Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 5

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Sklon k agresivnímu chování : srovnání institucionalizovaných adolescentů s poruchami chování s adolescenty žijícími v rodinách

100%
Kožený J., Tišanská L.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2018
|
vol. 62
|
issue 5
418-431
EN
Objectives. The aim of the study was an attempt to identify factors associated with the proclivity to aggressive behavior comparing responses from adolescents living with their families and teenagers with behavior disorders from the Diagnostic Instituions. Subjects and setting. Responses were obtained from from a sample of 254 adolescents (107 boys, 147 girls), average age 16,85; SD=1,55; median=17, range 14-19, from five Diagnostic Institutions, and from a sample of 258 teenagers living with their families (108 boys, 150 girls); average age 16,5; SD=1,74; median 16,5; range 14-19, obtained from an epidemiological database of 8469 schoolchildren using random selection. Results. The findings indicate distinctively high proclivity to aggressive style of problems solution of the Diagnostic Institutions clients in comparison to adolescents living with their families. With some simplification, it can be concluded that there are neither clinically important differences among 14-19 age cohorts, nor between boys and girls. The profile of proclivity to forceful solution of conflicting situations of the adolescents from the Diagnostic Institutions is associated, compared to the adolescents living with families, apart from impulsivity, with disrespect to consensual social norms, and well-marked feeling of social alienation. Study limitation. The study is not based on a representative sample of adolescents from the Diagnostics Institutions and respondents living with their families were chosen randomly from an epidemiological database taking into consideration only number, age, and gender of persons comparable to the Diagnostic Institutions sample.
CS
Záměr. Cílem studie byl poku o identifikaci faktorů asociovaných se sklonem k agresivnímu chování srovnáním nálezů získaných od adolescentů žijících v rodinách a dospívajících s problémovým chováním ze zařízení institutionalizované výchovy. Soubor a procedura. Soubor tvořil jednak vzorek 254 dětí (107 chlapců, 147 dívek), průměrný věk 16,85, SD = 1,55, medián = 17, rozsah 14-19 let, z pěti diagnostických zařízení pro mládež, jendak vzorek 258 adolescentů (108 chlapců, 150 dívek), průměrný věk 16,5, SD = 1,71, medián 16,5, rozsah 14-19 let, žijících s rodiči, pořízený náhodným výběrem z datové báze 8469 školních dětí vytvořené v rámci epidemiologické studie. Respondenti byli se záměrem studie seznámeni, účast byla dobrovolná a vyšetření probíhalo individuálně. Výsledky. Nálezy naznačily výrazně vyšší sklon k agresivnímu chování u skupiny adolescentů z diagnostických zařízení ve srovnání s respondenty žijícími v rodinách. S určitým zjednodušením lze říci, že z hlediska 14-19 letých věkových kohort a pohlaví nebyly shledané klinicky významné rozdíly. Profil sklonu k násilnému řešení u skupiny adolescentů v institucionalizované výchovné péčei obsahuje, ve srovnání s adolescenty z rodin, kromě impulzivity především nerespektování konsenzuálních sociálních norem i výrazný pocit sociálního odcizení. Omezení studie. Studie není založena nareprezentativním vzorku adolescentů ze všech typů diagnostických zařízení institucionalizované výchovné péče v celé ČR a respondenti žijící v rodinách byly vybraní náhodně z většího souboru osob pouze s ohledem na počet jedinců srovantelný se vzorkem z diagnostických zařízení z hlediska věku a pohlaví.
2
Content available remote

Bussův-Perryho dotazník obecné agresivity (BPAQ-SF) : národní normy českých adolescentů

