Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 3

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Adaptace a ekvivalence testových metod  : inspirace pro psychologické testování minorit v ČR

100%
Čeněk J., Urbánek T.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2019
|
vol. 63
|
issue 1
42-54
EN
This review is focused on the issues of equivalence of the test methods and their adaptation from one culture into another. The emphasis is placed on the identification of the reserves of Czech psychological assessment in the area of minorities testing, and on methodological procedures common in cross-cultural psychology, which can be used in the process of test adaptation, in order to achieve the best possible validity of the test for the target population. The beginning of the article is concerned with cultural universality of psychological constructs, various types of test bias and test equivalence. Furthermore, specific types of test adaptations, which are needed in order to ensure a creation of culturally equivalent version of psychological test, are described in step-by-step approach.
CS
Tento teoretický článek se zabývá problematikou ekvivalence testových metod a možnostmi jejich adaptace z jedné kultury do kultury jiné. Důraz je kladen na identifikaci rezerv, které má česká psychodiagnostika v oblasti testování menšin, a na metodologické postupy běžné v interkulturní psychologii, které lze využít v procesu adaptace testu s cílem dosáhnout co nejlepší validity výsledného testu pro cílovou populaci. Úvod článku se týká kulturní univerzality psychologických konstruktů, jednotlivými typy kulturního zkreslení a testovou ekvivalencí. Dále je pojednáváno o konkrétních typech adaptace testů a jednotlivých krocích aprocedurách, které je nutné provést k vytvoření kulturně ekvivalentní verze psychologického testu.
2
Content available remote

Shlukování a přepínání v Testu verbální fluence : návrh adaptace kritérií do českého jazyka a shoda posuzovatelů

71%
Víchová M., Dokoupilová M., Chromý J., Urbánek T., Nikolai T.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2020
|
vol. 64
|
issue 3
306-320
EN
The main goal of this study was to introduce the evaluation procedure in Verbal fluency task – clustering and switching – to the Czech public, to adapt this procedure to the Czech language and to judge its relevance. The review focuses on the way of arranging the words into the clusters (socalled clustering) and switching between them. This procedure is extended in foreign research but it has not yet been systematically adapted in the Czech context. In the article the theoretical background of clustering and switching in phonological verbal fluency (PVF) and also in semantic verbal fluency (SVF) is introduced and few classifications of clustering are described – e.g. Troyer et al. (1997), Abwender et al. (2001), Libon et al. (2009) and Tallberg et al. (2011). In Study 1, the most cited classification by Troyer et al. (1997) is adapted to the Czech language and the differences between the original version and Czech adaptation are discussed. In Study 2, ten protocols were rated by two raters and the inter-rater reliability was calculated. The value of Cohen,s kappa showed moderate to excellent agreement. This approach is very promising but it requires further research.
CS
Cílem této studie bylo představit české veřejnosti návrh clusteringu a switchingu v testu verbální fluence (VF), adaptovat vybrané klasifikace do českého prostředí a posoudit jejich relevanci. Článek se zabývá hodnocením uspořádání slov do celků (tzv. clusterů) a plynulosti přepínání mezi nimi (switching). Tento v zahraničí rozšířený přístup k analýze protokolů VF nebyl doposud v češtině systematizován. Čtenář je seznámen s teoretickým pozadím hodnocení clusterů a switchů ve fonologické verzi (PVF) i kategoriální verzi (SVF) a některými vybranými klasifikacemi – např. Troyer et al. (1997), Abwender et al. (2001), Libon et al. (2009) či Tallberg et al. (2011). Klasifikace Troyerové et al. (1997), která je celosvětově nejcitovanější, byla převzata a autoři článku se vyjádřili k jednotlivým pravidlům z pohledu českého jazyka i kulturního prostředí (Studie 1). Ve Studii 2 byly u deseti vybraných protokolů dvěma posuzovateli oskórovány fonematické clustery v PVF a sémantické clustery v SVF. Vypočtená shoda posuzovatelů ukázala v obou případech na dobrou až výbornou shodu. Jedná se o velmi slibný, nicméně stále teoretický koncept, jehož aplikace do praxe si žádá další zkoumání.
3
Content available remote

