Results found: 2

Search results

Sort By:

Limit search:

Paliativní péče a riziko syndromu vyhoření

100%

Kupka M.

E-psychologie (E-psychology)

2008

vol. 2

issue 1

23-35

The negative impact of the onerous prosocial activity has been examined in a great bulk of psychological research studies. Under certain conditions, taking care of the elderly, terminally ill, and the death ward might be quite a demanding activity. Its consequences may be reflected in the health condition of the care provider. Caring for a dying or an immobile elderly person, often with a progressive dementia, is very challenging for the provider. Servicing a chronically ill or terminally ill people might become a long-term burden. Servicing a dying person and working with his or her family relatives is an extremely burdening situation. The extreme emotional reactions, primarily anger and various kinds of rage, are unusually thorny to manage. Consequently, people that are engaged in helping these people are generally endangered in all spheres of their health, i.e. physical, mental and social. Providing care to terminally ill is burdensome in the long run. It is known as chronic stress. Any kind of chronic stress has a potentially negative impact on human beings. Previous research indicates that long-term chronic burden might cause cardiovascular diseases, disorders of immunity, non-specific backaches, and digestive disorders. The special issue is a burnout syndrome.

Negativní vliv tíživé prosociální aktivity, byl předmětem řady psychologických výzkumů. Péče o staré lidi, nevyléčitelně nemocné, umírající se za určitých okolností může stát značně zatěžující činností, jejíž důsledky se mohou projevit v oblasti zdraví poskytovatele této péče. Péče o umírajícího člověka nebo člověka starého, imobilního, často s postupující demencí, je pro pečujícího velmi náročná. Péče o chronicky nemocné, nevyléčitelně nemocné, se může stát dlouhodobě zatěžující aktivitou. Péče o umírajícího pacienta, práce s rodinnými příslušníky, kterým umírá jejich bližní, je situací extrémní zátěže. Vypjaté emoční reakce, zvláště hněv, různé formy agrese, jsou situace, které se zvládají velmi obtížně. Obecně lidé, kteří se angažují v pomáhajících profesích, jsou díky tomuto faktu ohroženi ve všech oblastech zdraví – fyzické, psychické i sociální. Poskytování péče nevyléčitelně nemocným je situací značné dlouhodobé zátěže – říkáme jí chronický stres. Působení chronického stresu jakékoli kvality může mít na člověka poměrně negativní vliv. Výzkumy naznačují, že v pozadí mnoha nemocí je přítomen faktor chronické, dlouhodobé zátěže – kardiovaskulární onemocnění, narušená funkce imunitního systému, nespecifické bolesti zad, onemocnění trávícího traktu. Samostatnou speciální problematikou je syndrom vyhoření.

Klinická smrt jakožto změněný stav vědomí

100%

Kupka M.

E-psychologie (E-psychology)

2008

vol. 2

issue 3

30-40

Clinical death is characteristic pledge breath and cardiac activities. Some way researches reflect, that the approximately 20 % individuals that the succeed resuscitated, returns back to life with story, experience changed state of consciousness (near death experience), which has as a rule influence on their survival. Thanks that experience, near they there is a change value spectra, interest in religion, spirituality, sink fear from deaths, those people live more guests present moment and their live happen globally meaningful. Generalities experiences has positive connotation. Latter researches from ninetieth years indeed showed, that the approximately 7 % of these is nightmare and hence unpleasant. Haven't yet been down trip of child. Basic phenomena phenomenon NDE are: burdensomeness as far as impossibility diagnosis experience, heard statement assertive death, sensation medical steps, feelings peace and calm – most often if you had been me described like unison, facility, welfare, sensation different sounds – take turns pleasant, but also unpleasant, whereas unpleasant dominate, way through a tunnel, leaving personal bodies – OUT OF BODY EXPERIENCE, encounter earlier gamy friends, related, prodigy lights, Panoramic survey present life from a child after as much as present, limits or line of division, return, constraint in conveyance experience, influence experience on survival, new opinion on death.

Klinická smrt je charakteristická zástavou dechu a srdeční činnosti. Některé výzkumy ukazují, že přibližně 20 % jedinců, kteří jsou úspěšně resuscitováni, se vrací zpět do života s příběhem, zážitkem změněného stavu vědomí (zkušenost blízkosti smrti – near death experience - NDE), který má zpravidla vliv na jejich další život. Díky této zkušenosti u nich dochází ke změně hodnotového spektra, zájmu o náboženství, spiritualitu, snižuje se strach ze smrti, tito lidé žijí více přítomným okamžikem a jejich život se stává celkově smysluplnějším. Převážná většina zážitků má pozitivní konotaci. Novější výzkumy z devadesátých let ovšem ukázaly, že přibližně 7 % z nich je děsuplných a tudíž nepříjemných. Dosud nebyl zjištěn nepříjemný zážitek u dítěte. Základní fenomény jevu NDE jsou: obtížnost až nemožnost popsání zážitku, zaslechnutí výroku konstatující smrt, vnímání léčebných zákroků, pocity míru a klidu – nejčastěji bývají popisovány jako harmonie, lehkost, blaho, vnímání různých zvuků – střídají se příjemné, ale i nepříjemné, přičemž nepříjemné převládají, cesta tunelem, opouštění vlastního těla – OUT OF BODY EXPERIENCE, setkání se s dříve zemřelými přáteli, příbuznými, fenomén světla, panoramatický přehled dosavadního života od dětství až po současnost, hranice nebo předěl, návrat, zábrany ve sdělování zážitku, vliv zážitku na další život, nový náhled na smrt.

Refine search results

2 E-psychologie (E-psychology)

2 2008

2 Kupka M.

Search results

Paliativní péče a riziko syndromu vyhoření

Klinická smrt jakožto změněný stav vědomí