Results found: 2

Search results

Search:
in the keywords: účinnost

Sort By:

Limit search:

Efektivita psychoterapeutické péče v rámci preventivních programů zdravotních pojišťoven

100%

Řiháček T., Čevelíček M., Doležal P., Nehyba J.

Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)

2024

vol. 68

issue 3

308-330

Objectives. This study aimed to (1) examine the magnitude of therapeutic change occurring among clients in mental health insurance prevention programs and (2) find predictors of this change. Sample and settings. N = 2059 clients (78% female) completed depression (PHQ-9), anxiety (GAD-7), and somatization (PHQ-15) questionnaires at the beginning and end of therapy, but no later than after the tenth session. The sample included therapies initiated in 2022 in the context of one of the preventive programs of Czech health insurance companies. Psychotherapy was conducted by 228 therapists. Hypotheses. Positive changes in depression, anxiety, and somatization were expected after psychotherapy. An interaction between baseline outcome severity and final outcome was expected. Statistical analyses. The magnitude of change and its predictors were estimated using a series of multilevel models in which the effect of the therapist (random effect) and other intervening variables were controlled. Percent change was expressed by categorizing clients into recovered, improved, no change, and deteriorated, using the concepts of statistically reliable and clinically significant change. Results. The effect size was d = -0.57 for depression, d = -0.62 for anxiety, and d = -0.40 for somatization. For the clinical part of the sample, the effect size was d = -1.05 for depression, d = -1.26 for anxiety, and d = -0.86 for somatization. Except for the baseline outcome severity, no substantive predictor of therapeutic change was found on either the client's or therapist's side. Limitations. The absence of a control group made it impossible to distinguish the effect of the therapeutic intervention from other sources of change. Only selected indicators of psychopathology were monitored. Results cannot be generalized outside the context of short-term individual psychotherapy provided in private practice.

Cíle. Cílem studie bylo (1) ověřit velikost terapeutické změny, k níž dochází u klientů v rámci preventivních programů zdravotních pojišťoven v oblasti duševního zdraví a (2) nalézt prediktory této změny. Vzorek. N = 2059 klientů (78 % žen) vyplnilo dotazníky depresivity (PHQ-9), úzkosti (GAD-7) a somatizace (PHQ-15) na začátku a na konci terapie, nejpozději však po desátém sezení. Vzorek zahrnoval terapie zahájené v roce 2022 v kontextu některého z preventivních programů zdravotních pojišťoven VZP nebo ČPZP. Psychoterapii provádělo 228 terapeutů. Hypotézy. Byla očekávána pozitivní změna v depresivitě, úzkosti a somatizaci po absolvování psychoterapie. Byla očekávána interakce mezi vstupní závažností potíží a výsledkem terapie. Statistická analýza. Velikost změny a její prediktory byly odhadnuty pomocí série víceúrovňových regresních modelů, v nichž byl kontrolován efekt terapeuta (random effect) a dalších intervenujících proměnných. Procentuálně byla změna vyjádřena rozdělením klientů do kategorií vyléčení, zlepšení, beze změny a zhoršení s využitím konceptů statisticky spolehlivé a klinicky významné změny. Výsledky. Velikost terapeutické změny činila d = -0,57 pro depresivitu, d = -0,62 pro úzkost a d = -0,40 pro somatizaci. Pro část vzorku s klinicky závažnými potížemi činila velikost změny d = -1,05 pro depresivitu, d = -1,26 pro úzkost a d = -0,86 pro somatizaci. S výjimkou vstupní úrovně závažnosti potíží nebyl nalezen žádný věcně významný prediktor terapeutické změny na straně klienta ani terapeuta. Limity. Absence kontrolní skupiny neumožňuje odlišit vliv terapeutické intervence od jiných zdrojů změny. Byly sledovány pouze vybrané ukazatele psychopatologie. Výsledky nelze zobecnit mimo kontext krátkodobé individuální psychoterapie poskytované v privátních praxích.