100%
Tišanská L., Kožený J.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2018
|
vol. 62
|
issue 1
47-58
EN
Objectives. The purpose of this paper was (a) verification of basic psychometric attributes of the BPAQ-SF; (b) construction of norms for Czech adolescents stratified according to age and gender. Subjects and settings. Responses were obtained from a representative sample of 7981 (boys/ girls: 4368/3613) Czech schoolchildren between 13 and 17 years. Results. The instrument was tested from the viewpoint of factor structure, inner consistency, items attributes, taking age and gender into consideration. Norms, constructed for boys, girls and stratified according to age and gender, are presented in percentile format with 95 % CI. Study limitation. The findings are based on selfreported data and collected in school environment.
CS
Záměr. Cílem studie bylo (a) ověření základních psychometrických vlastností BPAQ-SF, (b) vytvoření norem nástroje stratifikovaných dle věku a pohlaví na podkladě odpovědí českých adolescentů. Soubor a procedura. Data byla získána od reprezentativního vzorku 7981 (chlapci/dívky: 4368/3613) českých školáků ve věkovém intervalu 13–17 let. Výsledky. Nástroj byl testován z hlediska faktorové struktury, vnitřní konzistence a vlastností jednotlivých položek, vše s ohledem na věk a pohlaví respondentů. Normy, vytvořené pro chlapce i dívky a stratifikované dle věku a pohlaví, jsou prezentované v percentilovém formátu spolu s 95 % CI. Omezení studie. Nálezy se opírají o autoreferenční data, shromážděná ve školním prostředí.
3
Content available remote

Šikana mezi adolescenty v nápravném zařízení : vztah k obecné agresivitě

100%
Tišanská L., Kožený J.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2019
|
vol. 63
|
issue 2
129-135
EN
bjectives. The aim of the study was description of the association of the role of incarcerated adolescents categorized according to the combination of active and passive participation in bullying in terms of (a) general tendency towards aggressive behavior operationalized by the BPAQ-SF scale; (b) precursors of preparedness for violent problem solving, estimated by three NIM18 scales using responses from incarcerated adolescents. Subjects and settings. Responses were obtained from a sample of 191 boys presently confined in five prisons for adolescents, average age 16.85; SD=1.55; range 14–19 years. The subjects filled the questionnaires individually, anonymously, and after signing informed consent. Results. Proclivity to rush behavior without considering the consequences, ignoring the established rules, and tendency to socially strongly promote oneself among peers increased the likelihood of active participation in bullying compared to individuals with lower values in these variables. Study limitation. Sample of adolescents was not representative and self-reporting within forensic populations is especially susceptible to social desirability.
CS
Záměr. Cílem studie byl, na podkladě odpovědí českých adolescentů umístěných v nápravných zařízeních, popis asociace role jedinců diferencované na podkladě jejich kombinované aktivní a pasivní účasti při šikaně z hlediska (a) obecné tendence k agresivnímu chování operacionalizované stupnicí BPAQ-SF; (b) prekurzorů připravenosti k násilnému řešení problémů odhadovaných třemi stupnicemi nástroje NIM18. Soubor a procedura. Soubor tvořilo 191 adolescentů umístěných v pěti nápravných zařízeních, průměrný věk 16,85; SD = 1,55; rozsah 14–19 let. Mladiství byli vyšetřeni dotazníky z hlediska obecné agresivity BPAQ-SF, prekurzorů k násilnému chování NIM18, stupnicemi pro odhad role při šikaně. Administrace nástrojů byla individuální, anonymní, podmíněná informovaným souhlasem. Výsledky. Sklon k překotnému chování bez zvážení důsledků, ignorování zavedených pravidel a tendence sociálně se prosazovat mezi vrstevníky zvyšuje pravděpodobnost aktivní účasti jedince na šikaně ve srovnání s jedinci s nižšími hodnotami v těchto proměnných. Omezení studie. Soubor adolescentů nebyl reprezentativní a autoreferenční způsob sběru dat je zvláště u forenzní populace značně citlivý na sociální akceptovatelnost.
4
Content available remote

