Results found: 2

Search results

Sort By:

Limit search:

Perspektivy nákupních center v České republice s důrazem na lokalizaci v urbánním prostředí – příklad města Brna

100%

Kunc J., Tonev P., Greplová Z., Szczyrba Z.

Urbanismus a územní rozvoj

2012

issue 2

14-20

A very successful phenomenon of the current era is shopping centres. The main wave of their expansion dates back to the end of the 1990s, but it came to a stop with the start of the economic crisis in 2008. Some centres have problems with the outflow of customers and a few have now closed down. The market is saturated in many places and competition is intense. Today’s decisive factors for success are attractive location, suitable mix of lessees, and more popular opportunities for entertainment and leisure. Investments will be directed at modernization and reconstruction of older commercial premises or new concepts such as retail parks. What remains controversial, however, is the localization of large shopping centres outside urban residential areas and near town centres, which often lose their commercial and social functions due to the outflow of visitors.

Nákupní centra jsou velice úspěšným fenoménem současné doby. O jejich expanzi lze v České republice hovořit od konce 90. let a zdá se, že hlavní vlna výstavby se zarazila spolu s počínající ekonomickou krizí v roce 2008. Některá centra mají problémy s odlivem zákazníků a první již také skončila. Trh je do značné míry nasycený a konkurence je velká. Rozhodujícími faktory úspěchu se stávají atraktivní lokalita, vhodný mix nájemců a stále populárnější možnosti zábavy a trávení volného času. Investice budou v dohledné době více směřovat do modernizací a rekonstrukcí starších prodejních jednotek, ale i do nových konceptů, např. typu retail park. Kontroverzní zůstává lokalizace velkých nákupních center mimo urbánní rezidenční prostor, ale i v blízkosti městských center, jež v důsledku odlivu návštěvníků nezřídka ztrácejí svoji obchodní a společenskou funkci.

Participativní mapování míst strachu z kriminality jako příspěvek k rozvoji urbánního prostředí

76%

Šimáček P., Doležal D., Šerý M., Fiedor D., Pánek J., Szczyrba Z.

Urbanismus a územní rozvoj

2020

issue 5

4-10

The development of urban settings has long been an exclusive domain of urban architects and local decision-makers. Nevertheless, with the highlighting in recent years of endogenous approaches to spatial development, there are increasing efforts to involve local populations in the process of planning. Their involvement and a bottom-up approach are two basic elements of sustainability in spatial development. This article describes this approach in the context of mapping locations with a high fear of crime factor in the town of Přerov. In general terms, mapping of places of negative reputation is important for the local decision-making sphere as it generates spatial information and knowledge for strategic planning of spatial development. In other words, it aims at measures for the reduction or elimination of fear in the population and, as a consequence, improvement in the quality of life in urban settings. Therefore, participative mapping of locations of fear of crime can be considered as the inhabitants’ contribution to the development of their towns/cities. In this respect, though, it is necessary to distinguish consistently between locations with a high fear of crime factor and those with a genuine increase in crime and law infringement. In fact, numerous locations with low evidence of crime or law infringement have retained their fear-inspiring image. Fear of crime is highly subjective and influenced by a variety of factors. In spite of this, because of its powerful impact on the quality of life, it is necessary for these locations to be addressed by professionals in spatial development.

Rozvoj urbánního prostředí byl dlouhou dobu výhradní doménou městských architektů a místní decizní sféry. V posledních letech, kdy je kladen důraz na endogenní přístup k rozvoji území, se však stále častěji objevují snahy vtáhnout do procesu plánování také místní obyvatelstvo. Právě „bottom-up“ přístup a zapojení místních obyvatel do tohoto procesu vytváří jeden ze základních stavebních kamenů udržitelnosti rozvoje území. Článek představuje výše zmíněný přístup v kontextu mapování míst strachu z kriminality na příkladu města Přerov. Mapování takto negativně vnímaných míst je v obecné rovině velmi důležité pro místní decizní sféru, neboť díky takto zjištěné prostorové informaci mohou získané poznatky sloužit jako užitečný podklad ke strategickému plánování rozvoje území, respektive pro efektivní zacílení různých opatření, která by měla vést k omezení až eliminaci lidmi pociťovaného strachu, a v konečném důsledku ke zvýšení kvality života ve městě. Participativní mapování míst strachu z kriminality tak může být vnímáno jako příspěvek obyvatel k rozvoji svého města. V tomto ohledu je však potřeba důsledně odlišovat místa strachu z kriminality a místa s reálným výskytem většího počtu trestných činů či přestupků. Nezřídka se totiž stává, že místa s nízkou evidencí trestných činů (či přestupků) mají i tak image místa, které vyvolává v lidech strach. Vnímání strachu z kriminality je značně subjektivní záležitost, na kterou má vliv mnoho faktorů. Přesto je zapotřebí, aby se problematikou míst strachu zabývali kompetentní lidé mající v gesci územní rozvoj, neboť toto téma má velký vliv na kvalitu života obyvatel.

Refine search results

2 Urbanismus a územní rozvoj

2 Szczyrba Z.

1 Doležal D.

1 Fiedor D.

1 Greplová Z.

1 Kunc J.

1 Pánek J.

1 Tonev P.

1 Šerý M.

1 Šimáček P.

1 2020

1 2012

Search results

Perspektivy nákupních center v České republice s důrazem na lokalizaci v urbánním prostředí – příklad města Brna

Participativní mapování míst strachu z kriminality jako příspěvek k rozvoji urbánního prostředí