Terapie zaměřená na emoce: systematický přehled experimentálních studií účinnosti

84%

Fülep M., Pilárik Ľ., Novák L., Mikoška P.

Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)

2021

vol. 65

issue 5

459-473

Objective. The methodology of a systematic review of studies verifying the efficacy of the intervention in the treatment of mental disorders helps to reduce bias by using explicit and rigorous methods for literature search and critical evaluation of previous studies. Up to now, no systematic review has been conducted on the efficacy of individual emotion focused therapy (EFT), despite the growing number of research findings examining the efficacy of EFT. The aim of this systematic review is therefore to evaluate the efficacy of an individual form of EFT in the treatment of mental problems and disorders. Method. In this study, the authors followed the PRISMA methodological manual. A systematic literature search was performed in the EBSCO, PubMed, and Web of Science databases. The analysis was focused on assessing the magnitude of the effect of pre-post therapeutic changes, the sustainability of change within follow-up, or comparing the effect of change with another psychotherapeutic approach by evaluating the statistical and material significance of changes (effect size). Results. The authors identified seven studies that used a (quasi) experimental method to investigate the efficacy of EFT. The results support the efficacy of EFT as well as the sustainability of change in the treatment of depression. There is preliminary support for the efficacy of EFT in the treatment of social anxiety, trauma, and eating disorders. So far, in the case of the above-mentioned disorders and difficulties, it is possible to consider EFT as probably effective. Limitations. Only studies written in English were selected in this systematic review. Case studies were not included.

Cíl. Metodologie systematického přehledu studií ověřujících účinnost intervence při léčbě psychických poruch napomáhá redukci předpojatostí či zkreslení používáním explicitních a rigorózních metod pro vyhledávání literatury a kritickým hodnocením dosavadních studií. Doposud nebyla realizována systematická přehledová studie, která by se věnovala účinnosti individuální formy terapie zaměřené na emoce (EFT), a to navzdory rostoucímu počtu výzkumných zjištění zkoumajících účinnost EFT. Cílem tohoto systematického přehledu je proto zhodnotit účinnost individuální formy EFT při léčbě psychických poruch a potíží. Metoda. V této studii autoři postupovali dle metodologického manuálu PRISMA, včetně vyhledávání v databázích EBSCO, PubMed a Web of Science. Po odstranění duplicitních záznamů, posouzení abstraktů dvěma posuzovateli a poté i obsahu výzkumných studií dle kritérií pro začlenění/vyřazení studií analyzovali identifikované studie. Analýza byla zaměřena na posouzení velikosti efektu pre-post terapeutické změny, udržitelnost změny v rámci follow-up, případně porovnání efektu změny s jiným psychoterapeutickým přístupem zhodnocením statistické a praktické významnosti změn (effect size). Výsledky. Autoři identifikovali sedm studií, které využily (kvazi)experimentální metodu výzkumu účinnosti EFT. Výsledky podporu-jí účinnost EFT i udržitelnost změny při léčbě depresivity. Při léčbě sociální úzkosti, traumatu a poruch příjmu potravy existuje předběžná podpora účinnosti EFT. Zatím je tedy v případě těchto poruch a potíží možné považovat EFT za pravděpodobně účinnou. Limity. Do tohoto systematického přehledu byly vybrány pouze studie psané v anglickém jazyce, a naopak nebyly zařazeny případové studie.

Refine search results

2 Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)

1 Doležal P.

1 Fülep M.

1 Mikoška P.

1 Nehyba J.

1 Novák L.

1 Pilárik Ľ.

1 Čevelíček M.

1 Řiháček T.

1 2024

1 2021

Search results

Efektivita psychoterapeutické péče v rámci preventivních programů zdravotních pojišťoven

Terapie zaměřená na emoce: systematický přehled experimentálních studií účinnosti