Results found: 2

Search results

Sort By:

Limit search:

"Je třeba se poučit'' : vývoj politických struktur organizace Varšavské smlouvy v letech 1985-1989

100%

Bílý M.

Soudobé dějiny (Contemporary History)

2019

vol. 26

issue 1

32-74

The study analyzes the functioning of political structures of the Warsaw Treaty organization between the advent of Secretary General of the Central Committee of the Communist Party of the Soviet Union Mikhail Gorbachev and the collapse of the state socialist dictatorships in Central and Eastern Europe in the end of the 1989, which has hitherto been examined only superficially. Using results of research in Czech, German, and Polish archives and drawing from studies of published documents, it describes in detail the substantial changes in the day-to-day operation of political structures of the organization, which took place at that time. It attempts to clarify and evaluate the essence of these shifts, to assess them in the context of previous developments, and to outline their significance for the fate of the Warsaw Treaty after 1989. It shows that Gorbachev initiated fairly significant changes in the organization, but he rarely promoted their implementation in an assertive enough manner. However, the greater openness toward and incentives presented to the allies, which characterized the approach of the Soviet Secretary General, were only partly successful. On the one hand, the political structures of the Warsaw Treaty started working in a routine manner for the first time in the history of the organization since 1985, becoming a venue where information was shared and foreign policy viewpoints and initiatives of member states were presented, the deepening crisis of the Eastern Bloc notwithstanding. On the other hand, however, day-to-day problems in the operation of the political structures of the Warsaw Treaty persisted, reflecting the impasse the Eastern Bloc as a whole and the system of relations between its member states, built in the previous four decades, found itself in. Before 1989, the Warsaw Treaty organization was unable to strengthen itself sufficiently enough, and the collapse of the then existing political regimes in Central and Eastern Europe doomed it to an early demise.

Studie analyzuje fungování politických struktur organizace Varšavské smlouvy v době mezi nástupem generálního tajemníka Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu Michaila Gorbačova a zhroucením státněsocialistických diktatur ve střední a východní Evropě na konci osmdesátých let, které bylo doposud probádáno pouze povrchně. Na základě výzkumu v českých, německých a polských archivech i studia publikované dokumentace přibližuje nezanedbatelné změny v praktickém chodu politických struktur této organizace, k nimž tehdy došlo. Pokouší se objasnit a zhodnotit podstatu těchto posunů, posoudit je v kontextu předchozího vývoje a nastínit, jaký měly význam pro osud Varšavské smlouvy po roce 1989. Ukazuje, že Gorbačov v organizaci inicioval poměrně výrazné změny, avšak jejich samotnou realizaci málokdy prosazoval asertivně. Větší otevřenost a pobídky vůči spojencům, které přístup sovětského generálního tajemníka charakterizovaly, však zaznamenaly jen částečný úspěch. Na jednu stranu začaly politické struktury Varšavské smlouvy po roce 1985 poprvé v historii aliance stabilně fungovat a staly se místem pro sdílení informací i prezentaci zahraničněpolitických stanovisek či iniciativ členských států, navzdory prohlubující se krizi východního bloku. Na straně druhé však ve fungování politických struktur Varšavské smlouvy přetrvávaly praktické problémy, které zrcadlily slepou uličku, do níž se dostal východní blok jako takový a systém vztahů mezi jeho zeměmi, vybudovaný v předchozích čtyřech desetiletích. Organizaci samotnou se pak před rokem 1989 nepodařilo vnitřně posílit natolik, aby nebyla po zhroucení stávajících politických režimů ve střední a východní Evropě odsouzena k brzkému zániku.

"Jak roste nový člověk": Miloš Jakeš jako regionální komunistický funkcionář (1945-1952)

100%

Bílý M.

