktorové řešení také odpovídá teoretickým předpokladům a očekávaným 2 subškálám dotazníku: zahanbení a vině. Každá subškála obsahuje 4 položky. Omezení. Limitací této studie je, že se nejedná o reprezentativní vzorek a nebylo tedy možné např. zpracování norem pro českou populaci. V dalším výzkumu bude tedy vhodné provedené analýzy zopakovat i na vzorku reprezentativním. (Článek je v anglickém jazyce).
10
Content available remote

Psychometrická analýza české verze dotazníku zdraví a spokojenosti (SF-8 health survey)

64%
Bartůšková L., Kabát J., Kaščáková N., Fürstová J., Glogar P., Heveri M., Hašto J., Tavel P.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2018
|
vol. 62
|
issue Supplement_1
40-55
EN
Objectives. The SF-8 Health Survey Questionnaire is an effective health-related quality of life (HRQOL) measurement tool consisting of eight items. The aim of the study was to verify the factor structure of the Czech version of the questionnaire, to describe the basic psychometric properties of the tool, to develop a basis for the creation of standards based on the analysis of the results from a representative sample and to compare the global scores between respondents with and without chronic health problems. Sample and settings. A nationally representative sample of 1800 Czech respondents (N = 1800, age 46.4, SD 17.4, 48.7% men) participated in the survey focused on health issues. Results: Females achieved lower scores in all items compared with males, except for physical functions and total physical health. With increasing age, the individual items, as well as the PCS (physical component summary) and the MCS (mental component summary) scores, declined for both genders. Thus, higher age was associated with worse subjective health status. Respondents with higher education showed a higher quality of life in the sphere of both mental and physical health experience. The study revealed differences between healthy and chronically ill patients with back pain, hypertension, depression, allergy and migraine for all diseases in the overall PCS and MCS scores. In order to assess the number of factors, the Kaiser criterion, scree plot, Parallel Analysis (PA) and Minimum Average Partial test (MAP) were used. All of these methods resulted into a two-factor solution. Confirmation factor analysis confirmed the model’s compliance for our data. A Cronbach’s alpha of 0.92 and McDonald’s coefficient omega with a value of 0.94 showed that the Czech version of the SF-8 Health Survey is a tool with high internal consistency and reliability. Conclusion. The Czech version of the SF-8 Health Survey is a tool with high internal consistency and reliability.
CS
a2_Závěr. Česká verze dotazníku SF-8 Health Survey představuje nástroj s dobrou vnitřní konzistencí a reliabilitou, který je vhodný k využití jak ve výzkumu, tak v klinické praxi.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.