Odhad kvality života seniorů: dotazník WHOQOL-AGE

81%
Tišanská L., Kožený J., Csémy L.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2021
|
vol. 65
|
issue 1
60-72
EN
Objectives. The aim of the study is to verify the structure of the WHOQOL-AGE tool on the ba-sis of a representative group of Czech seniors older than 60 years of age.Sample and setting. Sample of participants con-sisted of 403 seniors (75 males, 228 females, av-erage age 70.7 ys, SD = 7.72, range 60 – 91 ys, selected by quota system according to gender, age, and region.Results. Bifactor confirmatory analysis and the degree of agreement of data with Rasch’s mod-el acceptably supported the one-dimensional structure of the tool and can be recommended as a screening questionnaire for estimating quality of life of seniors older than 60 years, especially in cases where it is necessary to limit the time and cognitive burden of respondents.Study limitation. The findings are limited to a Czech general representative population sam-ple.
CS
Záměr. Cílem studie je ověření struktury nástro-je WHOQOL-AGE na podkladě reprezentativ-ního souboru českých seniorů starších 60 let věku.Soubor a procedura. Soubor tvořilo 403 osob (175 mužů, 228 žen), průměrný věk 70,7 let, SD = 7,72, rozsah 60–91 let, náhodně vybra-ných kvótním výběrem na podkladě věku, po-hlaví a regionu.Výsledky. Bifaktorová konfirmační analýza i míra shody dat s Raschovým modelem ak-ceptovatelně podpořily jednodimenzionální strukturu nástroje a lze jej tedy doporučit jako skríningový dotazník pro odhad kvality života seniorů starších 60 let zvláště v případech, kdy je třeba limitovat časovou a kognitivní zátěž re-spondentů.Omezení studie. Zjištění jsou omezena pouze na český obecný reprezentativní vzorek populace.
5
Content available remote

Parametry krátkého symptomatického inventáře BSI -18 u českého reprezentativního souboru

81%
Tišanská L., Kožený J., Csémy L.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2020
|
vol. 64
|
issue 1
34-48
EN
Objectives. The aim of study was to test (a) the factorial structure of the BSI-18 instrument, (b) its basic psychometric attributes, (c) effect of gender, age, average monthly household income, and faith in God using representative sample of Czech respondents without declared somatic and psychiatric diagnosis. Subjects and setting. Responses were obtained from a representative sample of 1841 Czech persons (898 males, 943 females), average age 46,53; SD = 17,68, chosen using random quota sampling based on gender, age, and region. Results. Based on Czech representative general population the BSI-18 looks like internally consistent, unidimensional inventory. The factorial structure was not statistically influenced by gender, age, monthly income, and faith in God. The association of age and gender with Global Severity Index was not statistically significant. The effect of monthly income was nonlinear, respondents with highest and lowest income reported higher psychological distress in comparison with the respondents with average income. Likewise, the believers in God recorded a statistically significantly higher degree of distress compared to the unbelievers. Conclusion. The instrument can be used to reliably evaluate the psychological distress in the general population and the findings can also serve as a framework of reference for assessing the severity of distress in clinical trials. Study limitation. The findings are limited to a Czech general representative population sample.
CS
Záměr. Cílem studie bylo testování (a) faktorové struktury BSI-18 nástroje, (b) základních psychometrických vlastností, (c) efektu pohlaví, věku, průměrného měsíčního příjmu a víry v Boha na podkladě odpovědí reprezentativního souboru českých respondentů bez deklarované somatické a psychiatrické diagnózy. Soubor a procedura. Soubor tvořilo 1841 osob (898 mužů, 943 žen), průměrný věk 46,53, SD = 17,68, vybraných náhodným kvótním výběrem na podkladě věku, pohlaví a regionu. Výsledky. Nálezy podpořily u reprezentativního českého obecného souboru existenci interně konzistentního jednodimenzionálního inventáře. Faktorová struktura nebyla statisticky významně ovlivněna pohlavím, věkem, mírou průměrného měsíčního přijmu ani vírou v Boha. Věk ani pohlaví nebyly statisticky významně asociované s indexem Celkové psychické zátěže. Efekt měsíčního příjmu domácnosti nebyl lineární, respondenti s nízkým a vysokým příjmem deklarovali vyšší míru psychické zátěže ve srovnání s osobami s průměrným příjmem. Rovněž jedinci věřící v Boha zažívali vyšší výskyt problémů ve srovnání s nevěřícími jedinci. Závěr. Inventář může být použit k spolehlivému vyhodnocení psychické zátěže u obecné populace. Rovněž ho lze využít jako referenční rámec pro posouzení závažnosti psychologické symptomatologie u klinických souborů. Omezení studie. Zjištění jsou omezena výhradně na český obecný reprezentativní vzorek populace.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.