Autistic and dysphasic children differ in social responsiveness and empathy but not in systemizing behavior

51%
Hrdlička M., Urbánek T., Mrkvička A., Komárek V., Pospíšilová L., Mohaplová M., Blatný M., Dudová I.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2023
|
vol. 67
|
issue 5
308-314
EN
Objectives. The Social Responsiveness Scale (SRS) and the Empathizing/Systemizing Quotient (EQ/SQ) scale are both used for the assessment of individuals with autism spectrum disorder (ASD). This study aimed to investigate the use of both scales to assess another neurodevelopmental disorder, namely developmental dysphasia (DD). Additionally, we examined differences in social, empathetic, and systemizing characteristics between ASD and DD groups. Sample and settings. The authors examined 103 children with (1) ASD (n = 30, mean age 8.4 ± 2.6 years), (2) DD (n = 35, mean age 8.9 ± 2.3 years), and (3) healthy control children (HC; n = 38, mean age 9.2 ± 1.6 years) using the SRS and EQ/SQ assessments. Subjects with additional psychiatric diagnoses, e.g., intellectual disabilities and/or genetic syndromes, were excluded from the study. Statistical analysis. Descriptive statistics, one-way ANOVA, chi-square test, and Kruskal-Wallis test with the Bonferroni correction were used. Hypotheses. The null hypothesis was that there are no significant differences between the ASD, DD and HC subgroups on the Social Responsiveness Scale and on the Empathizing/Systemizing Quotients. Results. There were statistically significant differences on the SRS between the ASD, DD, and HC groups (97.0 vs. 52.0 vs. 29.0, p<0.001). Differences in EQ scores were also significant between the groups in total (17.0 vs. 30.0 vs. 35.0, p<0.001); however, post-hoc tests did not confirm a significant difference between the DD and HC groups. There were no statistically significant differences on the SQ score between the groups. Limitations. The gender imbalance of our subgroups and the relatively small sample size of our study were the main limitations of our study.
CS
Cíle. Metody Social Responsiveness Scale (SRS) a Empathizing/Systemizing Quotient (EQ/SQ) jsou škály využívané pro posouzení jedinců s poruchou autistického spektra (PAS). Cílem této studie bylo prozkoumat využití obou škál k posouzení jiné neurovývojové poruchy, konkrétně vývojové dysfázie (VD). Dále byly zkoumány rozdíly v sociálních, empatických a systemizujících charakteristikách mezi skupinami PAS a VD. Soubor a metody. Použitím metod SRS a EQ/SQ bylo posouzeno celkem 103 dětí ve skupinách (1) PAS (n = 30, průměrný věk 8,4 ± 2,6 let), (2) VD (n = 35, průměrný věk 8,9 ± 2,3 let), a (3) zdravé kontroly (ZK; n = 38, průměrný věk 9,2 ± 1,6 let). Subjekty s dalšími psychiatrickými diagnózami, např. mentální retardací a/nebo genetickými syndromy byly ze studie vyřazeny. Statistická analýza. K analýze dat byly použity: deskriptivní statistika, jednocestná ANOVA, chí-kvadrát test a Kruskal-Wallisův test s Bon-ferroniho korekcí. Hypotézy. Nulovou hypotézou bylo, že mezi skupinami PAS, VD a ZK nebudou ve výsledcích metod Social Responsiveness Scale (SRS) a Empathizing/Systemizing Quotient (EQ/SQ) statisticky významné rozdíly. Výsledky. Statisticky významné rozdíly byly nalezeny ve škále SRS mezi skupinami PAS, VD a ZK (97,0 vs. 52,0 vs. 29.0, p < 0,001). Rozdíly ve skórech EQ byly celkově mezi skupinami také významné (17,0 vs. 30,0 vs. 35,0, p < 0,001), nicméně post-hoc testování nepotvrdilo významný rozdíl mezi skupinami VD a ZK. Ve skórech SQ nebyly mezi skupinami potvrzeny statisticky významné rozdíly. Limity. Nevyvážené zastoupení pohlaví mezi skupinami a relativně malý výzkumný soubor byly hlavními limity studie.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.