Results found: 2

Search results

Sort By:

Limit search:

Underdetermination and models in biology

100%

Jedlička P.

Teorie vědy (Theory of Science)

2017

vol. 39

issue 2

167-186

Since the early 20th century underdetermination has been one of the most contentious problems in the philosophy of science. In this article I relate the underdetermination problem to models in biology and defend two main lines of argument: First, the use of models in this discipline lends strong support to the underdetermination thesis. Second, models and theories in biology are not determined strictly by the logic of representation of the studied phenomena, but also by other constraints such as research traditions, backgrounds of the scientists, aims of the research and available technology. Convincing evidence for the existence of underdetermination in biology, where models abound, comes both from the fact that for a natural phenomenon we can create a number of candidate models but also from the fact that we do not have a universal rule that would adjudicate among them. This all makes a strong case for the general validity of the underdetermination thesis.

Nedourčenost je jedním ze zásadních problémů filosofie vědy od počátku 20. století. Ve svém příspěvku vztahuju tezi o nedourčenosti k biologickým modelům a obhajuju následující dva argumenty: Za prvé, použití modelů v této disciplíně dodává silnou váhu tezi o nedourčenosti. Za druhé, modely a teorie v biologii nejsou determinovány striktně logikou reprezentace studovaného jevu, ale také dalšími faktory, jako jsou výzkumné tradice, background vědců, cíle výzkumu a dostupné technologie. Přesvědčivý důkaz o existenci nedourčenosti v biologii, která modelů v hojné míře využívá, pramení nejenom z faktu, že pro každý přírodní jev můžeme vytvořit velký počet alternativních modelů, ale také z faktu, že nedisponujeme univerzálním pravidlem pro výběr mezi nimi. To vše mluví ve prospěch platnosti teze o nedourčenosti.

Against grand theories: a (cautionary) tale of two disciplines

100%

Jedlička P.

Teorie vědy (Theory of Science)

2020

vol. 42

issue 2

175-199

In this paper, I combine an exposition of the historical development of sociology and the philosophy of science from the era of grand theories onwards, with an explication as to why the grand theories have failed. First, I trace some parallels in the history of each of the disciplines. After presenting their chronological development, I scrutinize the metatheoretical findings about the disciplines and examine the main ontological and epistemic reasons why attempts at these general theories or frameworks have not succeeded. Among them are the lack of a universal methodology and of a theoretical core, together with the impossibility of achieving a common objective view. On this basis I conclude that general theories or frameworks are not achievable in principle. As it turns out, however, some contemporary social theorists and philosophers still harbor hopes that they can be successfully formulated, or at the least do not rule out such a possibility. Thus, in closing, I argue that the critical points can also be applied to these latest attempts, as the call for grand theories or frameworks has never ceased and returns regularly with each new generation of social theorists and philosophers of science.

Tento článek kombinuje přehled historického vývoje sociologie a filosofie vědy od období „velkých“ teorií s výkladem toho, proč tyto teorie selhaly. V první části sleduji historické paralely v obou těchto disciplínách. Po představení jejich chronologického vývoje analyzuji metateoretické závěry, které z toho vyplývají, a zkoumám hlavní epistemické a ontologické důvody, proč neuspěly – mezi nimi chybějící univerzální metodologii a teoretické jádro i nemožnost dosažení objektivního náhledu. Z toho vyvozuji závěr, že velké teorie nejsou principiálně zkonstruovatelné. Ukazuje se nicméně, že některé současní sociální teoretici i filosofové vědy stále doufají, že takové teorie nebo rámce mohou být úspěšně formulovány, nebo přinejmenším takovou možnost nevylučují. V závěru argumentuji, že kritika vznesená vůči těmto dřívějším teoriím může být uplatněna i na tyto aktuální pokusy. Ukazuje se totiž, že volání po těchto teoriích a rámcích nikdy úplně nepřestalo a opakuje se s každou novou generací sociálních vědců a filosofů vědy.

Refine search results

2 Teorie vědy (Theory of Science)

1 2020

1 2017

2 Jedlička P.

Search results

Underdetermination and models in biology

Against grand theories: a (cautionary) tale of two disciplines