Results found: 2

Search results

Sort By:

Limit search:

Znalost zvláštností pacienta : důležitý předpoklad individualizované péče

100%

Mareš J.

Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)

2019

vol. 63

issue 6

676-690

For centuries, doctors have been primarily concerned with the diseases that people suffer from. The interest in thorough knowledge of diseases has brought many positive but concurrently weakened the interest of health workers in the individual peculiarities of the ill person. Experts started to become aware of this risk. This resulted in strengthening the trend that in clinical decision-making it is crucial to systematically identify and take into account the peculiarities of people who have the disease. An overview study that approaches the new trend is structured into six parts. The first part describes the current understanding of the concept of knowing the patient and points out that there is a difference between knowledge of the patient (eg. knowledge of the results of the examination) and the knowledge of the patient himself as an individual. The second part reminds that only when a healthcare practitioner understands the uniqueness of the patient he/she can choose an adequate individualized approach. The third part of the study presents the results of the analysis of 16 articles, which present some specific components of the general notion of “knowing the patient”. The author of the study grouped these components into 11 groups, creating 10 groups of psychological characteristics of the patient’s personality and 1 group of health characteristics. The fourth part of the study describes procedures that may be used in medical practice to assessment peculiarities of the patient. The fifth part summarizes the serious consequences of the fact that some healthcare professionals do not know the peculiarities of their patients. The last, sixth part, answers the question: How to develop the knowing of the patients’ peculiarities?

Po staletí se lékaři primárně zajímali o nemoci, které lidi trápí. Zájem o důkladné poznání nemocí přinesl mnoho pozitivního, ale souběžně slábl zájem zdravotníků o individuální zvláštnosti nemocného člověka. Odborníci si začali toto riziko uvědomovat, a proto začal sílit trend, že je třeba systematicky zjišťovat a při klinickém rozhodování brát v úvahu zvláštnosti lidí, kteří danou nemoc mají. Přehledová studie, která nový trend přibližuje, je strukturována do šesti částí. V první části výklad charakterizuje dosavadní chápání pojmu zdravotníkova znalost pacienta a upozorňuje, že existuje rozdíl mezi znalostmi o pacientovi (např. znalost výsledků vyšetření) a znalostí pacienta samotného jako svébytné osobnosti. Druhá část připomíná, že teprve když zdravotník porozumí jedinečnosti daného pacienta, může zvolit adekvátní individualizovaný postup. Třetí část studie předkládá výsledky analýzy 16 článků, které uvádějí některé konkrétní složky obecného pojmu „zvláštnosti pacienta“. Autor studie tyto složky sdružil do 11 skupin, čímž vzniklo 10 skupin psychologických charakteristik pacientovy osobnosti a 1 skupina zdravotnických charakteristik. Čtvrtá část studie popisuje postupy, jimiž se ve zdravotnické praxi dají diagnostikovat zvláštnosti pacienta. Pátá část shrnuje vážné důsledky toho, že někteří zdravotníci neznají zvláštnosti svých pacientů. Poslední, šestá část, přináší odpověď na otázku: Jak rozvíjet u zdravotníků znalost zvláštností pacientů?

Psychometrické vlastnosti české verze Dotazníku obecné self- -efficacy u populace hospitalizovaných pacientů:

51%

Hodačová L., Cígler H., Vachková E., Mareš J.

Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)

2020

vol. 64

issue 6

639-655

Objectives. The aim of this study was to analyze the psychometric properties of the Czech version of the General Self-Efficacy Scale (GSES) in the group of hospitalized patients. Sample and setting. The sample contained 386 respondents hospitalized in the Faculty hospital Hradec Kralove. The Czech version of GSES was used. Statistical analysis. All the analyses were performed in the R environment. Factor structure was tested using Item Response Theory (IRT), namely two-parameters Graded Response model. This model was used also for testing measurement invariance for men and women. T-tests and linear model to test relation between GSES and demographical variables were used. Percentile norms were constructed using kernel smoothed cumulative distribution for men and women separately. Results. The score of the scale ranged from 15 to 40 points with an average of M = 30.86 (SD = 6.05). The results suggest that the Czech version of the GSES has satisfactory psychometric properties, the internal consistency is on high level (Cronbach,s α = 0.924; ωt = 0.938). Even though the analysis of the structure of the questionnaire showed to be slightly twodimensional, the correlation of the two factors is quite high. This implies the potential of working with one universal questionnaire score. Of all monitored variables, only gender had statistically significant influence over the perceived self-efficacy, the scale was invariant for both genders. The differences between clinics were very small, only the respondents from psychiatric clinic achieved statistically significant lower score. Study limitations. The limits of the study come from its cross-sectional character and the fact that the choice of respondents was not representative. Data are based on subjective statements coming from respondents hospitalized with various health problems.

Cíle. Cílem práce bylo zjistit psychometrické vlastnosti české verze Dotazníku obecné self- -efficacy (General Self-Efficacy Scale – GSES) u populace hospitalizovaných pacientů. Vzorek a metodika. Sledovaný soubor činil 386 respondentů hospitalizovaných ve Fakultní nemocnici Hradec Králové. Byla použita česká verze dotazníku General Self-Efficacy Scale. Statistická analýza. Veškeré analýzy byly provedeny v prostředí R. Faktorová struktura byla ověřována s využitím teorie odpovědi na položku (Item Response Theory), a to pomocí dvouparametrového Graded Response Modelu. Tento byl použit i pro ověření invariance měření mezi muži a ženami. Pro hodnocení vztahu obecné self-efficacy s demografickými proměnnými byla použita lineární regrese a t-testy. Percentilové normy byly sestrojeny pomocí vyhlazené kumulativní distribuční funkce pro muže a ženy zvláště. Výsledky. Celkový skór škály se pohyboval v rozmezí 15–40 bodů s průměrem M = 30,86 (SD = 6,05). Psychometrické vlastnosti české verze dotazníku GSES jsou dobré, vnitřní konzistence je vysoká (Cronbachovo α = 0,924; ωt = 0,938). Struktura dotazníku je spíše dvoudimenzionální, korelace obou faktorů je však velmi vysoká. Je tedy smysluplné pracovat s jediným celkovým skórem dotazníku. Ze všech sledovaných proměnných pouze pohlaví mělo statisticky významný vliv na vnímanou self- -efficacy (SE), škála byla pro obě pohlaví invariantní. Rozdíly mezi klinikami byly velmi malé, pouze respondenti z psychiatrické kliniky dosahovali statisticky významně nižšího skóru oproti respondentům z ostatních klinik. Limity studie. Limity studie vyplývají z jejího průřezového charakteru a skutečnosti, že výběr respondentů nebyl reprezentativní. Data jsou založena na subjektivních výpovědích; jedná se o respondenty hospitalizované s různými zdravotními potížemi.

Refine search results

2 Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)

1 2020

1 2019

2 Mareš J.

1 Cígler H.

1 Hodačová L.

1 Vachková E.

Search results

Znalost zvláštností pacienta : důležitý předpoklad individualizované péče

Psychometrické vlastnosti české verze Dotazníku obecné self- -efficacy u populace hospitalizovaných pacientů: