Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 4

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Marxův pojem dějin

100%
Růžička J.
Filosofický časopis (Philosophical Journal)
|
2015
|
vol. 63
|
issue 3
415-429
2
Content available remote

Člověk a (jeho) práce

100%
Růžička J.
Filosofický časopis (Philosophical Journal)
|
2011
|
vol. 59
|
issue 2
207-232
EN
The article offers a comparison of two near-contemporary views of Karl Marx in the history of thought those of Louis Althusser in the book Reading Capital and of Michel Foucault in the book The Order of Things. The tertium comparationis is provided by Marx’s conception of man and work. Despite their common starting points (a critique of dialectics and humanism), the two authors bring diametrically opposed interpretations to Marx. The article argues that the most significant difference is one of methodology. While Althusser takes as his starting point a conception of the history of science due to G. Bachelard, Foucault constructs his own history of knowledge which, thanks to the thesis of the discontinuity between particular periods, constitutes a radicalisation of the Bachelard-Althusser approach. On the other hand a critical eye is, however, cast on Foucault’s overly selective reading of Marx. The article also indicates the prospects for a synthesis of Althusser’s symptomatic history and Foucault’s archeology.
3
Content available remote

Poststalinismus jako (ne)stalinský projekt modernity? : možnosti konceptuálního uchopení intelektuálních „reformních“ diskurzů v období 1956–1968

100%
Růžička J.
Soudobé dějiny (Contemporary History)
|
2018
|
vol. 25
|
issue 1-2
208-228
EN
The author deals with potential approaches to the conceptualization of post-Stalinism as a specifi c mental formation gradually born at the turn of the 1950s and 1960s as a result of the crisis of Stalinism. In doing so, he is in opposition to approaches perceiving the period after Stalin’s death as a mere de-Stalinization, or as a transition period between Stalinism and the so-called normalization in Czechoslovakia. He chose the modernity, or modernization, theory concept of German sociologist Peter Wagner and a reinterpretation of the work of Marx (or Marxism as such) by American philosopher Moishe Postone as his methodological starting points, and he introduces both of them in detail in his study. It is through this optics and dissociating himself from the theory of totalitarianism that he interprets Stalinism as a project of accelerated modernization the effi ciency of which was ensured by a centralist bureaucratic system, including its authoritarian features, better than a market economy would have done. He also attempts to infer that Stalinism was a specifi c evolution of thoughts of Marx and Lenin in given historical circumstances. After the 2nd World War, it was paradigmatically applied in other countries without taking into account their regional specifi cs, or the previous history and existing level of modernization; during the 1950s, its potential was ultimately spent. In the end, the author tries to view intellectual reform discourses in Czechoslovakia in the 1960s as a distinctive attempt to restart a specifi c version of socialist modernity. In doing so, he focuses on issues related to the notions of revolution, history, and market, and formulates some hypotheses and topics for discussion.
CS
Autor se zabývá možnými přístupy ke konceptualizaci ,,poststalinismu'' jako specifické myšlenkové formace, která se postupně rodí na přelomu padesátých a šedesátých let minulého století jako výsledek krize stalinismu. Vymezuje se přitom proti přístupům, které chápou období po Stalinově smrti jako pouhou destalinizaci, respektive jako přechodné období mezi stalinismem a takzvanou normalizací v Československu. Za své metodologické východisko si zvolil koncepci teorie modernity, respektive modernizace německého sociologa Petera Wagnera, jakož i reinterpretaci Marxova díla (a marxismu jako takového) v podání amerického filozofa Moisheho Postona, které zde podrobněji přibližuje. V této optice a v distanci od teorie totalitarismu poté interpretuje stalinismus jako projekt urychlené modernizace, jehož efektivitu zajišťoval centralistický byrokratický systém včetně jeho autoritářských rysů lépe než tržní ekonomika. Snaží se také dovodit, že stalinismus byl specifickým rozvinutím Marxových a Leninových myšlenek vzhledem k daným historickým okolnostem. Po druhé světové válce byl paradigmaticky aplikován v dalších zemích, aniž by byla jakkoli zohledněna jejich regionální specifika, minulý průběh modernizace a stávající úroveň, načež se během padesátých let jeho potenciál vyčerpal. Nakonec se autor snaží nahlížet intelektuální reformní diskurzy šedesátých let v Československu jako svébytný pokus o nové nastartování specifické verze socialistické modernity. Soustředí se přitom na problémové okruhy spjaté s pojmy revoluce, dějin a trhu a formuluje určité hypotézy a diskusní teze.
4
Content available remote

Marxismus jako etika vůle k přetvoření světa. Jaroslav Kabeš a nové cesty marxismu po říjnové revoluci

100%
Růžička J.
Filosofický časopis (Philosophical Journal)
|
2022
|
vol. 70
|
issue 2
341-362
EN
The text attempts to follow the path that Jaroslav Kabeš, a notable Czech Marxist of the interwar period, took to work out the subjective side of Marxist philosophy in the form of a specific ethics. The article’s author calls Kabeš’ conception an “ethics of the will to transform the world.” Kabeš’ efforts are framed in the article by the “crisis” in Marxism that followed the October Revolution and which triggered a debate on the direction that Marxist philosophy should take in the future. One of the radical responses to this situation was to rehabilitate its revolutionary character by reviving the elements of Hegel’s dialectic in Marx’s writings (K. Korsch, G. Lukács). Kabeš, by contrast, turned not only to the philosophical tradition of voluntarism (Schopenhauer, Nietzsche) but also to the earliest writings of Marx and to Lenin’s correspondence so as to find the stimuli for his project of a materialistically understood ethical position.
CS
Text se pokouší sledovat, jakým způsobem se významný český marxista meziválečného období Jaroslav Kabeš snažil rozpracovávat subjektivní stránku marxistické filosofie ve formě specifické etiky. Tuto jeho koncepci autor stati nazval „etikou vůle k přetvoření světa“. Kabešovo úsilí je v textu rámováno „krizí“ marxismu po říjnové revoluci, která vyvolala debatu o dalším směřování marxistické filosofie. Jednou z radikálních odpovědí na tuto situaci byla rehabilitace jejího revolučního charakteru skrze znovuoživení prvků hegelovské dialektiky v Marxových spisech (K. Korsch, G. Lukács). Kabeš se naopak obrátil k tradici voluntaristické filosofie (A. Schopenhauer, F. Nietzsche), ale rovněž k nejranějším Marxovým spisům a Leninově korespondenci, aby zde našel podněty pro svůj projekt materialisticky chápaného etického postoje.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.