Soudobé dějiny (Contemporary History)

2023

vol. 30

issue 1

15-67

The article deals with the early phase of the political career of the leading communist functionary Miloš Jakeš (1922-2020), who later became a member of the new "normalization" leadership of the Communist Party of Czechoslovakia (Komunistická strana Československa, KSČ) after the suppression of the Prague Spring and served as its General Secretary from 1987 to 1989. This early era of his life is linked to his work in the Moravian region of Zlín (later renamed Gottwaldov). The author frames his study with Jakeš's entry into the KSČ in June 1945 and his departure for the Prague Party headquarters in autumn 1952. He first describes Jakeš's origins in the poor conditions of the South Bohemian village of České Chalupy and his war years at the Baťa factory in Zlín, where he completed his apprenticeship as an electrical engineer. Here, the author pays close attention to the possible influence of Bataism - a specific ethic and way of organizing work - on the formation of Jakeš's personality. He then describes Jakeš's rise and activities in the regional structures of the communist youth organisation, the Communist Party and the public administration, where he served, among other things, as a member of the Boards of the District and Regional Committees of the KSČ and as chairman of the United National Committee (Jednotný národní výbor, JNV) in Gottwaldov. Here, the author traces how he contributed to the collectivization of agriculture in the Gottwaldov region after 1948. The author not only attempts to answer questions related to Jakeš himself, such as what brought him to the communist movement, what positions he had in the changing political circumstances and whether he was always a conformist functionary, but he also tries to deepen our existing knowledge on how the new power elites were formed during the establishment and consolidation of the communist dictatorship. In many ways, he argues, Jakeš fit the profile of the new regional party cadres during high Stalinism and embodied the type of functionaries who based their success on adherence to the currently valid official party line, which they tried to put into practice by taking into account the specifics of a particular region. The fact that the head of an industrial urban centre of 50,000 inhabitants was a man of barely thirty years of age, of low social origin, without any significant qualifications or long political experience, illustrates the enormous social mobility in post-war and especially post-1948 (after the communist takeover) Czechoslovakia.

Studie se zabývá dosud opomíjenou počáteční fází politické kariéry předního komunistického funkcionáře Miloše Jakeše (1922–2020), který se později po porážce pražského jara stal členem nového, normalizačního vedení Komunistické strany Československa a v letech 1987 až 1989 stanul v jejím čele jako generální tajemník. Tato etapa je spjata s jeho působením v regionu moravského města Zlín (později přejmenovaného na Gottwaldov) a je ohraničena Jakešovým vstupem do KSČ po druhé světové válce v červnu 1945 a jeho odchodem do pražského ústředí na podzim 1952. Autor nejprve přibližuje Jakešův původ v chudých poměrech jihočeské vesnice České Chalupy a jeho léta učednická v Baťových závodech ve Zlíně, kde se za války vyučil elektrokonstruktérem. Všímá si přitom možných vlivů „batismu“ jako specifické etiky a způsobu organizace práce na utváření Jakešovy osobnosti. Studie líčí Jakešův vzestup a aktivity v regionálních strukturách Svazu české mládeže, komunistické strany a veřejné správy, kde vykonával mimo jiné funkce člena předsednictev okresního výboru i krajského výboru KSČ a předsedy Jednotného národního výboru v Gottwaldově (fakticky primátora). Zvláštní pozornost přitom věnuje jeho podílu na kolektivizaci zemědělství na Gottwaldovsku po roce 1948. Autor se nesnaží odpovědět jen na otázky spojené se samotným Jakešem, například co jej přivedlo ke komunistickému hnutí, jaké postoje zastával v měnících se politických poměrech a zda byl vždy konformním funkcionářem, ale na Jakešově regionální dráze se pokouší prohloubit dosavadní poznání procesu utváření nových mocenských elit během nastolování a upevňování komunistické diktatury. Jakeš podle něj v mnoha směrech zapadal do profilu nových stranických regionálních kádrů v období vrcholného stalinismu a zosobňoval typ funkcionářů, kteří svůj úspěch založili na dodržování aktuálně platné oficiální linie strany, při jejímž uvádění do praxe se snažili zohledňovat specifika konkrétního regionu. Skutečnost, že v čele padesátitisícového průmyslového městského centra formálně stanul sotva třicetiletý muž nízkého sociálního původu, bez výraznější kvalifikace a delších politických zkušeností, pak ilustruje enormní sociální mobilitu v poválečném, a především poúnorovém Československu.

Refine search results

2 Soudobé dějiny (Contemporary History)

1 2023

1 2019

2 Bílý M.

Search results

"Je třeba se poučit'' : vývoj politických struktur organizace Varšavské smlouvy v letech 1985-1989

"Jak roste nový člověk": Miloš Jakeš jako regionální komunistický funkcionář (1945-1952)